Obsahy(1)
Roman (Jiří Konvalinka) je vrcholový cyklista, který se zotavuje ze zranění pomocí náročného cvičení a přísné životosprávy. Aby zlepšil svůj výkon, spí dokonce v kyslíkovém stanu, který si nechal postavit v ložnici. To ale těžce nese jeho žena Šarlota (Tereza Hofová), která už dlouho touží po dítěti. S každou další nocí v kyslíkovém stanu se jejich vztah proměňuje. Podaří se jim v tomto klaustrofobním prostředí ještě znovu nadechnout? Minimalistická studie rozpadu těla a vztahu v debutu Adama Sedláka, který byl v roce 2015 oceněn Filmovou nadací prvním místem za nejlepší nerealizovaný scénář. (CinemArt)
(více)Videa (2)
Recenze (163)
Vytrestal ma ten film kvalitne. Som si myslel že to len Slováci točia píčoviny, ale zjavne obecne absolventi VS si myslia že točia modernu a vypadávajú z nich takéto hovná. Zle po všetkých smeroch. Nedá sa na to pozerať, skoro nerozprávajú, polhodinové dokumentaristické detailné zábery. To že on je cyklista je len zámienka na natočenie vzťahovej drámy, aby sa neopakovali s alkoholikmi. Pre laika nezrozumitelná, ťažkopádna píčovina, pre zainteresovaného len ťažkopádna píčovina. Nikdy viac. 1 z 5 ()
Podle ohlasů nejvíce polarizující titul letošního ročníku MFF Karlovy Vary, potažmo titul, který překvapí unisono odmítnutím v jistých kruzích. Přitom, když k němu nepřistoupíme doslovně jako k příběhu jednoho vztahu a dvou konkrétních lidí, může se vyjevit jako konceptuální filmové vyjádření sebestřednosti. Scénář vrství indicie, které pomáhají stavět matoucí vyprávění a svádět pohled diváků k hlavní mužské postavě, zatímco současně různými indiciemi naznačuje, že za hranicí jeho ulity svět vypadá jinak, než jak se na první pohled zdá. Navíc podobně jako již v Semestru režisér Adam Sedlák vykazuje na svůj věk až překvapivý vhled do fenoménů společnosti, které by se ho podle ageistických předsudků neměly týkat. Po artificialitě vztahů mladé generace se tentokrát dotýká třicátnického kariérního zenitu a s ním spojených osobních krizí i nenápadných propadů plynoucích z nedostatečné (sebe)reflexe. ()
Konečně jednou český filmař točil něco jinýho než obvyklé hrůzy ustálených českých tvůrců, co se perou o lva! Líbil se mi pochmurný depresivní soundtrack od Vložte kočku (doporučuji poslouchat i jako samostatné album) i kamera. Zápory? Film je až moc dlouhý a postavy nemají duši, po chvilce si zvyknete, že obě slouží jako konstrukt pro ztělesnění nějaké posedlosti, která je ničí, manželka dokonce po rozhovoru o těhotenství změní styl své posedlosti, aniž by to nějak měnilo děj a vývoj filmu. I tak to byl ale zajímavý zážitek a jsem zvědavý na další projekt režiséra. ()
v rámci české tvorby něco nevídaného.V našich končinách sice umíme točit fyzicky nepříjemné filmy,ale vždycky je to neschopností tvůrců a ne cíleně.Tady to cílené je a Domestik je extrémně nepříjemný a skličující film.V rámci domácí tvorby si nepamatuji film,který by mě takhle psychicky ždímal.Až na pár detailů skoro ideál zhmotněné deprese,noční můry a toxického vztahu...80% ()
Tohle jsem opravdu nečekal. Hodně nepříjemně mě to vykolejilo, protože jsem dostal skvělý psychologický thriller, plný fyzických výkonu a velmi nepříjemných scén, na které se těžko kouká. Režisér Adam Sedlák zde ukazuje svůj talent, a perfektní filmové vnímání. Díky tomuto filmu pro mě patří mezi nejzajímavější režiséry v Česku. To jak pracuje se střihem, hudbou a zvuky je prostě zajímavé a taky hodně dobré. A taky jakým způsobem dokáže prodat scénu, a vnitřní dynamiku toho co se v ní děje. Přitom si vystačí prakticky s jedním bytem a třemi herci. Líbí se mi, že Sedlák zbytečně neplýtvá slovy, a to si postavy řeknou má vždycky nějaký význam pro postavy a pro následují děj. Navíc dokáže ze všech herců dostat výborné výkony. Jiří Konvalinka je pro mě neznámý herec, ale to co zde předvádí je opravdu parádní výkon, ze kterého mě mrazilo v zádech. Tereza Hofová to zahrála úžasně, ty scény co má, nejsou vůbec jednoduché a ona je zvládla, a díky tomu je pak finální pointa o to silnější a zdrcující. Film má svým způsobem dost zlověstnou atmosféru, která se neustále stupňuje a zarývá se pod kůži a jde na dřeň. Jediná výrazná věc, která filmu bere vítr z plachet, je lehce přepálená délka. Kdyby byl film kratší o dvacet minut, tak by byl mnohem údernější a nekompromisnější. Nicméně za mě obrovská spokojenost, a velký důkaz toho, že v Česku můžou vzniknout dobré a zajímavé filmy, jenž by se neztratily ani v zahraničí. ()
Galerie (41)
Zajímavosti (6)
- Před českou premiérou proběhla premiéra na Karlovarském IFF 3.července 2018. (Varan)
- Název filmu Domestik je v cyklistice označení pro tzv. „nosiče vody“, který na závodech vytváří vhodné podmínky pro ostatní členy týmu. (ČSFD)
- Nakrúcanie trvalo 24 dní a posledná klapka zaznela koncom októbra 2017. (classic)
Reklama