Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V lesích je nalezeno mrtvé tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou... Politické napětí v Německu na počátku třicátých let dosáhlo svého vrcholu a tento snímek některé vrcholné německé představitele velice popudil, jelikož je v něm spousta narážek, směřujících k demystifikaci politických sil Německa v přelomovém údobí. (caligari)

(více)

Recenze (198)

Matty 

všechny recenze uživatele

Ač je M filmem zvukovým, v mnoha ohledech ještě připomíná film němý, vypráví totiž hlavně obrazem, což je jenom dobře. Scény jsou úsporné, postavené na jednoduchých symbolech, která vydají za tisíce slov. Nedá mi, abych nezmínil alespoň jednu z prvních, kdy se v jediném záběru protnou tři signifikantní motivy: malé děvče si hraje s míčem, začne si přihrávat o sloup, na kterém je vyvěšena zpráva o vrahovi malých dětí a na němž se objevuje stín podezřelé osoby, dotyčného vraha. Zajímavě je řešen například také telefonický rozhovor mezi policejním ředitelem a ministrem (vnitra nejspíš), kdy nejen slyšíme, ale také vidíme, jak doposud policie postupovala a jakých dosáhla úspěchu, stručně a výstižně je zde shrnuto vše podstatné, co by někoho mohlo zajímat o vyšetřování. M na rozdíl od jiných krimifilmů nezačíná prvním zločinem, ve skutečnosti již bylo zavražděno sedm dětí a strach sužuje celé město. Smyčka kolem vraha se začíná utahovat s čím dál větší intenzitou, dopadnout jej totiž nechtějí pouze policisté, ale také členové podsvětí, iritováni neustálými raziemi. Pojetí napínavé štvanice vás nutí alespoň chvílemi držet palce vrahovi. Celý film vrcholí „soudem žebráků". Na povrch vyplouvá beznaděj městské chudiny, která uvízla v bludném kruhu. Nejsou spokojeni s přidělenými pravomocemi, proto působí jejich provizorní soudní řízení jako akt zcela logický, ať už jakkoli vzpurný a narušující autoritu státu. Zde již pochopitelně přebírá hlavní roli mluvené slovo, společně se sugestivními hereckými výkony. S neméně poctivou dávkou realismu jsou zobrazeny metody stále se ještě rodící moderní kriminalistiky. M je přelomovým filmem plným unikátně zrežírovaných scén s dechberoucí atmosférou, která na vás přenese deprimující náladu tehdejšího Německa. Lang přitom nepotřeboval nákladné triky, dokonce ani hudební doprovod, stačil mu vlastní talent, vlastní píle, vlastní odvaha, zkušený kameraman a pečlivý casting (Peter Lorre se pro roli vrahouna malých dětí narodil). Psát, že se s dnešními prostředky a možnostmi nedokáže většina filmařů ani zdaleka přiblížit působivosti M, považuji za nošení dříví do lesa. 90% ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Na svojí dobu představuje tento film neskutečnou revoluci, co se filmového průmyslu týče. Jako jeden z prvních přichází se zvukem a ačkoliv na to herci nejsou nijak připraveni, vydávají ze sebe solidní výkony. Téma mě velice zaujalo a fakt, že to točil režisér Metropolisu mě donutilo si tento film sehnat. Sice jsou necelé dvě hodiny relativně dlouhé a chvílemi se v záběrech nic neděje a čas neskutečně pomalu plyne, má beztak samotný příběh co nabídnout i dnes. Jenom si přečtěte obsah a pochopíte. Pak už jen stačí sledovat, jak si s tím policejní prefekti poradí. A to je tento film přes sedmdesát let starý. Na svoje stáří ale absolutně nevypadá a věřím, že právě díky svému zpracování nikdy nezestárne. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Famózní hříčka na pomezí dokumentování rozkladu společnosti ve stavu ohrožení, napínavé detektivky a existenciálního dramatu o vině a neodolatelné síle pudovosti. Peter Lorre vede svou postavu od nesympatického slizkého devianta až po zmučenou trosku, která před kafkovsky krutým tribunálem vzbuzuje účast. Langův tradičně vytříbený vizuál táhne zejména brilantní práce kamery, neuvěřitelně moderní střih a novinkově pomocnou ruku podává i selektivní zvuková stopa, která svou progresivitou předběhla dobu. V M se střídají momenty odtažitě popisné s naprosto strhujícími pády do hlubin temnota, momenty komiky s momenty tragiky, momenty divadelní exprese s momenty syrového filmového "odrazu" skutečnosti. M se dá interpretovat různě, jako drama o vině, napínavá honba za vrahem i jako deziluzivní portrét německé společnosti. Troufám si říct, že lepší studii masového vraha a jeho okolí by člověk i po více než 70i letech hledal těžko. ()

