President Blaník
Prezident Blaník
Režie:
Marek NajbrtHudba:
Midi LidiHrají:
Marek Daniel, Michal Dalecký, Halka Jeřábek Třešňáková, Jakub Železný, Jan Potměšil, Tomáš Sedláček, Ladislav Špaček, Vladimír Škultéty, Tomáš Klus (více)Obsahy(1)
Hlavní hrdina filmu Tonda Blaník ohlásil prezidentskou kandidaturu, v kampani slíbil například máslo a lithium do každé rodiny nebo korupci dostupnou pro všechny a sehnal i sto tisíc podpisů. Kandidaturu na Hrad však nakonec nepodal, když se jeho asistentovi Žížalovi nepodařilo doručit včas podpisové archy na ministerstvo vnitra. Přesto Tonda Blaník pokračuje ve snaze zachránit českou zemi a ukázat jejím obyvatelům, jak se mít líp. Celovečerní film navazuje na úspěšný seriál Kancelář Blaník. (Falcon)
(více)Recenze (496)
Krutě reálné krátké Blaníkovy aktualitky mám rád, ale na celovečerák to není. Nejvíc, asi klasicky, novinové výstřižky a taky souhlas: "Přece to tomu sráčovi nenecháme". ()
"Tomu věřej jen debilové. - Ale lidi jsou debilové. - ... No jo." (60%) ()
Drží kvalitu senzačného seriálu. ()
Seriálový formát snese víc, než film. ()
7/10, ve hvězdíčkách spíše 3, film je nebytý, takže několik světlých chvílích se najde. stejně jako několik horších chvilek. Celkově oseňuji, podobně jako u seriálu, přímou a silnou kritiku, satiru. Zde kromě parodie na politiku také parodie na samotné filmařství a přehánění některých prvků.Trochu zběsilá jízda, ale na "amaterský" nejspíše nízkonákladová počin - ano, proč ne. ()
Pusťte si raději seriál. ()
Po dlouhé době jsem se u České komedie opravdu od srdce zasmál. ()
V očekávání třeskuté satiry s reálnou výpovědí o situaci ze zákulisí voleb s výraznou, specifickou nadsázkou, tomuto formátu vlastní, jsem se těšila na slušný filmový zážitek. Vzhledem k tomu, že jsem měla jistou představu z předchozího seriálu do čeho nejspíše jdu, jsem si nepřipouštěla žádné výrazné zklamání. A ejhlee, film mne skutečně překvapil, bohužel ne v tom pozitivním slova smyslu. Trestuhodně nevyužitý potenciál tohoto dílka je do očí bijící. Množství náhodných scének a skečů, jenž díky zběsilému střihu, rozmáchlé kameře a nejednotné koncepci nedá divákovi vůbec nic, kromě prvoplánového primitivního humoru ( na politickou satiru je to moc hloupé),pocitu zmatku, velké množství vulgarit, pár známých obličejů politiků a pár, opravdu jen pár vtipných momentů. Celý film mi připadá jako nepovedený český Borat. Samotný Tonda Blaník působí velmi nesourodě, místy až schizofreně měnící se postava, jejíž činy ji nikam neposouvají, pouze jednou je za blbce, jindy za schopného organizátora. Jako by sami tvůrci neměli ucelenou představu, co má vlastně hrát, jaký má být. Oproti krátkým epizodám seriálu (viděna první řada, pak mne to přestalo bavit, neb vše na jedno brdo) se dlouhá stopáž se spoustou hluchých míst jeví jako druhý největší problém, první je spoléhání se na cameo role, které nestačily film utáhnout. Za mne jedno velké zklamání a poučení do budoucna, že ne vždy paní Spáčilová musí mít nepravdu. Dávám jednu útrpnou hvězdu. ()
neni nas nejak moc ? ()
