Reklama

Reklama

U. Giordano: Andrea Chénier

(divadelní záznam)
  • Itálie Andrea Chénier

Obsahy(1)

Zahájení letošní sezony v milánském Teatro alla Scala. Televizní přenos dnešního představení s Annou Netrebko a Yusifem Eyvazovem v hlavních rolích nejslavnější opery italského skladatele. Příběh se odehrává v revoluční Francii konce 18. století, kdy pod pařížskou gilotinou padala za jakobínského teroru jedna hlava za druhou. Z tohoto období a na toto téma napsal hudební drama o čtyřech obrazech na libreto básníka Luigiho Illiky italský skladatel Umberto Giordano – operu Andrea Chénier. V premiérové inscenaci věnované 50. výročí úmrtí předního italského operního dirigenta Victora de Sabaty se v hlavních rolích představí Anna Netrebko (Maddalena di Coigny) a Yusif Eyvazov (Chénier) pod taktovkou uměleckého šéfa milánské Scaly Riccarda Chaillyho. Režisérem představení je Mario Martone, scénu vytvořila Margherita Palli.
Na zámku hraběnky Coigny (Mariana Pentcheva) nedaleko Paříže se pořádá velkolepá slavnost pro příslušníky šlechty. Sluha Charles Gérard (Luca Salsi) projevuje ale vůči vznešené společnosti nenávist podněcovanou revolučními myšlenkami. Vždyť zábava bohatých se děje na náklady chudých. Hosté už slyšeli o nepokojích, ale nejsou si vědomi vážnosti situace a vysmívají se tomu. Když Chénier přednese své básně, v nichž opěvuje nové ideály volnosti a lidskosti, cítí se smetánka dotčena. Výjimku tvoří Madeleina, hraběnčina dcera, v níž procitlo porozumění pro jinou dobu i sympatie k pohlednému básníkovi. Ještě jednou a nesrovnatelně zřetelněji je narušen slavnostní večer, když Gérard vpustí hladovějící sedláky do salónu. Musí opustit okamžitě službu. Později se ocitneme v rozbouřené Paříži. Mezitím se Gérard stal jedním z revolučních vůdců a Chénier oslavovaným pěvcem utlačovaného lidu. Protože ale miluje šlechtičnu Madeleinu, je podezřelý. Gérard, jehož náklonnost – už po mnoho let – patří rovněž Madeleině, odhalí tajnou schůzku milenců a při prudké hádce je lehce zraněn. Před revolučním tribunálem v Paříži vznáší Gérard proti Chénierovi obžalobu. Ve vybičované revoluční atmosféře je básník Chénier odsouzen k smrti. Za pomoci stále zamilovaného Gérarda se dostane Madeleina do pařížské věznice Saint Lazare, kde tráví Chénier svou poslední noc před popravou. Madeleina si vymění šaty s jinou ženou, odsouzenou na smrt, a ráno, když jsou vyvolávána jména odsouzených, vstupuje spolu se svým milým na popravčí káru. (Česká televize)

(více)

Recenze (2)

Vančura 

všechny recenze uživatele

Není to špatné, byť mně osobně se to do vkusu příliš netrefilo. Pokud jde o Giordanovu operu jako takovou, její hudební složka mi přišla vyloženě průměrná, ta hudba ve mně nevyvolala žádné emoce, stejně tak příběh, který je lehce zmatený a nepříliš zajímavý (trochu problém jsem měl i s tím, že se to odehrává ve Francii, ale libreto je v italštině - jak jinak). A ten televizní záznam se podle mě moc nepovedl, kamera tam na můj vkus zabírá děj příliš často z velké dálky, kdy člověku unikají detaily (občas se tam dokonce objeví záběr zeshora, který je už úplně mimo), moc se mi nelíbila ani scéna, kde se neustále namísto zrcadel objevují jakési odrazné plochy, které na rozdíl od zrcadla obraz deformují, občas za nimi něco prosvítá, občas se tam v odrazu objevuje dirigent a orchestr... působí to hodně lacině a už jsem jen čekal, kdy tam uvidím i odraz kamery. Hlavní předností tak zde podle mě zůstává jen Anna Netrebko, která je zde úchvatná jako vždy, a v těch dobových kostýmech jí to velmi sluší. Po jejím boku - v titulní roli - zpívá Yusif Eyvazov, za kterého v té době už byla 2 roky provdaná, což tomu může dodávat lehký nádech jisté pikantnosti, osobně bych ale dal přednost tomu, kdyby se vedle sebe na jedné scéně spíše neobjevovali (nutí mě to pak pořád přemýšlet, co na něm Anna vlastně vidí, a jak jim to asi doma klape, apod.). Celkově za mě spíše jen průměrný dojem, bohužel. ()

Galerie (20)

Reklama

Reklama