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Thea von Harbou, Fritz Lang .. Výborná, atmosferická detektivka z pomezí němého - mluveného filmu. Fritz Lang se u mne skvěle zapsal doposud jen věhlasným němým Metropolis, ale ani s mluvou (byť stojí v pozadí a snímek by se bez ní prakticky obešel) neměl problémy. Na druhou stranu mi vadila absence hudby a z koncentrace často paradoxně vytrhávala i místa, kde chybělo ozvučení scény. Naštěstí režie mnohé smazává a herecký výkon padoucha “M“ s vykoulenými bulvami v podání Peter Lorre mnohé nahrazuje. Stejně jako samotný příběh - beznaděj z vyšetřování je popsána velice přesně a když je policejní aparát v koncích, chopí se práva galerka a bezdomovci... ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

Po většinu času nepříliš záživný až těžkopádný hon na vraha. Výborný je jen úplný úvod, poté se rozjede vyšetřování vražd jak u policie tak v řadách ukřivděných zločinců. Zajímavý je tedy až konec, konkrétně vrahova obhajoba ve stylu 'nemůžu si pomoct'. To je také jediná ukázka pořádného herectví v celém snímku. Film je známý ve spojitosti s pravým německým šílencem Peterem Kurtenem, který podle své výpovědi občas ejakuloval už při samotném pohledu na ženu, případně když do ní bodal nožem, ale vrah v M s jeho příběhem moc společného nemá. Takže, je to klasika a ve své době novátorský snímek, v mých očích ale zklamání. ()

RHK 

všechny recenze uživatele

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Nejprve trochu nuda díky postupům z počátků zvukového filmu s absencí hudby a přílišnou popisností scén, i když jde o hledání sériového vraha malých dívek. Ozve se pískání (Edvard Grieg: Ve sluji Krále hor): http://www.youtube.com/watch?v=VCjc_OllHdE. Pak se ale pátrání po muži označeném M rozběhne a to díky policii i galérce a my díky režii Frize Langa zapomínáme dýchat. Snímek dostává tempo a finální scény jsou emociálně vypjaté (soud kriminálníků nad vrahem) a herecké výkony strhující (např. vrahova výpověď). Škoda otevřeného konce, ale i tak je Vrah mezi námi také dnes velkým filmem. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=cIj3Bk0bhL8 ()

Boss321 

všechny recenze uživatele

Když jsem si projížděl TOP250 na imdb a uviděl jsem film s magickým názvem M, hned jsem se o něj začal zajímat. Detektivka z počátku 30. let, která má svým příběhem hodně co říci i po téměř 80 letech. Hodně nadčasová záležitost, která mě svým zpracováním na svou dobu dokonale odrovnala. Myslím, že i dnes má divákovi hodně co nabídnout a ani zub času snímku moc neublížil. Co jsem znatelně postrádal je hudba a menší prostřihání by také nebylo na škodu, protože některé záběry jsou nudné a zbytečné. Peter Lorre se svým vzezřením na roli vraha dokonale hodí a dodává filmu ty správné grády. Fritzu Langovi se podařilo natočil jeden z nejlepších německých předválečných snímků. Škoda, že snímek není příliš známý, jinak by se mu dozajista dostalo většího uznání........ ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Vraždění malých dětí nečiní mému žaludku nijak zvláštní potěchu, ale stejně jsem dospěl k závěru, že každý filmový fanda by udělal životní chybu, kdyby se alespoň jednou za život nemrknul na "M". Film se totiž sotva naučil mluvit a hned mezi diváky vyslal duševně chorého vraha, policii s podezřele pokrokovými metodami vyšetřování a loupežníky se skvělým plánem na záchranu živnosti. Hutná atmosféra mi vůbec nedovolila nudit se, zlověstné pískání spolehlivě nahradilo filmovou hudbu a musím ocenit i pár podnětů k zamyšlení. Bylo-li by to na mně, tak nechám vrahy uniknout slepé spravedlnosti a předám je podsvětí, aby si dle libosti zalynčovalo. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Odvážné drama, které už sice dnes působí tak trochu překonaně, ale rozhodně není "jen" první svého druhu. Závěrečné scény jsou perfektní. Jen mi vadí zdlouhavost. 70% ()

