Violet Evergarden

Krásná, překrásná animace, velmi vhodně a mile ozvučeno, ending vždy uměl dokreslit závěrečný pocit, ale jinak je to tuctový příběh ať už lehce či silně tlačící na pilu. Na světě je mnoho takových příběhů, kdy se pomalu s hlavním hrdinou/hrdinkou učíme rozumět lidským emocím, kdy rodiny ztrácejí své blízké, kdy stačí málo, pár trefných slov a lidé jsou hned šťastnější. Tohle je jeden z nich a nepřináší nic nového. Dokonce má velmi kolísavou kvalitu. Asi do pátého dílu mě to moc nebralo, pak to nabralo lehce spád, kolem 10. dílu vyvrcholilo, aby to skončilo 13. lehce neukončeným dílem. Není to špatné anime. Je odpočinkové a když se necháte, dojme vás. Logika do něj nepatří, racio nechte zavřené, tady vítězí patos. (06.04.2019)

Nemám zde komentář a něco mi říká, že je nyní ten správný čas to napravit. I po skoro dvou letech nemám problém si příběh Violet bez problémů vybavit (minimálně jeho hlavní kostru), pamatuji si většinu postav a i svůj tehdejší dojem. Je tedy logické, že na rozdíl od některých z vás ve mě tohle anime určitě něco zanechalo. Stejně tak si hned vzpomenu na úchvatnou animaci a skvělou hudbu. Co se emocí týká, pak mě některé příběhy rozhodně oslovily a stejně tak mě zaujala i premisa filmu o předávání citů formou dopisů, v dnešní době moderních technologií nejspíš už dosti opomíjená. Pamatuji si ale také to, že (souhlasím se Zízou) některé příběhy ohledně těch emocí až příliš tlačily na pilu a tak mě to nikdy nedostalo tak silně a přirozeně, abych uvažoval o tom udělit tomuto seriálu hodnocení nejvyšší. Violet jsem si oblíbil, její snaha pochopit lidské city, především ten dle romantických básníků nejkrásnější, se mi líbila, stejně jako její skoro až strojová povaha, která se postupně ohlazuje. Za mě spokojenost a příjemný zážitek. 7,5/10 P.S. Pokud jste spíše pragmatik než romantik, pak samozřejmě uvidíte některé věci úplně obráceně, alespoň se ale všichni shodneme na tom, že animace je úchvatná, takže pokud chcete vidět pěkný obrázky... (15.02.2020)

Že u děl KyoAni bývá audiovizuální stránka na špičkové úrovni, je v kruzích diváků anime všeobecně známo a jen málokdo by to mohl rozporovat. Že se jim šikovně daří podávat lidská dramata a psychologická díla, jsme se rovněž přesvědčili, a to především jejich počáteční tvorbou. Někdy se jim však namísto nápaditého díla podaří vytvořit pouhý kýč, a takovým příkladem je právě Violet Evergarden. Po přečtení synopse si lze snadno domyslet, jak se bude příběh o dívce bez emocí vyvíjet, ale zhruba do osmého dílu se tato prvoplánová zápletka drží v rozumných mezích. Občas to sice trochu smrdí patosem, ale není to nic, co by bylo větší vadou – právě audiovizuální stránka a zdařilé budování fikčního světa z toho dělají vcelku příjemnou podívanou. Někdy od devátého dílu však přichází velký pan Patos a začíná řádit zcela nemilosrdně. Do psej matere, prečo to všetko musí být tak patetické a vyumělkované?! Kde bylo možné vytvořit prostor pro emotivní scénu, tam ji tvůrci nacpali, kde bylo možné pustit na plné pecky orchestrální hudbu, tam ji pustili, a jakmile Violet už postopadesáté zmínila, že jí smaragdová brož připomíná oči mrtvého milovaného nebo při pohledu na ní začala zas a znovu pateticky vzdychat, pokoušela se o mě chuť jí tu brož narvat do hloubi vývodu vylučovací soustavy. Pokud si libujete v kýčích a sledujete anime proto, že chcete být dojati, případně je pro vás audiovizuální stránka nadevše, tak vám mohu Violet Evergarden směle doporučit – tohle anime je přesně pro vás. Já ten patos však stále ještě cítím mezi zuby. Slabší 3*. (24.01.2021)

