Frau im Mond
Woman in the Moon
Režie:
Fritz LangHudba:
Willy Schmidt-GentnerHrají:
Willy Fritsch, Gerda Maurus, Gustav von Wangenheim, Fritz Rasp, Karl Platen, Margarete Kupfer, Gerhard Dammann, Gustl Gstettenbaur, Tilla Durieux (více)Obsahy(1)
Profesor Manfeldt vědecky dokázal, že je možné dostat se na Měsíc, na kterém jsou ohromné zásoby zlata. Inženýr Helius (Willy Fritsch), který jediný souhlasí s jeho hypotézou, začne pracovat na projektu cesty spolu s přítelem Windeggerem (Gustav von Wangenheim) a mladou astronautkou Frídou (Gerda Maurus). (Hans.)
Recenze (28)
Kouzelné. Ne sice tolik vizionářské a strhující jako Metropolis (dvě a třičtvrtě hodiny jsou fakt trošku moc na tak přímočarou historku), ale zato hodně roztomilé a zábavné. Záporák mi spíš než Hitlera připomínal Marilyna Mansona. :o) ()
Jedna žena mezi dvěma muži, vědátorský dědoušek, záporák s ulíznutou patkou (silně připomínající Hitlera) a jedna rozkošná malá myšička v dalším Langově vizionářském kousku, který jsem sledovala takřka bez mrknutí oka a troufám si tvrdit, že je LEPŠÍ než proklamované Metropolis, které jsem viděla dvakrát (jednou s živým klavírním doprovodem Jirky Hradila, což byl fakt zážitek). Způsob řešení interiéru rakety i samotné cestování hrdinů je místy hodně vtipné (v pozitivním slova smyslu), ale i přesto je Frau Im Mond silným zážitkem. Klavírní doprovod zde je natolik emocionální, že se ještě teď třepu. ÚCHVATNÉ, leč bohužel opomíjené... ()
Nádherný, konzistentní film. Žádné pitomosti v zásadních parametrech letu, někdo to dobře spočítal poměrně dopodrobna. Zatímco Metropolis mě úplně ubil délkou a takřka absencí rozumného vyprávění, tenhle film mě tak nadchl, že mu odpustím leccos. Například ty skoro 3 hodiny, a v nich i zbytečně zdlouhavé a ukrutně pomalé scény. Na druhou stranu, natahovačky, třeba až infantilní scéna typu "starý profesor dává k myší díře díl své večeře, vyleze myš a asi půl minuty se krmí", mně nevadily. Scény typu "vrcholně nervozní inženýr čeká s telefonem na uchu v bytu souseda a nůžkami mu likviduje kytku" mě doslova bavily. Už jsem viděl spoustu čb seriozních scifíček i braku s tímto tématem, zejména z padesátých, a Frau im Mond je naprostá špička. Herectví většiny postav prima (oceňuji zejména přesvědčivost rozdílných povah). Doporučuji na potkání. ()
"První sci-fi na vědeckém základě", tak je často tento film prezentován, i když ve své době patřil spíš do kategorie "Sensationsfilm". Po finančně náročném a neúspěšném "Metropolis" se Fritz Lang pustil do projektu, o kterém by by se dalo říci něco podobného. Navíc jako němý film vznikl už v době zvuku a patří tak k posledním velkým projektům němé éry. Příběh, který odstartuje vize jednoho profesora o možnosti těžit zlato na Měsíci, je především dramatem plným intrik a konspirací, touhy zmocnit se onoho plánu. Do toho všeho se přimíchá ještě klasický milostný trojúhelník. Lang velmi šetří textem, vše vypráví obrazem, včetně několika retrospektiv, což film skutečně neúměrně natahuje. A co velmi ubírá oné složce, která je na filmu parádní a tou je právě vlastní sci-fi linie. Vychází z poznatků doby, takže obsahuje i řadu úsměvných nesmyslů, na druhou stranu však i řadu vizionářských a potvrzených představ. Langem "vynalezené" odpočítávání, start rakety, stav beztíže jsou scény, kvůli kterým by si film neměl nechat ujít žádný milovník sci-fi. Z designu rakety a řady technických detailů je možné soudit, že na filmu se podílel i průkopník raketových letů a pozdější Braunův spolupracovník na projektu V2 Herman Oberth. Že Langova vize nebyla jen pouhou hříčkou, dokazuje i stažení a zákaz filmu nacisty v r. 1937. ()