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) Hned svým začátkem mě film absolutně odzbrojil. Takovou bezmoc, že na filmovém plátně se dějí špatné věci a nejde jim nijak zabránit, jsem dlouho necítila. Zřejmě je to díky tomu, že ve filmu není přítomen ani ždibec patosu, ani kapka citového vydírání. Lang zůstává věcný, přesný, stručný. Absence hudebního podkresu je velice pozitivní, ve mě zvyšovala napětí až na únosnou hranici. To bohužel povolovalo v momentech, kdy se na plátně hodně mluvilo. Nejsilnější je podle mě snímek v momentech, kdy víc "jenom" ukazuje. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Asi jsem od filmu čekal před projekcí něco trochu jiného, ale zklamání se nakonec nedostavilo. Z nenápadné kriminálky se postupně vyklubalo drama s mnoha závažnými otázkami ohledně spravedlnosti, morálky, práva jedince, touze po odplatě a mnoha dalšími. Vrah mezi námi sice nenabídl tolik napětí, ale jako slušně propracovaná detektivka nebyl vůbec špatný. Navíc mě zaujala ta paralela s pomalu nastupujícím nacismem, přestože nebyla původně tak úplně zamýšlena. Akorát mám určité osobní výhrady ke zvuku a částečně k hudbě. Byl to sice režisérův první zvukový počin, přesto mě ty pasáže vyplněné tichem vcelku iritovaly (ano, pravděpodobně měly být předností) a vrahovo pískání si takové pecky jakou je In the Hall of the Mountain King od Edvarda Griega se mi ze začátku moc líbilo, ale postupně jsem čím dál víc toužil, aby skladba zazněla v plném (a bez urážky, neprzněném) orchestrovém rozsahu, leč marně (jistě zajímavý nápad nezařadit do filmu hudbu jako takovou, u mě však moc nepochodil). Celkově tento německý snímek (a zároveň moje první a jistě ne poslední setkání s Fritzem Langem) vidím na slabší 4*. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Srovnáme-li toto dílo s tím, co nabízí náš soudobý hraný film té doby, nepochybně srovnáváme nesrovnatelné. Bravurní vedení herců, víc než solidní náznaky skutečné filmové řeči a režie pozitivně patrné v projevu divadelně školených koryfejů německé Thálie, důkladná práce a studium prostředí, realistické podání berlínského (?) policejního prostředí, které víc než snese srovnání např. se staršími gabenovskými maigretovkami, to všechno vyvolává dojem, že datum natočení bylo zfalšováno alespoň o 10 let. Jen zbytečně dlouhé prodlevy mezi jednotlivými obrazy a poměrně častá absence zvuku naznačují opak. Poněkud didakticky působí i samotný závěr filmu - ruka zákona napřežená nad usvědčeným pachatelem by jako závěr byla znamenala více. Smekněme před tímto demokratickým velikánem výmarského německého hraného filmu. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Klasické Langovo masterpiece M přivedlo slavného režiséra poprvé ke zvukovému filmu. Ve Výmaru mu po té bylo dopřáno realizovat už jen Testament dra Mabuseho, načež po Liliomu ve Francii zamířil rovnou do Hollywoodu. M dopřálo podobný stardom také Peteru Lorremu. Osobně si skutečně nedokážu představit role, které by mu svěřovalo Německo po roce 1933, protože stačí jediný pohled na jeho mládence v Jeho Veličenstvu Krise nebo L. P. 1 neodpovídá a je jasné, že Lorre byl jako zrozený pro hollywoodský odpad ;) Z jiných herců v M ještě poměrně vyčnívá skvělá Rosa Valetti, známá to Gusta z Modrého anděla, a vyšetřující Paul Kemp, veterán německého kina 30. - 50. let. Případně ještě univerzál Theo Lingen a mezi komparsisty neidentifikovatelný příští idol Rolf Wanka (toto ovšem jeho rodina vyvrací). Film samotný je senzační studií na téma spolupráce podsvětí a policie, přičemž práce s asynchronním zvukem odpovídá dobovému standardu, který byl hojně využívám náročnějšími režiséry. U nás se takto projevil například Machatý v Ze soboty na neděli. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Fritz Lang, nedlho po futuristickom Metropolise, opäť triumfuje. Tentoraz napínavou krimidrámou nazvanou jednoducho M. Tieň človeka s klobúkom stačí k tomu, aby divák vedel: vrah je na scéne! Opustená loptička, či balónik navodia stiesňujúci pocit zločinu, bez potreby ukázať ho priamo. Prázdny tanier, kukučky ohlasujúce neúprosne plynúci čas: po chvíli je jasné, že pri stole bude ktosi navždy chýbať. Úvodná polhodina pomocou podobných postupov pútavo vykresľuje atmosféru všeobecného ohrozenia, ukáže vrahovu metódu a známky davovej psychózy, zapríčinenej strachom. Ďalší priebeh je oproti fantastickému nástupu trošičku diétnejší, no vďaka výtvarnému cíteniu tvorcov a uchovaniu napätia, si vysokú úroveň zachováva až do konca. Pôsobivé je paralelné prelínanie oficiálnej vyšetrovacej línie a tej, ktorá vychádza z podsvetia. Policajné nasadenie sa totiž zostruje. Podsvetie je čoraz viac decimované neustálymi raziami, a tak sa rozhodne konať na vlastnú päsť pri dolapení vraždiaceho monštra (fantasický Peter Lorre). Langov obľúbený motív – hysterickým vzplanutím posadnutý pranierujúci dav, v ktorom eskaluje túžba po obeti je zobrazený vo filme viacerými spôsobmi. No a pískajúceho vraha, tajomne nasvietené mestské nárožia, či zločinecký súd si z pamäti istotne tak ľahko nevymažete. ()