"Máš krásné vlasy. Určitě si na nich zakládáš." "Chcete je prodat?" Naše Prťata o Violet Evergarden mluvila už dávno. Nevěděl jsem, co mám čekat, je to však velmi dobré (přestože to nedosahuje kvalit Made in Abyss)! Samozřejmě, animace je super a hudba seděla doslova výborně, to, co mě však zajímalo nejvíc, byl charakter samotné Violet a její bezemoční vojenské/strojové vyjadřování: "Drazí rodiče! Nemám co hlásit." Přestože se to časem obrušovalo, jak Violet začala rozumět a cítit (v úvodu jsem přemýšlel, zda není android), našlo se něco téměř v každé epizodě. Seriál hodnotím i se samostatnou bonusovou epizodou, která podle mě při závěrečném "čtení" dopisu představuje vrchol celé série.  ■ Na rozdíl od ostatních nemám pocit, že by poslední tři epizody k seriálu nepatřily - mají smysl z hlediska vývoje Violet a vývoje lidí kolem ní. (12.07.2023)

Napsat komentář k Violet Evergarden je nakonec pro mě komplikovanější, než jsem před posledním dílem očekával. Upřímně, mohlo to dopadnout ještě hůře (po seznámení s předlohou a jaké změny studio Kyoto Animation udělalo), ale i tak cítím v ústech pachuť a můj obličej vyzařuje nadšení závodníka na posledním místě. Udělám to jednoduše, jelikož se mi o tom bude lépe takto mluvit a rozdělím toto anime na 2 části: První je na do 9.-10. dílu, druhá je zbytek až do konce. Co vás uhodí z fleku jsou produkční hodnoty této show. Graficky je to synonymum pro fantazii, ať už smysl pro detail, exteriéry nebo záběry na Violetiny ruce. Podobně, jako si u Made in Abyss přizvali zahraničního mladého skladatele Kevina Penkina, aby nahrál nejlepší anime OST minimálně minulého roku, podobně se zde zadařilo Evanu Callovi a nejde než jen chválit dokonalý audiovizuál. Příběh je položen na základech těžké sentimentality a má až přemrštěný harlequinovský feel levné novely z červené knihovničky pro přecitlivělé teenagerky. Pro mnohé určitě velké odrazení a pokud na to nemáte buňky, tak předem varuju, abyste opustili loď. Postava Violet je totiž emočně vyprahlá a neznalá a je na čase se naučit, co je to cítit, vnímat a vyjadřovat pocity. Touto premisou nás příběh vede epizodní strukturou krok za krokem skrze vcelku milé a romanticky melodramatické odbočky ze života Violetiny práce; kvalitativně to má stoupající tendenci až k 9. dílu. Tento díl by totiž mohl být se vší vážností a legitimitou závěrečný (anebo onen 10., který by byl takovou pěknou mašličkou). Jenže ze zvláštních důvodů není a seriál pokračuje válečným arcem, který nesmyslně začne kašlat na jakoukoliv realitu vybudovanou v předchozím dění a pro mě nepochopitelně srthně děj do béčkově akčních vod. S doposud vybudovanými nadějemi jsem s velkou dávkou tolerance něco odpouštěl, ale poslední díl už si zahrál na nejhorší druh bondovky a zbytek vyplnil přeslazenými flashbacky a výjevy, které v tu dobu už nikoho nezajímájí, nebaví a které s nikým nepohnou! Vyvstává mi otázka, proč nebyly díly nějak lépe přeskupeny, aby se tomuto fiasku vyhlo, ale to už se nedozvím. Ze strojové Violet se stala slečna, která by mohla plnit kanistry svými slzami a ze mě pořádně rozčarovaný divák. Je mi jasné, že předloha pravděpodobně nestála ani za zlámanou grešli a KyoAni u mě hrdinsky udělali v příběhu obrat, bez kterého bych tu láteřil ještě o třídu hlasitěji. I tak je zklamání víc než výrazné. 3* (15.01.2018)

