VOD (1)
Obsahy(2)
V roce 1963, v době studené války a závodů v dobývání kosmu mezi SSSR a USA, plánují Rusové výstup kosmonautů do vesmíru z lodi Voschod -2. První prototyp, bezpilotní družice, bude určen k testování. Start Voschodu je určen na rok 1967. Američané však oznámí, že také chystají výstup do vesmíru. Generalita se rozhodne vyslat loď s kosmonauty již v roce 1965, aby si SSSR zajistil světové prvenství. Pro let jsou vybráni dva zkušení piloti, Alexej Leonov a Pavel Beljajev. Konstrukční kancelář Sergeje Koroljova urychlí práce. Bezpilotní družice je vynesena na orbitu, kde simuluje pokusný výstup, ale nakonec se družice na oběžné dráze rozpadne. Konstruktér Koroljov nechce riskovat životy kosmonautů, ale vedení SSSR trvá na svém. Voschod-2 není doveden k dokonalosti. Skafandry jsou podle pilotů neohebné, ale oba jsou ochotni pro vlast riskovat. 18. března 1965 vesmírná loď s Leonovem a Beljajevem na palubě odstartuje z Bajkonuru. Let je normální a Voschod-2 dosáhne orbity. Leonov upoutaný lanem vstoupí přes vzduchovou komoru do vesmíru a vznáší se opojně ve volném prostoru. Zanedlouho mu stoupne tlak, puls i teplota a nemůže se vrátit k modulu. Beljajev s ní ztratí spojení. V letovém středisku se autority dohadují, co dál. Generál Nikolaj Kamanin je proto, aby se vzduchová komora odstřelila, i když v tom případě Leonov zahyne ve volném prostoru. Leonovi se mezitím podaří zachytit modulu. Nafoukl se mu skafandr a nemůže ohýbat ruce, nohy a prsty. Dostane se do komory hlavou napřed. Poklop do vesmíru se však nedovře a Leonov vyvine velké úsilí, aby ho zavřel. Když ho Beljajev přitáhne do kabiny, Leonov omdlí. Beljajev ho resuscituje. Ze Země jim blahopřejí nejvyšší představitelé SSSR. Chystá se návrat na Zemi a je odstřelena komora, což otočí modul o dvacet stupňů. Podle přístrojů je v kabině dvakrát vyšší tlak, systém tam totiž pumpuje čistý kyslík, protože v plášti modulu vznikla mikrotrhlina. Jedna jediná jiskra a kosmonauti by mohli uhořet. Hrozí jim otrava kyslíkem a začínají se u nich projevovat zrakové halucinace. Musejí rozříznout potah kabiny a odpojit kompenzační čidlo. To se jim podaří, ale oba upadnou do bezvědomí... (TV Prima)
(více)Recenze (143)
Ach jo... zase ty vlastenecké a budovatelské kecy! Špatný film to určitě nebyl, ale bylo to hrozně natahované a nelíbil se mi vizuál snímku. Navíc poslední hodinu už jsem skoro nevnímala… Sovětští budovatelé vyletí do vesmíru – DŘÍV NEŽ AMERIČANI, ve vesmíru se musí vyřešit pár drobných problémků a pak zase šup dolů. Do mrazivé zimy. Bohužel byl film viděn s anglickým dabingem, takže to filmovému zážitku taky nepřidávalo… Asi jsem holt nebyla u snímku správně naladěna. Jestli se tomu dá věřit, tak se mi líbí, že je film podle skutečné události. ()
Ruská kinematografia ešte nezomrela. Práve naopak, týmto "kozmickým" filmom dokázala, že ešte drží aké také tempo so zahraničnými miliónovými produkciami. Lebo toto je klasický blockbuster. Rusi videli, a vedeli, že v kozme sa stalo mnoho zaujímavých vecí a vedeli aj to, že za čias boľševika sa na svetlo božie nedostalo nič, čo by nebolo prefiltrované aspoň dvadsiatimi politickými komisiami. Američania mali svoje "Apollo 13", Rusi ukázali veľmi dramatický skutočný príbeh z čias, keď si amíci a sovieti merali svoje pipíky a súťažili kto ďalej načúra. Tu konkrétne šlo o to, kto bude prvým človekom vo voľnom kozmickom priestore. Bol to Alexej Leonov. Ako malé dieťa som sa dočítal len to, že Sovietsky zväz ukázal svoju prevahu v dobýjaní kozmu a po prvej družici, po prvom kozmonautovi, prvej žene v kozme šlo už len o to, kto vystúpi ako prvý mimo kozmickú loď. Sovieti by obetovali aj životy letcov - kozmonautov, len aby docikali najďalej práve oni. Preto sa právom tá doba nazýva preteky v dobýjaní vesmíru. Leonov bol prvý, ale doteraz som nemal ani tušenia, aké nesmierne dramatické to bolo. A to mi ukázal práve tento veľmi dobre natočený ruský film, ktorý sa nebál hodiť trošku kritiky na vtedajšiu dobu. Tí čo majú radi "kozmické" filmy podľa skutočnosti by si ho určite nemali nechať ujsť. 4**** ()
