• Flego
    ****

    Mám rád Langove filmy, vždy dokáže dokonale vystihnúť vnútro jedinca v krajnej medzi. V tomto prípade bojuje prepustený Eddie s predsudkami okolia, ale vačším problémom bude obvinenie z lúpeže. Viem si však predstaviť silnejšie emócie počas vypatých chvíľ, v tomto prípade zostali tvorcovia na polceste.(7.2.2015)

  • classic
    ****

    Predstavte si, že po pár rokoch vyjdete VON z basy, trebárs za dobré správanie, čaká na vás síce taktiež atraktívna priateľka, a vy sa popri tom snažíte opätovne zaradiť do „civilizovanej spoločnosti” , žiť normálnym, usporiadaným životom. Je to vôbec možné ? Už prvý náznak, keď sa Eddie Taylor ubytuje s priateľkou Joan v malom hoteli, pričom majiteľ zbiera kriminálne časopisy, a spozná ho, čiže nezaváhajú ani na okamih, a spolu s manželkou ich surovo o štvrtej ráno vyhodia, ako prašivých psov, a tak sa dá týmto pádom povedať, že to nebudú mať obaja zrovna jednoduché. Eddie sa nie vlastnou chybou dostáva tam, odkiaľ vyšiel, hrozí mu trest smrti, uteká z infekčného oddelenia, a aby toho nebolo ešte málo, i Joan skĺzne na zlé chodníčky, a z oboch sa stáva dvojica, typu Bonnie a Clyde. Taylor si pokúšal predtým udržať svoje zamestnanie poštára, jednou, úplne školáckou chybou oň prišiel, zamestnávateľ nemal pre to žiadne pochopenie, a tak extra namosúrený Eddie mu dal na oplátku, čo si zaslúžil. Povýšenecké, cynické, a sarkastické správanie sa tohto šéfa jasne ukazuje, akú moc má voči obyčajnému človeku, ktorý bol kriminálnikom. Tento brilantný, starý, čierno - biely, kriminálny NOIR, pôvodom nemeckého expresionistického vizionára Fritza Langa, približuje, aké ťažké to majú takíto ľudia, keď vychádzajú z chládku na slnko... Majstrovské uhly kamery a geniálna kamera Leona Shamroya, či strih Daniela Mandella, ale aj hudba Alfreda Newmana, to sú pre znalcov klasického Hollywoodu - MENÁ, POJMY, ktoré už majú veľmi dávno zafixované v mozgoch, teda aspoň ja určite !!! Lang ešte nakrútil výnimočného : Vraha medzi nami, doma v Nemecku, ale čo viem taktiež, že sa i spoľahlivo etabloval v MEKKE FILMU, a vytvoril niekoľko vynikajúcich kriminálok. Skrátka - uznávam ho, ako jedného z mála s pôvodom zo Starého sveta.(21.1.2018)

