Pán času - Série 10 (2017) (série)
Twice Upon a Time
Režie:
Rachel TalalayScénář:
Steven MoffatHrají:
Peter Capaldi, David Bradley, Pearl Mackie, Mark Gatiss, Jenna Coleman, Matt Lucas, Nikki Amuka-Bird, Toby Whithouse, Lily Travers, Anneke Wills (a.z.) (více)Obsahy(1)
Dvanáctého Doktora Who (Peter Capaldi) čeká obtížný úkol a to přijmout fakt, že nastal jeho čas – čas, kdy by se měl opět zregenerovat a vystřídat tak tvář. Avšak Doktor s touto změnou není smířen a není ji nijak příliš nakloněn. Ovšem není jediným, kdo je v takovéto obtížné situaci. Jak se brzy ukáže, je zde také jeho prvotní já (David Bradley), které se rovněž odmítá nechat zregenerovat. Postaví se však společně tomuto nepříjemnému údělu? A dokáží se vypořádat se s problematickou záhadou týkající se neustále se zastavujícího času? To a mnohé jiné nám zodpoví tento vánočně laděný speciál zasazený do ledových plání jižního pólu. (P. J. D.)
(více)Recenze (29)
Children can hear your name. Odchod éry legend pomaloučku a polehoučku. Přátelsky a mírumilovně laděný díl, kdy se nevyhnutelná regenerace neodehrává v náladách smutku, ale ve střídání nostalgie, pomrkávání a usměvavých slz. Peter Capaldi mi přirostl k srdci ještě mnohem více, než jsem před pár lety čekal a jakkoli jsem se první scény Třináctky nemohl dočkat, neloučí se mi s jejím předchůdcem vůbec lehce. Ba co hůř, pořád mi nedochází, že u nových epizod nebudu vídat jméno Stevena Moffata. Tvůrčí génius dal moderní éře pevnou tvář tajemna a strachu a v posledních šesti sezónách také pokaždé sevřené téma a koncept "pevně daného zmatku". Snad právě proto, že samotná poslední epizoda se tak netváří, je těžké pochopit, že nastává mnohem větší revoluce, než když se svého času loučili Davies, Tennant a spol. O to dojatější jsem, že onen konec všichni zúčastnění vítají s očividným úsměvem. ()
Hezká timey-wimey rozlučková epizoda, která sice připomíná bloudění v obrazu Salvátora Dálího, ale ze vzpomínek si tam určitě každý vybere. A reakce Tardis pobavila. Doctor is dead, long live the Doctor(ka)? ()
Velmi příjemné rozloučení s Doktorem, škoda že na tak dlouho... ale snad ne napořád, ta Chibnallova doba temna už končí. Propojení s prvním Doktorem s filosofickým podtextem je brilantní nápad, to že Bill Potts tu hraje jen minimální roli je také potěšující, ale hlavně že na konci vrátí Claru, to je nejkrásnější. Ta mi udělala radost, v její společnosti byl tento Doktor nejlepší - ale nejen díky ní byl skvělý Capaldi je hned po Tennantovi mým nejoblíbenějším. ()
Řekl bych, že jeden z nejslabších dílů DW. A rozhodně pro mě nejslabší vánoční speciál. Takové točení v kruhu, které prostě nikam nevede. Jestli tohle měla být pořádná rozlučka, tak jsem rozhodně nespokojený. Jediné co se mi vážně líbilo byl proslov na konci. Ten byl takový klasicky doktorský. Prostě už tomu chybí dynamika. Tohle zbytečné natahování nikam nevede. Snad se pletu a seriál mě ještě dokáže něčím překvapit a potěšit, ale spíš si myslím, že nová série bude i poslední... ()
Jakkoli jsem měl Capaldiho rád, tak se mi série s ním nelíbily, protože mi scénáristicky nevyhovovaly. Desátá byla čestná výjimka. Ale rozloučení bylo fajn a těším se na Třináctku a pomoffatovskou dobu... 80% ()
Tento jinak výtečný speciál ukázal dvě věci- tvůrci už se očividně vykašlali na vánoční tématiku a Moffat se už v DW vyčerpal. Ale koukalo se na to dobře, ta nostalgická linka tomu sluší, originální Tardis lovely, stejně tak David Bradley v roli Williama Hartnella. A úplný závěr? Buuullshiiit... (tohle nebude fungovat, tohle fakt nebude fungovat). ()
Skvělé dialogy mezi trojicí Gatiss-Bradley-Capaldi a celkově to tak nějak příjemně utíkalo. Možná až moc příjemně, na to že to měl být regenerační díl. Závěr nechal docela chladným, ale to neznamená, že závěrečný monolog nefungoval. Velice pěkná regenerační scéna. Moffat si prostě napsal rozlučku pro sebe a své přátele, vynechal něco jako děj a vlastně i tak to bylo docela fajn. Éra Stevena Moffata pro mě měla svoje vrcholy (pátá a šestá série) i pády (osmá a devátá série), přesto na ni budu rozhodně vzpomínat docela rád. A to asi i díky této závěrečné tečce. ()