Nemám zde komentář a něc/kdo mi říká, že je nyní ten správný čas to napravit. Po skoro dvou letech mám brtuální problém si příběh Violet vybavit. Možná jeho hlavní kostru. Pamatuji si tak 5 postav a můj naprosto znuděný dojem. Je tedy naprosto logické, že ve mně toto anime skoro nic nezanechalo. Prioritně vzpomínám na úchvatnou animaci, která se v některých chvílích rovná s Makoto Shinkayem. Co se však emocí týká, pak je to naprosto prázdné. Pamatuji si hlavně to, že většina dílů byla příliš tlačená na pilu ohledně emocí. Autor vám vnucoval "tady brečte" a na toto já nejsem. Violet jsem si logicky neoblíbil, "její snaha pochopit lidské city, především ten dle romantických básníků nejkrásnější" byl naprosto tristní, stejně jajko její naprosto totální strojová povaha, která se až moc uměle postupně ohlazuje. Závěrem: Seriál je moc umělý. Graficky nádherný s totálně prázdným vnitřním aspektem, nucené pocity, nudné příběhy, terminátorské reakce... Nejvíce mne tu irituje fakt, že je vše udělané tak, aby "teď diváku plač, teď buď diváku v úžasu, teď se diváku směj". Nic není v příběhu. Je to napsané tak, aby se to líbilo lidem. Není to napsané tak, aby se člověk vcítil do příběhu. Grafika to nezachrání. Za tu samotnou dávám *navíc. A že zbývá hvězda jako hodnocení? Snad to o této sérii vypovídá dostatečně... Fullmetal Violet 35 % (16.02.2020)

Violet Evergarden je dle mého názoru nádherný animovaný seriál, tedy až na jednu epizodu, jenž obhajuje pedofilní vztahy. Velice rád bych to ignoroval, jenže tato epizoda se přímo zabývala touto myšlenkou a mně to opravdu nepřijde v pohodě, tudíž kvůli tomu snižuji známku o jednu hvězdičku. Nejsou zde žádné silné známky fantasy nebo sci-fi kromě toho, že se jedná o fiktivní svět a hlavní protagonistka přišla o obě ruce, místo kterých má náhradní kovové. Docela se mi líbí, že je to takové fantasy bez jakékoliv magie a jiných nadpřirozených věcí. Skoro vůbec nejde poznat, že by se o fantasy jednalo. Celkově se mi až na jeden již zmíněný slabý moment tenhle animovaný seriál líbil a považuji ho za jednu z nejlepších věcí, co jsem mohl vidět. (01.12.2023)

Krásne graficky spracovaná pomalá balada s vynikajúcou hlavnou hrdinkou, ktorá nedáva najavo až tak svoje city, ale všetko čo doteraz zažila v nej vrie. Ostatné postavy okolo Violet sú dá sa povedať krovie a fakt bez nejakých pridaných omáčiek ide len a len o ňu. Netreba zabúdať, že anime Violet Evergarden je anime typu Slice of Life čiže naozaj anime, ktoré sa sústreďuje na taký všedný život danej postavy preto nečakajte skoro absolútne žiadnu akciu. Samozrejme niečo sa v anime udeje, ale je to skôr o tom, ako Violet hľadá sama seba a hľadá nový život, ktorý by mohla žiť po tom ako väčšinu života prežila ako "zviera", alebo ako "vraždiaca mašina". Violet je teda späť z vojny a vydáva sa ťažkou cestou, alebo možno aj tou najťažšou, lebo pochopiť iných emócie a napísať ich, keď nechápe dosť ani svoje vlastné a tieto jej emócie v nej vrú ako voda, ktorá už nemôže byť vrelejšia, niekde to predsa musí celé vybuchnúť. Po grafickej stránke nádhera a tak isto po hudobnej. Samozrejme mohlo sa tam toho udiať viac, ale ako som spomínal Slice of Life je pomalé anime a niekedy trocha aj nudné, ale u Violet tej nudy moc nečakajte. (09.09.2021)

