Tajemství za dveřmi

Existuje-li láska na první pohled, pak tento film nám ukazuje, že nemusí jít ani tak o vzplanutí milostné. Může to sice znít zmatečně, ale jakkoliv dále rozvíjet tuto myšlenku zavání spoilerem, takže protentokrát pozdržím své myšlenky na uzdě. V zásadě ale mohu říci, že film jako takový zpočátku zavání červenou knihovnou, ale s postupem času si buduje úžasnou atmosféru, kdy vrcholem je dokonale hudebně podkreslená scéna s odemykáním tajných dveří. Byť mi film v určité pasáži přišel rozvleklý, ve výsledku se jedná o jeden z těch zajímavějších filmů v rámci žánru noir, který si pozornost zaslouží. [Noir Film Festival 2019] (24.02.2020)

Srovnání s Mrtvou a živou a Rozdvojenou duší sedí (osobně bych přiřadil ještě Plynové lampy). O něco slabší než prvně jmenovaný film, ale troufám si říci, že co se týče psychologie tak lepší než Hitchův snímek. Lang má ale především skvělý cit pro vizuální uchopení scény, které je v drtivé většině záběrů přímo fascinující. Lehce surrealistické prvky a patalogičnost obou hlavních postav mi dokonale sedla. Nejde o majstrštyk, ale v rámci Langovy filmografie tento snímek rozhodně nezapadá. (23.06.2011)

Joan Bennettová je velkým plusem tohoto snímku, její monology jsou skvěle napsané i zahrané a vůbec sledovat její postavu bylo zajímavé.. Příběh zamilovaných novomanželů ve velkém domě, kde se některé pokoje zamykají a nikdo tam nesmí, je moc hezky natočený a pro mě byl poutavý.. Hodnotím shovívavě, dobře jsem se bavila, ten úplný závěr byl úsměvný a malinko naivní.. (11.05.2023)

Hudební doprovod Miklose Rozsy, Stanley Cortez (Skvělí Ambersonové) za kamerou a Langova osvědčená dvorní herečka Joan Bennettová v roli ženy, která ve své lehkomyslnosti po pár dnech známosti pojala za manžela podivínského cizince, jenž jí ve svém domě přichystá nemalá překvapení. Největším tahounem jsou zde právě vnitřní monology Bennettové hrdinky, jimž koresponduje skvěle budované napětí a dokonalá gradace story à la Modrovous – ten své nové manželce také zakázal vstup do zapovězené komnaty a ona za svou zvědavost draze zaplatila... Jednoznačně jeden z nejlepších noirů! (30.03.2007)

Vážně potřeboval Fritz Lang takhle lacině vykrást Hitchcocka? Tohle není žádná pocta ani vzdaní holdu Rebecce, je to ve všech směrech její slabší plagiát. Bez gotické výpravy, která mu měla dodat potřebnou tajuplnou atmosferu, s hlavní mužskou postavou bez potřebného charizmatu, s po hříchu nerozpracovanou potenciálně nejzajímavější postavou jeho syna, a s neuspokojivým, banálním závěrečným odhalením. [Noir Film Fest] (26.08.2019)