Cesta do Indie

Oscar 2 : Herečka VR - Peggy Ashcroft, Hudba + 9 nominací: Nejlepší film, Režie, Herečka HR - Judy Davis, Kamera, Výprava, Kostýmy, Střih, Zvuk, Scénář - A (10.03.2004)

║Rozpočet $16miliónov║Tržby USA $27,187,653║Tržby Celosvetovo $40,700,000║ Máme tu skôr taký komornejší príbeh, chcelo by to lepší rozlet na tú slušnú minutáž. Nosná súdna kostra v konečnom výsledku až tak nestrhne. /60%/ (20.01.2010)

To jak Lean v první polovině vykresluje kulturní, společenské i podnební rozdíly Indie a Británie je obdivuhodné. Dostane na přeplněná hlučná nádraží a tržiště, ohromí exotičností, usadí strojenou stoickou britskou nadřazeností, polije potem pod žhnoucím sluncem stejně jako na kost promočí během monzumových průtrží... Do toho vykresluje charaktery různých společenských i náboženských postavení, nechává na pozadí bobtnat pomalu sílící revoltu a dává do kontrastu pochopení a upřímný zájem versus "nevědomou xenofobii". A dokud se ony třecí plochy jen tak mimochodem ukazují (à la záběr na vlak jedoucí dechberoucí krajinou, který pomalu klesá pod oblouky viaduktu, kde se bez střechy nad hlavou tísní desítky Indů "podřadných" kast) a nedeklamují, tak tomu není co vytknout. Jakmile se to však v polovině překlopí v čistě komorní deklamování bez ukazování, tak zbývá "pouze" strojená divadelní hra s vynikajícími výkony. (09.05.2020)

Lean to vystihl výtečně. Žila jsem v temné, halasné, pudové Indii, kde neexistuje koncept dobra a zla, ale všechno je propojené a složité a podloudné svým způsobem, pozorně a klidně půl roku a všecko se to vrátilo v plné síle, s celou neuchopitelností a nerozlousknutelností problému, že bez ohledu na předsudky či naopak afektovanou naivitu očekávání, bez ohledu na vstřícnost a upřímnost a racionalitu a náklonnost a duchovní úroveň účastníků každé přátelství mezi Indem a Evropanem bude vždy vrtkavé a nevyzpytatelné - buď je, nebo není, a nikdo na tom nic nezmění, ale nikdo z nás tady na Zemi, ani Ind ani Evropan, to nikdy nebude vědět s jistotou. Komunikace, která by to vyjasnila, je nemožná, a každé zjednodušení je podvodem a sebeopíjením. *** Jedinou, avšak nezanedbatelnou chybou tohoto filmu Davida Leana je, že vzhledem ke zpracovávanému tématu měl trvat alespoň 5-6 hodin, aby člověk neměl pocit, že to Lean tentokrát vzal nějak hopem. Každá z postav by si zasloužila dvojnásobek prostoru k projevení, a my času s nimi. *** Nejlepším Leanovým filmem tak pro mě dál zůstává Ryanova dcera, kde stopáž odpovídá intimitě příběhu, i když i tam jsem si soukromě přála, aby film pokračoval ještě třeba čtyři pět hodin a já s nimi mohla žít déle. Lean je dobrý čaroděj mezi režiséry, obdarovává nás časoprostorem navíc, nekrade nám čas výměnou za zážitek, Lean nám jedinečný čas dává. Přála bych si upřímně, aby nám ho byl tímhle snímkem daroval alespoň dvojnásobek. *~ (22.07.2017)

