poster

Fantazie

  • USA

    Fantasia

Animovaný / Rodinný / Fantasy / Hudební

USA, 1940, 120 min

Kamera:

James Wong Howe

Hudba:

Ludwig van Beethoven (nepůvodní), Petr Iljič Čajkovskij (nepůvodní), Igor Stravinsky (nepůvodní), Franz Schubert (nepůvodní), Johann Sebastian Bach (nepůvodní)

Producenti:

Walt Disney
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (80)

  • mortak
    ***

    Rozhodně velkolepé a propracované dílo, které bohužel zkoumá "slepou uličku". Disney totiž k hudbě NIC nepřidává, pouze ji ilustruje, takže se nakonec z Fantasie vyklube didaktická pomůcka podobná výchovným koncertům pro základky ve filharmonii, které jsem jako malý absolvoval. To je ještě zdůrazněno vševysvětlujícím komentářem. A hlavně: chybí tu jedna podstatná složka hudby - erotika a vášeň. U Stravinského se ji podařilo obejít, ale u ilustrace Pastorální zoufale chybí a její absence nenávratně degraduje Beethovenovu hudbu.(25.1.2011)

  • Houdini

    NFR 1990, Oscar + (2 čestné)(2.4.2004)

  • Galadriel
    *****

    Naprosto geniální spojení vážné hudby s animací. Jednak oku lahodící kresby bez většího příběhu (květy na vodě nebo víly tančící za zvuků hudby z Louskáčka Petra Iljiče Čajkovského), nebo i příběhy s dějem, ale beze slov, které obstarává opět nádherná hudba (Sorcerer's Apretice á la čarodějův učeň Mickey nebo Pastorální symfonie jako Staré Řecké báje). Opravdu radost pohledět (a poslouchat).(15.3.2004)

  • T2

    Rozpočet $2,280,000Tržby USA $76,408,097Tržby Celosvetovo $-(9.4.2009)

  • mandes

    rozpočet : ? tržby americke : $76,408,097(4.5.2007)

  • novoten
    ****

    Opravdu působivá záležitost, kde se skloubení hudby a obrazu mnohdy rovná spojení geniálnímu. Platí to zejména u starořeckého bájného představení plného pegasů, jednorožců a kentaurů a hlavně u fascinujícího tance víl, které na podkladu Čajkovského Louskáčka barví přírodu a doprovázejí ji při jejím rozkvětu. Nejvíc tak Fantasii brzdí průvodce, který vždy až příliš doslovně popíše děj následující obrazové skladby a také příliš oduševněle náboženská závěrečná pasáž s Ave Maria.(17.3.2007)

  • Toren
    ***

    Unikátní snímek, který boduje především svou audiovizuální prezentací. Škoda rozvláčného tempa a nekonzistentní kvality jednotlivých příběhů. Více: https://www.youtube.com/watch?v=oqW82LgsANw(17.8.2018)

  • xxmartinxx
    ***

    Omlouvám se, ale tenhle pověstný film je paskvil - rozhodně ne v provedení, ale ve svém jádru. Disneyovská kýčovitá animace nepasuje k abstraktním uměleckým výjevům, film tak nemůže uspokojit ani dětské diváky, kteří se budou pochopitelně nudit, ani dospělé, protože pohled na reálný orchestr v akci je přece jenom pořád víc "umělecky stimulující" než roztančené Disneyho víly. Zajímavé je to jen z "teoretického" hlediska jako film na rozbor, jako mrtvá klasika. Není to špatně udělané, jen je to kompletně pomýlené. Disney byl nejschopnější kýčař filmu, ale měl si uvědomovat limity možností svého vidění světa.(29.3.2014)

  • berg.12
    *****

    Fantasia není nějakým souvislým filmem. Jde o originální a velmi pestrou filmovou koláž a pokus o spojení výtvarné techniky s vážnou hudbou. Film má svého průvodce, který jednotlivé animované bloky uvádí a svými komentáři celý film rámuje. Dalo by se říci, že úkolem hudebníků nebylo tentokrát vytvořit hudební podklad, ale úkolem výtvarníků bylo co nejlépe svými animacemi hudbu vystihnout, doprovodit a skloubit v jeden celek. The Philadelphia Orchestra provede skladatele od Bacha po Stravinského, animované nejrůznějším způsobem. Nejlépe podle mě vyznívají části s abstraktnějšími výtvarnými technikami. Části s dějem, od tance muchomůrek až po historii Země, už nemusejí korespondovat s představou posluchače, zvláště, pokud hrané skladby či operní scény znáte a máte představu velmi konkrétně odlišnou. A Beethovenova Pastorálka, doprovázená animovanými bakchanáliemi, je minimálně k pousmání. Za pozornost určitě stojí i intermezzo s Mickey Mausem. I když je pro mě Disney jedním z největších prznitelů klasické hudby ve filmové historii, tady se jí snaží být opravdovým partnerem.(14.11.2006)