  • Jenni
    *****

    Motto: "Pokračujte. Dobře se dívejte, opice! Já se bavím. Mějte z toho švandu! Je legrační vidět nevinného umírat, ne?" Přes práh smrti (You Only Live Once) patří do zlatého věku pana Langa, kdy se podobně jako ústřední pár H. Fonda a S. Sidneyová nebál šokovat. "Nebudeš mít budoucnost. Co řeknou lidi?" - "Že jsem blázen, že budu litovat a další věci, které mi nevadí." Určité schematičnosti, která filmu zákonitě hrozí (zamilovaný pár, který si věří x licoměrný svět), nabývá snad jen v určitých marginálních postavách (Valley Tavern, Williams, benzínka; nicméně novináři s připravenými titulními stranami jsou zase výborní); celkově je snímek prost jakékoli mělkosti (zejména útěk z vězení je srdcervoucí). Onen protipól mezi hrdiny a okolím lze však vyjádřit i vzdáleností. Oni spolu jsou blízko ("Nikdy jsem nepoznala dva lidi, kteří by si byli tak blízcí."), zatímco svět je od nich strašně daleko, aby je pochopil. "Je to láska? Soucit?" - "Hádám, že je to víc než soucit." Láska je hybným momentem celého filmu, k určité nekalosti přinutí i Joan, která (z hlediska diváků poučených o bankovní scéně ve stylu Modré gardénie) pochybuje o manželově nevinně ("Bez ohledu na to, jak moc mě nenávidíš, já víc se nenávidím. Miluju tě. Vždy tě budu milovat." - "Tak proč tu lásku neprojevíš?"). Podle Eddieho, zemře-li jedna žába, umře i druhá ("Možná nemohou bez sebe žít." - "Jako Romeo a Julie?"). Joan se k tomu výslovně přihlásí. Množství zvířecích obratů ve filmu je velmi pozoruhodné. Joanina sestra Bonnie nazve Taylora bezcennou "gorilou", sám Eddie se považuje za "lovnou zvěř" (objevuje se tu opět motiv "honu na člověka" z Nibelungů či pozdějšího filmu Man Hunt). Před popravou jeden vězeň pozoruhodně podotkne: "Fajn svět. Nejdřív zabijou kuře, Taylor sní kuře, pak zabijou Taylora." V debatě po osudovém útěku je zase slyšet: "Znám chlapa, kterej zastřelil svýho psa, přímo do srdce." - "Co to má společnýho se zabitím toho kněze?" - "Nic. Jen se mi to vybavilo." Příběh je rovněž zajímavě rozčleněn do přibližně tří půlhodinových částí (normální svět, vězení, útěk), které dělí analogická situace s otázkou, co dál. Pokaždé se odpovídá jinak, ale pokaždé láskou. Poprvé slyšíme: "Jestli mě miluješ, zůstaneš tu." Později se však toto nanejvýš rozumné rozhodnutí (za normálního stavu věcí) ukáže chybou (určitá nenormalita "normálního" světa je ukázána při usilovné záchraně Taylora jen proto, aby mohl být popraven). Z Eddieho udělají vraha, a to jak nominálně, tak fakticky. A Joan v lásce řekne: "Znovu se tě už nevzdám. Nebyla to tvá chyba, ale moje. Zabila jsem otce Dolana tu noc, kdy jsem ti nedovolila utéct. Budeme pokračovat spolu." Přestože láska ústředního páru táhne celý film, dobře vymyšlené jsou i vedlejší postavy vězeňského kaplana, který je skutečným světcem ("Každý je od narození nadán šlechetností krále, jen díky špíně světa zapomene na svá dědická práva."), či veřejného obhájce alias Abrahama Lincolna roku 1936. Vlastní závěr třetí třetiny se symbolicky opět vrací, tentokrát k bráně, kdy došlo k "zastřelení psa". Teprve teď platí ono "Jsi svobodný."(23.7.2015)

  • Lavran
    ****

    Jako obžaloba společnosti to funguje snad ještě lépe než Fury, jen je trochu škoda, že emocionálním vrcholem filmu je vypjatá scéna na vězeňském dvoře a nikoli "bonnyclydeovská" jízda v závěru. Nicméně finální scéna v přírodě v sobě skrývá nebývalou symboličnost a poezii. Samozřejmě mi ihned vytanul jiný příběh o milencích na útěku, kde je (zde jen lehce naznačené) spojení s přírodou dotaženo k dokonalosti, a to Malickův Zapadákov.(5.6.2011)

  • strougy
    *

    Těžce nezvládnutý film. Zajímavě rozehraný děj vrcholící scénou na vězeňském dvoře nedokáže zabránit postupně narůstající nudě dané příliš jednoznačně definovanými charaktery, nepřesvědčivě vykreslenou obžalobou tehdejší společnosti a papírem šustícími dialogy, která je po následném překlopení filmu do Bonnie a Clyde stylu vystřídána čistým znechucením nad pitomoučkou postavou Joan, jejíž láska jdoucí až za hrob a patetické proslovy mi drásaly nervy způsobem již dlouho nezažitým. Vyvrcholení filmu mě pak odpudilo svou okatou snahou o dojmutí, jež ovšem po průběhu filmu nemělo šanci nastat a pouze dovršilo negativní dojem. Že něco podobného stvoří zrovna Lang by mě nenapadlo ani ve špatném snu...(16.11.2012)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace