Mandy - Kult pomsty

Nepopieram, miestami bola atmosféra celkom podmanivá (zaujímavá vizuálna stránka), ale i tak mi to väčšinou prišlo ako taká pozlátková, nabubrelá snaha o artový efekt. A k tomu tá dejová linka - nezáživná až hrôza, našťastie druhá polovica bola už o poznanie lepšia. Ale aj tak, na priemer to veru nevidím. 40/100 (18.09.2018)

Je to krásné. Pokud jako krásno dokážete ocenit pomalu tekoucí psychedelické temnobrazy doprovázené dark ambientním noisem, a příběh o tom, že když taťkovskému Nicolasi Cageovi parta hipíků a SM motorkářů upálí ženu, tak se budou dít věci. Jako by jste filmy Daria Argenta polili černou barvou a pouštěli čtvrtinovou rychlostí. Jen by se na to upalování nemuselo čekat celou hodinu, člověk k tomu pak může snadno začít i docela chladnout. 7/10 (06.01.2020)

Audiovizuálně neuvěřitelná mrda a v některých momentech neskutečně silné/omračující/působivé (za všechny budiž zmíněna scéna souboje motorovými pilami), ale jako celek pro mě osobně bohužel nesnesitelně nudné - prvních cca 65 minut je fakt utrpení, a teprve když Cage nastoupí na svou pomstu, je to trochu lepší, ale přesto mě celý film stál neuvěřitelné úsilí, abych vydržel do konce. Je to škoda, protože herecky je to bezchybné, a Cosmatosův první film Beyond the Black Rainbow se mi kdysi líbil moc, ale tohle na mě přes všechnu tu dokonalou hudbu, obraz a drastičnost už nezabralo. (29.03.2023)

Nicolase Cage v posledních letech nemusím i přesto jsem se rozhodl absolvovat tři filmy v řadě ve kterých hraje. Tohle je druhej z nich. A popravdě tohle šlo úplně mimo mě. První půlka vyloženě WTF. Druhá už byla o něco koukatelnější nikoliv však zábavná. Nakonec musím konstatovat, že N. Cage tady byl nejmenším zlem. U filmu se má člověk bavit a né trpět jako já v tomhle případě. (15.08.2023)

Esence toho, co filmový divák očekává od festivalové půlnoční projekce a běžně nedostává. Neskutečně našlapaná řezničina ušitá na míru hororovým fanouškům. Navíc natočená srdcem. A nejlepší Nicolas Cage za dlouhá léta. Poté, co si v první polovině říkáte, jak úsporný a komorní výkon Cage podává, vás v té druhé vyvede z omylu a předvede jednu z nejzběsilejších kreací své kariéry. Klobouk dolů před režisérem Cosmatosem, že to celé dokázal ukočírovat. Jeho další režijní počiny budu bedlivě sledovat. A v neposlední řadě klobouk dolů před hudbou nedávno zesnulého Jóhanna Jóhannssona - skvělé rozloučení. Mandy je naprostá pecka! [KVIFF 2018] (30.06.2018)

Cageův notně zaprášený Oskar dostal krvavou sprchu i sadistické nutkání. Milé děti, opravdu to není film pro vás. Strejda Nikča totiž dělá sekanou z náboženských sektářů a jeho herectví už se smrsklo jen na pestrou paletu zběsilých a šílených grimas, kdy nešílí ani tak po ohyzdné upálené manželce, hlavně šílí z toho, že kývá na role potomkům klanu Cosmatosů, kteří nikdy zašlou slávu nevzkřísí. A aby si Cage nepřipadal, že hraje v braku, je ten brak opatřen uměleckou formou, v daném případě nepatřičnou. Film má dvě hodiny, ale tempo nemá žádné, první polovina má žvýkačkové pasáže, to znamená, že se to táhne. Za vše hovoří nekonečná scéna, kdy pomatený náboženský vůdce je na drogovém tripu a nekonečně dlouho se vyznává k obdivu Boha, což vrcholí obnažením jeho přirození. Mě ta debilní scéna na dlouho vyřídila. Likvidace nezbedných lotrů krvavá, absolutně jsem nebyl stržen. Neotřelá sekvence souboje motorových pil se dá řadit k dobrým nápadům. Jenže režisér Cosmatos, potomek slavnějšího zesnulého tatíka, pověstného svými realizačními kiksy, si neodpustil několik animovaných sekvencí s jakousi literární hrdinkou, nepochopil jsem účel i význam několika dalších. Ono se řekne grindhouse, jenže specificky upgradovaný na art, to není pokoukání pro každého. Můžeme se jen dohadovat, zda zrnitost obrazu a další levně vyhlížející aspekty byly úmyslné, nebo režisér byl za ně rád v rámci vyjití s rozpočtem. Napětí a zájem o hlavní postavu neexistuje. Odmyslet Cageho účast, je diskutabilní, zda by se to dostalo na solidně průměrnou úroveň, ke které film řadím. Ale nemyslete si, Cage hraje mizerně a spadl do levných blbofilmů, ze kterých se kdysi dávno tak pracně vymanil. Chlape, napříště se vyhni řeckým haluškám. 5/10 (16.09.2018)