  • Dan9K
    ***

    Nejpůsobivnější byla samozřejmě závěrečná část s Musorgského Nocí na Lysé hoře v opravdu zajímavé úpravě, díky které je ta skladba ještě zmatenější než normálně. Jinak mě více vyhovovaly ty epické části a to především zrod Země a dinosauři za zvuků Svěcení jara od Stravinského, na rok 1940 jsem byl totiž překvapen hodně zdařilým ztvárněním jejich pohybů a chování (býložravci jsou opravdu býložravci a stegosaurus nepoužívá svůj hřbet jako brnění), samotný skon dinosaurů byl možná i malinko úsměvný, stejně jako, že sám vypravěč nezmínil asteroid ani jako variantu (ta teorie se mimochodem k mému upřímnému překvapení prvně objevila prý až v 80. letech) , ale co my víme, třeba to nakonec bylo zase úplně jinak. Každopádně obdobně jako uživatel fedoo mám problém s délkou filmu, jeho otravovalo to, že klasiku neposlouchá, mě naopak to, že tyhle fláky mám většinou už tolik oposlouchané a sžité se svými představami, že se mě to většinou tolik nedotklo, proto se mi také nejvíce líbila část s Musorgského hudbou, protože tu jsem si od prvního poslechu představoval téměř přesně tak, jak to nakonec ztvárnil i Disney v jednom ze svých nejpozoruhodnějších filmů jménem Fantasia.(26.3.2008)

  • Radko
    ****

    Edukatívny (vzdelávací, náučný) Disney je možné počúvať a pozerať aj ako doklad toho, odkiaľ a kam sa uberá animovaný film v komerčnej podobe. Dnes by niečo takéto nebolo možné - po prepočítaní hrabivých rúk ekonómov, očakávajúcich okamžitý zisk. Napriek vysokým ambíciám to však na jednotku nie je. Napríklad. Ružovučko načančaný príbeh poletujúcich anjelikov a Pegasov aj v svojich najdramatickejších polohách dramatickosťou nepredbehol drámu pri otváraní nového vrecúška s rôznofarebnými mäkkými želé cukríkmi. Takže, myslelo sa na vzdelanie a zároveň trošku aj nato, aby bolo miestami podané v tých mäkkučkých pastelovo ukľudňujúcich Disneyho farbách, veľkých okáľoch a ladne sa prehýbajúcich oválnych kriviek všetkých tvorov, nežne klipkajúcich veľkými mihalnicami.(16.11.2015)

  • Madsbender
    *****

    Tento komentár bude trochu netradičný. Najprv hodlám osvetliť a poukázať na spôsob, ako správne pristupovať k tomuto klasickému dielu z animačných štúdií Walta Disneyho. 1.) Nejedná sa o film primárne cielený na deti. Je nutné si uvedomiť, že Snehulienka z roku 1937 mala rating 15+, to jest mládeži neprístupný. Iná doba znamenala iné pomery, čím sa dostávam k bodu č. 2.) Samo o sebe je toto dielo animátorskou exhibíciou a prezentáciou dobových schopností vizuálnych mágov od W.D. Ako prvý disponoval revolučnou metódou reprodukcie zvuku, vďaka čomu získal prvenstvo aj v oblasti filmov premietaných v stereofonickom znení. 3.) Označiť ho za film v bežnom zmysle slova je prinajmenšom zavádzajúce, keďže je rozdelený na osem nesúvisiacich fragmentov, ktoré demonštrujú doslovné dostátie názvu ako vzdanie holdu imaginácii a fantázii bez hraníc. Samotné fragmenty sa líšia natoľko, ako je to len možné, takže sa tu stretávame s audiovizuálnym abstraktom v štýle experimentov 20. rokov (Rhythmus 21 Hansa Richtera a mnohé ďalšie), nadväzujúcimi obrazmi bez pevne ukotveného príbehu, ale aj klasického story-tellingu s úvodom, zápletkou, vyvrcholením a rozuzlením, teda konvenčným dramatickým oblúkom v medziach žánru. 4.) Objavnosť daného obdobia nemožno zopakovať, ani brať ako ospravedlnenie pre dnešný zážitok z filmu, ale jednoducho je potrebné ju brať do úvahy. Subjektívne pocity sú individuálne a ja ako vášnivý milovník klasickej hudby, animácie a rytmického spojenia zvuku a obrazu som napriek všetkému unesený. Pri sledovaní som mal priamu možnosť porovnávať s neskoršou animáciou, kde som bral v ohľad "modernejšiu" konkurenciu - napr. segment o zrodení Zeme a vývoji až po vyhynutie dinosaurov si v určitých sekvenciách nezadá s Fire and Ice Ralpha Bakshiho (1983), v iných zasa s The Land Before Time (1988 - 2007), čo len potvrdzuje nadčasovosť diela a len minimálny posun v sfére kresleného filmu. Za vrchol považujem práve tento, a záverečný segment súboja Diabla a "stvorení noci" s "nebeskou armádou", ktoré sú čo do prepojenia hudby s obrazom na najvyššej úrovni a zároveň najširšie divácky prístupné čo do vekových kategórií. Poslednou vecou, ktorá zaujme diváka znalého kontextu je opätovná demoštrácia relatívnej ideologickej slobody a uvoľnenosti dobového Hollywoodu, keď sa v tomto "filme" priamo stretávajú darwinizmus, grécka mytológia a kresťanské motívy, čo by dnes už tak poľahky neprešlo, a určite sa aj v tej doby našli takí, ktorým to nebolo po chuti. V dnešnej dobe televízie FOX, ktorá pranieruje LEGO Movie za démonizáciu biznisu, by však z toho bol hotový škandál. Záverom sa poďakujem Viva Musica Cinema, ktoré mi umožnilo vychutnať si tento nesmrteľný klenot, ktorého sledovanie mi narúšalo len menej priaznivé počasie a pár prítulných bezdomovcov. Jediným skutočným záporom filmu je tak stopáž, ktorá mohla byť vskutku o niečo kratšia - ale pocitovo na tom majú istotne podiel dva vyššie spomínané aspekty, takže 90%.(13.7.2014)

