Reklama

Reklama

V roce 1963, v době studené války a závodů v dobývání kosmu mezi SSSR a USA, plánují Rusové výstup kosmonautů do vesmíru z lodi Voschod -2. První prototyp, bezpilotní družice, bude určen k testování. Start Voschodu je určen na rok 1967. Američané však oznámí, že také chystají výstup do vesmíru. Generalita se rozhodne vyslat loď s kosmonauty již v roce 1965, aby si SSSR zajistil světové prvenství. Pro let jsou vybráni dva zkušení piloti, Alexej Leonov a Pavel Beljajev. Konstrukční kancelář Sergeje Koroljova urychlí práce. Bezpilotní družice je vynesena na orbitu, kde simuluje pokusný výstup, ale nakonec se družice na oběžné dráze rozpadne. Konstruktér Koroljov nechce riskovat životy kosmonautů, ale vedení SSSR trvá na svém. Voschod-2 není doveden k dokonalosti. Skafandry jsou podle pilotů neohebné, ale oba jsou ochotni pro vlast riskovat. 18. března 1965 vesmírná loď s Leonovem a Beljajevem na palubě odstartuje z Bajkonuru. Let je normální a Voschod-2 dosáhne orbity. Leonov upoutaný lanem vstoupí přes vzduchovou komoru do vesmíru a vznáší se opojně ve volném prostoru. Zanedlouho mu stoupne tlak, puls i teplota a nemůže se vrátit k modulu. Beljajev s ní ztratí spojení. V letovém středisku se autority dohadují, co dál. Generál Nikolaj Kamanin je proto, aby se vzduchová komora odstřelila, i když v tom případě Leonov zahyne ve volném prostoru. Leonovi se mezitím podaří zachytit modulu. Nafoukl se mu skafandr a nemůže ohýbat ruce, nohy a prsty. Dostane se do komory hlavou napřed. Poklop do vesmíru se však nedovře a Leonov vyvine velké úsilí, aby ho zavřel. Když ho Beljajev přitáhne do kabiny, Leonov omdlí. Beljajev ho resuscituje. Ze Země jim blahopřejí nejvyšší představitelé SSSR. Chystá se návrat na Zemi a je odstřelena komora, což otočí modul o dvacet stupňů. Podle přístrojů je v kabině dvakrát vyšší tlak, systém tam totiž pumpuje čistý kyslík, protože v plášti modulu vznikla mikrotrhlina. Jedna jediná jiskra a kosmonauti by mohli uhořet. Hrozí jim otrava kyslíkem a začínají se u nich projevovat zrakové halucinace. Musejí rozříznout potah kabiny a odpojit kompenzační čidlo. To se jim podaří, ale oba upadnou do bezvědomí... (TV Prima)

(více)

Recenze (143)

mira007 

všechny recenze uživatele

Filmová rekonstrukce letu Voschod z roku 1965 , který byl fascinující tím, že se Rusové za každou cenu snažili předběhnout Američany ve výstupu do volného vesmíru, že tento let byl hodně velkou loterií, včetně přistání posádky zpět na zemi kdesi na Sibiři 2000km od plánovaného místa. Jeden z nejlepších ruských filmů, které jsem potkal za posledních let. Nabízí se srovnání s Hanksovým Apollo 13 (1995) , kde se řešili taky věci jako ruční řízení při přistání nebo úhel klesání a taky to má takový pěkný nažehlený retrovizuál za nadprůměrné peníze a dokonce si Rusové odpustili patriotismus ve větší míře než malé množství. Hodně příjemné překvapení. ()

kenkaku 

všechny recenze uživatele

Ruské filmy mívají punc patosu... hroupých keců a spousty vaty. Prostě protože “sdělano v SSSR”. Vremja pjervich má scénář jako klasický blockbuster z Hollywoodu a dialogy jsou výrazně méně stupidní než třeba v legendárním Dni nezáviśosti. Film “jede” už od začátku, podle osvědčeného konceptu (a funguje). Kostra příběhunje přitom tak na jednu větu (Gagarin první ve vesmíru... Armstrong na Měsíci... Leonov v otevřeném kosmu...), takže vlastně kosmonaut vyleze z rakety a zaleze. Hotovo. Tady se ale precizně na sebe postupně vrství jednotlivé překážky, jako při hraní videohry, aby se divák nestihl nudit. Co filmu zvedá kredit je také fakt, že hlavní postava (Alex Leonov) není vymyšlená. Byl totiž technickým konzultantem filmu. Oni nejsou vymyšlení ani další. Třeba Alexův parťák, nebo hlavní inženýr vesmírného programu. Vše reálné postavy. Za mě tedy jde rozhodně o nejlepší film na téma “první-něco-ve-vesmíru” co jsem zatím viděl. Po všech stránkách. ()

