Místo splněných přání

Uplne nenapadny film, ktory hovori najviac o tom, co nepovie a je najsilnejsi v tom, co je nevypovedane... a pozerat ho v kontexte tejto doby a udalosti (invazia na Ukrajinu) tomu celemu dava bodku, ak chceme vidiet presahy na vsetky smery... psychologicky, vztahovo, geopoliticky, akokolvek...myslienka a "mesidz" ostavaju tie iste, princip je vzdy len jeden... (24.02.2022)

Taliansky režisér Paolo Genovese preukázal svoj talent predchádzajúcim filmom ( Úplní cudzinci ) a touto konverzačkou ho potvrdil. Opäť si vystačil s jednou miestnosťou svojimi obľúbenými hercami a silným inteligentným nápadom. Film núti k zamysleniu, čo sú ľudia schopní urobiť, aby si splnili svoj sen. Hlavná postava, tajomný muž, o ktorom nič nevieme, stály zákazník kaviarne, kde za ním chodia rôzni ľudia so svojimi problémami a on im za protislužbu plní želania. Divák je držaný v napätí, očakáva nečakaný zvrat, ale hlavne premýšľa, prečo mu všetci veria, že im pomôže s ich problémami... Silná pointa však prichádza ticho a nebadane... Skvelý film má však do dokonalosti predsa len trošku ďalej, ako sa zdá. Po istom čase film trpí "opozeranosťou", lebo koncepcia príbehu s opakujúcimi sa hosťami v jednom interiéri môže pôsobiť únavne. (16.04.2018)

Být to tak o 25 minut kratší a netlačit tolik na pilu... A možná i trošku víc domyslet tu mystiku za tím - nemusela by být řečena natvrdo, ale tady mám pocit, že sám autor to zahrál tak nějak do autu, protože se mu sice líbil koncept a nápad, vyřádil se na provedení, ale do detailů už se mu to promýšlet nechtělo. Ne, že by ty osudy jednotlivých postav nebyly správně propletené - až mi to připomnělo Lásku nebeskou -, ale neplyne z toho nic navíc. Že je život občas mrcha? Že záleží na našem svědomí a že záleží na nás samotných, jak se cítíme? Ano, pro spoustu lidí to jistě bude objev století. Ale i pro ty, kdo tuhle myšlenku prohlédli (cca po půl hodině filmu už se ten koncept prolákne, začne se opakovat a začne hlavně nudit), sem tvůrce mohl přidat pár drobností navíc, přihodit pár sofistikovanějších minimyšlenek, ať to není už jen jasná jízda start-cíl bez překážek. Navíc se mi ty rýpance do víry v Boha taky moc nelíbily (jak celý příběh s těhotnou jeptiškou, tak ty hlášky: Věříte v Boha? - Věřím v detail.). Hodně postav nemá dořečený příběh (soused, nožem říznutý ochránce/únosce, slepec). Vlastně i ten konec se dá od jisté chvíle předvídat, jenom jsem ho čekal líp propracovanější - třeba že jeho úkol není pouze v rámci délky lidského života, ale řekněme takový ahasverovský. Být to tam, jdu rád výše s hodnocením. Ale takhle mi to přijde jako nedomyšlený nedodělek co se hlavní myšlenky filmu týče. A je mi to líto, nápad se mi líbil a stačilo přidat jen trochu "koření". (20.02.2022)

P. Genovese má tyhle sociální nápady v ruce. Místo splněných přání je minimalistická konverzačka s béčkovým lookem odehrávající se celých 100 minut jen a pouze na jednom místě spolu s pár herci, ale i tak dokáže divákovi zamotat hlavu. Upřímně, čekal jsem možná větší odrovnávačku s vymazlenější finální pointou a drastičtějším průběhem, ale i tento výsledek mě vyloženě nezklamal. Jen prostě ničím výrazněji nepřekvapil a ačkoliv celé tohle propojování postav, jejich tajných snů a následků jejich činů bylo fajn, žádné pomyslné filozofické hranice to u mě (bohužel) neprolomilo. (17.01.2023)

Nepamatuji si, kdy bych se u tak čistě komorní a minimalistické záležitosti tak dobře bavil. Styl Paola Genoveseho mi evidentně sedí, a přestože byli Naprostí cizinci naprosto jiným filmem, rozbor lidských charakterů byl v obou případech dokonalý. Tady rozhodně nešlo o žádné mirkodušínovství (naštěstí), tady každá postava naplno odkryla svou vnitřní svini, nebo s ní alespoň svedla tuhý boj. Film postrádal akční scény, ale z některých rozhovorů mi nebylo moc dobře po těle. (30.04.2021)

