Vidět ženu

Dívat se na ženu, vidět ji zblízka, tak zblízka, že neunikne jediný pór. Snažit se prostřednictvím filmu zachytit nevysvětlitelné pocity, podstatu zamilovanosti a hloubku citu. Mònica Rovira se rozhodla těmto výzvám čelit pomocí filmu (jenž je spíše náladou, abstrakcí a snůškou emocí, než filmem), ve kterém odvážně podrobuje zkoušce svůj vztah k ženství. Ukazuje nám v něm složitost prolínání dvou světů, pomezí lásky a tvoření, jejich koexistenci a hlubokou stopu, již zanechávají. (La Película)