Internetový Blaník, díky silnému tématu prezidentských voleb nenásilně natažený do filmové délky. Kadence vtipů, hlášek, cameí a absurdních situací je tak vysoká, že není divu, že ne všechny trefí cíl, ale naštěstí na jednu trapnou scénku je tu deset scének s Klusem, anglickým výkladem pro Číňany a Kalouskem. Po dlouhé době jsem v kině zažil spontánní potlesk. ()
Extrémně jednoduché, ale člověk se upřímně zasměje. ()
Koncept politického lobbisty tahajícího za všechny nitky se ve filmovém formátu natolik rozředil, až ztratil prakticky vše, čím bavil seriálové diváky. Místo seriálového ambivalentního hrdiny, který tuhle republiku svérázným způsobem drží pohromadě, sledujeme spíše příběh záporného outsidera, který by chtěl být mocný a slavný, kdyby… kdyby to uměl. Ve filmu nejvíc připomíná oblíbený typ českého antihrdiny (Brouček, Švejk), který se náhodně přimotá do středu velkých událostí, užije si svoji minutu slávy a následně odejde, aniž něco změní nebo získá. Tvůrci uvěřili sebeklamu, že co funguje v 7-minutovém seriálu, bude použitelné v celovečerním filmu. Hovory s Liborem a s „mámou“ působí ve filmu prázdně a uměle. Zatímco scénky s epizodními hosty v seriálu byly obvykle velmi vtipné a „uvěřitelné“, schůzka s Ladislavem Špačkem se vůbec nepovedla. Bylo to něco jako, když se ve filmu setká pořad „Etiketa“ a seriál „Blaník“ a čekáte, že z toho vzejde něco hrozně zábavného a místo toho je to jen trapné. Stejně tak interview s Jakubem Železným je velmi scénáristicky slabé, co hůř, není ani originální. Kdo viděl Zelenkův film Ztraceni v Mnichově, tak ví, že Jakub Železný si obdobnou scénku – a nutno říct mnohem zajímavější – střihl již s Martinem Myšičkou a „jeho“ papouškem. Mnohem lépe působí ve filmu „náhodné“ interakce, které scénáristé nemohli, nebo jen mohli z části předjímat, např. „rozvádějící se“ Ivan Bartoš, „sexuální kompro“ na Jiřího Drahoše nebo „zamávání“ Miloše Zemana. Tyhle vtipné momenty ale tvoří nanejvýš 5 minut z celého filmu. Většina filmu se utápí ve scénáristické křeči, kde zvláště havlovské halucinace jsou jen prázdnou výplní – kavárenský únos Žížaly by sám o sobě byl vtipný, kdyby tvůrci neměli havlovský motiv jako nosnou zeď po zbytek filmu. Možná to ale není jen problém filmového formátu, ale i toho, že koncept Blaníku vznikal za zcela jiné politické konstelace v době končící Nečasovy vlády a v zemi, kterou politicky ovládli Babiš se Zemanem, aniž by proti sobě měli osobnost, do níž by se personifikoval opoziční odpor, působí postava politického lobbisty se slabostí pro Václava Havla vlastně docela nepatřičně, neautenticky, nedůvěryhodně. Vypadá to spíš jako fetiš umělců, kteří chtějí zpřítomňovat Havlův odkaz v zemi, která si již našla zcela odlišné modly. Rozpačité filmové zpracování tak může snad jen sloužit jako metafora k rozpačitosti opoziční politické scény, která se chce vymezovat, ale nejde ji to, protože většina z nás se víc než na „opravdu rozhořčený“ protest opozičního politika bude stejně víc těšit na další tweet Jiřího Ovčáčka a Marka Prchala prostřednictvím Andreje Babiše. Protože to je samo o sobě daleko lepší guilty pleasure, než vymyšlená postava Antonína Blaníka. ()