Krása ()
Krásné a zajímavé rozloučení s Capaldim. Líbilo se mi spojení s prvním doktorem, kterého David Bradley zahrál znamenitě. Jsem ráda, že se ještě naposledy objevila Bill a Nardole, potěšilo mě to a díky tomu se uzavřela další Doktorova kapitola. Capaldi mi nakonec bude hodně chybět, brala bych s ním klidně ještě jednu sérii, ale bohužel. Special byl krásným vánočním zakončením se skvělým a zajímavým příběhem. ()
Dlouho očekávaná změna přišla. Že bude regenerace, se vědělo už dlouho, akorát jsme si na ní museli počkat. Musím pochválit skvělé propojení s prvním doktorem, nenapadlo mě, že by něčemu takovému mohlo dojít. Ze starých Doktorů se zatím objevil jen Tennant. A teď nás čeká první Doktor ta, tak jsem zvědavý, jak si povede. Seriál podobný impuls potřeboval, poslední série mě tak neoslovila, tak snad se to teď zase rozjede, potenciál by na to byl. ()
Nikoliv naprosté nadšení, ale velká spokojenost. S Capaldim se mi loučí opravdu těžko, protože za ty poslední roky mi přirostl k srdci víc než ostatní Doctoři. Ale stejně se těším a jsem zvědavej, co nám předvede nová Doctorka. Jako rozlučkový díl super, jako díl vánoční měl trošku rezervy, ale stejně zavládla spokojenost a s loňským se nedá ani porovnávat, jak jsem byl letos spokojen. ()
Jsem trochu rozpačitý....Capaldi funguje, David Bradley taky, příběh takový nevýrazný, byť nápad nosný. Závěrečná řeč pěkná (byť trochu šustila papírem, ale Capaldi to uhrál), ale nějak mi tam chyběl drajv a tý holce fakt nevěřím.... ()
Nakonec to nedopadlo tak, jak jsem se obával z upoutávky, že to bude více rozlučka Moffata a Gatisse než Capaldiho. Byly tam jasně patrné prvky tématu emancipace, stejně jako u Sherlocka, což se ale dalo s obsazením Jodie očekávat. Jedna nemístná poznámka nakonec. Pokud se Doktor rozhodl zregenerovat, aby viděl jak nadále vítězí dobro nad zlem ... jsem zvědav jak v lednu dopadne regenerační scéna prezidenta Zemana ... ()
Tak Moffat i Capaldi se díkybohu nakonec rozloučili se ctí, elegantně i docela velkolepě. V tomhle vánočním speciálu sice chybí jakýkoliv děj, postavy se jen dostávají tam, kde je chce Moffat mít (což není v jeho posledních scénářích nic neobvyklého), ale funguje to a celý díl utíká až nepříjemně rychle. Capaldi i Bradley spolu fungují, mají chemii, je radost sledovat jejich společné scény a poslouchat dialogy - fantastický je hlavně Bradley, hlavně ve scéně, ve které se dozví, co se z něj postupně stane. Gatiss byl výborný, odlehčená, nechápající postava a co se týče jeho identity, tak se žádné překvapení nekonalo, ale alespoň je ta skutečnost o to příjemnější. Při objevení Clary jsem si musel z obličeje otřít slzu a Capaldiho závěrečný proslov (protože v monolozích on vynikal) byl naprosto fenomenální. A bude mi neskutečně chybět, protože pro mě je to jeden z vůbec nejlepších Doctorů a mrzí mě, že měl skoro celou dobu tak špatné scénáře. A chybět mi nakonec možná bude i Moffat, přeci jen toho pro seriál udělal spoustu. A teď k tomu konci - nelíbí se mi to. Vůbec. Nad seriálem sice ještě hůl úplně nelámu, ale Doctor byl vždycky mužská postava a tak to mělo zůstat, některé věci by se prostě měnit neměly. A to, že fungovala Missy, neznamená, že bude fungovat Doctor, hlavní postava seriálu. Pokud bude i Jodie mít špatné scénáře, pochybuju, že to zachrání, protože prostě není Capaldi. Tuhle regenerační mezipohlavní šaškárnu prostě Moffatovi neodpustím. Ale to je budoucnost (které absolutně nevěřím). Za tenhle speciál, ačkoliv je slabší a objektivně je za čtyři, je to nakonec plný počet hvězd. Za Capaldiho, za Bradleyho, za Moffata a za konec jedné velké éry. 90%. ()