David Lean se po 14 letech naposledy vrací, aby opět přivedl na plátno svou typickou rozmáchlou filmovou epiku. Epiku, která tady možná působí už trochu unaveným dojmem a jakoby do své doby ani nepatřila, která ale má stále co nabídnou. Možná i proto tentokrát přimhouřím oko nad celkovým vyzněním filmu, který by si spíše zasloužil subtilnější práci s příběhem a charaktery. Příběhu, který se nejprve okázale ponoří do atmosféry koloniální Indie, aby se později změnil spíše na film s politickým podtextem. Maurice Jarre má také své lepší chvilky, ale i přesto u tohoto filmu a Davida Leana více než kohokoli jiného platí, že skutečně je na co se dívat. To ovšem, stejně jako u všech jeho filmů, platí pouze pro širokoúhlou verzi. (09.07.2007)

Cakal som daleko viac od tohto filmu. Mozno nejake väcsie problemy nadradenych Anglicanov voci chudobnym Indom, co sa v tomto filme sice aj preukazalo, ale to naivne mile a prehnane spravanie Dr. Aziza k Anglicanom a neskor jeho nenavist k nim mi skor liezla na nervy. Najväcsi problem je podla mna az prilis zbytocne dlha minutaz. David Lean mohol pokojne tento film natocit aj tak, aby sa zmestil do 120-tich minut, ale on to bud nevie, alebo mu bolo luto vystrihnut viac scen. Atmosfera filmu posobi velkolepo, ale necakajte tam ziadne nejake obcianske vojny alebo nieco podobne, hudba z mojho pohladu bola priemerna, dialogov viac nez dost a herecke vykony samozrejme skvele. Vo filme si zahral aj Art Malik, ktoreho som si vsimol ako hlavneho teroristu v PRAVDIVYCH KLAMSTVACH (1994) s A. Schwarzeneggerom. Film mal az 11 nominacii na Oscara a z nich si nominacie premenili na Oscara iba hudba Mauricea Jarreho a herecka vo vedlajsej ulohe Peggy Ashcroft. Judy Davis bola nominovana za najlepsiu herecku v hlavnej ulohe, avsak väcsie stastie s Oscarom mala Sally Field za dramu MISTA V SRDCI (1984) od rezisera Roberta Bentona. Aj reziser David Lean bol nominovany za najlepsiu reziu, ale Milos Forman za dramu AMADEUSA (1984) sa mohol viac tesit a v rovnakom pripade to bolo aj v kategorii najlepsi film, kde vyhral opät AMADEUS... 22.04.2010 ________ Judy Davis - (Adela) +++ Victor Banerjee - (Dr. Aziz) +++ Peggy Ashcroft - (Pani Moorová) +++ James Fox - (Fielding) +++ Alec Guinness - (Godbole) +++ Art Malik - (Ali) +++ Hudba: Maurice Jarre +++ (22.04.2010)

"Nelze druhému něco říci, dokud není připraven to slyšet."                                                                                                 Setkání dvou rozdílných kultrur a neporozumění, jehož následky se jen těžko odpouští. (03.11.2014)

Snaha o to, zprostředkovat něco víc z Indie, vychází úplně naprázdno... a ztvárnění jedné z hlavních postav dr. Azíze jako indického blbečka, který nemá nic jiného na práci, než lézt bílým někam, je až urážející. Snad jen to, že se to celé odehrává v Indii, film zachraňuje od mnohem nižšího hodnocení. (28.03.2010)

Mám pocit, že k filmu snad chyběl jen ventilátor nad hlavou a sklenice vody, protože z toho čišelo děsné tropické horko. Bílý lidé na pozadí britské nadvlády, (převážně Britové) jsou zde líčení jako vytříbenost sama, ale i jako pitomci. Zatímco Indové všeobecně jako milující a dobré bytosti ve zlatém balení. Občas to budilo bezděčný úsměv. Nicméně, ale teď už vážně, takto to hodnotit by bylo asi něco nedořečeného. Barvitý pohled na koloniální Indii mě opravdu upoutal řadou podmanivých scén. V jistém smyslu zde hezky zazněla pěkná poselství především snášenlivosti a porozumění. David Lean ani zde nezůstal nic dlužen své pověsti. Dost dobrý film, dá říct, že vytěžil z literární předlohy skutečně maximum. (04.01.2015)

