poster

House by the River

Krimi / Drama / Film-Noir / Horor

USA, 1950, 88 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • liquido26
    ****

    Dost dobré Langovo drama o spisovateli detektivek, který se snaží zamaskovat vlastní vraždu a přitom mu z toho trochu přeskočí. Námět sice není nijak originální, ale zpracování je úžasné, místy lehce hororové a herci jsou vynikající.(28.3.2010)

  • EdaS
    ****

    Lang uměl napínavý a atmosférický noir s prstem v nose. House by the River má dost průměrný scénář, ale vizuálně a herecky je to tuze dobré. 70%(15.3.2008)

  • Jenni
    ***

    Motto: "Laciný parfém může být leckdy velmi vzrušující." Po druhém shlédnutí, když už mi byl samotný příběh docela fuk a bylo více času si všímat, beru Dům u řeky (House by the River) na milost a předkládám poučenější komentář zaměřený na lstivou propracovanost tohoto "malého filmu", jakéhosi pravzoru Psycha ("Už dál nemůžu poslouchat všechny ty narážky na chlapce, který by neublížil mouše."). V Domě u řeky se objevuje nadprodukce zdvojených (zrcadlových, zopakovaných) scén i postav, což podtrhuje ústřední bratrský dualismus (první invalida fyzický, druhý psychický). Vše dále umocňují skutečná zrcadla ve "šťastných místnostech", před něž Lang umisťuje své postavy (všimni si též počátečních záběrů na dva domy a duo strašák-sousedka, jakož i Stephenovo věčné "Did I?", kterým jen zrcadlí předchozí věty). Jedním velkým zrcadlem je ostatně titulní "Řeka" sama (viz úvodní a závěrečný záběr s nebem). Přestože Stephen v úvodu řekne, že za špínu by měli vinil lidi a ne řeku, je to právě tahle podsvětní Styx, která přivádí lidi k šílenství ("jakoby se příroda sama provinila zločinem," píše filmový kritik Tom Vick; dokonce i tekutiny jako alkohol nebo vypouštěná voda z vany tu nemají dobrou funkci a zdají se být prodlouženými rameny "Řeky", zprostředkovatelky sexuálních a zločinných tužeb). Vodní tok vlivem přílivu a odlivu (pod vlivem "ohyzdného měsíce") navíc pulzuje nahoru a dolu, vše se vrací, a co se stalo jednou, se stane znovu. Návrat je vyjádřen nechtěným vyplaváním pytle ("Nenávidím tuhle řeku" číslo 2), ale i Stephen sám si zločin věčně připomíná ("Skoro se zdá, jako by si to užíval. Jako by se těšil z jejího zmizení."). To, co se mu jeví prokletím, se snaží využít k vytvoření opravdového díla - románu "Smrt u řeky". Jako by vertigovsky křísil Lazara z hrobu a zároveň rekonstruoval hrůzný čin. "Navzdory všem proběhlým a probíhajícím událostem chci, abys věděl, že jsem v něčem bohatší." - "Bohatší?" - "Ano, jako dítě jsem se bál, na mnoho věcí si netroufal. Bál jsem se lidí. Co řeknou? Co si myslí? Možná proto nebyla má tvorba dobrá. V tom jste měli pravdu. Ale teď už se nebojím a... napsal jsem něco dobrého, protože je to opravdové." - "Došlo k vraždě." - "Nesvětí účel prostředky?" S dopsáním knížky je rekonstrukce dokončena. Už krátce po odstranění těla dojde ke scéně na "šťastném" schodišti, která začíná jako nedávná vražda (i slova jsou stejná), avšak po zjištění omylu (Marjorie není Emily) je tato scéna přerušena a k jejímu pokračování dojde na samém konci filmu (když Marjorie je Marjorie), přičemž je vše dokonáno opakováním Emiliných slov "Nech mě jít!". Nezapomeň rovněž na skutečnost, že Emily (sama provinilá a jako první z hrdinů v zrcadle) byla zavražděna po použití Marjoriiny koupelny a jejího parfému. Dá se říct, že podobně jako v předchozím Langově filmu jde o touhu zabít vlastní ženu. Tak lze alespoň chápat Stephanova slova "Nechápeš to, Marjorie? Tvá četba rukopisu všechno vyřešila." Stejně jako dochází k záměně obětí, je tradičně langovsky zaměněn i viník (John říká doslova: "Vyvlékl ses z Emiliny vraždy, jako bys ze sebe svlékl kůži. Přesunul jsi vinu na mě."). Jak však bylo řečeno, skutečným původcem je prostředí samo a Stephenovo pomyšlení na rošťárny začalo jen proto, že po papíru lezl brouk. "Jsou věci, které nikdy nepochopíš, Stephene."(25.11.2014)

  • Oktavianus
    ***

    Na rozdíl od ostatních se tedy nebudu rozplývat, protože ačkoli film není špatný, je velmi rozvleklý, nekonzistentní a se spoustou zbytečností. Vinit je třeba zřejmě scenáristy, protože do prostinkého příběhu o zavražděné a do vody hozené holky museli narvat spoustu vycpávek, aby to vyšlo na celovečerní stopáž. Pravda, některé scény jsou vpravdě geniální (třeba ta závěrečná, to byla paráda), mají atmosféru a jde z nich mráz po zádech, ale na 88 minut jich je málo, zoufale málo... Pro mě nejslabší film od Langa, co jsem viděl.(28.2.2014)

  • Bebacek
    ****

    Bohužel opomíjený a hlavně podceňovaný Langův noir bývá házen do béčkové produkce. Ano, sice byl natočen s levným rozpočtem, ovšem nepostrádá Langův precizní styl - propracovanost každého detailu, osudovost, zrcadla, výlohy, návrat mrtvých a hlavně další zástupce z jeho postav šílenců ztvárněný neznámým, ale zato silně přesvědčivým Louisem Haywardem. Tak a doufám, že do měsíce přibude aspoň jedno další hodnocení. :-)))(21.1.2008)

  • - Režisér Fritz Lang chtěl původně do role zavražděné služebné obsadit černošku, ale producenti tento záměr odmítli. (Oktavianus)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace