You Only Live Once
Režie:
Fritz LangKamera:
Leon ShamroyHudba:
Alfred NewmanHrají:
Sylvia Sidney, Henry Fonda, Barton MacLane, Jean Dixon, William Gargan, Jerome Cowan, Charles 'Chic' Sale, Margaret Hamilton, Warren Hymer (více)Obsahy(1)
Eddie Taylor (Henry Fonda) je propuštěn z vězení a zdá se, že se mu konečně splní sen žít spořádaným životem. Jeho děvče Joan (Sylvia Sidney) na něj toužebně čekala a zanedlouho se koná svatba. Idylku ale záhy naruší podezření, že se Eddie podílel na přepadení banky, při kterém zahynulo šest lidí. V soudním líčení je nevinný Eddie odsouzen k trestu smrti... (MacGuffin)
(více)Recenze (20)
Silné stejně jako Fury. Tohle není jen o stylu, jako většina Langových amerických filmů, sociální rozměr příběhu se mu daří uchopit stejně dobře. Moc pěkně natočené, určitě jeden z top Mistrových snímků. ()
Jako obžaloba společnosti to funguje snad ještě lépe než Fury, jen je trochu škoda, že emocionálním vrcholem filmu je vypjatá scéna na vězeňském dvoře a nikoli "bonnyclydeovská" jízda v závěru. Nicméně finální scéna v přírodě v sobě skrývá nebývalou symboličnost a poezii. Samozřejmě mi ihned vytanul jiný příběh o milencích na útěku, kde je (zde jen lehce naznačené) spojení s přírodou dotaženo k dokonalosti, a to Malickův Zapadákov. ()
Láska i hory přenáší. Když miluješ, neřešíš. Pro lásku i život v sázku dáš. A láska je ústředním motivem tohoto temného dramatu o zločinci a nevinné dívce, kteří se nakonec jako psanci protloukají světem vděční za každý další společný den. Strhující, zajímavý a napínavý film vyniká pro mě krásnou a symbolickou scénou se žábami, která se mi dostala pod kůži a stala se výrazným a nezaměnitelným prvkem tohoto filmu. Pro někoho je tohle možná průměrná lovestory na pozadí zcela průměrného příběhu, pro mě jednoznačně dokonalá záležitost, které, snad až na pomalejší rozjezd, nemám co vytknout. [Noir Film Festival 2019] ()
Těžce nezvládnutý film. Zajímavě rozehraný děj vrcholící scénou na vězeňském dvoře nedokáže zabránit postupně narůstající nudě dané příliš jednoznačně definovanými charaktery, nepřesvědčivě vykreslenou obžalobou tehdejší společnosti a papírem šustícími dialogy, která je po následném překlopení filmu do Bonnie a Clyde stylu vystřídána čistým znechucením nad pitomoučkou postavou Joan, jejíž láska jdoucí až za hrob a patetické proslovy mi drásaly nervy způsobem již dlouho nezažitým. Vyvrcholení filmu mě pak odpudilo svou okatou snahou o dojmutí, jež ovšem po průběhu filmu nemělo šanci nastat a pouze dovršilo negativní dojem. Že něco podobného stvoří zrovna Lang by mě nenapadlo ani ve špatném snu... ()
Tak aspoň vidím, že pred Bonnie and Clyde nebolo iba Gun crazy, ale aj tento Langov kúsok. Aspoň záverečná časť. A že pred Hitchovým Wrong man s psími Fondovými nevinnými očami tento jeho potenciál využil zase iba nemecký majster. Je to krátke, veľa sa toho udeje, postavám ide o všetko, divákom na nich záleží a určite aj vtedy záležalo a oná naivita v určitých chvíľach sa dá bez problémov brať ako daň doby a štúdiového systému. Keď už je tu spomínaný I´m fugitive from a chain gang, tak ten bol predsa len o väčší ako malý kus lepší. Treba si všímať aj maličkostí ako napríklad spôsob, akým sme sa dozvedeli o Eddieho vine či nevine. Namiesto súdnej siene vymyslel Lang niečo ako veľmi vydarenú filmovú skratku, ktorú nebudem prezrádzať. Povedzme že veľa vo filme hovoria aj titulky na plagátoch. ()
