poster

Unavená smrt

  • Německá říše

    Der müde Tod

  • Velká Británie

    Destiny

  • USA

    Between Two Worlds

  • Velká Británie

    The Three Lights

Fantasy

Německá říše, 1921, 105 min

  • dwi
    ****

    Unavenou smrtí se Fritz Lang spolu se svou ženou Theou von Harbou přihlásili k německému expresionismu, těžícího hlavně z hrůzyplných a fantastických zákoutí lidské duše (viz Kabinet doktora Caligariho). Personifikovaná Smrt (Bernhard Goetzke) jako nástroj Boží vůle odměřuje prostřednictvím hořících svící životy lidem, za což se jí dostává permanentního nevděku a výčitek. Když zhasne knot teprve mladému snoubenci, jeho milá se snaží oblomit skálopevnou Smrt a znovuprožívá s ním triádu milostných vztahů na pozadí různých epoch (Bagdád za Haruna-al-Rašida, Benátky, Čína). Jednotlivé tragické konce symbolizují člověka jako otroka vlastního osudu, který nezlomí ani ten nejvřelejší cit. Tento pesimismus dokládají i četné interiérové dekorace (místnost plná svící, absurdně velké zdivo kolem sídla Smrti). Mimo to Lang uplatňuje architektonický cit i v pompézních „exteriérových“ scenériích, jak už jsme se mohli přesvědčit u předchozích Spinnen. Der Müde Tod rozhodně není nejlepším expresionistickým natož Langovým filmem (zub času je bohužel neúprosný), ovšem fanoušky němých klasik stoprocentně po duši pohladí.(25.12.2005)

  • Matty
    ****

    4 v 1. Čtyři příběhy odlišného stylu i prostředí (potažmo kultury). Staroněmecká legenda, orientální dobrodružství, pletichářské italské drama z období renesance, čínské komediální fantasy (humorná také obsazením neasijců do rolí Číňanů). Pokaždé silně dokořeněné tragickou romancí mladého páru, což ale nakonec není dostatečně pevný pojivový materiál. Tři vložené povídky z filmu ční. Nad odvahou takového narativního experimentu vzhledem k době vzniku a filmové „sečtělosti“ tehdejšího diváctva musím přesto žasnout. V užití montáže nedosahuje Lang mistrovství např. Griffithe, zato výborně využívá prostoru před kamerou, hloubky, šířky i výšky záběru (nezvykle častý, ale vzhledem k tématu prostupování světa živých a neživých pochopitelný je vertikální pohyb). Postavy pobíhají všemi směry a obraz díky tomu působí velmi plasticky (na rozdíl od mnohých divadelně plochých filmů té doby). Stylově čistší Metropolis mne okouzlil více, ale coby důkaz Langovy geniality (a megalomanie) poslouží Unavená smrt stejně dobře. 80%(21.10.2012)

  • Bachy
    ***

    Fritzku, jsi inovativní, máš hodně zajímavý příběh a naprosto chápu, že jsi musel v kinematografii působit jako nejnadanější zjev, ale natahuješ to jako blázen. Ačkoliv je to s každou minutou lepší, tak dokoukat to je pro mne dneska už trochu peklo. Speciálně ta arabská část je jen nuuuuuuda. Alespoň je tu cockfight.(21.12.2012)

  • Vančura
    ****

    Zhlédnutí každého takového starého filmu je pro mě vždy určitě velkým zážitkem (už samotné vědomí toho, že sleduji film, z jehož tvůrců už nikdo není dlouhé roky naživu, mi osobně vždy přišlo minimálně zneklidňující), kvůli němuž i rád mávnu rukou nad lecčíms - za sebe kupříkladu nemám problém přiznat, že mi značná část děje přišla nesnesitelně nudná - přesto mi to kupodivu příliš nevadilo. Vidět film z tak jiného světa podle mě už tak nějak logicky předpokládá, že na něj člověk nemůže aplikovat současné hodnotící soudy. Ten film vnikl v nějaké době, přišel s nějakou zprávou o našem světě, a já jsem na pochybách, jestli mu vůbec dnešní člověk ještě má šanci "správně" rozumět, jestliže jej vidí natolik "přesazený" z původního kontextu. Kupříkladu mě tam nejvíc bavilo to vizuální zpracování a potom samotná postava smrtky, která zde má značnou působivost - byť přesvědčivosti Václava Lohniského ve snímku Dařbuján a Pandrhola podle mě přece jen nedosahuje. Celkově mi přijde úžasné, že se tento film zachoval a že ho může vidět i dnešní člověk - mimochodem přišlo mi, že scéna v místnosti se svícemi posloužila jako inspirace pro podobnou scénu v Herzově snímku Deváté srdce ("síň času").(14.4.2018)

  • kitano
    *****

    Uzasna rozpravka presytena temnou atmosferou. Laska, zivot a Smrt. Co je najmocnejsie? Humorne no desive zaroven. Nadherne vizualne spracovanie a kulisy. (Ps.: Nikdy by ma nenapadlo, ze najstarsi film, ktory zobrazuje historicku cinu bude z nemecka :). Zaujalo ma to o to viac, ze niektore pouzite prvky su typicke aj pre samotne Hong Kongske kostymove filmy). (10/10)(22.7.2008)

  • - Oblíbený film Alfreda Hitchcocka. (Kulmon)

  • - Ve filmu se objeví odhalené dámské poprsí. Jedná se o jeden z prvních záběrů tohoto druhu v německém filmu. (Mr.Ocek)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace