Man Hunt

Motto: "Náš Führer (...) vám nic neudělal." – "Ale on se provinil proti mě a proti lidstvu! Proti každému čestnému, mírumilovnému člověku na světě! Provinil se nenávistí, nesnášenlivostí a vražděním." Vzhledem k chybějícímu shrnutí obsahu filmu si dovolím snímek Hon na člověka (Man Hunt) nejprve předestřít: Krátce před 2. sv. v. slavný britský lovec Alan Thorndike (hraje Walter Pidgeon z Paní Miniverové) proklouzne k rezidenci Adolfa Hitlera, aby na "zrůdného tyrana" zamířil svou pušku a zmáčkl spoušť. Je však zpacifikován a následně vyslýchán příslušníkem gestapa, který si říká major Quive-Smith (George Sanders). Thorndike odmítá podepsat doznání, že se se souhlasem britské vlády pokusil o atentát na Hitlera, a oponuje, že šlo o pouhý sportovní lov ("sporting stalk") pro zábavu, nikoli s úmyslem zabít. Protože následně se štěstím uteče, může začít slibovaný hon na Thorndika v londýnských kulisách. --- První díl Langovy antinacistické tetralogie není snadné hodnotit. Ač po umělecké stránce nedosahuje kvalit nejlepších autorových snímků, angažovanost a poselství filmu mi nedovoluje ubrat ani hvězdičku. Z tohoto hlediska je nejzajímavější úvodní a závěrečné střetnutí "dvou světů" – britského kapitána s jeho gestapáckým protějškem. Když Thorndike začne mluvit o sportovním lovu, při němž se nezabíjí ani drobná zvěř (protože "je to čirá krutost a já nemám rád krutost"), Quive-Smith odpoví, že "tato jemnost s ohledem na základní účel střelných zbraní prozrazuje slabost, dekadenci, nejen vaši, ale celé vaší rasy... My, nacisté, nacházíme nový život, novou vitalitu pro náš lid návratem k prvotním ctnostem... Neváháme ničit, abychom vytvořili nový svět." V opovrhování jeho bratrem lordem Risboroughem jako "důvěřivým hlupákem" se rovněž ozývá nacistický pohled na britský appeasement. Adolf Hitler zbožňoval Anglii do chvíle, než v mnichovských událostech rozpoznal její slabost ("jeho láska se změnila v nenávist a v přání zničit ji," napsal téhož roku Langův krajan Erich Fromm). I proto je Hon na člověka obratem od "politiky ústupků" (a vizionářsky izolacionismu USA). Thorndike nabíjí pušku a říká: "Nutíte vlastní lid, aby poslouchal, a myslíte, že můžete donutit kohokoli jiného. No, já jsem jeden člověk, který říká, že nemůžete." Kdo vlastně mluví jeho ústy? Lang sám? Ke Goebbelsovi? A není nakonec největší symbolikou celého filmu, když si Jerry vybere pro svůj baret místo ztraceného srdce třpytivý šíp? Vůbec se nedivím, že cenzor Joseph Breen označil Hon na člověka za "nenávistný film" (cenzorský úřad tehdy neutrální Ameriky jej povolil pouze za podmínky, že brutalita nacistů, včetně Thorndikova mučení, bude pouze "naznačena"). Producent Darryl F. Zanuck z distribuční společnosti 20th Century Fox byl dokonce vyděšen antinacistickým zápalem Fritze Langa natolik, že uvedení snímku zakázal (nicméně Lang jej sestříhal tajně bez Zanuckova souhlasu). Je-li Hon na člověka označován za "pěknou ukázku spojenecké propagandy" či "skvělou propagandu pro nábor vojáků", pisatelé se dopouštějí zjevného anachronismu. Film přišel do kin 13. června 1941, tedy půl roku před útokem na Pearl Harbor a vstupem USA do války. To vysvětluje, proč má hollywoodský film britské reálie (včetně RAF). Apel k účasti na britském zápolení není nový, objevuje se už v závěru Hitchcockova Zahraničního dopisovatele (1940), nicméně je to až Lang, který si dovolí nepřítele představit v celého jeho ošklivosti. (24.11.2014) (méně) (více)