Jednoduchá revenge story pojatá jako halucinogenní psycho jízda, která pravděpodobně nemá obdoby. Snímek jak z jiného světa, s atmosférou tak pekelnou a zdrcující, že se o ní většině filmů (obzvlášť přiznaným hororům) ani nesní. A v němž psychotický Cage (se sekyrou, pro níž by každý viking vyhlásil válku všem severským bohům) je vlastně tím nejnormálnějším prvkem... Neskutečná věc, která i přes své ultra pomalé tempo nepřestává fascinovat famózní vizuální stránkou a hlavně velmi sebevědomou a suverénní realizací své jedinečné vize. Možná nikdy jsem neviděl film, jenž by v mých očích tak mistrně a okázale lavíroval na hraně geniálního umění a naprostého grindhouse braku. Panos Cosmatos musí sjíždět asi hodně slušný matro, protože tohle je největší mindfuck za dlouhou dobu. A taky velké díky za stylové cameo pro pozapomenutého klasika Billa Dukea (Komando, Predátor). 80 % (16.09.2018)

Transcendentní jízda citlivě pracující s brakovými motivy, revenge film na pomezí snu, audiovizuální šleha a jedna z nejlepších věcí tohohle roku. (27.09.2018)

Psychedelie, barvičky, apokalyptičtí motorkáři na špatném tripu a zkrvavený Cage ve slipech a tričku s tygříkem. A taky na férovku s motorovkami, kde na velikosti nezáleží. Či čedar goblin, co se vám na hlavu vyzvrací. Aneb Pink Floyd meets exploitation a já se bavil jako dlouho ne. Nejlepší revenge movie za dlouhé roky! (27.01.2024)

Mandy sa hodnotí ťažko a človek nevie, ako k nej pristúpiť a ako ju uchopiť – a táto záhadnosť (ktorou si je ten film sám dobre vedomý) je spolu s o herecký výkon sa snažiacim Nicolasom Cageom asi jediný plus. Tu sa už nejedná ani tak o kinematografiu (hoci po štrukturálnej stránke sa Panos až prekvapivo presne drží trojaktovej štruktúry), ani o autorský experiment (experiment voči čomu? autorstvo čoho?), ani o postmodernu (v dobe po Tarantinovi, Korinem, Gasparovi Noem). Je to ako keby niekto natiahol youtubové videjko na dve hodiny. Je to prvoplánová oslava farieb, defilé neopodstatnených a prekvapivo dosť neinvenčných postprodukčných trikov. Tá kultovosť okolo toho je midkult. Dokonca ani ako guilty pleasure to nemôže fungovať, lebo je to aj málo guilty aj málo pleasure. / Mandy je geniálne dielo. Jeho genialita je ukrytá a veľmi hlboko pochovaná v pomalom tempe a jednoduchosti, skoro až primitívnosti námetu, spracovaného tiež akoby banálne, povrchne. Ale zalezie vám to pod kožu a už spod nej nevylezie. Je to opulentnosť, ktorá ústi do minimalizmu, je to gýč, z ktorého vyviera nové umenie. Tká celkom nenútene a akoby samozrejme úplne nové pradivko, mieša mysticizmus s profánnosťou, vytvára celkom modernú neo-mytológiu založenú na okrajových žánroch a prísne ukotvenú v pozemskosti či dokonca prízemnosti. Sto-krát zo všetkých strán vyobracané klišé ukazuje z novej strany, ktorú doteraz všetci prehliadali. Takže je to akýsi filmový jin-jang, kde jin je pulpový brak a jang autorská kinematografia. (09.05.2020)