Reklama

Lacike 

všechny recenze uživatele

Bajkonur, máme problém. Taký ruský Apollo 13, čo sa týka civilného pojatia. Ale táto misia bola úspešná, pretože Rusi nerobia chyby. A keď náhodou k nejakej dôjde, tak Rusi ich vyriešia, lebo sú kurva Rusi. Celá tá misia o prvom výstupe človeka do voľného vesmíru je čo sa týka postáv pojatá dosť komorne. Film sa viac venuje len trom postavám. Dvom sympatickým ústredným astronautom a mňa najviac bavil vedúci toho celého vesmírneho programu Koroľov. Budil rešpekt a zároveň mal aj srdce a hlavne celý čas zachovával zdravý rozum, zatiaľčo politruci by to hneď už vzdávali a každú chvíľu obetovali kozmonautov. Finále bolo fakt napínavé a doslova som nahlas kričal, tak už vystrel tú blbú svetlicu. Triková stránka je tiež bezchybná a vyrovná a amerikánskym bijákom. Len ten celý príbeh je tak strašne rozťahaný a dejovo sa tam toho veľa nestane. Aj tých pár drobných problémov ku ktorým dôjde sa hneď rýchlo vyriešia, lebo kurva Rusi sa nezľaknú nikoho a ničoho. Takže celkovo aj napriek niekoľkým hluchým miestam to je solídny biják, ktorý stojí za zhliadnutie. 6/10. ()

filipvrbik 

všechny recenze uživatele

Toto se rusům fakt povedlo... Takové Apollo 13 pro SSSR, a výsledek je vynikající. Je to sice strašně dlouhé, ale zajímavé a vizuál je opravdu povedený. Sice moc nevěřím, že někomu stálo za to je zachránit, v ruském zvyku bylo hlavně se nedostat do rukou nepřítele, ale filmu to neubralo, naopak. Ať už je to podle pravdy, nebo není, film stojí za to, a nebýt geniálního Prvního člověka, byl by asi i vrcholem dosavadních filmů o vesmíru....95% ()

tranquill 

všechny recenze uživatele

"Přiveď mi ho, šílence teď potřebujeme!" Je vidět, že i Rusové umí velkolepou produkci ala Hollywood. Každopádně kvalitní režie i kamera, snad jen ta délka ubírala na napětí. Dobře zobrazená ten cíl nebo spíše povinnost být před nenáviděnou Amerikou. Ale nezapomnělo se i na osobní touhu, a pokud to tak bylo i ve skutečnosti, mají také své "Apollo". "Zlomte vaz, sokolíci!" ()

Galerie (56)

Zajímavosti (6)

  • Sergej Koroljov (Vladimir Ilin), zásadní tvůrce sovětského raketového programu, zemřel rok po letu Voschodu 2. Za příčinu je označována rakovina, na jeho zdravotním stavu se však dlouhodobě podepsal pobyt v gulagu, kam byl odsouzen za stalinských čistek. (kulyk)
  • Plukovník Pavel Běljajev (Konstantin Chabenskij) zemřel pouhých pět let po přistání Voschodu 2, ve 44 letech, na následky nepovedené operace žaludečních vředů. (kulyk)
  • Generálmajor Sovětských vzdušných sil Alexej Leonov (Jevgenij Mironov) měl svůj další let podstoupit na palubě Sojuzu 11. Při předstartovní prohlídce byl u jednoho z členů posádky, Valerije Kubasova, na rentgenovém snímku zjištěn stín na plicích. I přes Leonovův nesouhlas nebyl vyměněn jen on, ale posádka celá. Náhradníci Dobrovolskij, Volkov a Pacajev se při přistání udusili vinou technické závady. Alexej se však do vesmíru přesto vydal opět v roce 1975, a to jako člen prvního americko - sovětského experimentu Apollo - Sojuz. (kulyk)

Reklama

Reklama