Ministerstvo strachu

Absolutně strhující. Bez hluchého místa a s hromadou zvratů, šlapající jak staré dobré švýcarské hodinky. Chápu, že Greenova kniha je nepochybně komplikovanější (protože pokud ne, byla by hodně debilní :o)), ale film svou jednoduchost bez problémů ustál díky geniální režii a svižným 84 minutám stopáže. (24.12.2008)

Knihu jsem nečetl -- Fritz Lang byl génius. Kdyby mi někdo převyprávěl určité sekvence z filmu, vysmál bych se mu jak je to naivní. jenže Lang to dokázal natočit tak, že na to budete koukat skoro se zatajeným dechem. Spousty dramatických situací, jeho práce s napětím je vynikajicí. Navíc Ray Milland je sympaťák a hraje moc dobře, mám ho rád už od Ztraceného víkendu. Zkratkovité je to určitě, to jsem viděl i já, ale proklatě zábavné, minimálně pro ty nezasažené knihou. (07.06.2007)

"Nacisti. Bomby. Z toho ústavu Vás neměli pouštět." Střílel po Nealym někdo kvůli vyhranýmu dortu? Jak moc výbušný jsou knihy? Funguje dámský sdružení jako špionážní síť nacistů? To je otázek a jsou správnou odpovědí Nealyho halucinace? Já jsem si to tedy užil. Všechno bylo divný, nejasný a podezřelý. A takový napětí jsem u čarodějnický seance ještě necítil. Tohle Lang prostě uměl. (04.02.2022)

Napodruhé už se začínám pomalu klonit směrem k pěti hvězdičkám - má to spoustu věcí, co na filmech miluju - atmosféru, zvraty, hitchcockovského hrdinu. Jen ten konec je takový divně rozjařený a hlavně uspěchaný. A Greene asi velkou radost neměl... (09.01.2011)

Když jej neporovnáváte s předlohou, dostanete slušné drama. - Jinak Fritz Lang s Greeneovou předlohou naložil vskutku velmi, velmi volně. Co se taky dalo čekat od filmových 84 minut? Složitost vnitřního světa hlavního hrdiny je zde zcela zabita, tady prostě MĚL být voice-over! Psychické pochody jeho zmatené duše, rozporuplnost hraničící s paranoiou, jsou tím nejlepším z celé knihy. A to ani nemluvím o v podstatě otevřeném konci (v knize), balancujícím na hraně optimistického a pesimistického vyznění. Na jedné straně víra v lepší budoucnost, na druhé strach z nedostatku sil, pevné vůle a přesvědčení. Film nabízí melodramatický happy-end - tohle není Graham Greene. Doporučuji si knihu přečíst (a nestačí jen jednou). Nedivím se, že Greene samotný se k adaptacím svých děl vyjádřil jako "k povrchním, zjednodušujícím a zavádějícím." (23.03.2007)

Langův film byl nepochybně silně limitován disponibilními producentskými penězi; natáčet se muselo nejdříve na přelomu let 1943-44, tj. fakticky uprostřed druhé světové války. Není důležité, jak naložil s literární Greenovou předlohou; koneckonců změnil i jména hlavních hrdinů. Podstatný je vypjatě protifašistický tón, kterým je MINISTERSTVO neseno a špičková filmová řeč, jež byla použita pro jeho zvárnění. Vysloveně mi ovšem vadí zcela neorganický opravdu hollywoodský "happyzávěr". Neméně zajímavé je také srovnání s naší poválečnou tvorbou (např. slavným dílem ULOUPENÁ HRANICE). (V této souvislosti stojí za zmínku, že Greenova látka byla na vysoké úrovni ztvárněna i v českém prostředí: stejnojmenná dvoudílná televizní inscenace byla natočena v r. 1966 vynikající režisérkou Evou Sadkovou podle scénáře neméně dobré Bohuslavy Zelenkové a v hlavních rolích tehdy zářili mj. Marie Glázrová, Milena Dvorská, Jiří Adamíra, Svatopluk Beneš, Zdeněk Ornest, Felix le Breux a mnoho dalších.) V každém případě si Langův film uchovává pel výjimečného díla. (25.12.2010)

"Za všetkým hľadaj tortu!" Alebo ako sa strhujúcim dejom poľahky preniesť ponad výhrady k slabej charakterizácii postáv a k oklieštenému prevodu knižného originálu. Málo psychológie, veľa akcie. A paranoje, skutočného šiesteho zmyslu moderného človeka. Temné náznaky. Veštiareň a vyvolávanie duchov! Tajomný muž, pilníkujúci si nechty. Výrez torty drtený dlaňou na tortovú kašičkovú mrvenicu. Humor a nadhľad! To všetko je v Ministerstve strachu, filme so skvele zvoleným názvom. 71 rokov od nakrútenia sa totiž unifikujúco trefne hodí aj pre veľa dnešných orgánov. (19.10.2015)

Měl to být začátek nového života, místo toho hlavní hrdina během 2. světové války odhaluje v Londýně špionážní nacistické spiknutí sahající do velmi vysokých pater. Naštěstí na to není sám, pomáhá mu milá atraktivní emigrantka z Rakouska, díky níž se snad vše v pozitivní konec obrátí. Věřím, že po tomhle filmu už se nikdo z diváků na obyčejný dort nebude dívat stejně jako dosud. A to je vlastně ta nejzajímavější perlička, že všechny zajímavé a napínavé události v tomto filmu odstartuje obyčejný domácí dort. Tenhle film byl úžasnou strhující jízdou, která měla měla ten správný náboj a grády, a kdy jsem byl v neustálém napětí a strachu o hlavního hrdinu. Chytrý scénář, geniální provedení. Tleskám! [Noir Film Festival 2019] (24.02.2020)

Špionážny Hitchcock made by Fritz Lang. A mnoho podobných Hitchovich filmov aj prekonáva. Rýchle tempo, kopec zvratov a výborné postavy. Vynikajúca vec a prvý Lang, ktorý mi aj napriek kvalitám iných jeho filmov úplne prirástol k srdcu 9/10 (31.05.2015)

Slušný film-noir, jenž je zajímavý nejen svým námětem, ale také atmosférou. Za zmínku stojí např. scéna se "slepcem" ve vlaku či seance. Fritz Lang zkrátka uměl točit... (20.03.2018)

Pohlcujúce tajomstvo jedného koláča je možno prezradené priskoro, ale aj tak je to skvelo vystavaná a zamotaná noirovka. Svojimi motívmi ideálny materiál pre Hitchcocka. (14.04.2020)

Má-li to být thriller asi na svou dobu dost dobré. Má-li to být adaptace hluboké Greenovy předlohy, zůstal z toho jen thriller (o který Greenovy šlo možná až nakonec, rozhodně ne v první řadě). (05.09.2010)

Hodnotím film jako samostatné dílo, nikoliv jako adaptaci Greenovy knihy plné psychologických odboček. Sám o sobě si totiž zaslouží plné hodnocení. Už jen pro svůj spád, pěkně hitchcockovsky budované napětí a uvěřitelného Millanda. (27.03.2009)

Lang byl příliš citově zainteresovàn na dějové lince o nacismu, proto ji celkem logicky upřednostnil před vßím ostatnim. Bohužel touha natočit opět burcujícî protinacistické dílo vyšla napràzdno. Vzniknul profesionálně natočený špionážní snímek. Je jasné, že se Lang potýkal s malým rozpočtem, takže se nedočkáme žádných pompézních scén. Jenže se bohužel nedočkáme ani žádného myšlenkového přesahu. Toto špionské dobrodružství se mohlo odehrávat kdykoliv a kdekoliv a na mikrosnímcích mohlo být cokoliv. Lang byl svým nedobrovolným překořeněním zasažen mnohem více, než sii zřejmě připouštěl a proti jeho velkolepým německým dílům, která srší nápady a hlubokými myšlenkami, je toto pouze s rutinou zvládnutý pokus o noir film. Připouštím, že Eva Sadková měla na zpracování téže předlohy skoro o hodinu více, ale její televizní rozpočet určitě také nepřetékal, ale dokàzala natočit nesrovnatelně působivější i hlubší dílo, které Langovu verzi překonává i v odvěké největší slabině českých filmů, ve zpracován akčních scén. (23.10.2019)

Veľmi svižný film noir. Tempo je skoro až zbesilé, stále sa niečo deje a nie je to myslené až tak vážne, ako niektoré žánrovky s Humpreym Bogartom. Hitchcock a Lang sa zrejme navzájom ovplyvňovali a možno tá podobnosť je aj dobou, ktorá takýmto trilerom priala. Milland pripomína Jamesa Stewarta. Knihu som nečítal, takže nemám s čím prorvnávať a je to dobre. (14.06.2012)

Mě tyhle špionážní věci natáčené rychle ještě v reálné době, moc neberou. Daleko napínavější věci se točily v 60 ´s, a u tohohle filmu si dovedu představit i novodobý remake. Je to už moc zaprášené. Američani Londýn moc neuměli, a tohle je ateliérkovka jak vyšitá. Možná v anglické verzi to mohlo mít aspoň ten západní look, i když proti dabingu z ČT 1993 nelze nic namítat. (16.12.2017)

Dokonalá atmosféra vojnového Londýna v hitchcockovsky ladenom špionážnom thrillery s vynikajúcim Rayom Millandom. Výhrady mám len voči záveru, ktorý je príliš uponáhľaný. (21.06.2011)

Sice ty kulisy mi poněkud vadily, ale jinak film drží od začátku do konce, jemně si hraje s ironií, vynikající je kamera i herecké výkony. Scénář je dokonalý. Není co dodat, skutečně povedený kus filmařiny. (27.10.2012)

Film je šíleně nelogický, ale nevadí to, protože je krásný. V rychlém spádu se /ne/vinný hrdina zamotává do osidel špionážní sítě, pronásledují ho, on pronásleduje jiné, potkává lásku i zradu, seznámí se s divukrásnou špionkou s černou duší i alkoholickým soukromým očkem a zachrání dívku, kterou miluje, takže se možná zbaví výčitek svědomí za svoji minulost.____ Jen divák nesmí přemýšlet nad motivací postav. /1. 12. 12./ (01.12.2012)

Já na rozdíl od Bebacka dost kašlu na to, jak věrná to byla Greenova adaptace. Víc mi vadí, že po velmi vydařeném začátku přišla tak nemastná-neslaná druhá půle. Nápad s výhercovstvím dortu je tak geniální Macguffin, že by se za něj nestyděl ani A. Hitchcock na vrcholu své kariéry. Ve vlaku s falešným slepcem napětí houstne až k nevydržení a když dort rozmetá německá bomba, dostává divák vstupenku na neskutečné spektakulární představení. Jenže pak zjistí, že jízdenka je prošlá a cirkus odjel. Zkrátka od magické seance už nastává jen zdlouhavé lineární objevování vodítek přerušované cukrováním mezi Millandem a otravnou Reynoldsovou. Vše spraví až napínavý a trochu překvapivý konec. Bývalému expresionistovi Langovi estetika noir sedne, ale tenhle scénář se asi zachránit nedal. (18.07.2010)