  • Epistemolog
    *****

    Základní linkou Fantazie je osm melodií velkých mistrů klasického světa hudby: nejdřív vyslechneme Toccatu a D moll (J. S. Bach), poté nastoupí suita z Louskáčka (P. I. Čajkovskij), tu vystřídá melodie Paula Dukase Čarodějův Učeň (The Sorcerer´s Apprentice), inspirována Goetheovou stejnomenou poemou z roku 1797. Následuje má nejoblíbenější pasáž Svěcení jara (Igor Stravinskij) a originálně pojatá přestávka (Meet the Introduction), v níž si pod vedením klarinetisty užijeme krátký jam session. Poté patří prostor van Beethovenově Šesté symfonii, zvané ¨Pastorální¨, pak nám ve čtyřdílném Tanci hodin (Dance of The Hours) skladatel A. Ponchielli představí postupně Ráno, Odpoledne, Večer a Noc. Závěr patří Lysé hoře (M. P. Musorgskij) a Schubertově Ave Marii. Celé dílo uvádí a postupně komentuje Ceremoniář, jehož úlohy se zhostil hudební kritik a skladatel Deems Taylor, ovšem neméně důležitou osobností je dirigent Leopold Stokowski, věhlasný britský dirigent s polskými kořeny. Nahrávání hudby ve Philadelphia Academy of Music trvalo sedm měsíců, přesněji 42 pracovních dnů. Ona délka měla svůj důvod, protože Walter Disney chtěl uvést ve filmu zcela nový způsob hudebního zpracování. Orchestr snímalo 33 mikrofonů na 8 oddělených zvukových kanálů.(8.10.2014)

  • lamps
    ***

    Klobouk dolů před tak odvážným experimentem, jakým převedení pocitů z hudební do obrazové formy jistě je. Fantazii se nedá v žádném případě upřít notná dávka originality a novátorství, které na diváka po celou dobu tryskají vysloveně ze všech částí obrazovky, a je otázkou pro každého, nakolik nechá dvířka svého vnímaní pootevřená. A byť jsem tímto na svoje vnímání dost navztekanej, musím říct, že jsem výsledným dojmem částečně zklamán. Pasáže o Mickeym a čarodějovi nebo o vzniku a vývoji života byly dokonalé--přesně tak, jak jsem u Disneyho zvyklý--, stejně jako netradiční a skloubením krásné hudby s obrazovými hrátkami vskutku podmanivá úvodní část. Ovšem ostatní epizodky už mě nechaly úplně chladným a dokoukal jsem je vždy jen s nadějí, že ta další bude zase lepší. Opilý Dionýsos byl holt nejlepší v Simpsonových (i když jen na chviličku) a pokud chci vidět srandovní taneční čísla zdánlivě nemotorných zvířat, vždy pochodím lépe u Madagaskaru nebo Lvího krále. Někde prostě zub času hlodat musí.. 70%(14.8.2013)