Z Violet Evergarden mám takové smíšené pocity. Rozhodně se tam našly hezké melancholicky laděné momenty, které mě dojaly až k slzám (za peak seriálu považuju 9. a 10. epizodu). Nicméně příběh o dívce, jež byla za války pouhou zabíjející schránkou bez emocí, a která se následně po skončení války léčí ze svých traumátek prostřednictvím dopisů hledajíc význam slova "Aishiteru" na mě působí docela tuctově a utahaně. Řada příběhů dle mě tlačila přespříliš na pilu, ale i tak musím říct, že ve mně některé epizody něco zanechaly. Co mi však vadilo byla neúplnost příběhu - tedy že člověk nemá absolutní ponětí, odkud se Violet k majorovi dostala a proč je schopná bez mrknutí oka sejmout celou nepřátelskou jednotku. Mít k příběhu větší background, hodnotím možná výš. I přesto bych však seriál doporučila... myslím že je to fajn melancholická jednohubka, která sice neohromí, ale ani nezklame (27.12.2022)

Na první pohled to vypadá jako ta nejčervenější z červených japonských knihoven. Violet Evergarden - nejlepší z nejlepších písařek, která píše na zakázku ty nejlepší dopisy plné citu, pochopení a odpuštění. Přitom ona sama hledá význam slov „miluji tě“, která ji řekl její velící důstojník „major“. Jo, ona v té válce bojovala. A taky má mechanické paže. A je něco na způsob Robocopa a Terminátora… Na tomhle anime se mi líbí, jak dokáže skloubit romanticko lyrický příběh s tématikou takřka superbojovnice bez emocí a přitom to nikdy neuklouzne do patosu nebo vyložené kraviny. Má to velice krásnou animaci, dílů je tak akorát (ten 10. je vrchol) a po jejich skončení máte chuť pustit si další. (21.04.2018)

Violet Evergarden je pro mě obrovské pekvapení, neb jsem tomu dal šanci čistě náhodou a jak už u mě bývá zvykem, nečtu si o čem filmy či seriály vůbec jsou. Spolu s faktem, že vyhledávám spíše slice of life anime, byla sázka na fantasy/sci-fi poměrně "riskantní". Ale vyplatilo se! Pokud jste na tom podobně jako já, tak vás předem ujištují, že Violet Evergarden je tak civilní, jak jen to jde a zmíněné dva žánry jsou téměř zbytečnou informací. Pokud by se jednalo o hru, tak drtím F12 každých deset sekund, jelikož jde o jednu z nejlepších a nejkrásnějších animací co jsem zatím viděl. Tolik krásných scenérií a tak úžasná atmosféra a v každém záběru dělá ze seriálu v tomhle směru naprosto úctyhodnou záležitost. Ale k tomu hlavnímu, což je samozřejmě příběh. Tvůrci se ve velkém zaměřují především na samotnou Violet a skoro až nevěřím, jak jsem si mohl postavu (téměř) bez emocí tolik oblíbit. Vedlejší postavy pak zdatně sekundují, ač se některé mohou zdát lehce do počtu. Příběh pak osobně řadím k tomu lepšímu, ale pravdou je, že v několika prvních dílech příliš neoslní. Ta pravá smršť emocí začíná až s blížícím se koncem a především epizodu A Loved One Will Always Watch Over You ještě dlouho nevypustím z hlavy. Velmi originální počin, který možná s odstupem času docením na plný počet. A ta hudba! Ta hudba! (21.01.2019)

