Tajemství za dveřmi

Vážně potřeboval Fritz Lang takhle lacině vykrást Hitchcocka? Tohle není žádná pocta ani vzdaní holdu Rebecce, je to ve všech směrech její slabší plagiát. Bez gotické výpravy, která mu měla dodat potřebnou tajuplnou atmosferu, s hlavní mužskou postavou bez potřebného charizmatu, s po hříchu nerozpracovanou potenciálně nejzajímavější postavou jeho syna, a s neuspokojivým, banálním závěrečným odhalením. [Noir Film Fest] (26.08.2019)

Něco mezi Mrtvou a živou a Rozdvojenou duší - snový, romanticko-pohádkový příběh okořeněný Freudem. Každopádně jde o jeden z obrazově nejkrásnějších Langových filmů. Temnější závěr by mě donutil přihodit pátou hvězdičku. Poděkování za obstarání snímku putuje za Bebáčkem. :o) (29.01.2008)

Hudební doprovod Miklose Rozsy, Stanley Cortez (Skvělí Ambersonové) za kamerou a Langova osvědčená dvorní herečka Joan Bennettová v roli ženy, která ve své lehkomyslnosti po pár dnech známosti pojala za manžela podivínského cizince, jenž jí ve svém domě přichystá nemalá překvapení. Největším tahounem jsou zde právě vnitřní monology Bennettové hrdinky, jimž koresponduje skvěle budované napětí a dokonalá gradace story à la Modrovous – ten své nové manželce také zakázal vstup do zapovězené komnaty a ona za svou zvědavost draze zaplatila... Jednoznačně jeden z nejlepších noirů! (30.03.2007)

(1001) Takový průměrný Lang, řekla bych. Kamerový šerosvit krásný, ale hlavní démon není moc démonický a tím to všechno trochu ztrácí na působivosti. Ale je tam šílená ženská se závěsem, což je vždy plus. (20.08.2014)

Existuje-li láska na první pohled, pak tento film nám ukazuje, že nemusí jít ani tak o vzplanutí milostné. Může to sice znít zmatečně, ale jakkoliv dále rozvíjet tuto myšlenku zavání spoilerem, takže protentokrát pozdržím své myšlenky na uzdě. V zásadě ale mohu říci, že film jako takový zpočátku zavání červenou knihovnou, ale s postupem času si buduje úžasnou atmosféru, kdy vrcholem je dokonale hudebně podkreslená scéna s odemykáním tajných dveří. Byť mi film v určité pasáži přišel rozvleklý, ve výsledku se jedná o jeden z těch zajímavějších filmů v rámci žánru noir, který si pozornost zaslouží. [Noir Film Festival 2019] (24.02.2020)

7/10 Nebyť toho záveru tá ponáška na Rebeccu (a Spellbound) by bola ešte v rámci únosnej miery. Každopádne ide o výbornú žánrovku a, aj keď nemusím Joan Bennet, za tú fantastickú zimomriavkovú scénu s otváraním "zakázaných dverí" zaokrúhľujem nahor. (17.05.2020)

Tento Langov film má u divákov tú výhodu, že pokiaľ vás nezaujme zápletka a psychologické metafory ohľadom zamknutých dverí s tajomstvami z minulosti v hľbke mysle, ku ktorým je treba "vyrobiť" kľúč, môžete sa kochať neuveriteľne hustou atmosférou, vytvorenou krásnou hrou tieňov, ktorú môže vo filme noir vytvoriť snáď iba bývalý nemecký expresionistický režisér. Secret sa trochu pomalšie rozbieha, čo mne osobne nikdy nevadilo, ale ženská scenáristka napísala postavy, ktoré vám budú sympatické a kým sa dostaneme k prehliadke siedmych miestností, ktorá určí ďalší smer diania, budete sledovať zoznámenie a vývin ich manželského žitia bez toho, aby ste sa začali nudiť. Ja mám menší problém s vnútornými monológmi hlavnej postavy, čo je už archaizmus poplatný dobe, takže Langovy sa to dá vyčítať iba ťažko. Vnútorné pocity a myšlienky hrdinky sa dajú vyjadriť čisto iba výrazom herečky a chytrosťou režiséra. Film netreba brať doslovne, určite sa nejedná o realistické zobrazenie chovania postavy s psychickou traumou, Langovi išlo o napínavosť zápletky, úvahu nad komplikovanými vzťahmi medzi mužmi a ženami a metaforu, vyjadrenú názvom jeho štýlového diela. (03.03.2013)