Kamil Fila se plete (nazval film "Babovřeskami pro lepší lidi", mimochodem, "lepší lidi", všímá si někdo, že nová levice používá stejný slovník jako "novináři" z Parlamentních listů? Smutné). Proč se plete? Protože dělat politickou satiru, aby nebyla trapná, není snadné. Najbrtovi se to podařilo, ačkoliv film má svá hluchá místa. Co však skutečně je snadné, to je "vtipně" setřít nějaký film nebo režiséra. To je snadné, dokáže to každý, kdo získal trochu praxe ve středoškolských slovních "bitvách" se spolužáky. To věčné stírání českých filmařů všemi filmovými kritiky, to jsou pro mě ty pravé "Babovřesky". ()
Neskutečně vulgární, ale velmi věrné satirické vyobrazení politické situace v naší zemi. Všudypřítomnou sprostotu častokrát doplní i velmi vydařený vtip. Průser je, že ta vulgarita je naprosto autentická. Seriál tomu sluší víc, tohle trvalo až příliš dlouho, ale prezidentská volba samozřejmě byla příležitostí ke zhotovení celovečerního Tondy. 3 ***. ()
Dlouho jsem nic tak ubohého neviděl. Myslím, že kdyby se dialogy (ehm monolog) nehemžil gargantuovským výrazivem, vyšla by z toho nudná trapárna, protože slabší scénáristé, pohříchu i režizéři vědí, že nějaká ta sprosťárna dílo povýší, tedy alespoň u jisté (bohužel nemalé) skupiny diváctva. Není čemu se divit, když podobným stylem je možné dohrabat se i na presidenta a to nejen u nás. Ještě že jsem na tom nebyl v kině. Totálně promarněný čas před obrazovkou a vyhozené oběživo, aby toto dílo spatřilo světlo světa. Pověstné „stříbrné plátno“ jeho působením jistě poněkud zoxidovalo. Edit: Nemohu nenapsat reakci mojí nejmilejší, když jsem ji informoval jací jsme barbaři, když ČSFD film hodnotí na 73%: „“Tonda” je film pro bulimičky, dobře by se u něj zvracelo…“ ()
První polovina je jasný Tonda Blaník jak ho známe ze seriálu. Spousta narážek, nekomfortní politická satira, boty. Celovečerák přináší kontakt se skutečnou politikou, hvězdnými camei, mnohdy jde o vynikající impro ze stran politiků, mnohdy o neuvěřitelné filmařské štěstí (mávání z hradu). Co se ale nevede je druhá polovina, která vypadá jako ušitá horkou jehlou. Celé to mesiášské ladění je úplně mimo. ()
V celku docela solidní zábava, která má sice občas kolísavé tempo ale vynahrazuje to na naše poměry solidní politickou satirou. Pro sprosté slovo se tu nejde daleko, ale to k Blaníkovi zkrátka patří a rozhodně to nepůsobí rušivě nebo příliš samoúčelně. Jediným problémem pak může teoreticky být to, že se jedná o film, který je pevně svázán se současnou politickou situací a konkrétní přímou volbou prezidenta. Paradoxně se to, co dělá tuto satiru tak trefnou, stává tím, co filmu brání být zcela nadčasovým. Blaník tak bude spíš jakýmsi mementem a připomínkou jedné politické fáze, kterou naše země prošla a pro budoucí generace a nezasvěcené asi spousta vtipů a situací skončí ztracených v kontextu. Ale to už je zkrátka osud aktuální politické satiry a myslím, že sami tvůrci jsou si toho dobře vědomi a hlavu si s tím nedělají. Koneckonců, proč taky - účel to splnilo a spoustu lidí určitě pobavilo. ()
Ty politici umí slušně hrát. ()
Není to špatný, ale není to ani nijak moc extra dobrý. Vtipné to bylo, hlavně to, jak si někteří politici umí ze sebe udělat srandu. Kdyby to šlo, tak dávám tak 3,5 hvězdy. ()
Dlouho, ne kecam, NIKDY se mi nestalo, aby lidi v kine tleskali :) perfektni! ()