  • darkrobyk
    *****

    Jsem naprosto unešen a nechápu, jak jsem si mohl tohle dílo nechat tak dlouho unikat. Bohužel, chtělo by to kino... Jistě, jde o ilustraci hudby, jak zde někteří podotýkají, leč takovou, co s ní dokonale souzní a vytváří jeden celek. Perfektní animace, kdy jen třeba čáry, bubliny, kruhy na vodě nebo drobné kvítky přesně doplňují hudbu velikánů klasiky a to bez jakékoliv počítačové grafiky a jiných vymožeností. Nechybí roztomilá Disneyova zvířátka ani Mickey jako čarodějův učeň (podle Goetheovy básně), což je snad samozřejmé. Na druhou stranu Disney si vždy liboval v horroru (Tanec kostlivců, Sněhurka s přístupností od 15 let, čarodějnice proměněná v děsivého draka v Šípkové Růžence), a tak zde máme zrození života na zemi začínající peklem a pokračující ke krvelačné hostině tyranosaura až k nevyhnutelné kruté smrti většiny živočichů se skvělou hudbou Stravinského, divokou bouři v Pastorální symfonii a nakonec pekelného démona z hor (Musorgskij). Někdy krátký příběh, jindy snové surrealistické výjevy plné fantazie a nádherných nápadů. To vše v pastelových barvách, které jsou i dnes pastvou pro oči - neskutečná pařížská modř, zářivý šarlat, zlatá i barvy duhy...(24.1.2013)

  • Němi
    ****

    Vynikající pokus podbarvit klasickou hudbu "obrazy, které se vám možná při jejím poslouchání objevují v hlavě", dopadl poměrně nevyrovnaně. Přesto je ale vynikající. První dvě části jsou excelentní a nastaví laďku hodně vysoko. Notoricky známá část s kouzelníkem Mickey Mousem ji ještě přeskočí, ale sladoučká okřídlená hříbátka, poskakující v záplavě růžové s bezpohlavními andílky... to už bylo krapet moc. A nezachránila to ani nahá kentauřice bez bradavek. Temné (závěrečná kapitola), střídá povedené (dinosauři), nebo nechutně sladké... O hudbě se samozřejmě nedá vůbec diskutovat. Ale za tu lehkost, která nedá vůbec tušit nehoráznou práci, jaká se za mimořádným dílem skrývá, a působí, jako by před vás promítaly intuitivní nápady posluchače... velká Úcta.(13.12.2008)

  • Slartibarkfast
    *****

    Kdyby tento snímek vznikl v dnešní době.. ve 3D a na širokém plátně v kině ..mnohým by padla čelist mezi kolena. Nádherný a fascinující mix kreslených výjevů a vážné hudby. Dech beroucí scenérie a do toho něžné tóny orchesrtru, které dokonale ladí s obrazem. Dnes už trochu zapomenutý, přesto kvalitní "film", který vám přinese úžasné zážitky. Tedy jen těm náruživým divákům, co ocení kvalitu.. 95%(10.8.2010)

  • Deschain
    *****

    Jeden z mojich najmilovanejších animákov, ktorý ma naučil ešte v detstve ľúbiť klasickú hudbu a hlavne Pyotra. Videla som ho už toľko ráz, že si ho niekedy púšťam len ako zvukovú kulisu. Obdivujem, ako spája veľmi ľahké a veselé motívy až s mrazivými a strašidelnými časťami.(29.7.2011)

  • Anderton
    ***

    Je nesporne obdivuhodné, do čoho sa Disney pustil a akú formu môže mať animovaný film. Jedná sa o doslova audiovizuálny zážitok, čím chcem povedať, že Fantáziu označovať pojmom film nie je úplne presné. Pre mňa je trochu obtiažne pochopiť, pre koho bol a stále je film určený, pretože vďaka dĺžke a hudbe si ho deti celý neužijú, tie potencionálne moje by som zavolal iba na zopár príbehov a naopak dospelí, ktorí sa budú kochať hlavne hudbou, by sa kľudne zaobišli bez Myšiaka Mickeyho a ďalších roztomilých postavičiek. Tým pádom u mňa víťazí príbeh našej matky Zeme a Satan. Dľžka bude aj príčinou, prečo sa k filmu už asi nevrátim a neprehodnotím svoj názor, musím totiž konštatovať, že občas sa to dosť vlieklo a to je bohužiaľ všeobecný nedostatok poviedkových filmov, každá poviedka/pasáž vás totiž rovnako zaujať nemôže.(28.6.2013)

  • HellFire
    ***

    Teď už chápu, v čem je Fantasia tak kontroverzní a proč s ní Disney neměl úspěch. Požitek ze sledování se totiž radikálně liší, osoba od osoby. Já mám tyto typy filmů rád, ale v případě Fantasie to pro mě bylo utrpení a přiznávám, že jsem se filmem víceméně proklikal.(17.3.2014)

  • Bubble74
    *****

    S bezmeznou dávkou kreativity přičaroval Disney klasické hudbě překrásnou tvář.(2.4.2012)

<< předchozí 1 2 3 4