Hangmen Also Die
Hangmen Also Die
Hangmen Also Die
Hangmen Also Die
Režie:
Fritz LangKamera:
James Wong HoweHudba:
Hanns EislerHrají:
Brian Donlevy, Walter Brennan, Anna Lee, Hans Heinrich von Twardowski, Nana Bryant, Margaret Wycherly, Dennis O'Keefe, Gene Lockhart, Alexander Granach (více)Obsahy(2)
Vídeňský rodák Fritz Lang byl spolu se svou ženou a scenáristkou jeho filmů Theou von Harbou jednou z vůdčích postav německé meziválečné kinematografie. Některé z jeho filmů, především monumentální eposy Metropolis (Metropolis, 1927) a Nibelungové (Die Nibelungen: Siegfrieds Tod, Kriemhilds Rache, 1924), vyhovovaly svou koncepcí nacistické straně. Lang však nepatřil mezi stoupence této ideologie, což dokázal snímkem Závět doktora Mabuse (Das Testament des Dr. Mabuse, 1933), když vložil autentické výroky nacistických pohlavárů do úst hlavní postavy šíleného zločince.
Paralela mezi vývojem v Německu a vyzněním tohoto snímku byla tak zjevná, že byl v Německu ihned po premiéře zakázán. Lang však překvapivě nebyl nacisty perzekuován, naopak mu říšský ministr propagandy Josef Goebbels osobně nabídl místo vedoucího činovníka německého filmového průmyslu. Lang si vzal čas na rozmyšlenou, ale ještě týž den z Německa uprchl do Francie a odtud později emigroval do USA.
Zatímco Fritz Lang v Hollywoodu patřil k zakladatelům Protinacistické ligy, jeho tehdy již bývalá žena a členka NSDAP Thea von Harbou se aktivně zapojila do služeb nacistické propagandy. Po válce skončila v internačním táboře a k filmu se mohla vrátit až po několikaleté nucené pauze.
Lang se stal jedním z evropských režisérů, kteří byli po vstupu Spojených států amerických do 2. světové války vybráni k natočení propagandistických filmů, přibližujících německý teror v okupované Evropě. Lang se tomuto tématu věnoval ve třech filmech - Hon na člověka (Man Hunt, 1941), I katové umírají! a Ministerstvo strachu (Ministry of Fear, 1944).
Prostřední film této série, snímek I katové umírají!, velmi volně interpretuje útok na Reinharda Heydricha. Na scénáři spolupracoval se známým divadelníkem Bertoldem Brechtem. Autoři vědomě rezignovali na jakoukoliv historickou věrohodnost, takže místo parašutistů vyslaných z Londýna útok úspěšně provede člen domácího odboje doktor Svoboda. Tomu se podaří nacistům opakovaně uprchnout, takže i za cenu obětí několika desítek rukojmích může pokračovat v odbojové činnosti.
Tento Langův snímek je především napínavý film noir a režisér v něm používá oblíbený motiv osamělého člověka, jenž musí čelit mnohonásobnému nebezpečí. Fritz Lang ho přizpůsobil potřebám amerického publika. Role nacistů obsadil evropskými herci, naopak kladné role českých odbojářů zastali výhradně američtí herci. To mělo zajistit jeho snadnější přijetí i jednodušší identifikaci diváků s hlavními hrdiny. Tímto krokem však ještě snížil věrohodnost filmu pro evropské publikum. Přesto je cenný nejen jako jedna z prvních uměleckých reflexí atentátu na Heydricha, ale především je hollywoodským uznáním významu československého odboje.