akisha 

všechny recenze uživatele

Nejudivující pro mě bylo hlavně zjištění, že tenhle 80 let starý snímek je natočený tak poutavým a napínavým způsobem, že v klidu zastíní mnohé současné filmy s podobným tématem. Vedle neskutečně životného výkonu P. Lorrea, kterému se podařilo vytvořit z postavy vraha dětí osobu vzbuzující sympatie (!), má film hlavně ve druhé půlce rychlý spád a rozhodně upoutá pozornost, až hypnotické jsou pak scény soudu. Výhrady bych měla snad jen k některým plkacím poradám (dál už jen PP), kde hlavně zezačátku se třeba čtvrt hodiny nic neděje a banda šašků jen furt o čemsi spekuluje a ve skutečnosti nevyspekuluje vůbec nic. Nebýt tolik PP, byl by to film zřejmě naprosto dokonalý. I tak to ale na těch 5* stačí. ()

Falko 

všechny recenze uživatele

Od rezisera Fritza Langa som videl zatial len futuristicky velkofilm METROPOLIS (1927). Kym v nemom Metropolise pouzil Lang len hudbu, v tomto filme, ktory uz nemy nebol, naopak nepouzil ziadnu hudbu, ale to mi vobec nevadilo, pretoze mi ani nechybala. Skor som bol zvedavy, ako si ludia poradia s vypatranim nebezpecneho vraha deti. Chvilkami to bolo aj trosku nudne, preto nemozem dat 5 hviezdiciek, ale myslim si, ze na 30-te roky to musel byt skvely film. Zaujimavostou je aj to, ze reziser Fritz Lang odmietol na Hitlerove pozvanie stat sa veducim Risskeho filmoveho priemyslu a utiekol pred nacistami do Francuzska. Taktiez aj herec v hlavnej ulohe Peter Lorre bol Zid a preto hned po natoceni filmu utiekol zo strachu z Nemecka... 24.11.2009 ______ Peter Lorre - (Hans Beckert) +++ Ellen Widmann - (Pani Beckmannová) +++ Inge Landgut - (Elsie Beckmannová) +++ Otto Wernicke - (Inspektor Karl Lohmann) +++ Theodor Loos - (Inspektor Gröber) +++ Friedrich Gnass - (Franz) +++ Franz Stein - (Minister) +++ ()

