Reklama

Reklama

V lesích je nalezeno mrtvé tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou... Politické napětí v Německu na počátku třicátých let dosáhlo svého vrcholu a tento snímek některé vrcholné německé představitele velice popudil, jelikož je v něm spousta narážek, směřujících k demystifikaci politických sil Německa v přelomovém údobí. (caligari)

(více)

Recenze (192)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Na svojí dobu představuje tento film neskutečnou revoluci, co se filmového průmyslu týče. Jako jeden z prvních přichází se zvukem a ačkoliv na to herci nejsou nijak připraveni, vydávají ze sebe solidní výkony. Téma mě velice zaujalo a fakt, že to točil režisér Metropolisu mě donutilo si tento film sehnat. Sice jsou necelé dvě hodiny relativně dlouhé a chvílemi se v záběrech nic neděje a čas neskutečně pomalu plyne, má beztak samotný příběh co nabídnout i dnes. Jenom si přečtěte obsah a pochopíte. Pak už jen stačí sledovat, jak si s tím policejní prefekti poradí. A to je tento film přes sedmdesát let starý. Na svoje stáří ale absolutně nevypadá a věřím, že právě díky svému zpracování nikdy nezestárne. ()

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Thea von Harbou, Fritz Lang .. Výborná, atmosferická detektivka z pomezí němého - mluveného filmu. Fritz Lang se u mne skvěle zapsal doposud jen věhlasným němým Metropolis, ale ani s mluvou (byť stojí v pozadí a snímek by se bez ní prakticky obešel) neměl problémy. Na druhou stranu mi vadila absence hudby a z koncentrace často paradoxně vytrhávala i místa, kde chybělo ozvučení scény. Naštěstí režie mnohé smazává a herecký výkon padoucha “M“ s vykoulenými bulvami v podání Peter Lorre mnohé nahrazuje. Stejně jako samotný příběh - beznaděj z vyšetřování je popsána velice přesně a když je policejní aparát v koncích, chopí se práva galerka a bezdomovci... ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Ač je M filmem zvukovým, v mnoha ohledech ještě připomíná film němý, vypráví totiž hlavně obrazem, což je jenom dobře. Scény jsou úsporné, postavené na jednoduchých symbolech, která vydají za tisíce slov. Nedá mi, abych nezmínil alespoň jednu z prvních, kdy se v jediném záběru protnou tři signifikantní motivy: malé děvče si hraje s míčem, začne si přihrávat o sloup, na kterém je vyvěšena zpráva o vrahovi malých dětí a na němž se objevuje stín podezřelé osoby, dotyčného vraha. Zajímavě je řešen například také telefonický rozhovor mezi policejním ředitelem a ministrem (vnitra nejspíš), kdy nejen slyšíme, ale také vidíme, jak doposud policie postupovala a jakých dosáhla úspěchu, stručně a výstižně je zde shrnuto vše podstatné, co by někoho mohlo zajímat o vyšetřování. M na rozdíl od jiných krimifilmů nezačíná prvním zločinem, ve skutečnosti již bylo zavražděno sedm dětí a strach sužuje celé město. Smyčka kolem vraha se začíná utahovat s čím dál větší intenzitou, dopadnout jej totiž nechtějí pouze policisté, ale také členové podsvětí, iritováni neustálými raziemi. Pojetí napínavé štvanice vás nutí alespoň chvílemi držet palce vrahovi. Celý film vrcholí „soudem žebráků". Na povrch vyplouvá beznaděj městské chudiny, která uvízla v bludném kruhu. Nejsou spokojeni s přidělenými pravomocemi, proto působí jejich provizorní soudní řízení jako akt zcela logický, ať už jakkoli vzpurný a narušující autoritu státu. Zde již pochopitelně přebírá hlavní roli mluvené slovo, společně se sugestivními hereckými výkony. S neméně poctivou dávkou realismu jsou zobrazeny metody stále se ještě rodící moderní kriminalistiky. M je přelomovým filmem plným unikátně zrežírovaných scén s dechberoucí atmosférou, která na vás přenese deprimující náladu tehdejšího Německa. Lang přitom nepotřeboval nákladné triky, dokonce ani hudební doprovod, stačil mu vlastní talent, vlastní píle, vlastní odvaha, zkušený kameraman a pečlivý casting (Peter Lorre se pro roli vrahouna malých dětí narodil). Psát, že se s dnešními prostředky a možnostmi nedokáže většina filmařů ani zdaleka přiblížit působivosti M, považuji za nošení dříví do lesa. 90% ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Famózní hříčka na pomezí dokumentování rozkladu společnosti ve stavu ohrožení, napínavé detektivky a existenciálního dramatu o vině a neodolatelné síle pudovosti. Peter Lorre vede svou postavu od nesympatického slizkého devianta až po zmučenou trosku, která před kafkovsky krutým tribunálem vzbuzuje účast. Langův tradičně vytříbený vizuál táhne zejména brilantní práce kamery, neuvěřitelně moderní střih a novinkově pomocnou ruku podává i selektivní zvuková stopa, která svou progresivitou předběhla dobu. V M se střídají momenty odtažitě popisné s naprosto strhujícími pády do hlubin temnota, momenty komiky s momenty tragiky, momenty divadelní exprese s momenty syrového filmového "odrazu" skutečnosti. M se dá interpretovat různě, jako drama o vině, napínavá honba za vrahem i jako deziluzivní portrét německé společnosti. Troufám si říct, že lepší studii masového vraha a jeho okolí by člověk i po více než 70i letech hledal těžko. ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

