Hobson's Choice
Režie:
David LeanKamera:
Jack HildyardHudba:
Malcolm ArnoldHrají:
Charles Laughton, John Mills, Brenda De Banzie, Helen Haye, Gibb McLaughlin, John Laurie, Shirley Stelfox, Richard Wattis, Raymond Huntley, Dorothy Gordon (více)Obsahy(1)
Meggie Hobsonová vede obuvnický obchod svého otce Henryho, a i když už není nejmladší, stále je ještě svobodná. Každodenní starost o finance, materiál a zákazníky ji zabere většinu času a ochuzuje ji o životní radosti. Maggie je však žena činu, která je rozhodnutá svůj život změnit. Vybere si za svého nastávajícího jednoho ze zaměstnanců svého otce, což on nese velmi nelibě a donutí svou dceru obchod opustit. Maggie toho ale nelituje a se svým budoucím mužem zakládá obchod s obuví. Dlouhá léta oba sloužili řemeslu, přišel čas, aby řemeslo sloužilo jim. Otec Henry Hobson zůstává v obchodě s dvěma mladšími dcerami, které také pomýšlejí na vdavky. Ve své ješitnosti si myslí, že vždycky musí být po jeho, avšak všechny tři dcery ho postupně vyvedou z omylu. Dokáže Maggie vše, co si předsevzala? Uzná starý Hobson, že každý má právo si zařídit život po svém? Přepis divadelní hry W. Browna o životě jedné středostavovské rodiny ukazuje anglickou společnost devatenáctého století s nadsázkou a ironií. Protikladem lidské omezenosti, pohodlnosti a předsudkům jsou zde charaktery poctivých lidí, kteří navzdory překážkám usilují o své štěstí. Film funguje jako sociální kritika a zároveň jako milostná romance díky jisté režii slavného Davida Leana (např. Most přes řeku Kwai, Lawrence z Arábie, Doktor Živago). Ke kvalitě filmu přispívá výborné herecké obsazení a technická stránka. Film získal mnoho ocenění, mimo jiné cenu BAFTA za nejlepší britský film roku 1954. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (16)
Zlatý Medvěd ()
Britská komedie o nástupnictví. Trošku nadhodnocuji, je to tak 65%, chvílemi malinko kulhá logika ve scénáři, chvílemi jsou pointy nedotažené, ale na druhou stranu: film má už přes padesát let a pořád se na něj dá s chutí dívat. ()
Povedená taškařice z britského Midlands, přes 60 let stará. Charles Laughton jako dokonalý alkoholík, cholerik a rodinný hegemon. České televizi se povedl i dabing, Olšovský a především excelující Jaromír Meduna odvedli své. Starý Hobson to má dobře vymyšlené - jeho nejstarší dcera Maggie potáhne za něj obchod, zatímco on si bude vylejvat držtičku U Prosťáčků, a dvě mladší dcery provdá lepším partiím. Jenomže Maggie si snadno spočítá, že Černý Petr by připadl jedině jí, a trochu se do toho obuje. Doslova. Škoda té ateliérnosti, v exteriérech by se asi natáčet nedalo (Británie se od dob manufaktur a před průmyslovou revolucí přeci jen proměnila), ale tady se pořád pohybujeme na dvou scénách (plus kulisa hospody). ()
David Lean je výnimočný režisér veľkovýpravných filmov ako sú The Bridge on the River Kwai, či Lawrence of Arabia, ale podotýkam, že je rodený angličan, ktorého treba poznať aj prostredníctvom starších britských filmov, ktorými voľakedy začínal, a nielen týmito spektáklami, ktoré mám zaradené medzi najlepšími filmami, aké som kedy videl, skôr som zvedavý na majstrovú rannú tvorbu, a tento kus je bravúrnou štúdiou rodinných vzťahov, ktoré smerujú opačným smerom, vyhrotia sa, komplikujú sa, zdajú sa byť zakomplexované !!! Harry Hobson ( Charles Laughton dokáže perfektne zahrať OPILCA, parádny