Nicolas Cage se konečně upsal filmu, ve kterym jeho herecký excesy dávají smysl... a tak sledujeme, kterak se zdrcený dřevorubec snaží vykonat pomstu hned poté, co si na záchodě na posezení vychlastá flašku vodky a smíchuplně si u toho pořve. Hypnotická psychóza, která kdyby padla do hlavy schopnějšímu tvůrci, mohla být mnohem zajímavější i drsnější. Cosmatos moc nezvládá akci a s gore efekty by si spousta tvůrců poradila i se stejným rozpočtem mnohem hravěji, exceluje ale v momentech, ve kterých jde především o atmosferický drama protkaný šílenstvím a psychem! Největším kladem je výrazná vizuální stránka a tradičně skvělej soundtrack od Jóhannssona (RIP). (15.09.2018)

Myslel jsem si, že když jsem protrpěl tu strašně nezáživnou první hodinu, že se to konečně rozjede, ale bohužel. Hvězda za občasné Gore, které bylo celkem fájn, ale film vypadá hrozně céčkově a vůbec se mi to nelíbilo. (25.12.2018)

Panos Cosmatos konečně našel pro své svébytné a vizuálně extravagantní LSD experimenty vhodný námět - dřevorubeckou noční můru na špatných drogách s brutálně krvavými orgiemi, motorovými pilami a motorkáři z pekel. První rozjezdovou polovinu a její mimořádně rozvolněné tempo zachraňují jen halucinogenní pasáže a démonicky psychedelická hudba Jóhanna Jóhannssona, ale pak se rozjede takový sektářský trashmetalový nářez, že je těžké tomu nepodlehnout, byť nutným předpokladem je odolnost vůči extrémnímu násilí. Šílený výkon Nicolase Cage je z kategorie guilty pleasure na tripu. Mandy je krutý a zlý film, avšak výrazný a osobitý je stejnou měrou. (30.06.2018)

Kašlu na procenta a pár komentářů, moje spokojenost je skoro maximální. Dnes vyhrálo mé horší, primitivní druhé já, které má asi vůni čerstvé krve a touhu po odplatě hluboko zakódovanou v genech. A tenhle halucinogenní výplach s perfektním Nicolasem, (vážně to říkám?!) mi ji nabídl měrou vrchovatou. První hodinka lehká oťukávačka, zakončená menším taboráčkem a ta druhá už jen prachsprostá řezničina, která se nezastaví před ničím a vlastně vůbec před nikým. Povinná výbava kuš, vlastně ukutá sekyra, motorovka a pak už jen odhodlání a tah na bránu. Pokud budou mít dnes takovou fotbalisté Plzně v LM, musí dneska vyhrát aspoň o pět gólů. A nebo tak nějak. Já to po třetím kousku přestal počítat. (19.09.2018)

Nicolas Cage je tak trochu jako oheň – dobrý sluha, ale špatný pán. On potřebuje někoho, kdo ho dokáže správně použít a usměrnit jeho specifické herectví do správných poloh – a Panos Cosmatos tím člověkem evidentně je, nebo se mu to alespoň v tomto filmu povedlo. Vůbec bych se nedivil, kdyby ta role byla psána Cageovi přímo na tělo. Mandy osloví jen fajnšmekry, není pro běžného diváka. Film má zvláštní tempo a je dost roztahaný, takže se buď naladíte na jeho styl anebo při něm budete trpět jako zvíře. Především bych chtěl vyzdvihnout drogově transcendentní atmosféru, v jejíž duchu se celý film nese – těžko říct, v jaké realitě se děj odehrává, ale na tom asi vůbec nezáleží. Nejvýraznějším prvkem filmu je samozřejmě one and only Nic Cage. V první půlce moc prostoru nedostává, zato ta druhá je čistě v jeho režii. Vykoksovaný Cage nasadí neuvěřitelné tempo a je badass jak nikdy. Vše podtrhují brutálně vyhrocené a nahláškované dialogy. Mandy je artově natočený grindhouse pro specifické publikum s kultovním potenciálem. (04.07.2018)