Filmy Fritza Langa sa veľmi dobre pozerajú, majú svoje tajomstvá a nebránia sa ani angažovaným témam. Tu sa síce o nejakej angažovanosti nedá hovoriť, snímok však dokáže ponúknuť dobrý zážitok. Prispievajú k tomu aj technické parametre a skvelá hudba Miklósa Rózsu. (14.01.2023)

Joan Bennettová je velkým plusem tohoto snímku, její monology jsou skvěle napsané i zahrané a vůbec sledovat její postavu bylo zajímavé.. Příběh zamilovaných novomanželů ve velkém domě, kde se některé pokoje zamykají a nikdo tam nesmí, je moc hezky natočený a pro mě byl poutavý.. Hodnotím shovívavě, dobře jsem se bavila, ten úplný závěr byl úsměvný a malinko naivní.. (11.05.2023)

Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. (22.01.2009)

Tak tohle se Langovi fakticky povedlo. Jeden z nejlepších noirových filmů, co jsem kdy videl. Uzasnej mi prisel hlavně výkon a voiceover Joan Bennettové a jinak tam bylo hodně opravdu geniálních scén, např. ten soud. (13.06.2010)

Lang su ta zahral na Hitchcocka a rozhodne sa nezahanbil. Zvraty sú síce okaté a predvídateľné, ale Fritzova majstrovská réžia ich posúva o métu vyššie. (07.07.2015)

Trochu rozmrzele se přiznám, že od Fritze Langa jsem přece jenom čekal víc. Hudebně je film až příliš impozantní a až příliš dává najevo, že tohle je něco děsivého. Příběhově je to napínavé neskutečně, ale finále mu rozhodně nijak zásadně napomáhá a nedělá mu dobrou službu. Psychologické scény bych si dovedl představit efektivnější. (08.10.2014)

Čo je za zamknutými dvermi a prečo má Mark chuť zabíjať svoje manželky vždy keď zacíti vôňu orgovánu? Menej typický noir, ktorý podtrhuje aj to, že tu nemáme femme fatale, ale homme fatale. Mysterióznosť nemožno snímku určite upierať, aj keď je zameraná iba na jeden dom a viacmenej iba na jedny zamknuté dvere. Vždy musí byť tma, naskakujú tiene a hudba náhle zosilní...končí to ako-inak ukrutným ženským vreskotom, ktoré ma vo filmoch tak strašne iritujú. (21.04.2023)

Pomalejsi rozjezd - lepsi druha pule - zaver velmi dobry. Obrazky krasne. Joan Bennett sice zadne extra kejkle nepredvadi, ale neurazi. K mym nejmilejsim noirum se ale tento film asi nezaradi... (i od Langa mam radeji jine kousky). (08.02.2010)

[3,5*]     "Suddenly I'm afraid. I'm marrying a stranger, a man I don't know at all."     Mysteriózna dráma o jednej osudovej láske, zaradená do zoznamu 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Film skvelo pracuje s tajomnosťou a s napätím (to jeho stupňovanie pri odhaľovaní "zakázanej komnaty" je skoro až na infarkt). Tá inšpirácia Hitchcockom (Rebecca (1940)) je tu veľmi citeľná, čo je ale myslené v dobrom - Fritz Lang rozhodne nekopíruje, ale s témou sa vysporiadava po svojom. Sympatická je bola hlavná hrdinka Celia (Joan Bennett), a to najmä tým, že to nie je žiadna krehká naivka, ako to obvykle býva, ale naopak silná žena.     "Señora, in marriage, where one is wise, two are happy." (18.02.2023)

