Tygr a drak

"Žiaden rast nie je bez pomoci, žiaden čin nie je bez odozvy a žiadna túžba nie je bez obmedzenia. Svet je plný tigrov a drakov." Prvé zhliadnutie bolo aklimatizačné, plné údivu a miernej neistoty. Druhé bolo prijatím pravidiel, na ktorých stál dovtedy nevidený filmový svet. A tretie až piate boli najduchovnejším a najdojímavejśím emocionálnym zážitkom, aké som kedy prežil pred filmovým plátnom. Ale skôr než filmom, je Tyger a drak epickou filmovou básňou, ktorú môžem pozerať stále dokola a ktorá, podobne ako dobrá hudba, nikdy nestratí nič z pôsobivosti. Ang Lee uchopil motívy nenaplnenej lásky, zrady a zodpovednosti a zasadil ich do sociálne neutrálneho, duchovne čistého prostredia, v ktorom im mohol dodať dovtedy nevídané rozmery. Scéna "Premárnil som celý svoj život..." vo mne bude rezonovať naveky. (27.05.2002)

Tiger a drak ponúka vynikajúci kontrast medzi zakázanou romancou a (prekvapivo) napínavými kung-fu scénami, v ktorých bezkonkurenčne kraľuje majster Mu Bai - charizma na rozdávanie. Viac by som v tom však nehľadal a pokiaľ sa genialita snímku odhalí až po viacnásobnom zhliadnutí (ako vravia zdejší usedlíci), som ochotný túto výzvu s určitým časovým odkladom prijať. (24.05.2011)

Tento cizojazycny pocin roku 2000 jsem videl nekolikrat a vzdy se ve me misilo nekolik protichudnych pocitu: na jedne strane velmi pekne akcni souboje, choreografie a na to navazujici asijske melodie, na druhou stranu ale zvlastni a lehce nepochopitelny dej, hrajici si na myslenkovou hloubku, ktera ve skutecnosti absentuje. Je pak logicke, ze toto vsechno vyustilo v dojem nejsilnejsi, pritomny i pri dalsich projekcich: nuda... (27.03.2004)

Spojení Fat+Yeoh+Ziyi a všemu tomu velí Ang Lee? = klenot, který se zlatým písmem zapsal do pokladnice asijských filmů s tématikou wuxia. Příběh Li Mu Baie a Shu Lien, kteří si po dlouhá léta odmítali přiznat, že k sobě cítí něco víc než přátelství, příběh "kouzelného Zeleného Osudu", příběh mladé talentované bojovnice, jeden z nejsilnějších filmových zážitků vůbec, podpořen kouzelným hudebním doprovodem a nezapomenutelnými bojovými scénami. (02.01.2008)

"Dost bylo létání!" A nebo možná právě naopak. Mám to ještě pořád v živé paměti - Hřebejk odjíždí s velkou slávou na předávání Oscarů se svým "Musíme si pomáhat", aby se odtud vrátil poražen filmem, který snad z celé třetiny tvoří souboje a ve kterém Číňani létají ve vzduchu a běhají po vodě, jako by snad soudruzi z Pekingu opravdu dokázali poroučet větru a dešti. A celý svět na to čučel s otevřenou pusou. Jenomže netrvalo dlouho a s podobnými filmy se roztrhnul pytel. Najednou každý lepší čínský film potřeboval nějaké to wu shu a tituly jako "Hrdina" nebo "Klan létajících dýk" udělaly z "létajících Číňanů" docela běžnou záležitost. Co ale zbude, pokud "Tygra a draka" zbavíte jeho létajících kouzel? Prachsprostá nuda. Ve filmu sice hrají moji oblíbení asijští herci (Chow Yun-Fat, Zhang Ziyi, Michelle Yeoh), jenomže celý příběh se neskutečně vleče, nemá potřebnou dynamiku a ani nijak zvlášť zajímavou zápletku. A i to létání působí občas už trochu přehnaně. Za ty boží souboje ale ty čtyři prostě dát musím. (07.09.2007)