Predstavte si, že po pár rokoch vyjdete VON z basy, trebárs za dobré správanie, čaká na vás síce taktiež atraktívna priateľka, a vy sa popri tom snažíte opätovne zaradiť do „civilizovanej spoločnosti” , žiť normálnym, usporiadaným životom. Je to vôbec možné ? Už prvý náznak, keď sa Eddie Taylor ubytuje s priateľkou Joan v malom hoteli, pričom majiteľ zbiera kriminálne časopisy, a spozná ho, čiže nezaváhajú ani na okamih, a spolu s manželkou ich surovo o štvrtej ráno vyhodia, ako prašivých psov, a tak sa dá týmto pádom povedať, že to nebudú mať obaja zrovna jednoduché. Eddie sa nie vlastnou chybou dostáva tam, odkiaľ vyšiel, hrozí mu trest smrti, uteká z infekčného oddelenia, a aby toho nebolo ešte málo, i Joan skĺzne na zlé chodníčky, a z oboch sa stáva dvojica, typu Bonnie a Clyde. Taylor si pokúšal predtým udržať svoje zamestnanie poštára, jednou, úplne školáckou chybou oň prišiel, zamestnávateľ nemal pre to žiadne pochopenie, a tak extra namosúrený Eddie mu dal na oplátku, čo si zaslúžil. Povýšenecké, cynické, a sarkastické správanie sa tohto šéfa jasne ukazuje, akú moc má voči obyčajnému človeku, ktorý bol kriminálnikom. Tento brilantný, starý, čierno - biely, kriminálny NOIR, pôvodom nemeckého expresionistického vizionára Fritza Langa, približuje, aké ťažké to majú takíto ľudia, keď vychádzajú z chládku na slnko... Majstrovské uhly kamery a geniálna kamera Leona Shamroya, či strih Daniela Mandella, ale aj hudba Alfreda Newmana, to sú pre znalcov klasického Hollywoodu - MENÁ, POJMY, ktoré už majú veľmi dávno zafixované v mozgoch, teda aspoň ja určite !!! Lang ešte nakrútil výnimočného : Vraha medzi nami, doma v Nemecku, ale čo viem taktiež, že sa i spoľahlivo etabloval v MEKKE FILMU, a vytvoril niekoľko vynikajúcich kriminálok. Skrátka - uznávam ho, ako jedného z mála s pôvodom zo Starého sveta. ()
Mám rád Langove filmy, vždy dokáže dokonale vystihnúť vnútro jedinca v krajnej medzi. V tomto prípade bojuje prepustený Eddie s predsudkami okolia, ale vačším problémom bude obvinenie z lúpeže. Viem si však predstaviť silnejšie emócie počas vypatých chvíľ, v tomto prípade zostali tvorcovia na polceste. ()
Tahle žánrová směska mi sedla, vnímala jsem ten kritický osten vůči společnosti a zároveň jako obžaloba systému snímek funguje skvěle.. Mladý Henry Fonda zvládnul roli „kriminálníka“ na výbornou a pravdou je, že Sylvia Sidneyová mu báječně sekundovala, ladilo jim to spolu.. Věřím, že není nic jednoduchého začínat znovu, stejně tak vím, že ti „slušní“ bývají leckdy ti nejhorší, no a láska je samozřejmě obrovským hybatelem lidského života.. ()
Příběh bývalého vězně, který se snaží založit si rodinu a začít žít slušně, ale společnost mu hází klacky pod nohy a pořád se mu dějou samý špatný věci. Téma je sice nepochybně silné, ale Lang tam vrší jednu pohromu za druhou a poté, co snímek dojde ke svému vrcholu (scéne na vězeňském dvoře), kdy by film měl končit a já od něj odcházet bez dechu a s pěti hvězdičkovým hodnocením, už to trochu přepískne a následuje dvacetiminutová sentimentální nuda, která mě absolutně nijak nebrala. Čili skvělý film, který je ale tím závěrem docela pokažen, takže zůstanu u těch čtyř. Kdyby film končil na vězeňském dvoře záběrem na otce, bylo by to nepochybně za pět. ()