Violet Evergarden nastupuje pracovat jako tzv. Auto Memories Dolls. A sama, jako panenka – blonďatá, krásná, absolutně bez emocí a s mechanickými rukami, přijímá veškeré příkazy ve snaze se naučit žít nový život. Díl za dílem ji sledujeme nacházet a učit se porozumět emocím a postupně se dozvídáme i o její temné minulosti. Ovšem ne tolik, abychom pronikli ještě dál – tvůrci nám bohužel zatají Violetin původ a odkryjí pouze časový okamžik a vztah, kolem kterého se celé anime v podstatě točí a otáčí. Viktoriánský až secesní nádech, povznášející instrumentální hudba, krásná animace, mini příběhy tlačící na emoce, propagace psaní dopisů a FAN SERVICE. 70% zaslouženě, víc dílů už by asi bylo nesnesitelných. (16.01.2020)

Těžký sentiment v upřímném japonském podání rozehřeje i nejedno cynické středoevropské srdíčko. Sotva dospělá dívka, vychovaná jako bezduchý válečný nástroj na zabíjení (není však specifikováno, co ji činí tak zkázonosnou a nepřekonatelnou, o „robotku“ se nejedná), se po nastolení příměří začne živit jako automatická zapisovatelka (formuluje a píše dopisy pro zákazníky, kteří jinak nedokážou vyjádřit své emoce či překonat traumata), čímž se sama pokouší pochopit nejenom lidské city, ale i význam slov „Miluji tě.“ Ách! Když už hranici vtíravé dojímavosti až kýčovitého melodramatu překročí, pomocné „nemechanické“ ruce vždy spolehlivě podají nádherná výtvarná stránka, skvostná animace i líbezná hudba. (11.02.2022)

Violet je bývalý "dětský voják" a po válce se tak má problém popasovat s civilním životem a časem i vlastní minulostí. Je to moc pěkně udělaný, několik dílů opravdu stojí za to. To válečné PTSD ale bylo na můj vkus zpracováno strašně povrchně. To že máte trauma a nevíte jak reagovat na situace, ještě neznamená že se chováte jako robot. Tak nějak se nemůžu rozhodnout mezi 3-4. (15.11.2020)

Zdejší hodnocení mi svou rozporuplností hrozně připomněly tématem jen velmi vzdáleně příbuzné Shigatsu wa kimi no uso, kterému jsem sama vytýkala sentiment, tlačení na pilu, patetičnost a zoufalé tempo. A jelikož jsem nekonzistentní, vrtošivá a ráda se občas nechávám unést, tak jsem si dovolila Violet Evergarden (troufám si říct, že aspoň částečně úmyslně) naopak lehounce nadhodnotit (přestože poslední tři epizody byly nepochopitelně slabé a beznadějně zbytečné). Začínám se domnívat, že nálada, se kterou se do díla pouštím, je pro jeho přijetí nakonec docela zavádějící věc, i když bych se tomuto druhu moody subjektivity raději vyhnula obloukem. Musím jednoduše přiznat, že tohle jsem fakt potřebovala, ačkoliv epizodická, historická a přehnaně ubrečená anime až tak moc nemusím. Mělo to prostě jen velmi málo předpokladů, proč by se to zrovna mně vlastně mělo vůbec líbit. Je to wholesomenost sama, tlačí to na pilu svou repetitivností, logika skočila z okna a strašně často se to snaží uhrát jen na úchvatný vizuál a jímavou hudbu. Ale přesně, jak píše Zíza, s jejímž komentářem tady souhlasím víc než kdy jindy, ačkoliv se naše hodnocení dost liší - „když se necháte, dojme vás“. A já se nechala. (13.10.2021)