(oficiální text distributora)
Recenze (28)
Oscar 2 nominace: Hudba, Zvuk ()
"Slyšíte, co říkám? Ta česká prasata ve Škodovce nechtějí pracovat!"__Guilty pleasure. Historicky i předloženými reáliemi stejný trapas, jako by Češi ve svých podmínkách zfilmovali např. útok na Pearl Harbour. Atentát na Heydricha zde nespáchali parašutisté, ale jediný odbojář, jakýsi MUDr.Svoboda, Heydrich je zde karikatura zla, zpodobnění stanného práva a odboje pak sahá až někam k nechtěné parodii. Film samotný se ani samotnému atentátu nevěnuje, drtivou část stopáže sledujeme pokus českého odboje svalit vinu zabití Heydricha na odhaleného konfidenta a to podrazy a fígly ve stylu Dannyho parťáků. Prostě Američani, no...Ale celé je to takové upřímné, sice nehorázně blbé, ale milé. Milé hollywoodské uznání významu československého odboje. Pro zajímavost - tenhle Langův film byl oblíbeným mezi špičkou tehdejší SS, zejména pak říšského protektora K.H.Franka. ()
Když se oprostíte od historických souvislostí, tak je to hodně dobrá zábava. A o pomalém tempu nemůže být ani řeč, Bebčo! ()
Vím, proč mi tenhle Langův film doma ležel víc jak rok. Nechtělo se mi do něj kvůli těm historickým nepřesnostem, díky kterým je pověstný, a přesně ty mě nejvíc štvaly. Stejně tak nápisy v angličtině nepochopitelně mixovány s nápisy v češtině a šílená výslovnost českých jmen.. Vůbec je to celé nepovedené. Příliš dlouhá stopáž, pomalé tempo.. Jediné, co se dá ocenit je kamera James Wong Howea a jeho půvabná práce se stíny. Potěší i pro Langovu poetiku typické prvky, a to práce s prázdným prostorem či hodiny zdůrazňující časovou tíseň - tentokrát pražský orloj a smrtka, velice pěkné. ()
Asi to nemohu mít Langovi příliš za zlé, ale faktem je že z Atentátu na Heydricha udělal úžasnou komedii. Paralelní vesmír který tu předvádí nemá s realitou prakticky nic společného, a je fascinujícím dokladem toho jak si během války v Americe představovali že to v Nacisty okupované evropě vypadá - ani ne tak kvůli nepodstatným detailům, jako je samotný atentát zcela vycucaný z prstu (v roce 43 se na západě nejspíš vědělo najisto akorát tak to že "Heydrich umřel" - jak, proč a kým, to nikdo netušil), ale už kvůli samotnému stylu života čechů, který se tu v americké režii předvádí. Hlavně to, že ač má jít o silně tendenční a propagandistické dílo, tak nacisté jsou tu tak nádherně HODNÍ (až na dominantně naspeedovaného kašpara Heydricha), že by si jeden řekl že za toho protektorátu to tady byla vlastně dost velká pohoda. "I katové umírají" tak působí vedle striktně realistického "Atentátu" či "Vyššího principu" jako sluníčková selanka, pohádka pro malé děti, postavená vedle ultradrsných hororů. 5/10 ()
Pozoruhodný film o atentátu na Heydricha, který však je místo očekávatelného válečného dramatu spíše napínavým a zvraty nasyceným thrillerem noir. Lang, toho času v americké emigraci, zde vypráví příběh o vítězství českého domácího (!) odboje v boji proti nacistické zvůli, který spočívá právě v likvidaci výše zmíněného "Kata". Snímek měl ve své době samozřejmě plnit kromě zábavní i propagandisticko-mobilizační funkci, takže se jeví jako logické, že je v něm ve skutečnosti značně kontroverzní a s diskutabilními výsledky realizovaná akce prezentována coby čistý triumf (o značných historických nepřesnostech vůbec nemluvě). Jako film sám o sobě však - s mnoha nádhernými záběry a dialogickými perličkami - jednoznačně obstojí. ()