Viac krát som počul výrok, že D. Lean je skvelý rozprávač príbehov. Dokázal to aj tu, a možno o to viac, pretože tento príbeh nemá nejakú extra silnú zápletku. Prvá polovica filmu je v podstate stále iba zoznamovacia a iba veľmi pomaly sa približujeme k momentu, ktorý má byť vrcholom filmu. Priateľský výlet, v ktorom Ind zavedie dve Angličanky na zaujímavé miesto sa rýchlo zmení na drámu. Stačí chvíľka nepozornosti a v hre je Indov život. Na krku má obvinenie zo znásilnenia, je zatknutý a v súdnom procese mu hrozí prísny trest, možno i ten najvyšší. Na výstrahu. Napriek pomalému tempu, typickému pre Leana, som sa nenudil a film pekne odsýpal. Lean vždy dokáže popri filme ukázať aj iné kultúry, iné svety, zvyky a o to je film pestrejší. Film je samozrejme o niečo slabší ako maestrove najslávnejšie kúsky ako Lawrence z Arábie, Doktor Živago či Most cez rieku Kwai, ale stále ide o kvalitný film. 80%. (17.11.2014)

Vizuálně silně zpracovaný příběh. Nádherná děsivá Indie v plně kráse, která nejednoho Evropana ocaruje nebo zničí.. zvláště, jste-li zde jako kolonizator.! Prehravajici Ind a anglická herečka směs, která k sobě docela seděla, úžasná role Aleca G. (03.11.2014)

Očekával jsem daleko více dobrodružnou jízdu, možná něco víc ve stylu snímků Hatari!, Pouť či Africká královna. Cesta do Indie je však velmi rozvláčná, často hraničí s nudou a nedokáže přimět k pozornému sledování. (06.10.2018)

Filmy z předválečného období miluji, ale věci z Indie snad díky Kiplingovi, který mi byl hojně čten v dětství - snad ještě o trochu více. Dnes zcela náhodou jsem po ránu přepl na AMC, kde právě začaínalo cosi, co už mne necnechalo těch 157 minut vstát. Klaním se všem, co se na filmu odíleli, protože předložit takhle dokonale obraz Indie v období krátce po první světové válce se jen tak nevidí. Někdo může namítnout, že ono je to tam vlastně takové dodnes, vždyť Indové řadu věcí (včetně třeba parních lokomotiv, vagónů atd..) používají po Britech, takže není složité v tom prostředí natočit film ze třicátých let, na rozdíl od moderní Evropy. Jistě, kus pravdy v tom je. Ale pak je tu další řada věcí, které v jiných filmech prostě unikly. Účesy, móda atd... Někdy se prostě doba vzniku filmu (zde osmdesátá léta) projeví. Tady však ne. Jak říkám, dokonalost sama. K tomu nádherná příroda i britský pohled na koloniální správu z té druhé strany.... Jsem moc spokojen. Dávám 5 pohárů portského! * * * * * (26.06.2016)

Viděno na velkém plátně. Na labutí písni jednoho z největších filmových velikánů už je trochu znát menší únava, ale David Lean si svým posledním filmem rozhodně neuřízl ostudu. (09.08.2012)

Hezké, ale tak trochu o ničem, příběh má hluboký potenciál kterého film zdaleka nedostojí. A je to chybou hlavně scénáře, který v zásadních zvratech působí značně nelogicky a nedořečeně... takže k čemu je pak mistrovské komponování obrazů a velmi slušný herecký projev, když děj samotný nedokáže diváka v táhnout a aspoň trochu vyždímat. David Lean je vynikající režisér, i tady dokazuje že řemeslo pořád umí, je tedy smutné že mě u svého posledního filmu nechal tak chladným. Byť jsem ty tři hodiny přežil vcelku bez bolesti. 6/10 (03.09.2012)