"Jak mohu vědět, že nejste ďábel?" "Nemůžete." To byla jedna ze dvou základních otázek, kterou jsem si celou dobu pokládal. Je to ďábel? Bůh? Nebo jen obratný manipulátor? Ta druhá je celkem jasná. Co bych byl schopen udělat, aby se mi splnilo mé největší přání? Upřímně řečeno na ani jeden dotaz jsem nebyl schopen uspokojivě odpovědět. Ale to tom to asi celé je. Geniálně sestavené, fantasticky zahrané. 100% (29.04.2018)

Originalne pojaty koncept psychologickeho filmu v ktorom skumame cez rozhovory niekolkych jednotlivcov s tajomnym chlapikom moralne hranice toho kam su ochotni ludia zajst pre svoje stastie. Hlavny problem som mal so samotnym konceptom vsemocneho tajomneho chlapika, pretoze to az prilis smrdelo nabozenskymi motivmi, vyššou mocou a podobnymi kravinami na ktore neverim. Ani to nebolo podane prilis zaujimavo. Dozvieme sa absolutne minimum detailov. Druhy hlavny problem som mal s tym, ze ma ani prilis nezaujali pribehy jednotlivych ludi. Asi najviac ma bavil pribeh automechanika a potom toho slepca. Zvysok isiel mimo mna a tie ktore s tymito dvoma nesuviseli som po chvili pretacal. Ale inak to bolo dobre zrezirovane a zahrane, takze za vyskusanie tento film stoji. Je slusna sanca, ze ak mate radi dialogove filmy, ktore ponukaju eticke myslienky k zamysleniu, tak budete spokojni. (15.04.2018)

Silný inteligentní příběh. Miluji takovéto propletené filmy, kde jedno navazuje na druhé. Trochu mi to připomnělo Box. (18.10.2018)

Hodně mi to evokovalo mou oblíbenou knihu od Stephena Kinga - Nezbytné věci. Pan Gaunt jako nemilosrdný obchodník s lidskými dušemi mi hodně připomínal záhadného muže ztvárněného Valeriem Mastandrem. Byl tam i takový ten nádech tajemna a čehosi nadpřirozeného, kouzelného, co mám na filmech velice ráda. Co by člověk pro "své dobro" neudělal, že? Takovéto sondy do lidských charakterů mě baví, 88%. (06.12.2018)

Intelektuální hříčka o morálce 1)  mě zaujala především duchaplným scénářem, dialogy a dějovou sevřeností. Přesný casting je další plus._____ 2)  Jako divák jsem si trochu připadal, jako bych sledoval zfilmovanou rozhlasovou hru. Vlastně není, na co koukat, ale děj je natolik vemlouvavý, že se zážitku z filmu hned tak nezbavíte. Jak mám vědět, že nejste ďábel?_____ 3)  Snímek je adaptací desetidílného amerického seriálu The Booth at the End z let 2011 - 2012._____ 4)  51letý spoluscenárista a režisér Paolo Genovese získal obchodní a ekonomické vzdělání na římské universitě La Sapienza a dále pracoval v americké reklamní společnosti McCann Erickson. Režíroval více než stovku kampaní (např. pro McDonalds či Algidu), než se dostal k filmování nejdříve s Lucou Minierem a od roku 2010 i sám._____ 5)  Zaujali mě 45letý přesvědčivý Valerio Mastandrea (muž, který plní přání) a charismatický 35letý Silvio Muccino (syn policisty Alex), který vystudoval stejnou universitu jako režisér, ale obor umění. Kromě herectví se od roku 2008 věnuje rovněž režii a také napsal pár scénářů._____ 6)  Spoiler. Etické okénko. Celou dobu jsem se snažil přijít na to, kdo vlastně je ten záhadný muž._____ 6a)  Ďábel, nabízí se prvoplánově. Proč ovšem někdy škodí a jindy prospívá? Skutečnost, že vede své klienty, aby čelili požadavkům, které jsou mnohdy v rozporu s morálkou, ještě přece neznamená, že tak učinit musejí._____ 6b)  Taky by to mohla být personifikace Osudu. Ten na rozdíl od padlých andělů tam dole nemá žádný zájem na tom, aby se lidé chovali tak či jinak. Osud prostě jen nabízí a vyhodnocuje výsledky._____ 6c)  Ani postmoderní verze posla Božího není od věci. Chová se sice podivně, ale třeba je to všechno jen zkouška a vzájemná provázanost úkolů jejich negativní efekt může eliminovat._____ 6d)  Konec v podobě servírky Angely (ano, nomen omen) sice neřeší konkrétní identitu tajuplného muže, ale jasně dává najevo, že od teď to šéfuje někdo jiný._____ 6e)  A tím vlastně dojdeme k závěru, že je vlastně jedno, kdo tam seděl. Důležité je, jak se ti lidé nakonec zachovali. (04.08.2021)