Ostudně přehlížený klenot nejen pozdní éry "němého" filmu. Pokud někdy budete mít možnost tento úchvatný a vizionářský film zhlédnout, neváhejte ani na vteřinu! ()
Není lehké hodnotit tenhle film. První půlka pro mě byla takovým utrpením, že jsem si z toho udělal seriál, který mi vydržel hrozně dlouho. Druhá půlka je pak největším dobrodružstvím němé éry. Ta naivní senzacechtivost je naprosto v pořádku. Nejvíc mě potěšily některé vizionářské nápady, kromě samotného tvaru rakety určitě i odpojení palivové nádrže během startu. Nejvíce mě rozesmály ty úchyty uvnitř lodi kvůli stavu beztíže, které připomínaly úchyty v tramvaji. Dal bych i z úcty tři, ale musím hvězdu strhnout za herecké výkony, které byly obskurní a to i na němý film. ()
Ten film ma 90. rokov, je nemy a trva vyse dve a pol hodiny. Takze ho samozrejme nebudem bezvyhradne odporucat. Ale je to velka pecka. Po vedeckej stranke je to teraz samozrejme uplne smiesne (dychatelny vzduch na mesiaci), ale po tej filmarskej je to dobova slast (najma start a pristavanie su mimoriadne posobive). Je epicke, zabavne, romanticke a s demonickym zaporakom ako z bondovky. Akurat temporytmus v "dialogovych" scenach trochu viazne. Lang mi moc nesedi, ale toto mi urobilo ohromnu radost. A je vidiet, kde sa inspirovali Kubrick s Nolanom. 9/10 ()
Nie, dĺžka milovníkom starých naivných sci-fi dobrodružstiev nemôže prekážať. Na našej obežnici objavili vedci zlato a naša nátura nám káže si ho ísť prevziať. Mesiac je predsa náš. Dobrodružstvo začína už na Zemi, nechýba kriminálna ani milostná zápletka. Lang je vtipný aj pri momentoch, ktoré ako fóriky sám zamýšľal, divák sa bude baviť nielen na veľmi vtipných porušovaniach všetkých možných fyzikálnych zákonov. Spočiatku komorný film sa postupom času stáva skutočným veľkofilmom, na aké sme boli pri Langovej nemeckej kariéry zvyknutí. Žena na Mesiaci je skvostne vypointovaná, dnes by sme asi povedali, že tvorcovia si záverom prichystali divákov na pokračovanie. ()
Strhující! ()
Skvelé filmové dobrodružstvo, kombinujúce romantické a ( hlavne na tú dobu ) sci-fi prvky so špionážnou zápletkou. Triková stránka je napriek svojej naivite celkom dobrá a na výprave sa určite nešetrilo. A aj keď má snímok vražednú dĺžku ( videná vyše 160 min verzia ) rozhodne nenudí. ()
Překvapuje mě, jak široké spektrum emocí dokáže němý film vyvolat. V případě Ženy na měsíci na tom mají hlavní zásluhu herecké výkony, pro někoho možná až moc expresivní...mně se líbilo, jak Lang spoléhá na herce a obraz, na úkor množství vložených titulků (Willy Fritsch dodává charisma, Fritz Rasp vtip a Gerda Maurus v pumpkách na měsíci, to nepotřebuje komentář). Děj má díky tomu spád, často mi vůbec nepřišlo, že sleduju němý film. Až na část z měsíce, kde film trochu ztrácí dech, po celou dobu udržel mou pozornost. Na rok 1929 působí vychytávky jako odhození palivové nádrže, odpočítávání startu a beztížný stav (ty úchyty mě dostaly:)) výjimečně profesionálně (nepřekvapí, že vědeckými poradci filmu byli Willy Ley a Hermann Oberth). Doporučuju zhlédnout restaurovanou verzi od Friedrich Wilhelm Murnau Foundation z roku 2000. ()