viperblade 

všechny recenze uživatele

Vím, že hodně lidí naštvu, ale musím to napsat - M je zatraceně nudný snímek. A přitom téma - vrah malých dívek řádí ve městě a policie nemá jedinou stopu - je opravdu zajímavé. Nicméně, tohle byla opravdu nuda. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tomuhle filmu by prospělo prostříhat o dobrou půlhodinu minimálně, pak by to hned byla jiná podívaná… Na druhou stranu, abych nebyl vyloženě negativista, líbila se mi (spíše) ta druhá půlka filmu - postupné stahování smyčky kolem vraha, jeho "označení" a následný "lidový" soud… To byly scény, kdy jsem alespoň trochu pochopil, co dělá tenhle jinak nevýrazný snímek na IMDb na 58. místě. Hlavně díky konci jsem se rozhodl pro tři hvězdy, ale pochybuju, že někdy budu chtít tento film vidět. A IMHO tenhle film nemá na té pozici na IMDb co dělat, ale co já s tím nadělám, že… 50 %. ()

Rogue 

všechny recenze uživatele

M nese všechny neduhy raného Langa - malý tah na branku i přílišnou popisnost (praktiky pátrání) a z ní plynoucí dlouhou stopáž. Některé záběry jsou však skvělé a dávají tušit lepším a béčkovějším zítřkům. ()

Dan9K 

všechny recenze uživatele

Tak tohle je pro mě hodně těžké. Snímek jsem nebyl schopen zvládnout na jeden zátah a rozdělil jsem si ho na 2 dny. V ten první se mi rozhodně líbila atmosféra, ovšem to bylo asi tak vše. Šlo to úplně mimo mě. Námět se mi zdál značně nezajímavý, často mě rozladila absence jakéhokoliv zvuku v některých scénách ( i když tam nepochybně být měl), bylo to také nebetyčně zdlouhavé. Některé pasáže nabízely desítky vteřin bez jakéhokoliv pohybu, zvuku, natožpak dialogu a i když jsem se na M hrozně moc těšil, odložil jsem jej na další den a bál jsem se, že ho potopím skutečně děsivým hodnocením, což jsem určitě nechtěl. Avšak nadešel den druhý a zbývajících cca 45 minut jsem hltal s nadšením, byl jsem u vytržení a nezbývalo mi než valit oči. Pak se mi tedy nabízí několik otázek. Byl jsem skutečně první den v tak špatné náladě? Tak nesoustředěný, že jsem vůbec nedocenil kvalitu? Nebo je skutečně závěr o tolik lepší, než celý zbytek filmu? ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

"Nechci! Musím! Nechci! Musím!"                                                                                                                                        První zvukový film Fritze Langa. Kromě krásné noirové kamery můžeme obdivovat Německo třicátých let před nástupem nacionálního socialismu. Obsahuje všechno co má správná noirová detektivka mít, hustou mrazivou atmosféru, krásnou práci se světlem a stínem, udržování napětí do posledního okamžiku. Závěrečný soud s výpovědí obžalovaného i závěrečná řeč obhájce je stěžejním místem celého snímku. Otázka, kdo smí soudit a vykonat ortel či jak zabránit, aby se podobné věci děli i v budoucnosti, je nadčasová. ()

Související novinky

Noir Film Festival 2019: Zítřek nemá šanci

Noir Film Festival 2019: Zítřek nemá šanci

17.08.2019

7. ročník unikátní přehlídky klasik, ale i pozapomenutých klenotů z bohaté pokladnice filmu noir představí snímky tematizující loupež, výběrovou retrospektivu noirových děl Fritze Langa, rozmanitou… (více)

Festival Das Filmfest chystá filmové hody

Festival Das Filmfest chystá filmové hody

19.10.2015

Historicky první zpracování Stokerova Draculy, jeden z nejstarších evropských zvukových filmů, snímek oscarového Michaela Hanekeho, nejnovější film z dílny kultovního Fatiha Akina Šrám či vizuálně… (více)

Noirová klasika v Litoměřicích

Noirová klasika v Litoměřicích

08.08.2009

Ve dnech 28. — 30. srpna 2009 proběhne již podeváté litoměřický filmový festival, tentokrát s podtitulem „film fatal“. Budete mít jedinečnou možnost zhlédnout filmy, se kterými se ponoříte do vln… (více)

Reklama

Reklama