Po většinu času nepříliš záživný až těžkopádný hon na vraha. Výborný je jen úplný úvod, poté se rozjede vyšetřování vražd jak u policie tak v řadách ukřivděných zločinců. Zajímavý je tedy až konec, konkrétně vrahova obhajoba ve stylu 'nemůžu si pomoct'. To je také jediná ukázka pořádného herectví v celém snímku. Film je známý ve spojitosti s pravým německým šílencem Peterem Kurtenem, který podle své výpovědi občas ejakuloval už při samotném pohledu na ženu, případně když do ní bodal nožem, ale vrah v M s jeho příběhem moc společného nemá. Takže, je to klasika a ve své době novátorský snímek, v mých očích ale zklamání. ()

Galerie (33)

Zajímavosti (24)

  • Když Fritz Lang natočil scénu, v níž si jeden ze zločinců namaluje písmeno M na ruku a otiskne ji Hansi Beckertovi (Peter Lorre) na záda, shledal ji natolik silnou, že kvůli ní změnil název filmu z Vrah mezi námi na M. (Oktavianus)
  • Film byl založen na novinových článcích, které Fritz Lang četl o sériovém vrahovi Peteru Kürtenovi z Düsseldorfu. (Kulmon)
  • Film je první psychologické drama o sériovém vrahovi. (PinPrick)

Související novinky

Noir Film Festival 2019: Zítřek nemá šanci

Noir Film Festival 2019: Zítřek nemá šanci

16.08.2019

7. ročník unikátní přehlídky klasik, ale i pozapomenutých klenotů z bohaté pokladnice filmu noir představí snímky tematizující loupež, výběrovou retrospektivu noirových děl Fritze Langa, rozmanitou…

Festival Das Filmfest chystá filmové hody

Festival Das Filmfest chystá filmové hody

18.10.2015

Historicky první zpracování Stokerova Draculy, jeden z nejstarších evropských zvukových filmů, snímek oscarového Michaela Hanekeho, nejnovější film z dílny kultovního Fatiha Akina Šrám či vizuálně…

Noirová klasika v Litoměřicích

Noirová klasika v Litoměřicích

08.08.2009

Ve dnech 28. — 30. srpna 2009 proběhne již podeváté litoměřický filmový festival, tentokrát s podtitulem „film fatal“. Budete mít jedinečnou možnost zhlédnout filmy, se kterými se ponoříte do vln…

Reklama

Reklama