Typický Fritz Lang - silné téma, ale příliš nemastné, neslané omáčky kolem několika vrcholných scén. A to i přes poměrně krátkou stopáž, polovina filmu totiž působí skoro jako rekapitulace I Am a Fugitive from a Chain Gang. Těch několik emotivních pasáží, do kterých režisér svou hvězdnou dvojici jako vždy precizně vede, však působí naprosto přesvědčivě. Jako obžaloba dobové společnosti výborné, jako samostatný film bohužel žádný zázrak. ()
Sylvia Sidney a Henry Fonda tu podávají velmi dobré herecké výkony, které nám představují v podstatě něco jako Bonnie a Clyda, ale za jiných podmínek. Není to až tak živočišné, ale díky hercům je příběh velmi uvěřitelný. Třeba scéna ve vězení, kdy se Henry pořeže, je prostě parádně natočená a zahraná. Stejně tak i finále filmu. ()
dost slaba melodramaticka obzaloba systemu s prekvapujuco slabo hrajucimi hercami (co je smutne hlavne u henryho fondu). chapem ze vacsina filmov z 30tych rokov (a to nielen v amerike ale aj treba v cechach) bola jednoducha vo svojom posolstve ale toto bolo i na mna prilis... ()
Henry Fonda /My Darling Clemetine/ mi do noiru nevelmi pasuje a tiez ako Enforcer 1951 s Bogartom ide len taku lahko nadpriemernu noirovu konzervacku, v ktorej sa toho deje len minimum : 70 % ()
Druhý americký film Fritza Langa a opäť sociálna dráma, avšak bez súdu. Trochu divoké chovania zamilovanej dvojice, ktorá až príliš rýchlo šliape na pomyselný plyn a vrhá sa takmer bezhlavo do priepasti, odkiaľ vedie cesta iba jedným smerom - a správny smer to veru nie je. Kvitujem drsnú atmosféru i drsných policajtov s puškami na každom kroku. Mladý Fonda mi sem nie celkom pasoval a ani to jeho herectvo ešte nebolo natoľko vyzreté. Byl jsem lynčován vyšiel Langovi lepšie. ()
Celkem bezutesna podivana, a co ten zaver...? "The gates are open!" P.S.: Muj prvni zazitek se Sylvii. Zajimava slecna... ()
Eddie Taylor (Henry Fonda) je propuštěn z vězení a zdá se, že se mu konečně splní sen, žít spořádaným životem. Jeho děvče Joan (Sylvia Sidney) na něj toužebně čekala a zanedlouho je svatba. Idylku ale záhy naruší podezření, že se Eddie podílel na přepadu banky, při kterém zahynulo šest lidí. V soudním líčení je nevinný Eddie odsouzen k trestu smrti... Silný a působivý film. Poctivé čtyři šterny. H. - Sylvia Sydney (Joan Graham); Henry Fonda (Eddie Taylor); Barton MacLane (Stephen Whitney); Jean Dixon (Bonnie Graham); William Gargan (otec Dolan); Charles 'Chic' Sale (ředitel věznice); Jerome Cowan (Dr. Hill) ()
Oproti vynikajícím snímkům M (Vrah mezi námi) a Fury (Byl jsem lynčován) podstatně slabší, přesto doporučuji zhlédnout. Zápletku hodnotím jako zajímavou. ()
Eddie má za sebou už 3 pobyty ve vězení, ale někteří lidé kolem něj, kteří jím opovrhují, protože je na rozdíl od nich kriminálník, se v určitém smyslu chovají hůře než on. Přestože je rozhodnutý žít normálním životem, stejně se dostane do bezvýchodné situace. Sice zajímavý příběh, ale film se strašně táhne. ()
V širokém měřítku klasika raného film-noir. Zároveň druhý film Langa v prostředí Hollywoodu a pomyslné sociální filmové trilogie (Fury, You Only Live Once, You and Me). Mimořádně silné, vytvářející pochmurnou atmosféru s nenápadnými temnými předtuchy, které odkazují na hrozící melancholii hlavního hrdiny, kterého očekává svět neúprosné úzkosti, ve kterém se střetává provinění s nevinností. Paradoxně velmi osobitý lyrický film, především v samotném závěru, který je výsledkem nemilosrdného osudu zamilované ženy a uvězněného hlavního hrdiny v sociálním systému plného předsudků, kde nezbývá nic jiného, než bojovat do konce. ()
