In Which We Serve
In Which We Serve
In Which We Serve
Scénář:
Noël CowardKamera:
Ronald NeameHrají:
Noël Coward, John Mills, Bernard Miles, Celia Johnson, Daniel Massey, Michael Wilding, Philip Friend, Joyce Carey, Richard Attenborough, Frederick Piper (více)Obsahy(1)
„Toto je příběh lodi." Touto replikou začíná režijní cesta Davida Leana, i když pro přesnost je třeba uvést, že se bez nároku na režisérský kredit už dříve podílel na několika filmech, a v tomto případě sdílel post režiséra s Noelem Cowardem. Respektive Noel Coward ho sdílel s ním. Snímek Moře náš osud byl totiž od počátku Cowardovým projektem, o čemž svědčí jeho role producenta, scenáristy, spolurežiséra, autora hudby a představitele hlavní mužské role. Jako přesvědčený odpůrce mnichovské dohody a lorda Chamberlaina cítil potřebu podílet se na válečném úsilí. Je ovšem ironií, že tak učinil právě na filmovém plátně, k němuž dlouhá léta cítil nedůvěru. Sofistikovaný, vtipný, světácký a otevřeně homosexuální autor divadelních her, herec a zpěvák si byl totiž vědom, jak němý film zatočil s jeho rafinovanými hrami, a navíc téma filmu (a jeho zamýšlená role velitele torpédoborce) bylo jeho veřejné imagi přímo protikladné.
Téma snímku Moře náš osud se zrodilo během večeře, na níž lord Louis Mountbatten vyprávěl Cowardovi o potopení torpédoborce HMS Kelly, jemuž velel u pobřeží Kréty. Jak sám autor přiznal, o filmu skoro nic nevěděl, proto bylo potřeba jisté tvůrčí spolupráce, aby se jeho čtyřhodinový epický scénář dostal do podoby, kterou známe dnes. Kapitán Kinross a jeho muži na lodi Torrin statečně (a úspěšně) bojují s nepřítelem, jeden z náletů jejich plavidlo poškodí tak vážně, že se potopí. Hrstka trosečníků se přidržuje záchranného člunu a divák se ve flashbacích seznamuje jednak s příběhy jednotlivých námořníků, jednak s událostmi, které ztroskotání předcházely.
Moře náš osud je jednoznačně propagandistické dílo, které díky koncentraci talentů jak před, tak za kamerou dokázalo přežít a dodnes je skvělým příkladem vlasteneckého dramatu. Námořníci jsou tu líčeni jako lakoničtí muži, kteří bojují s přesvědčenou samozřejmostí a stejně jako jeden druhého si váží své lodi. Jejich vlastenectví je britsky neokázalé, jen občas kořeněné suchým vtipem či poznámkou. Soustředěním na několik postav získává snímek emocionální rozměr, jenž je dále obohacován záběry z „domácí fronty", kde na hrdiny čekají jejich věrné ženy, matky a přítelkyně. Tato rovina dokonale vyvažuje jinak silně dokumentaristické ladění filmu, které souvisí se silnou pozicí britského dokumentu ve 30. letech minulého století. Přestože je moře kombinací reálných záběrů a záběrů pořízených v ateliéru v nádrži, uchovává si snímek mimořádně autentický ráz (a to i přesto, že zvláštní efekty byly tehdy ještě v plenkách). K přesvědčivosti filmu jistě přispěl i fakt, že vedle herců (za povšimnutí stojí malá rolička Richarda Attenborougha coby zbabělého námořníka) mohl Coward obsadit místo komparsu skutečné námořníky, a to dokonce i z HMS Kelly.
Úspěch snímku nejen odstartoval režijní dráhu Davida Leana, vedl také ke vzniku produkční společnosti Cineguild, v níž Lean s Cowardem natočili ještě několik dalších filmů.