Výstižně vzhledem k názvu jsem Twice Upon a Time viděl dvakrát, protože jsem zapomněl, že jsem si ho už kdysi pustil. Nemyslel bych si, že se mi tohle u Doctora Who někdy stane. Až sem to Steven Moffat dopracoval. Dřív to byl bůh a ďábel scénáře, dnes píše tuctové příběhy, které mi nezůstaly v paměti ani půl roku. K ději se toho moc napsat nedá. Ční z něho nedostatek invence a lehký závan nostalgie. Zajímavý na něm je jen překvapivě starosvětský David Bradley jako První Doktor. Smutné, ale pro vývoj seriálu příznačné je pozorovat Dvanáctého Doctora, jak se stydí za zastaralé a "kontroverzní" názory svého staršího já. Ten který se odvážně postavil impérium Dáleků se bojí, že bude označen za politicky nekorektního. Zápletka je zvláštní jen tím, jak je banální. Seriál poslední tři sezóny přinejlepším přešlapuje na místě a tenhle díl mě nadějí nenaplnil. Jodie Whittaker je jedna z mých oblíbených hereček, ovšem jestli je její pohlaví hlavní kvalifikace na nového Doktora, tak bude seriál chřadnout dál. ()
Speciál ukazuje prakticky všechno, co k seriálu patří: Humor, tentokrát stavěný především na kontrastu původního Doctora, starosvětského a zakotveného v britských šedesátých letech, s jeho současnou, hravější, ale taky mnohem zkušenější a ošlehanější verzí. Silné emocionální momenty, ať už je to Capaldiho poslední proslov nebo když (ke zděšení prvního Doctora) na chvíli prosvitnou temnější stránky osobnosti jeho postavy. A trochu hřejivé lidskosti, skrze zápletku s Gatissovým kapitánem. Navíc i pár milých odkazů na starší (i hodně staré) díly a samozřejmě jako vždy famózní orchestrální soundtrack. Triky na pár místech nejsou úplně dokonalé (myšleno filmově dokonalé), ale Doctor Who byl vždycky jednou z těch výjimek, kde více je skutečně více a byla by škoda příliš krotit scénář kvůli rozpočtu. Většina epizody vypadá velice dobře (a fantasticky oproti některým dílům i ještě s Tennantem) a to, že je z některých scén až příliš vidět natáčení v ateliéru, mě opravdu netrápí, zmiňuji to jen pro úplnost. Rozloučení s představitelem hlavní role i s významnou částí tvůrčího týmu se zkrátka nadmíru povedlo. Teď už zbývá jen čekat na plnohodnoutnou premiéru Jodie Whittaker. ()
Peter Capaldi se rozloučil se svojí stáží u dlouholetého sci-fi seriálu se ctí a při společném dobrodružství s úplně první inkarnací vesmírného Doktora zažije spoustu zajímavých chvil. Je nicméně škoda, že se ze spárování dvou podob hlavní postavy nepodařilo vymáčknout ještě víc, neboť kromě úvodních konfliktů a občasného pošťuchování jde následně příběh již tradiční cestou, jakoby vedle Doktora nebyl další Doktor, ale pouze tradiční lidský parťák. Přesto jde o velmi solidní ukončení jedné éry showrunnera Stevena Moffata, který potvrdil, že má na skvělé náměty čich a i když je ne vždy dotáhl do úplného konce, vždy se jednalo o kvalitní zábavu. ()
Nech si kto chce frfle koľko chce, Moffat je určite najvýraznejší scenárista DW možno vôbec. Dal seriálu všetko a ja som mu za to vďačný. Ostatne, keď sa spíše zoznam jeho epizód, len máloktoré iné sa dostanú medzi top príbehy. Na hejty a ťaženie proti nemu sa za pár rokov zabudne a ja už teraz spomínam na piatu, šiestu, siedmu a aj desiatu sériu ako na zlatú éru. ()
Silná a pekne spravená rozlúčka s Petrom Capaldim ako Doctorom. Náramne som si užil Capaldiho posledné dobrodružstvo, už len z princípu, pretože herec samotný si zaslúži uznanie za nezabudnuteľné pojatie Doctora. Doctor zvádza súboj sám so sebou, keďže sa silou mocou odmieta regenerovať a s blížiacou sa ďalšou regeneráciou úpenlivo bojuje. Na rozlúčku s Capaldim sa nám vrátila aj tá dojímavá hudba z časov, kedy bol Tennant Doctorom. A spatriť poslednýkrát Claru a s ňou jej prekrásnu tváričku ma taktiež veľmi emocionálne vzalo. Jedným z najsilnejších momentov celého seriálu bolo Vianočné prímerie, ktoré bolo sprevádzané spevom a futbalovým zápasom. To bola neskutočne krásna scénka a zároveň jedinečná historická udalosť, kedy znepriatelené strany zložia zbrane aspoň na ten jeden štedrý deň. ()
Ta jedna hvězdička je za to, že sem si moh celou dobu řikat "dobrý, Moffat konečně táhne, takže tohle ani po těch posledních asi třech sériích neni důvod přestat se na Doctora koukat." Škoda Capaldiho, zasloužil si značně lepší rozloučení. Přinejmenšim nějaké, které by mělo nějakej děj a tak... ()