Film, ktorý si zaslúži svojho diváka usadeného v kine. Bohužiaľ som žiaden Leanov film na veľkom plátne ešte nevidel, snáď sa ale niekedy dočkáme jeho prehliadky na nejakom festivale. Cesta do Indie je veľmi komorný film, takmer až spirituálny, na druhú stranu však ponúkne zopár masových scén a krásnych exteriérových záberov. Práve atmosféra a indické genius loci je to, čo ho robí niečím zvláštnym, až výnimočným. Možno až príliš cítiť knižnú predlohu, dramaturgia nie je typicky filmová, s dostatočnou gradáciou. Normálne by mal film asi končiť rozsudkom, ale ja tento prístup za chybu nepovažujem. Pri sledovaní mi na um prišlo skôr meno Richard Attenborough, ako David Lean, čím možno viacerých na film navnadím. (03.11.2014)

Pro mě absolutně nejslabší film Davida Leana. Pokud jsem u jeho jiných filmů občas pociťoval nudu, zde jsem jí vnímal po celou dobu. (22.08.2016)

Videne vo vlaku s Jaipuru do Mombaja. Vedla mna sedel stary pan ktory nevedel ani slovo po anglicky ale na konci zhodnotil ze sa mu film pacil a ja som mu napisal jeho nazov na kusok papierika. Lean je pre mna epicky reziser. Elegantne a sofistikovane rozprava o ludskych pocitoch, ma cit pre tvorbu charakterov a aj napriek dlzke sa nejedna o nudne filmy. To ze si casto krat odnesu aj nejakeho toho oscara je len jeden z mnohych aspektov ktore jeho filmy obklopuju. Banerjee v ulohe doktora Aziza ma asi ten najuhrancivejsi pohlad vobes a spolu s postavou Fieldinga je hybatelom deja rozpravajucom o rozdieloch, predsudkoch a ako to uz pri podobne ladenych filmoch byva aj o uprimnom priatelstve. Guinessova postava krasne mystifikovana a aj ked film postrada ku koncu nejaky dramatickejsi aspekt. Vyvrcholenie ak chcete, jedna sa o skvelu ukazku filmarciny. Taketo filmy sa dnes uz bohuzial nerobia. (23.12.2012)

"Dávám Angličanům tak dva roky.." ;) (02.11.2014)

Cesta do Indie je zvláštní film, který rozhodně není pro každého. Už jen stopáž může někoho odpuzovat, ale mě ne, mě naopak přitahuje. Slibuje totiž podívanou, která rozhodně nebude uspěchaná. Vzdáleně mi to připomínalo Vzpomínky na Afriku a řekl bych, že tyto dva snímky toho spolu mají i něco společeného. Kromě výborných herců už samotné názvy říkají co bude mít hlavní roli... v tomto případě Indie, která byla cítit z každého záběru a nepamatuji si jiný film, z nějž by atmosféra této země působila na diváka intenzivněji. 11 nominací na Oscara mluví za vše, ale ne se všemi souhlasím. Např. scénář se mi jevil jako nejslabší článek filmu, některé situace (a není jich moc) jsou nedořešené a kazí celkový dojem. Vypjatá scéna v jeskyni a její následky působí tak nějak nelogicky a zmatečně, stejně jako prapodivný odjezd paní Mooreové ad. A musím souhlasit s ostatními, že hudbu jinak svělého M. Jarreho bych v rámci jeho tvorby označil za průměrnou. Jinak to celkem poklidně plyne a příjemně se to sleduje, ale v závěru se ten dobrý úmysl nepodařilo úplně nejlépe zpracovat a celé to vyšumělo někam do ztracena. Což je škoda, tenhle film si zasloužil lepší zakončení. Myslím, že tento snímek oprávněně patří do jednoho z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete..., protože kdo ho jednou viděl, už na něj nezapomene. (19.05.2011)