Tygr a drak

Najde se ještě nějaký ignorant, který bude tuhle perlu bez kazu srovnávat s béčkovou produkcí 70. a 80. let, která z původního žánru wuxia v očích veřejnosti udělala předobraz Amerického Ninji? To je jako srovnávat Sin City, Vránu nebo Sandmana se Čtyřlístkem. Tenhle mýtus ani náhodou není jenom efektní podívaná s "létajícími Číňany". Ang Lee už bude žít navždy, stejně tak jako legenda o Li-Mu Baiovi a Shu Lien, o lásce, hrdinství, cti, umění a Zeleném Osudu. Tygr a Drak vás totiž pohltí, a naplní vaše smysly...až uvidíte bambusový les a uslyšíte hudbu Tan Duna, budete přísahat, že na tváři cítíte chladný vítr... 100% a navždy jedna z mých srdcovek. (16.03.2003)

Tam kde mystika snoubí se s realitou a síla tradice přebíjí sílu reality, tak tam začíná boj o legendární meč. Ovšem nejen bojem silovým, ale i duchovním. TYGR A DRAK je filmem v poetickém hávu, v takovém zvláštně nadduchovním pojetí, kteréžto neosloví každého úplně stejně. Trošku zvláštní styl filmování v některých momentech vypadá spíše jako typicky hollywoodské představení, avšak záhy se zase vrací do lůna orientu. Pocta nejen klasickému čínskému, hongkongskému a orientálnímu bojovému filmu vůbec dostala zvláštní ráz. Nejde o nějakou řadovou mlátičku. Spíš o příběh, příběh jako z nějaké staré knížky co se dlouho válela v prachu regálů. Příběh starý jako tradice samy, který byl uložen pro pozdější generace aby jim ukázal čistou a nezkaženou duši člověka, člověka žijícího v souladu s morálkou. Nevím proč, ale ony souboje mi přišly trošku komické, létání ve vzduchu je trochu nepřehledné, což ovšem vynahrazují souboje ne zemi. Zvláště ty šermířské. Zhang Ziyi je roztomilá už od prvního okamžiku a její křehké já je ve zvláštním kontrastu k tvrdým soubojům, které předvádí. Michelle Yeoh je naproti tomu chladná, uzavřená, duše co cítí velkou lásku, ale slova ji nedokážou přetvořit v realitu. Chow Yun-Fat není takovým drsňákem a v jeho pohledu je znát jistá odevzdanost. Ovšem právě ta dokazuje jak se se svou rolí ztotožnil. Protože muž, v jehož duši je zmatek a srdce tajně bije pro srdce někoho jiného by asi nepřítomný pohled mít měl. Ang Lee prostě natočil svůj film, svou vizi a natočil to dobře. Příběh, který svou fantazií prezentuje ovšem s tou mojí řádně zamával. Trochu jí usměrnil až úplný závěr, který krom fantazie zasáhl i moji duši. Nevím co dát, 5 za tu nadfilmovou poetiku, nebo 4 za reálný pohled na věc? Proč jen to nemůže být normální film u kterého bych řek to a to se mi líbilo a tak dávám tolik a tolik? Dobře, v hodnocení dám 5ku, protože nemůžu najít jednoznačně určující slova pro to co sem viděl, ale představte si pod tím 4ku, protože když to vezmu z hlediska prostě reálného, tak jde o dobrý, nikoliv však o naprosto dokonalý film. (06.11.2004)

Spojení Fat+Yeoh+Ziyi a všemu tomu velí Ang Lee? = klenot, který se zlatým písmem zapsal do pokladnice asijských filmů s tématikou wuxia. Příběh Li Mu Baie a Shu Lien, kteří si po dlouhá léta odmítali přiznat, že k sobě cítí něco víc než přátelství, příběh "kouzelného Zeleného Osudu", příběh mladé talentované bojovnice, jeden z nejsilnějších filmových zážitků vůbec, podpořen kouzelným hudebním doprovodem a nezapomenutelnými bojovými scénami. (02.01.2008)

Nádherná epická báseň, se kterou se imho Hrdina nemůže vůbec srovnávat. Film je ukázkou dokonalého filmařského umu. Precizní práce s kamerou, dokonalá choregrafie a hudba. Úžasná vizuální forma. Škoda jen, že někteří lidé se nedokáží povznést nad fakt, že je to čínská legenda ve kterých letání a jiné ,,blbosti" jsou celkem běžné záležitosti. (29.10.2006)

skoro se mi nechce věřit, že ten stejný režisér natočil i Hulka, který oproti tomuhle filmu postrádá vlastně všechno. A to, že je natočen hodně komiksově, mně taky moc nebralo. Tygr a drak je opravdu něco. Rozjezd sice docela často nudí, neustále jsou opakovány ty stejné motivy, první bitka je přinejmenším dost podivná, druhá taky příliš nezaujme, ale stejně dává tušit že si na nás režisér na závěr přichystal něco velkolepého. Hlavní čtveřice hraje perfektně, Ziyi Zhang je opravdové potěšení pro oko diváka a pak když přijde na evropský styl příliš dlouhá flashback scéna v poušti, začne být naprosto úchvatná a její vztah tak je zcela uvěřitelný. Holt holky v Číně to nikdy neměli lehké a když některá byla něčím výjimečná jako tahle, muselo to být dost kruté. No a po té poušti se to definitivně rozjede. Kamera nám dopřává nádherné výjevy z přírody, ale hlavně choreograficky úžasné souboje, které jsou opravdu zničující, a kvůli tomu, co čínané vymysleli, jich chtě nechtě musí západní člověk obdivovat. Souboj v tréninkové místnosti je jeden z nejlepších jaké jsem viděl, tak dlouhý souboj bez jediné chybičky je pastva pro oči. No a definitivní konec už jen podtrhne lyričnost tohoto snímku. Emoce dokázali tihle východní režiséři vyvolávat vždycky a bravurně. Po technické stránce nemám co vytknout (no, snad to lítání, ale bez toho by zase nevznikla jiná pěkná scéna ze závěru. takže si to nechám pro sebe), soundtrack dokresloval tajemno a krásu přírody, a jediné, co se mi nelíbilo, byla angličtina, která docela kazila autentičnost snímku. Za úvod, tohle a to, co jsem odpustil, ale stále to nedokážu úplně odstranit, "jen" 4. Jinak cítím se povznesen (21.10.2010)