Skvělá Ruská odpověď k americkému Apollu 13. Příběh dvou kosmonautů, kteří mají jako první vystoupit do kosmu je patřičně dramaticky vystavěn. Charaktery jsou zajímavé, chemie mezi nimi funguje. Ruská aparatura je snímána tak, jak zřejmě opravdu fungovala a speciální efekty jsou zde hyperrealistické, což kvituji s maximálním povděkem. Prostě se zde urodil snímek, který si rád kdykoli připomenu a až na závěrečnou mírně zdlouhavou část na Sibiři jde o zlatý kousek do současné filmařiny. 80% ()
"Teď se shromáždí, zvolí si předsedu komise, pak se každý vysloví a začne diskuse. A ty se divíš, že jsem neodpovídal. Už bych byl pod drnem." Černý humor aneb schopnost improvizace pod tlakem, známá obyvatelům východního bloku. Možná vypadá neprofesionálně, ale mnohdy je účinnější než spoléhání na oficiální cestu. Začátek filmu je poněkud zbrklý, přičemž Leonov je líčen tak, že bych se divil, kdyby ho z programu nevyrazili, ale jak se blíží start, celé se to konstantně zlepšuje. I Leonova jsem začal brát, hlavně když Koroljovovi vyprávěl o dětství a drsné zkušenosti se sovětskou realitou třicátých let. A pak pasáž ve vesmíru je parádní, napínavá, skvěle natočená i vygradovaná, stejně tak jako přistání v tajze doprostřed sibiřské zimy. Výtku bych měl trochu jen k představiteli Leonova. Tomu bylo v době letu Voschodu 2 třicet let, zatímco Jevgeniji Mironovovi je padesát a je to vidět (tím nemyslím, že vypadá staře, ale není to mladík). Paradoxní pak je, že Chabenskému je o šest let méně a přitom hraje o deset let staršího Běljajeva. Ta postava se mi ale líbila nejvíc, ne takový optimista na odstřel (jak říká lékárník Šofr) jako Leonov na začátku, ale dříč a systematický člověk s trochou zdravého pesimismu. Hodně se mi líbilo i ztvárnění Koroljova, jehož osobnost si podle mě zasloužila vlastní pořádný film nebo seriál. Dobré navázání na Gagarina, ovšem dramatičtější, místy však také poetičtější, např. krásně udělané vzpomínky na dětství nebo přelet Voschodu přes osvětlený Měsíc, to by skoro chtělo zarámovat. ()
Ve snaze o napětí tvůrci příliš tlačí na pilu, až se chvílemi dostali na hranice směšnosti. 1) Klasický ruský patos v umírněném podání je překryt vskutku dramatickým průběhem letu Voschodu 2. Z filmu nejsou příliš zřejmé některé okolnosti a jiné zase proběhly trochu jinak (vyzvednutí kosmonautů po návratu). Základní info přináší česká Wiki. 2) Z dnešního pohledu ohromují primitivní technologie. Tak si říkám, jak moc pravěké technologie používáme dnes...z hlediska vzdálenější budoucnosti? Lety do vesmíru připomínají bloudění slepého dítěte minovým polem._____ 3) Zaujal mě 39letý hezký Alexandr Novin (Jevgenij Chrunov, náhradník za Beljajeva). ()
Galerie (56)
Photo © Bazelevs Distribution
Zajímavosti (6)
- Hlavním konzultantem filmu byl současně jeho hlavní protagonista, generálmajor Alexej Leonov. (Jehova)
- Sergej Koroljov (Vladimir Ilin), zásadní tvůrce sovětského raketového programu, zemřel rok po letu Voschodu 2. Za příčinu je označována rakovina, na jeho zdravotním stavu se však dlouhodobě podepsal pobyt v gulagu, kam byl odsouzen za stalinských čistek. (kulyk)
- Pôvodne sa plánovalo, že režisérom filmu bude Sergej Bodrov a že film bude uvedený na jar 2016. Potom dve tretiny filmu režíroval Jurij Bykov, no z projektu ho vyhodili producenti Timur Bekmambetov a Jevgenij Mironov. Následne pokračoval v práci na filme Dmitrij Kiselev. (Arsenal83)
Reklama