Obsahy(1)
Revue o životě Karla Hašlera s jeho písničkami napsal na objednávku Divadla na Vinohradech jeho nejhranější původní autor Pavel Kohout. Premiéru měla v říjnu roku 2014 a jako jeden z nejoblíbenějších titulů se stále drží na repertoáru. Proto byla tato revue zvolena jako slavnostní představení k 110. výročí divadla. Na svých obrazovkách ho uvidíte v přímém přenosu přesně v den, kdy v roce 1907 Vinohradské divadlo zahajovalo činnost – 24. listopadu. (Česká televize)
(více)Recenze (8)
Kohoutova hra na objednávku nemá dobrou pověst. Inu, Pražský písničkář to není. Hašler... je revuální koláží na motivy životopisu nejslavnějšího českého písničkáře. Vybrané úseky ze života doplňují písňová pásma a lineární příběh narušují vstupy z herecké zkoušky. Skutečně je to spíše koláž na motivy, než soudržný životopisný kus. Töpferův tým se snaží apelovat, vzpomínat a připomínat. To samo o sobě není špatným krokem. Jen je toho na jednu plochu příliš. Zdaleka nejsou načrtnuty všechny důležité kapitoly z Hašlerova života, místy je hra příliš podbízivá. Leč podařilo se jí to hlavní, o Hašlerovi se opět mluví, opět přemýšlí. ()
Tady je špatně úplně všechno: primitivní scénář, neherci v hlavních rolích (Rychlý? Brožová? vážně?) a otřesná závěrečná scéna, která dělá z tragického konce českého herce a zpěváka šaškárnu. (Kdyby aspoň Rychlýmu nechali košili...) ()
V titulcích pořadu uvedeno: režie Jan Brichcín; divadelní režie Tomáš Töpfer. ()
Karla Hašlera jsem měl rád. Byl to velký vlastenec a narozdíl od mnohých jiných se nenechal zlákat žádným režimem a dokázal trefně, ale slušně a s grácií vystihnout nešvary každého. Jedno se Tomáši Töpferovi musí nechat. Obsadit do hlavní role Petra Rychlého, kterého proslavila Nova, její estrády a hlavně seriál Ordina v růžové zahradě, to chce odvahu. Jenže právě Rychlý mi jako Hašler moc neseděl. Rychlý se nevyhnul té šaškovské komediálnosti a těžko soudit, zda takový Karel Hašler opravdu byl nebo si ho tak tvůrci přizpůsobili. Představení je samozřejmě protkáno plno jeho písničkami za což jde palec nahoru. Především jeho největší hity dostanou každého do správné nálady. Také pozadí na plátně vdechlo divadlu nádech staré Prahy, což lze jen ocenit. Ovšem moc mi nesedělo to neustálé přerušování Töpferem. Já bych to chápal jen po přestávce jako součást vysvětlení divákovi, kdy se herci ptají a je jimodpovídáno, aby se o Hašlerovi dozvěděli něco víc. A právě proto nedám maximum. Představení nám totiž popisuje některé události života slavného textaře, herce a muzikanta, nevynechají složité manželství nebo smrt v koncentráku či slavný název bonbónů, ale myslím, že těch zajímavých epizod bylo více a naopak jiným by mohlo být věnováno méně času. I tak ale lze říci, že Karel Hašler by měl velikou radost a byl by jistě poctěn a je to velmi důstojná pocta velikánovi, který dokáže naše srdce potěšit i dnes. ()
Vynikající Petr Rychlý a velice dobrá Kateřina Brožová v zajímavě pojatém divadelním představení. ()
Zarazilo mě vesměs nevlídné hodnocení divadelníků. Je to Pavel Kohout se spoustou zkratek, odboček a asociací, takže je to o Hašlerovi jako principu národním, principu pravdy a občanské nelhostejnosti a taky trochu o divadle a o Čechách a Češích. ()
Úžasná hra, která vypráví zapomenutý příběh slavného písničkáře Hašlera. Celý příběh je prokládán Hašlerovými písněmi, které krásně dokreslují atmosféru doby. Petr Rychlý předvedl úžasný herecký výkon, dokonce mi nevadila ani Kateřina Brožová a to je co říct! Nejsilnější moment pro mě byla smrt Hašlera pod prapory s hákovým křížem a následné zpívání herců před oponou. Silnější zážitek jsem si z divadla ještě neodnesla. ()
Je to sice takový popík a pan Kohout jistě napsal i lepší věci, ale docela to drží pohromadě. Občas příliš mnoho vět, písně by také mohli být o něco kratší a v ději bychom se mohli posouvat obratněji, ale jinak je to velmi zdařilé. Divadlo na divadle není nic nového, ale tady to fungovalo. Výborný byl pan Žák v roli dramaturga, a Rychlý u mě za tuhle roli hodně stoupnul. V tomhle se Topfer ztrefil. Děkujeme ()