Působivá scifi podívaná, v dnešní době už sice některé ty pasáže působí spíše komicky, ale v té době 40 let před skutečným přistáním na Měsíci něco zcela vizionářského a nadčasového. Závěr filmu, samotný pobyt na Měsíci, bych si dokázal představit ale v lepším světle, tam trošku snímku dochází dech. První dvě hodiny ale výborné. 80%. ()
Oproti jinym nemym klasikam (Intolerance, Nosferatu, Metropolis, Potemkin, Muz s kinoaparatem...) beru ale tentokrat ohled na dobu vzniku, a to je nezanedbatelne minus... ()
Musim rict, ze obsahove je toto pro me jedno z nejmene vyraznych del Fritze Langa. Ale jednotlive sceny jsou neskutecne nadcasove a Langova rezie je fantasticka. Skoda velkoryse stopaze... ()
Úsměvné ....Asistentem režie byl Wernher von Braun, konstruktér německých a později amerických raket. ()
Je skutečně těžké hodnotit 80 let starý němý sci-fi film, navíc téměř tříhodinový. Hlavně v prní půlce filmu, odehrávající se na Zemi, je místy hooodně zdlouhavý. Ale přesto se i tam najdou skvělé dramatické scény a dokonce i drobné vtípky. I přes malý počet titulků se daří Langovi, hlavně díky skvělým hercům, udržet dějovou linku srozumitelnou. Pak jsou zde samozřejmě pasáže s přípravou startu rakety, které působí na svou dobu úchvatně (letecké záběry, modely odpalovací rampy). Pár věcí je z dnešního pohledu směšných, ale to lze od tak starého snímku očekávat. Naopak překvapí některé "vizionářské" detaily (odhazování stupně rakety, chování vody ve stavu beztíže, ap.) Pobyt na Měsící je pak už čistá fantazie, ale zábavná a děj zde celkem odsýpá. Nechybí ani dramatické a dojemné scény. Přesto je délka filmu spíše na škodu a je možné, že později vzniklé zkrácené verze by mohly být, alespoň pro současného diváka, lépe koukatelné. ()
Na ten pribeh by stacily bohate dve hodiny...a mozna i 90 minut. Tohle bylo az moc. Ale kdo to prezije, docka se velmi podareneho, roztomileho kosmicko -melodramatickeho eposu. :) Film je nemy. ()
„Never“ does not exist for the human mind.. only „Not yet.“ Pekné, zaujímavé a dobre nasvietené interiéry, kvalitná kamera, výborní herci. Prvých dvadsaťpäť minút to vyzerá ako komédia o svojskom profesorovi, pričom sa vlečie tempo. Potom nastáva kriminálna časť príbehu, pri ktorej sa nedá miestami nezasmiať. Globálne sprisahanie následne odosobňuje divákovo vcítenie sa do postáv. Aj na tú dobu musel byť fyzický prejav hlavnej postavy k jeho zakázanej láske smiešny (minutáž medzi 01:04:30 a 01:09:30). Skoro nič nedáva zmysel, či už ide o zabezpečenie rakety, dôveru, že na mesiaci sa dá existovať bez skafandra alebo logiku boja s nepriateľom. To spoľahnutie sa pri odchode z mesiaca to úplne doráža. ()
Přemýšlím, jakou pozitivní hodnotu přidal filmu zvuk, protože toto je dokonalé dílo. Po jeho shlédnutí nemáte vůbec pocit, že by vám tam slova a zvuky chyběly. Výborná hudba dělá z díla opravdu příjemný zážitek. Je to můj první dlouhý němý film a rozhodně ne poslední. ()
Dvě hvězdičky jsou za dvě nepopiratelné kvality. Technická stránka letu na Měsíc je velice dobře propracovaná a dosti se podobá realitě o 40 let později. Vliv Hermana Obertha je prostě vidět. Druhá kvalitní stránka je vizuální. Co záběr, to krásná kompozice. Zbytek je ovšem katastrofa, protože oproštěno od těchto kvalit jde o plytké melodrama, kombinované s historkou o "zlém kapitalistovi". Von Harbou se prostě viděla v podobenstvích a slabých příbězích. Pracovně jsem si dílko (bohužel tři hodiny dlouhé) nazval "Výlet bláznů na Měsíc, o Mirku Dušínovi nemluvě". ()