(Letní filmová škola)
Recenze (14)
Oscar 2 nominace: Nejlepší film, Námět a scénář + (čestná) ()
Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. ()
Britský válečný film, který překvapivě není tak moc ovlivněn zdejší propagandou (vzhledem k době natáčení), nepůsobí nijak zvlášť směšně (alespoň co se válečných scén týče), vyhýbá se přehnanému heroismu, patriotismu či jiným neduhům tohoto žánru a nepostrádá slušnou dávku autenticity. Technická stránka není zrovna z nejlepších, ale to se tak nějak dá omluvit rokem a podmínkami vzniku tohoto filmu. Škoda nudnějších civilních scén, které výrazně zpomalovaly tempo snímku, proto pouze lepší 3*. ()
Sice je Moře, náš osud považován za Leanův debut, ale ten se tady teprve učil, protože tento film je hlavně autorským dílem slavného dramatika Noela Cowarda. Ten ostatně napsal pro budoucího uznávaného filmaře další filmy z první poloviny 40. let, které završilo Pouto nejsilnější. Viděno na velkém plátně v digitálně zrestaurované verzi. ()
Velice povedené prostředí, ale je z toho cítit velká propagace. Film se několikrát propadne do velké nudy. Jinak povedené lidské drama. ()
Zezačátku mi film přišel trochu podivně sestavěnej, scény námořníků po potopení lodi se prolínají s krátkými epizodami mírového a rodinného života několika z nich a pak hlavně z epizodami z bitev. Struktura mi přišla šitá trochu horkou jehlou, ale pak když jsem se s postavami víc seznámil a navíc se hrozba přenesla i na území Británie (skvělá dramatická scéna bombardování), snímek mě zcela pohltil a na konci skoro až dojal. Největší devizou však je na svou dobu výborné technické zpracování námořních bitev i prostředí lodi, které trochu vychází i z inscenovaných dobových válečných dokumentů (užití exteriérů) a zanechává studiové produkce s nepovedenými triky daleko za sebou. ()
Tak tohle mi příliš nesedlo.. Narativně zajímavě vystavené, ale zároveň lehce zmatené a nudné. Na můj vkus tam bylo příliš námořníku a jak víme, tak všichni námořníci vypadají stejně... A to ani nemluvím o černobílých námořnících. Takovej Ejzenštajn, ten pracoval s masou, ale tady nás zajímají jednotlivé lidské/námořnické osudy... No a hlavně mě nějak mijí ta posedlost velkou lodí... Na druhou stranu věřím, že film není tak fanatickou oslavou britského námořnictva v boji proti Hitlerovi, jakou by mohl být. Pokud tedy utopení a roztřílení námořníci nebyli ve své době reklama na narukování... ()
38. LFŠ Davida Leana nikdy nepřestanu obdivovat. Natočit propagandistický film takto civilně a lidsky je naprosto neuvěřitelné. Krása. ()
Mierne propagandistická vojnová dráma, ktorá je spracovaná formou flashbackov. Tie pôsobia trochu rušivo a je ich až príliš. Pripíjať na meno lode, modliť sa k lodi, ohovárať loď, ako nejakú milenku manžela...neznie nijakovsky zaujímavo a takých scén je dosť. Môžem ale pochváliť záver filmu, v ktorom dochádza k úmrtiam a teda aj k citovej dráme hlavných protagonistov a na rok vzniku filmu aj prevedenie bojových scén na lodiach. Hodnotenie: 50% ()
Takový průměr, že nevím ani moc co psát. Film o britském námořnictvu bez většího chyb, patosu, propagandy nebo sentimentality, ale také bez většího vzrušení, zajímavého momentu nebo osudu. Všichni námořníci vypadali stejně, stejně tak i jejich flashbacky plné rodinné pohody. Navíc celková struktura plná flashbacků mi moc neseděla a akce byly jak z dokumentu. ()
Ve své době to možná mohlo plnit národně-propagandistický význam, ale dnes? Lean se sice pokouší na malém prostoru o velké lidské drama, ale moc mu to nejde. Film je nudný, sterilní a přesně dobový se vším pozitivním i negativním. ()
Ačkoliv je Cowardův snímek neskrývaně patriotický, agitační část je vyvážena i hořkostí osudů některých postav. Přesto je škoda, že dvouhodinový film se více zaobírá flashbacky, než samotnou válečnou vřavou. Ubírá to jinak profesionálně natočenému snímku na působivosti. ()
Žádná sláva to není. Ani pro režiséra ani pro scenáristu. Suché jako suchar. No jo, Briti. V rámci žánru za 2,5. ()
Zcela očekávaná propagandistická podstata filmu, i když podle mého názoru potlačená jakýmsi vrozeným klidem britského vlastenectví oproti extatičnosti jiných "národních" propagand. Oproti jiným komentům mě právě vystavění filmu formou flashbacků zaujalo a vydělilo tento film z mnoha jiných filmů válečné propagandy - není tolik přímočaný a okatě prvoplánový, zvláště když si člověk uvědomí jakousi téměř povinnou národní hrdost, která se objevuje v mnoha jiných britských dílech (nejenom filmech). (LFŠ 2012) ()