výkon, že miestny dedinský mančaft by sa mal čo učiť ... ) vlastní vychýrené obuvníctvo, kde mu pomáhajú jeho tri dcéry, pričom najstaršia Maggie si nedáva servítku pred ústa, ostatné sestry Alice a Vicky sú skôr poslušné, alebo viac - menej zakríknuté, ale aj ony zohrajú dôležitú úlohu. Harry je taktiež chronický opilec, čo sa potáca sem a tam, ľúbi to, a keď by mal zastaviť svoju lokomotívu, tak nevie prestať. Maggie a jej dve sestry by sa rady vydali, ale otec o tom nechce ani počuť, pohár trpezlivosti dozačista pretiekol, Maggie vymyslí plán, ako zatočiť s otcom, totiž dvorí sa ich vyhľadávanému obuvníkovi Williamovi Mossopovi, ktorého si najprv obtočí okolo prstu, neskôr sa zoberú, odídu odtiaľto, aby si otvorili vlastné obuvníctvo a otec sa správa detinsky, že vystrája vylomeniny, ktoré ho predoženú pred súd, v ktorom má prsty najstaršia Maggie, ale Harry si to zaslúžil, kvôli jeho povýšeneckému správaniu, tak aj na psa dôjde mráz ... Výborný Charles Laughton, ktorý zvláda s ľahkosťou zahrať ožrana, alebo otca rodiny s veľkými problémami, John Mills je najprv totálny suchár, aby sa zmenil v človeka, ktorý sa nebojí niečo povedať, zato sa môže poďakovať cvičiteľke Brende de Banzie, ktorá z neho urobila chlapa !!! David je borec, pred ktorým mám rešpekt, začínal menšími filmami s výborným obsadením, aby sa vypracoval na najvyšší možný stupeň výšky, a to krásne až k Mount EVEREST !!! ()
Roztomile starosvětský film s dodnes fungujícím vtipem a energií. Výborné herecké výkony, skvěle sekundující hudba, svižný příběh - byť v závěru trochu ztrácí logiku. Hravá až poetická kamera - zejména ve scéně, když opilec loví Měsíc v kalužích. Ve srovnání s novějšími filmy zaujme taky milostná scéna, které je napínavá i dojemná, přestože v ní jde jen o skládání obleku a rumplování v kamnech. KOUSEK DĚJE Je to snad přímo vzorová ukázka Elektřina komplexu: otcem ponižovaná a přesto ho milující dcera si najde muže-loutku, kterého přetvoří přesně podle otcova vzoru a nakonec slaví vítězství na druhou, když se jí podaří otce dostat do područí. /30. 7. 11./ ()
Další snadno zapomenutelný kousek z Leanovy filmografie (začínám si myslet, že rozmáchlé opusy mu šly nejlépe). Otravný hrdina a námět jako z šestákové povídky vytržené z ženského emancipačního časopisu předminulého století.. Jinak také zoufale nevtipná komedie, ty blážo! ()
ocenenia : BAFTA 1954 - Najlepší britský film ()
Maggie mi dost připomíná jednu mou kamarádku. "Wille rozhodla jsem se, že se vezmeme.// Ale já vás nemiluji.// To nevadí, já mám lásky dost.// Ale já jsem zasnoubený jinde.// Tak to hned vyřídíme." ()
David Lean je poměrně známý režisér (Lawrence z Arábie, Doktor Živago, Most přes řeku Kwai), ještě před svými nejslavnějšími filmy natočil několik méně známých kusů a jedním z nich je Buď, anebo. Jde o takovou milou staroanglickou konverzačku. Otec obchodník má tři dcery a zdánlivě drží svůj život, obchod i život svých dcer pevně v rukou. Po práci občas zajde do hospody s podobně naladěnými chlapy. Jak už to tak bývá, trochu se napije a … zápletka je na světě. K ní přispějí i rebelující dcery. Pan Hobson najednou zjišťuje, že vše kolem něj se mění, což se mu vůbec nelíbí. Není to žádná velkolepá filmařina v podobě pozdějších Leanových filmů, ale právě fajn konverzačka na oddech, kdy si lze užít hodně vtipných narážek na různé stereotypy mužského a ženského světa. Znalcům filmů pro pamětníky může připomínat naše filmy Poslední mohykán z roku 1947 s Jaroslavem Marvanem a Poslední muž z roku 1934 s Hugem Haasem. Buď, anebo se mi trefilo do nálady a zpříjemnilo mi večer bezstarostnou zábavou v tom nejlepším slova smyslu. ()