Motto: "Pokračujte. Dobře se dívejte, opice! Já se bavím. Mějte z toho švandu! Je legrační vidět nevinného umírat, ne?" Přes práh smrti (You Only Live Once) patří do zlatého věku pana Langa, kdy se podobně jako ústřední pár H. Fonda a S. Sidneyová nebál šokovat. "Nebudeš mít budoucnost. Co řeknou lidi?" - "Že jsem blázen, že budu litovat a další věci, které mi nevadí." Určité schematičnosti, která filmu zákonitě hrozí (zamilovaný pár, který si věří x licoměrný svět), nabývá snad jen v určitých marginálních postavách (Valley Tavern, Williams, benzínka; nicméně novináři s připravenými titulními stranami jsou zase výborní); celkově je snímek prost jakékoli mělkosti (zejména útěk z vězení je srdcervoucí). Onen protipól mezi hrdiny a okolím lze však vyjádřit i vzdáleností. Oni spolu jsou blízko ("Nikdy jsem nepoznala dva lidi, kteří by si byli tak blízcí."), zatímco svět je od nich strašně daleko, aby je pochopil. "Je to láska? Soucit?" - "Hádám, že je to víc než soucit." Láska je hybným momentem celého filmu, k určité nekalosti přinutí i Joan, která (z hlediska diváků poučených o bankovní scéně ve stylu Modré gardénie) pochybuje o manželově nevinně ("Bez ohledu na to, jak moc mě nenávidíš, já víc se nenávidím. Miluju tě. Vždy tě budu milovat." - "Tak proč tu lásku neprojevíš?"). Podle Eddieho, zemře-li jedna žába, umře i druhá ("Možná nemohou bez sebe žít." - "Jako Romeo a Julie?"). Joan se k tomu výslovně přihlásí. Množství zvířecích obratů ve filmu je velmi pozoruhodné. Joanina sestra Bonnie nazve Taylora bezcennou "gorilou", sám Eddie se považuje za "lovnou zvěř" (objevuje se tu opět motiv "honu na člověka" z Nibelungů či pozdějšího filmu Man Hunt). Před popravou jeden vězeň pozoruhodně podotkne: "Fajn svět. Nejdřív zabijou kuře, Taylor sní kuře, pak zabijou Taylora." V debatě po osudovém útěku je zase slyšet: "Znám chlapa, kterej zastřelil svýho psa, přímo do srdce." - "Co to má společnýho se zabitím toho kněze?" - "Nic. Jen se mi to vybavilo." Příběh je rovněž zajímavě rozčleněn do přibližně tří půlhodinových částí (normální svět, vězení, útěk), které dělí analogická situace s otázkou, co dál. Pokaždé se odpovídá jinak, ale pokaždé láskou. Poprvé slyšíme: "Jestli mě miluješ, zůstaneš tu." Později se však toto nanejvýš rozumné rozhodnutí (za normálního stavu věcí) ukáže chybou (určitá nenormalita "normálního" světa je ukázána při usilovné záchraně Taylora jen proto, aby mohl být popraven). Z Eddieho udělají vraha, a to jak nominálně, tak fakticky. A Joan v lásce řekne: "Znovu se tě už nevzdám. Nebyla to tvá chyba, ale moje. Zabila jsem otce Dolana tu noc, kdy jsem ti nedovolila utéct. Budeme pokračovat spolu." Přestože láska ústředního páru táhne celý film, dobře vymyšlené jsou i vedlejší postavy vězeňského kaplana, který je skutečným světcem ("Každý je od narození nadán šlechetností krále, jen díky špíně světa zapomene na svá dědická práva."), či veřejného obhájce alias Abrahama Lincolna roku 1936. Vlastní závěr třetí třetiny se symbolicky opět vrací, tentokrát k bráně, kdy došlo k "zastřelení psa". Teprve teď platí ono "Jsi svobodný." () (méně) (více)