-5* Stejně jako režisérův předchozí film mi sedl i tento. Možná někomu může připadat nudný a jednotvárný, když se vlastně po celou dobu odehrává v jedné kavárně u jednoho stolu. Ale jde zde hlavně o vykreslení psychologických charakterů postav. Schválně, co byste byli ochotni udělat kvůli splnění jakéhokoliv přání?? Nápadité a hlavně, že nezklamal a mělo to slušnou pointu. Tudíž se těším na další režisérův počin a doporučuji všemi pěti dalším divákům. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 3 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (14.11.2018)

Kýčovité lidičkovské utrpení. Lákavá zápletka se velmi brzy změní ve strašlivě předvídatelnou bakalářskou historku, kde pochopíme, že je nám souzeno celý film sledovat falešného Fassbendera, jak pije kafe, stěžuje si, že blbě spí, dělá, že čárá do knihy a k tomu řadu nic moc herců a příběhů. Navzdory šokujícím úkolům je brzy jasné, že se jedná o úsměvný miloučký nezákeřný příběh, který může vyústit jen děsivě blbým vysvětlením nebo děsivě blbým nevysvětlením. A taky že jo!! Domnívám se, že předešlý výborný film Genovese byl natočen podle ukradeného scénáře chlapa, kterého musel režisér v rámci úkolu od fake Fassbendera oddělat a zprznit, aby se mu podařilo natočit vyjímečně dobrý film. (01.01.2019)

Po vynikajúcom Genoveseho kúsku v podobe Perfetti sconosciuti som sa pochopiteľne tešil na jeho ďalší film. Laťka bola síce vysoko, no po prečítaní popisu k tomuto filmu som tak či tak očakával niečo naozaj nadpriemerné. Bohužiaľ, ako sa napokon ukázalo, bolo to len moje zúfalé prianie. Mysteriózny koncept zasadený do kompozície útulnej reštaurácie vo forme konverzačnej drámy bol síce skvelý... Avšak samotný obsah a podivné okolnosti, ktoré sprevádzali jednotlivé prípady návštevníkov, to ma akosi skôr sklamalo ako nadchlo. Spočiatku som čakal, že to bude založené na tom notoricky známom biblickom príbehu, v ktorom Boh skúšal odhodlanie a vieru Abraháma, no napokon to tak bolo len čiastočne. Mnoho tých úloh mi prišlo úplne nelogických a scestných, rovnako aj niektoré priania (napr. tá krásna žena, čo si priala byť peknou?), a tak sa celková pointa často stratila kdesi na polceste. Takže z veľkých očakávaní sa nakoniec stalo mierne fiasko. Ale za ten koncept, kompozíciu, formu a dialógy dávam aspoň 3 hviezdy. (09.04.2018)

Nakonec nemůžu jinak, než ten plný počet dát, protože jsem z toho byl naprosto nadšený a scénář to mělo naprosto geniální a promyšlený. S pár drobnými chybkami (Jak to, že ho nechávají přes noc v tom bistru? To je tam ta číšnice jen jedna a úplně vždycky, že ví, že ho tam může nechat?), ale jinak nemá žádné další mínusy. Celý ten film se odehrává v jednom bistru, do kterého za jedním záhadným mužem chodí různí lidé, kteří chtějí splnit nějaké určité přání. On je totiž dokáže splnit, avšak za určité, skoro vždy dost drsné nebo násilné podmínky. Otec chce zachránit život svého vážně nemocného syna, jako úkol má zabít jednu předem vybranou malou holčičku. Původně jsem se lekl, že z podivného muže vypadne ďábel, ale naštěstí celý ten film zachází mnohem dál, všechny případy vyvíjí a stejně tak i celkový děj. Ony se tu totiž úkoly některých „zákazníků“ začnou pomalu propojovat, ale víc neprozradím. Určitě stojí za to se na to podívat. A jestli vás ta echt minimalistická atmosféra pohltí zhruba tak jako mě, nejspíš budete nadšení. U mě se tady totiž povedlo vytvořit neustále napětí po celou stopáž – a to se povede jen málo filmům. A o to lepší je, když to má tak povedený scénář, včetně té stěžejní myšlenky, která mi sice byla jasná už dřív, ale podle mě s tím ten film počítá a přitom stále servíruje víc a víc scén, které ji potvrzují. Fakt skvělé minimalistické drama s mysteriózními-fantasy prvky, naprosto mě to pohltilo a něco takového jsem chtěl vidět už hodně dlouho. A na rozdíl od ostatních uživatelů mi ten konec nevadí - a to říkám jako někdo, koho by ta nedořešenost toho kdo ten záhadný muž vlastně byl, normálně spíš naštvala. Jenže sem se to svým způsobem hodilo, teorii svoji mám, ale myslím, že se tu na to moc nehraje... nicméně to nebyla bytost ani dobrá ani zlá, kdyby to tu náhodou někomu až moc vrtalo hlavou. Každopádně o to víc jsem teď zvědavý na Naprosté cizince, když mají být ještě lepší. Slabých 5* (20.07.2021)

