Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Všichni muži by dali kdovíco za to, aby si mohli vyjít s atraktivní Norah Larkin (Anne Baxter), avšak ona trpělivě čeká na návrat své velké lásky - George, který je jako voják umístěn v Koreji. Když jí jednoho dne písemně oznámí, že se seznámil s jinou, je Norah hluboce zklamána a přijímá první telefonické pozvnání na večeři, které ostaně platilo její spolubydlící Crystal (Ann Sothern). Jedná se o malíře Harry Prebbla (Raymond Burr), jenž Norah pozve do restaurace Blue Gardenia. Norah ho doprovodí ho i do jeho bytu; on se tam však náhle začne chovat agresivně... (Pohrobek)

(více)

Recenze (8)

mikulem 

všechny recenze uživatele

Další milé překvapení od Langa. Sice bych v posledních pěti minutách udělal pár změn, jinak bych si ale právě takhle představoval Hitchcockův BLACKMAIL - zápletka je stejná, ale tady se děj vyvíjí mnohem zajímavějším směrem. Anne Baxterová je ovšem ve své roli rovněž nepostradatelná. ()

EdaS 

všechny recenze uživatele

Pointa sice za moc nestojí a příběh je vůbec velice přímočarý (jde spíš o melodrama než kriminálku), ale to mi nezabránilo užívat si atmosféry, Langovy kvalitní práce a solidních hereckých výkonů. Bebáčku, sežeň si film v originálním znění, řekl bych, že se leccos muselo "ztratit v (rychlo)překladu". Na Human Desire samozřejmě mrknu. ()

Reklama

Topco 

všechny recenze uživatele

Nerozumiem, prečo ma tento Lang (môj obľúbený noirový tvorca), tak dlho obchádzal! Na zamestnávaní divákovej pozornosti sa podieľajú časté motívy zámeny: neskoršia obeť si pomýli ženu na druhej strane linky, čerešničkou však je, že všetky tri členky domácnosti sa na seba náramne podobajú – výškou, účesom, farbou vlasov – z čoho vyplývajú ďalšie zaujímavé, príbehové aspekty. K Langovi (ktorý občas odkazuje na svoje klasiky z ´44 a ´45 a čo sa týka ženskej perspektívy, pokračuje v Secret Beyond the Door) a hercom, ktorým dominuje pohľadná Anne Baxter, si prirátajte Veru Caspary (twist podporený taktikou nespoľahlivého rozprávača) a osvedčenú kameru Nicholasa Musuracu a máte skvelý noir! ()

Jenni 

všechny recenze uživatele

Motto: "Korea je daleko". Ač každá láska kvete jako květina, její okvětní lístky spadnou a jsou odváty někam strašně daleko, Natu 'Kingu' Coleovi (který si ve filmu střihl roličku pianisty a interpreta "Modré gardénie") zůstane navždy v jeho památníčku. To samé lze říct o snímku samotném, který zdaleka neodkvetl (či kvete teprve teď?) a starý je pouze ve smyslu "starý dobrý" a "starý známý" Lang. Věřím i nevěřím, že byl natočen za necelé tři týdny, ale věřit se mi nechce, že by ho autor samotný bagatelizoval jako "práci na objednávku". Modrá gardénie (The Blue Gardenia) je až příliš podobná noirovým klasikám ze 40. let - Šarlatová ulice a Žena za výlohou. To může být pochvala i kritika, nicméně v každém případě se tu každý fanoušek "mistra temnoty" bude cítit doma. Viděno zpětně, spolu s Velkým zátahem natočil Lang roku 1953 dva významné filmy. Peter Bogdanovich nazval Modrou gardénii "mimořádně jedovatým obrazem amerického života". Film se opravdu blíží obrazu, stylizovanému obrazu, který maloval Harry Prebble (nedělal přesně takové i Chris Cross?), bez surovosti a syrovosti 30. let (Byl jsem lynčován, Přes práh smrti). Jed je v barvách nebo někde pod nimi, ale film sám naštěstí v barvách není. A tak tu máme pilíře společnosti - policie i noviny - v tradiční černé. "Nemusím být před tebou. Ale jsem tu teď. A to se počítá," konstatuje policista Sam. Sloupkař Casey, sympaťák snící o velké lásce, zatím touží získat "příběh do večerního vydání". Lekce č. 1 v moderní novinařině: náhlá smrt prodává noviny. Lekce č. 2: Přidej sexuální prvek. Co je tedy korejská válka nebo test vodíkové bomby oproti příběhu nezkažené Nory Larkinové z Bakersfieldu vraždící muže, jehož předtím neznala? Přitom to byl velký milovník žen, ten pan Prebble. "Sám jsem milovník." ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Už to není ono, ale Fritz Lang i v padesátých letech odvádí slušné řemeslo - tohle je ale prvoplánové béčko. ()

Galerie (14)

Reklama

Reklama