Langovo provinění není historické, jak by se bylo možno domnívat. Ve čtyřicátém třetím roce nebyly na západě známy okolnosti atentátu na Heydricha, proto by bylo pošetilé na tomto základě režiséra soudit. Jeho poklesek je ryze umělecký. Nesmysly na plátně jsou logického rázu a týkají se zejména (ne)realistického vykreslení postav, jejich činů a motivací, a zejména pak přepatetizovaného vyznění, umocněného hloupými šestákovými dialogy. Propaganda par excelence a pravděpodobně nejlepší "camp" letošní LFŠ (a to se letos promítala sekce blaxpoatation!). ()
Veľké sklamanie od majstra Langa. Aj odhliadnuc od reality, keď to budem brať ako normálny krimi odbojovovojenský príbeh, tak ten scenár a dialógy je niečo otrasné, naivné a sfušované. Velitelia gestapa sú ako komediálne postavičky, príbeh má peknú myšlienku spoločného boja českého ľudu proti okupovateľovi, no nemá absolútne žiadnu silu a emóciu. Pár podarených záberov (hlavne s tieňmi) to nezachráni. Najslabší Langov film. ()
To, že je snímek z 99 procent smyšlený a neodpovídá pravdě nemůžeme mít Langovi za zlé vzhledem k roku, kdy film vznikl. Nádech protiněmecké propagandy se zde také samozřejmě objevuje, ale především se jedná o perfektní thriller se skvěle vymyšleným příběhem a vynikajícími herci. No a to, že jsou v Praze anglický nápisy (No potatoes ...) a podobný věci? Koho to štve? Furt lepší než aby tam byly český nápisy bez háčků a bez čárek nebo aby se americký herci pokoušeli mluvit česky :-)) Zajímavý thriller, který se Langovi rozhodně povedl. ()
Nezávislé na tom, že historické skutočnosti atentátu boli úplne iné, je tento film zameraný na obraz o hranici medzi odvahou a strachom, medzi ľudskosťou a tyraniou. Takže témou je hranica strachu, ktorá v Prahe počas 2. svetovej vojny oddeľovala Čechov od Nemcov. ()
Skončil jsem tak nějak napůl cesty mezi líbilo a nelíbilo. Na jednu stranu film obsahuje několik pamětihodných scén (prozrazení Čecha, jeho skon před katedrálou, hra stínů), ale na druhou stranu jsem asi od spojení Lang-Brecht čekal víc. Na jedné straně oceňuji rychlost a zaujetí, s jakým se američtí filmaři vypořádali s látkou, co se jich vlastně de facto netýkala; na druhé straně se těžko přehlíží do očí bijící naivita poplatná tehdejší době (hrdí Češi mluvící anglicky, co drží pospolu a nic neprozradí). Zkrátka z dnešního pohledu je jistě dobré film vidět, ale spíš jako určitou kuriozitu, než jako přesvědčivý umělecký film. ()
ocenenia : MFF Benátky 1946 - Zvláštne uznanie medzinárodnej poroty ()
Vse dulezite zde uz bylo zmineno, snad jen dodam, ze na scenari se podilel B. Brecht a ze jsem citil nesmirne sklamani, ze setkani takovych geniu jakymi byli Brecht a Lang dalo vzniknout tomuto veskrze prumernemu filmu... ()
Je smiešne pozerať tento film v angličtine, najmä, keď sa bavia Nemci s Čechmi. ()
38. LFŠ Nával humoru od krále filmu Fritze Langa nemůže urazit. Bizarní představa o atentátu, která ani vteřinu nenudí. Doporučuji. ()
Ešte počas prebiehajúcej vojny natočil nemecký režisér Lang film o okolnostiach po atentáte na Heydricha. Síce sa odkláňa od skutočnosti, ale to vôbec nevadí, film je predsa fikcia a jeho dej je zaujímavejší ako skutočnosť. Občas síce zbytočne patetický (je až úsmevné, ako takmer všetci Česi fandia atentátnikovi aj za cenu strát na živote ich blízkych), ale hlavne k záveru aj pekne akčný a napínavý. Vidíme zaujímavú vyšetrovateľskú prácu gestapa, Brian Donlevy alias atentátnik Svoboda bol dobrou voľbou. Zaujímavý je aj záver, ktorý sa nenesie v happyendovskom duchu. ()