Výborná konverzačka! A k tomu zajímavé exteriéry (Manchester, jestli jsem správně rozuměl) i interiéry. Veliké překvapení sobotního odpoledne na Barrandově! Jsem pln naděje, že takových utajených hezkých filmů existuje ještě mnoho a že naše TV stanice občas něco takového vyhrabou a uvedou. ()
Opět mě překvapilo, jak dlouho může trvat, než se k nám dostanou dobré komedie (dabing 2009). Maggie, dcera obuvníka a alkoholika, který ji považuje za starou pannu (ve 30) a který je smířen s tím, že se už nikdy neprovdá a zůstane mu na krku, je opravdu žena činu. Rozhodne se, že se provdá za ševce svého otce a společně se trhnou. A nezabrání ji v tom nic. Ani, že dotyčný švec o ni nemá zájem a že má snoubenku. V jednom dni stačí odejít od otce, vypůjčit si peníze, pronajmout si obchod, uklidit ho, zařídit ho a večer spokojeně sedět u stolu a štupovat. Během následujících dní dotlačí chudáka ševce k oltáři, sestrám zařídí věno a vdavky. A tahle její ráznost vede k tomu, že se do ní švec zamiluje, obchod jim prosperuje a nakonec se oba vrátí k otci a rozjedou spoječný obchod. A Meggie (Brenda de Banzie) skvěle sekunduje poslušný nevzdělaný a tak trochu trdlo, John Mills: "Já jsem teda přišel" (na rande). "Já vím, nařídila jsem vám to!" :-) ()
Ty blážo! Běda můžum, kterým žena vládne... a nebo ne? [LFŠ 2012] ()
Perfektní romanticko-vtipný příběh s vynikajícími herci. Evergreen. ()
Nádherný film pro " pamětníky". Skvělá kamera ( sekvence s měsícem koupajícím se v kalužích atd..) nádherné interiery a špičkové dialogy, radost pro milovníky dobrých,ještě černobílých antik filmů. ()
Lean dokazuje, že umí natočit dobrou komedii, byť v tomto žánru není doma. V porovnání s Blithe Spirit zde není tolik břitkého britského humoru, ale příběh je laděn spíše do úsměvné morální poučky. Vzhledem k tomu, že se filmy zakládají na divadelních hrách, není toto zásluhou přímo Leana samotného. Ten ovšem projevil cit k předloze a pochopil, že film stojí na výrazných charakterech, a proto také opřel jeho vyznění o výkony hlavních herců. Postava liberální Meggie je v přímém kontrastu s jejím otcem, od čehož se odvíjí celý děj. Lean děj nenápadně posunuje, ale při tom nevynechává nic podstatného, vhodně vybírá prostředí, aby podtrhl vyznění obou charakterů (chudý sklep plný naděje a talentu proti snobskému přepychu). Z divadelní předlohy se tak podařilo zachovat ústřední myšlenku a navíc ji obohatit o možnosti filmového média. ()
Odhlédneme-li - jistě ne v souladu s Leanovým záměrem - od bezútěšných životních podmínek řemeslníků v Manchesteru předminulého století a v daných souvislostech sice pochopitelné, nicméně jinak dost pochybné životní filosofie hlavní ženské postavy, můžeme se nechat unášet chytrým a roztomilým humorem a strhující atmosférou (jak dovede nasvítit pečlivě vypravený prostor, předvádí Jack Hildyard nejlépe v kašírovaně hrozivém úvodu a v kapitolce o opilcově návratu z hospody). Laughton v roli pokřiveného šosáckého Leara zastiňuje všechny ostatní - jako skoro vždy. Za přečtení stojí příspěvky RIKITIKI a JESTER_ X. ()