Doktor Živago

S tímhle dílem se pojí čtyři výrazné plusy a čtyři výrazné mínusy. ____ Mínusy: 1, Režisér Lean směřuje k „umění“ velkým obloukem. Nikoliv vytrháváním diváka z příběhu a jeho přímým oslovováním, nýbrž klasickým hollywoodským hladkým stylem a univerzálním jazykem, což vede k tomu, že „artovost“ filmu mnozí pominou, protože na sebe neupozorňuje (a možná ve filmu vůbec není, dlužno dodat). Snad kdyby se Doktor Živago natáčel v Rusku, v kraji avantgardních formalistů, a splácel dluh Ejzenštejnovi s Vertovem. Ale my jsme na americké půdě. 2, Druhý problém spatřuji v rozklíženosti mezi estetikou Pasternaka a estetikou Leana. Svět Pasternaka, to byly filozofické úvahy, nadšenost pro jakékoli experimenty na úrovni estetické, poetické a filozofické. Jeho krédem bylo vydat z vnitřního, svobodného rozhodnutí světu sebe sama. Odmítal pojetí literatury jako služby společnosti. Naopak Lean upřednostňuje funkci a sílu příběhu. 3, Postavy takřka vůbec nevedou zajímavé dialogy, respektive když už něco valí z huby, rozhodně to není nikterak opojné nebo pronikavé, tudíž návaznost na Pasternaka (ježto každy Rus v sobě má kus filozofa) film opět zanedbává. 4, Lean, zdá se, podlehl tématu a rezignoval na dramatičnost. Film takřka nestřídá vyhrocené a uklidněné scény, nezná dramatické amplitudy. Je to dané zřejmě tím historickým souvrstvím, které vše urovnává – ona uhlazenost nicméně odlepuje diváka od filmu. ____ Plusy: A, Film velice umně napojuje vnitřní děj na historický rámec. Tedy skutečnost, s níž řada velkolepých fresek výrazně zápasí, výsledkem čehož je problematická motivace a jednání postav na půdoryse anonymního, „vzdáleného“ dějového pozadí. Tady ta vazba funguje, ostatně revoluce jde vždy odspoda, od proletariátu, a celkovému provázání pomáhá i dvojí opozice postav: postava-svědek (protagonista) / postava-konatel (antagonista). Bylo to o to složitější, že Pasternak chtěl čtenáře hlavně přesvědčit o tom, že je nutné udržet si vždy čisté svědomí, lásku k životu, ke svým blízkým a k víře, a tahle idea směřování k postavám, nikoliv od nich, nůžky mezi pozadím a postavami potenciálně notně rozevírala. B, Druhým kladem je dokonalé střídání hudby pocházející z vnitřního světa (zdroje uvnitř filmu) a hudby filmové. Navíc některé techniky jsou převzaty přímo z románu, kdy jedna postava hovoří klasicky a druhá přes voiceover (tedy mluví, přestože mlčí). C, Klaus Kinski... více netřeba dodávat. D, Film není angažovaný, ani křiklounský, což rozhodně není nic samozřejmého, uvážíme-li, že román patří mezi klasické disidentské čtení - hlas svobody z tehdejšího sovětského svazu - a samotný Pasternak se musel na nátlak sovětských orgánů zříct Nobelovky. (03.11.2008)

Spektakulárnosť a silné herecké výkony nestačia. Lean nie je "veľký rozprávač". Slasť z rozprávania je to posledné, čo mu ide. Práve naratívna časť jeho diela je podľa mňa najslabšia. Čo môže dojať je tá opulentná výprava a kamera. Takže kto má rád precízne komponované veľké dlho trvajúce celky, ten si príde na svoje. Keby tam bolo však trocha viac napätia (ktoré som zažil u Leana len v Moste cez rieku Kwai), bol by to plný počet.......................Porovnávať to s predlohou nemá zmysel. Tá kniha je asi nesfilmovateľná. Apropo Leanov rozvláčný štýl ani neumožňuje preniesť na plátno všetky kľúčové momenty z knihy. (29.07.2012)

Neubráním se srovnání s The English Patient. Podobně koncipovaný příběh, téměř identicky čarokrásné záběry přírody a velká lovestory s ne zrovna idylickým happy-endem.  Na rozdíl od Minghelly je však David Lean generačně jinde a to se podepisuje na dlouhých záběrech, škrobených emocích a především obludné stopáži, která je dost často neospravedlnitelná. Ne snad, že by Zhivago nebyl pompézní film. Nákladně zpracován, dobře zrežírován a k tomu všemu poměrně pečlivě vyobrazující turbulentní dějiny Ruska začátku 20.století, ale prostříhat to o půl hodiny kamerových panoramat a předlouhých obličejových expozic a bylo by to pro diváka mnohem příjemnější. (02.07.2023)

Velkolepý velkofilm, který je skutečně možná až přehnaný, ale na druhou stranu je tu krásný vývoj, který můžete sledovat. Postavy jsou naprosto skvěle ztvárněné a nebudou vás nudit. Tohle je svět, který není těžké si představit, emoce, které není vůbec těžké prožít. V konečném důsledku mi nejvíce vadilo, že se zde mluví anglicky za každou cenu. (20.05.2015)

Nemám z toho, že moje komentáre idú "proti všem" najlepší pocit, ale nemôžem inak. Doktora Živaga som videl prvýkrát až teraz, po 45 rokoch od nakrútenia. Knihu som nečítal, pamätám si iba, že bola pre nás v šesťdesiatych rokoch synonymom niečoho zakázaného a nedostupného. Tiež si pamätám ťažko skrývané sklamanie mojich priateľov keď sa ku knihe dostali, pretože očakávali od nej esenciu 13. komnaty a dostali rozsiahly epos na ktorý by sa hodil bonmot Woody Allena o rýchločítaní (To znám. Přečetl jsem to za dvě hodiny. Je to o Rusku.) No a môj problém je, že iba predloha je od Rusa a o Rusku. Film je anglosaským videním revolučného Ruska, v ktorom sú revolučné iba hviezdy na čiapkach a ruské iba nápisy. Už mi v tom anglo-arabskom hereckom zoskupení chýbal iba Sidney Poitier. Toto poňatie mi nereparovateľne pokazilo dojem a tak som rád aspoň tomu, že v mori obdivných komentárov existuje aspoň jeden, s ktorým sa môžem stotožniť - komentár Mi-Nü-Chai. (23.02.2010)