Součást mojí rozšířené TOP 10. Tak se zase po pár letech urodilo něco, z čeho jsem měl celou dobu bradu dole, hlava mi šrotovala a krásně to zapadalo do mých filozofických představ o osudovosti a fungování světa obecně. To že to je i filmařsky naprostá špička, je už jenom bonus, protože vše podstatné přináší scénář, který je tak hutný, že se samotný vyrovná hodnotě deseti průměrných filmů. Díky a víc takových, prosím! 100% (23.01.2022)

Naprosti cizinci silne 4*, toto slabsi 4* (06.10.2019)

Předem svého písemného nadšení bych rád poděkoval nejmenovanému členu své topky za výborný tip, neb tenhle Plac mi večer vážně prozářil více, než měsíční dovolená ve Fukušimě. A nyní již k dílu samotnému - stejně jako Pája Janovský jsem si vždycky myslel, že Dr. House je v podstatě Satan. Nebo Bůh. Obojí. Zde je každopádně výtečně obsazen nejen smutný Greg (a on vážně není pokrfejs jako pokrfejs, viď že jo, Bene), ale i kávonoška Cuddyová. Pacoši mají, pravda, poněkud rozmanitější choutky než nezcepenět, nicméně Greg i zde dostává své pověsti a tohle opulentní rožnění představených (bez)charakterů dává s božskou grácií, přičemž se neostýchá jít až na dřeň dočerna propečených morkových kostí. Zkrátka další páně režisérův minimalistický, takřka divadelní skvost pojednávající o tom, že toho bezcitného sobeckého zmrda si uvnitř nosíme úplně všichni a občas stačí opravdu málo, abychom ho pustili ven. Anebo naopak, pročež největšími sympaťáky mohou být nakonec v rozporu s kánonem prvoplánoví lotři po levici. P.S.: Ovšem stále mi vrtá hlavou, zda i na Apeninském poloostrově znají ten o Panně Marii a Duchu svatém, nebo šlo jen o božsky komediální náhodu. Asi se na to v neděli zeptám pana faráře. (05.01.2022)

Pokud pravidelně navštěvujete kavárnu či bistro, zbystřete, pokud zde náhodou pravidelně nepotkáváte morouse s účetní knihou v ruce. Pokud ano, tak za ním zajděte se zlatou rybkou a něco si přejte. Morous vaše přání naškrábe do účetní knihy a současně Vám zadá úkol - třeba zabít manželku čerstvou makrelou. Pokud neseženete čerstvou makrelu, tak jste v kelu a můžete jen doufat, že Vás ten morous vyslechne a zadá jiný úkol - třebas vysadit kávovník v sibiřské tajze. Hodně štěstí! 87% (06.01.2019)

Klasický dialogový film. Odvaha režiséra ještě vzrostla po úspěšných Naprostých cizincích a opět testuje herce i diváka dějem od jednoho stolu, tentokrát s tajemnou postavou, která u stolu přijímá hosty s velkou touhou změnit svůj život. Tenhle typ filmů mám velmi rád, divák si musí sám představovat a domýšlet, a když přistoupí na tuhle hru se slovy, dostane sice vizuálně stereotypní, ale jinak skvělou zábavu. (30.03.2018)

Je hlavní hrdina Bůh či Ďábel nebo jen zatraceně dobrý "Inženýr lidských duší"? Na to si každý musí odpovědět sám, ale to vůbec není hlavní otázka filmu. Jako většina autorů zdejších recenzí jsem nadšená z nejednoznačnosti scénáře a vůbec mi nevadí, že konec nemá výraznější pointu - jak bylo řečeno někde uprostřed filmu - vždycky je víc možností.... (18.12.2022)