"Mandy" bude bez debaty jedna z najlepších volieb Nicolasa Cagea na film za posledné roky. Úprimne. Tento film je podľa mňa fakt dobre spracovaný, jeho herecký výkon tomu veľmi dobre pomáha a okrem toho to dokáže emocionálne aj zasiahnuť. Vidíme čo sa udeje jeho manželke a keď sa rozhodne pomstiť všetkým, ktorí sú za to zodpovední, som kompletne na jeho strane. Nevidel som to spomínať veľa kritikov, ale myslím si, že rovnako vynikajúca je aj Andrea Riseborough. Hoci ju máme (viac-menej) len v prvej polke filmu, myslím si, že počas toho stretnutia s Jeremiahom bola skutočne excelentná. To ako sa začala smiať bolo skutočne fascinujúce. A okrem toho si myslím, že aj vizuálne má film dosť čo ponúknuť. Jeho vizuálny štýl je fascinujúci a bavilo ma to sledovať od začiatku do konca. Prvá polka má v úvode trošku pomalšie momentky a chvíľku som dúfal, že ma to neuspí, no postupne to bola už len fantastická jazda. Náš zloduch je celkom charizmatický, no jeho odchod zo sveta považujem za absolútne komický. A funguje to bravúrne. Myslím si, že toto sú filmy, ktoré od Nicolasa budem chcieť vidieť. Aby ukázal svoj talent. Nie ho zakopával v mizerných béčkach. Toto je tá cesta. Viac filmov, ako bolo "Mandy" prosím. Hodnotenie: B+ (12.06.2020)

Dobře, film jsem sledoval od půlnoci, což můj zážitek zcela jistě ovlivnilo. Po poklidném romantickém prologu je první polovina s jakousi hippie sektou téměř k nepřežití nudná. Pak se konečně sebere Nicolas Cage, jenže pro mne už bylo pozdě. Film sice přináší souboj motorovými pilami i řadu dalších přestřelených scén, ale stejně mi z něj za pár dní zůstane v hlavě jen obrázek Nicolase Cage na záchodě s flaškou vodky. Svoji jedinou hvězdičku věnuji Jóhannu Jóhannssonovi, pro něhož tohle byla poslední hudba složená pro film (a jediná za něco stojí). (08.07.2018)

Film, který působí, jako kdyby ho natočil sám ďábel s brkem trávy v puse. "Mandy" je jednoznačně jedna velká psycho jízda, která do sebe kombinuje prvky z filmů jako "Evil Dead", "Hellriser", "Old Boy" nebo jeden z "Grindhousů". Rozhodně to není snímek pro každého. Pro filmové nadšence pokleslého žánru povinnost. Je to divné, je to pomalé, je to nenápadně vtipné a také hodně krvavé. Je to zatraceně okouzlující!!! Film, jenž klame svou jednoduchostí, a přitom každou scénou udivuje svou propracovaností. Ona vizuální stránka, která je přesycená samými filtry, plus tomu dopomáhá i velice slušná hudba, tvoří naprosto senzační temnou a pitoreskní atmosféru, jež sledování snímku mění v jeden velký bizár, zato ale podivně podmanivý. Šíleně zvrácená a krvavá jízda, která bije srdcem a Nicolas Cage "přehrává" (scéna v koupelně je nezapomenutelná) tak krásně, až je z toho nádherný koncert magorství. Na druhé straně Linus Roache stvořil asi nejvíc tragikomického záporáka, co jsem kdy viděl a krásně tancuje na (malém) poli směšnosti, narcismu a nebezpečnou hloupostí ve své smečce nebezpečných trosek a magorů, manipulující je ve vidině sebe samého jako osvícenou bytost a vůdce povýšeného na vyšší spirituální úroveň. Už dlouho jsem neměl chuť po projekci dát okamžitý repete a užívat si maličkostí. Atmosférická lovestory, která sklouzne do revenge pekla. Pro mě nejen film roku, ale zcela zásadní věc, která je průkopnická především tím, jak si odvážně hraje, fascinuje, dojímá, bere dech, a hlavně vzbuzuje v jistých momentech skutečné nadšení i emoce. Děkuji Cosmatosovi a děkuji Cageovi za jeden z "nejkrásnějších" filmových trash zážitků a dobrodružství do nitra noční můry. /100% + FILM ROKU/ (15.01.2024)

Kunilingus a přefiltrovaná sračka. (18.09.2018)

Toto bola snaha o artový horor alebo iný typ výkaloviny. Všetci herci tu pôsobili ako po halucinogénnych hubách. To tempo bolo tak vražedne pomalé, že som sa bál, že ak vykuknem z okna, už bude rok 2060. (22.09.2018)