trosku delsi stopaz, ale jinak pecka. narod by mel byt hrdy na langovu praci behem valky ()
Každý kto dával v škole na hodine dejepisu aspoň trošku pozor zistil, že to nie je tak ako nám to Lang prezentuje. Tento film je ako snehová gúľa, ktorá sa kotúľa dole kopcom, kde naberá viac a viac snehu, čím je viac a viac historicky nepresná. Celý film by bol zvládnuteľný aj za hodinu, ale tie dve hodiny som nejako pretrpel. K strihu sa ani nevyjadrujem to malo byť čo? Presne som vedel, kde sa strihalo, osoba má ruku úplne inde ako v predošlom zábere, zase /strih/ a postava stojí o 10cm viac vľavo ako v predošlom zábere ako keby sa magicky premiestnila. Aspoň pochválim kameru, o ktorú sa postaral James Wong Howe celkom sa s tým pohral, odraz vo vode, hra tieňov atď. Ešte spomeniem hudbu, ktorá bola z nejakého dôvodu nominovaná na Oscara, viem že väčšina starších filmov nemá tak výraznú hudbu, ale v tomto filme boli nejaké dve- tri scény, kde hrá niečo čo pripomína hudbu, ostatné scény sú hluché hudbu si musíte domyslieť sami 50% ()
Tenhle film mě ubíjel - ale hlavně svým propagandistickým podtextem. Na jednu stranu jsem samozřejmě rád, že v roce 1943 vznikl film podporující odboj v okupovaném Československu, na stranu druhou mi ale mnohem více než historické nepřesnosti vadila implikace americké demokracie a amerického smýšlení do českého prostředí - a tady bych zrovna od Bertholda Brechta, autora scénáře, čekal podstatně víc. Když k tomu připočtu poměrně těžko uvěřitelnou zápletku, nekonečnou stopáž, stereotypizaci (krásný a vysoký = kladný hrdina / obtloustlý a ideálně s knírkem = záporák), dost chabé výkony některých herců (např. Anny Lee)... připadalo mi to víc jako detektivka Phillipa Marlowa než film o druhém stanném právu v Praze. A bohužel by mě to i jako detektivka s Philem bavilo víc než jako "vážný" film. 43% (navazujíc na rok vzniku:) ()
Z tohoto filmu jsem se dozvěděl, že Amíci jsou větší čeští patrioti než samotní Češi. "Tohle je věnováno nezdolné české povaze, kteří se nedokázali vzdát ani po zradě Československa a prolití krve nacisty." Tenhle film je naprosto historicky neakurátní, ale naprosto pochopitelně. Vznikl necelý rok po Heidrichově atentátu. Takže nejspíš při vzniku scénáře nebyli atentátníci ještě veřejně známí. V tomhle filmu se zabijákem nechvalné proslulého "Kata" stává založený chirurg a Tumblr Sexyman Dr. Franišek Svoboda. Avšak film ani samotné atentát nezobrazí. Spíš se zabývá pozdější honičkou "kočky a myši" mezi gestapem a našimi hrdiny z odboje. Dostáváme milostný trojúhelník s již zmíněným chirurgem, snoubencem Janem a dcerou profesora Novotného. Starý muž profesor Novotný je zatknut a je očekávána jeho poprava nácky jako pomsta za smrt pana Heidricha. Dostáváme tak morální debatu zda-li se měl již zmíněný chirurg vzdát a nebo ne, což by zavinilo smrt spousty zajatců. Samozřejmě nejlepší je na konci totální ugaslightování gestapáckého kolaboranta a plzeňského pivaře Emila Čaky k smrti, celou populací Československa. Skvělá práce se stínem a světlem!"I katové umírají" je vlastně docela dobrým noirovým a válečným thrillerem natočeným klasikem žánru Frintzem Langem. Ty menší (větší!!!) nesrovnalosti mu odpustíme. Jakožto válečná propaganda to naprosto funguje a jako film též. Napětí zvláště konci je fakt skvělé. "No Surrender!" Not The End. ()