Motto: "Co odpovím na otázku, zda byla vražda úkladná? Úkladná? Plánoval jsem ji celý život." Před setkáním s architektem Markem Lampherem představoval život Celie spíše hraní - se slovy, věcmi i lidmi. Přes všechny své nudné románky během "hloupých let v New Yorku" milovala jedině bratra Ricka a teď poprvé zažívá lásku a poznává sama sebe ("viděl za mým líčením, co ještě nikdo, o čem jsem ani sama nevěděla"). Tento cit přestavuje Lang jako něco teplého a přijemného, ale taky děsivého. "Nasákla jste tím vším - láskou, nenávistí, vášní. Hladověla jste po citech, skutečných pocitech. Myslel jsem si: Šípková růženka 20. století. Bohaté americké děvče, které žilo život zabalený v bavlnce, ale chtělo se probudit." Celia po celý film poměrně jednoznačně volí mezi "bezpečným domovem, kde je teplo domácího krbu" a takřka mystickou a nebezpečnou láskou, kterou nachází v Markovi. "Jedny dveře zavřeny a druhé široce otevřeny, a prošla jsem jimi a nikdy se neohlédla, protože tam byl vítr, prostor, slunce a bouře... vše bylo za těmi dveřmi." Mark (starý známý Michael Redgrave ze Zmizení staré dámy) je opravdu příhodným milostným objektem. Má poněkud zvláštní hobby: Sbírá místnosti, šťastné místnosti. Jeho hlavní tezí přitom je, že způsob stavby určuje, co se tam stane. Určitá místa způsobují násilnosti, dokonce vraždy. Svou sbírku započal salonem komtesy de Bleumanoir, zavražděné během Bartolomějské noci bigotním manželem ("Když zjistil, že jeho milovaná žena Celeste byla tajnou hugenotkou, nic už pro něj neznamenala. Byl to předmět bez duše."). V místnosti člíslo 2 má Mark sklep z Bartonu v Missouri, kde jeden chlap utopil svou matku. To je opravdu unikátní exemplář, neboť matkovražda je spíše výjimečná, nenávist k matce bývá více vyjádřena zavražděním vlastní ženy. Třetí pokoj pochází z paraguayské haciendy dona Ignacia, pro něhož "byly vražda i láska krásným uměním, a v obou byl mistrem a perfekcionistou. Konstancia, Maria, Isabela - vše dívky bezvadné krásy. Don Ignacio před popravou přísahal, že nikdy nechtěl vraždit, že doufal v konečnou a definitivní lásku, ale že něco... mluvil o bezbožném sálání z tohoto pokoje, ho přivedlo k vraždění." Do čtvrtého až šestého pokoje kamery nevstoupí, ale o zakázaný pokoj číslo 7 nás neochudí nikdo. "Marku, neříkal jsi v Mexiku, že sbíráš radostné místnosti?" - "Radostné? Ne. Myslíš šťastné? Šťastný neznamená radostný. Koukni se do slovníku: Znamená štěstí přinášející, příhodný, šťastně řešený. Užívám toho pojmu k popsání stavby, jež odpovídá proběhlým událostem." - "Ale proč jen místa vražd?" - "Vraždy pramení ze silných emocí. Dokonce přímějších než láska. Je to nejzřetelnější ukázka mé teorie." (25.11.2014)

Srovnání s Mrtvou a živou a Rozdvojenou duší sedí (osobně bych přiřadil ještě Plynové lampy). O něco slabší než prvně jmenovaný film, ale troufám si říci, že co se týče psychologie tak lepší než Hitchův snímek. Lang má ale především skvělý cit pro vizuální uchopení scény, které je v drtivé většině záběrů přímo fascinující. Lehce surrealistické prvky a patalogičnost obou hlavních postav mi dokonale sedla. Nejde o majstrštyk, ale v rámci Langovy filmografie tento snímek rozhodně nezapadá. (23.06.2011)

Shodou okolností jsem viděl v poslední době hned několik filmů s podobnou tematikou (třeba Undercurrent), tenhle se mi zažral pod kůži dost možná nejvíce. Bennet před kamerou a Lang za kamerou je skvělý recept na úspěch, jak dokázala už třeba Šarlatová ulice. Film má místy dokonce tématicky blízko k Langovu legendárnímu M, vzpomenete si ale také na Člověka bestii Emila Zoly. Právě o to více zarazí zakončení soustředěně vyprávěného příběhu naivní a těžko uvěřitelnou pointou. Jinak jde ale o bravurně zrealizovaný temný thriller, který vám i přes svoje stáří dovede solidně pocuchat nervy. (17.09.2017)

Asi az tento film mi ujasnil pojem noir. Sem tam to pripomenulo Hitchcocka ale asi to bude genialitou rezisera. Odporucam ! (15.08.2009)