Violet Evergarden tak trochu klame tělem. Zajímavá hrdinka, která v tom starosvětském prostředí alternativní prvoválečné Evropy působí zjevně nepatřičně - jako kdyby se do něj propadla z nějaké kyberpunkové dystopie. A stejně klamavým způsobem si s divákem pohrává i děj. Nejprve naláká na osobitou a půvabnou veteránku a její problematické začleňování se do normální společnosti. Pak předstírá, že bude o milých a cituplných lidských příbězích, skrze jejichž spoluprožívání se podaří emocionálně vyprázdněnou hrdinku vyléčit z válečných traumat. Ovšem v poslední třetině se urve ze řetězu a rozhodne se být tou největší citovou vydíračkou pod sluncem, a k tomuto cíli dokráčet přes mrtvoly věrohodnosti, smysluplnosti a jakékoliv soudnosti. Hlavně vyobrazení úžasných Violetiných bojových schopností v minulosti i v přítomnosti ve mně vzbuzovalo akorát záchvaty veselí, což asi nebyl záměr tvůrců. Nicméně, pokud je někdo zvyklý při večerních seancích pod lampou s růžovým stínítkem pravidelně vyndávat mozek z hlavy a ukládat ho do šuplíku vedle levandulí navoněných kapesníčků, může si směle při hodit pár hvězd navíc. (25.10.2021)

75% (09.03.2021)

Violet Evergarden. Dílo plné rozporů pro mě. Na jednu stranu všemi opěvováno, na druhou stranu se já ptám: „Proč?“ Za krásnou animaci? Za krásný soundtrack? Ano, s tím souhlasím. Ale zbytek? Bohužel, přidávám se na stranu negativní. Příběh je nezáživný a mým důkazem proto je, že jsem toto anime musela začít znovu sledovat až po roce, aby mě vůbec zaujalo. A to maximálně jeden díl denně, jinak jsem usínala. Ano, námět zajímavý, ale Violet mi nepřirostla k srdci. Doslova panenka. Ano, příběh o lidskosti, ztrátě, smrti, válce, atd. Byl by to pěkný příběh, kdyby mu něco nechybělo. Za celý seriál mě zaujaly pouze dvě postavy - Gilbert a Hodgins. A byli i možná jediným důvodem, proč jsem se do tohoto anime pustila znovu a tentokrát ho i dokončila. Bohužel, ani oni dva nezachránili příběh, který se potápěl od samotného počátku, proto mé hodnocení zůstává stejné, jako předtím. Velké zklamání. (16.08.2019)

I přes konstantní palbu pokynů, jak se má při sledování tohoto člověk cítit (nebo právě přesně proto, citovým vydíráním mě KyoAni nenapálili ani u jejich Key VN adaptací a to samé platí i tady), nejde o nic jiného než plytký a prázdný brak, který mě zanechal kompletně chladným. Delší komentář netřeba, 1+/10 jen za precizní animaci a vizuální zpracování. (08.04.2018)

Tohle anime pro mě bylo velikým překvapením, kdy jsem od něho příliš neočekával a nakonec z toho byl velice zajímavý zážitek. Příběh se odehrává ve smyšleném světě, ale dobově by se to dalo přiřadit k období první světové. Právě proto mě překvapilo, že si to autoři až příliš neudělali podle své fantasie, ale spíše se drželi skutečné dobovosti s možná jen co nejmenšími odchylkami (např. prostetika, ženský voják aj.), které se dají ale pochopit, protože prohlubují více příběh. Celé dílko je pak vede na silné emocionální úrovni, kdy zaprvé vnímáme pocity z následků války na obyvatelstvo a zadruhé tragický příběh hlavní hrdinky. Ta, poté co si projde bezduchým zabíjením ve válce, kde sloužila jenom jako nástroj bez emocí, se snaží pochopit, co jsou emoce a jak žít svůj život bez nejbližší osoby. Největším paradoxem je ještě to, že se stane pracovnicí pošty, kde píše dopisy za jiné lidi, kde se vyskytují různé typy emocí. S každým novým zákazníkem a další novou postavou v jejím okolí si postupně odnese něco nového nebo naopak ostatním dopomůže díky své dětské emocionální logice pochopit jednotlivá životní uvědomění. Proto se příběh trochu nese v žánru slice of life, kdy je tu nejedno životní moudro. Vše je navíc doprovázeno nádhernou animací s ještě lepším hudebním zpracováním. (06.04.2018)