Malcolm X

NFR 2010, Oscar 2 nominace: Herec HR - Denzel Washington, Kostýmy . . . . . . Zlatý Medvěd - výběr (18.03.2004)

║Rozpočet $34miliónov║Tržby USA $48,169,910║Tržby Celosvetovo $49,970,000║ Teda riadna minutážna dávka ale veru nakoniec to stálo za to, aj keď k ďalšiemu "sfilmovanému" velikánovi ako bol Gándhi sa to postupne svojím obsahom škriabalo ale nakoniec nedosiahlo takú hlbokú mysliteľskú a filmovú bohatosť či zážitok. Príbeh o Malcolmovi X určite svojím posolstvom príjme k zamysleniu a v danom šikovne natočenom prevedení priblíži vzťahy a celkovo spory medzi ľuďmi vtedajšej doby, ktoré sa ani moc neodlišujú od tých dnešných. Denzel Washington v jeho z jedných vrcholových hereckých predstavení, v každom prípade režisér Spike Lee mohol trošku film prestrihať aby to malo lepšiu zotrvačnosť. /80%/ (20.10.2009)

Udělat z černošského rasisty a fanatika bojovníka za svobodu? No klidně, viděl jsem i horší zbožštění. Přežil bych 20 minutové tiskovky, ve kterých Malcolm omílá stále to samé. Výstavba děje je tak nevzrušivá a tuctová, že těch 200 minut se jeví jako prostříhaná verze. Co si však mohl Lee odpustit, byl patetický epilog s Nelsonem Mandelou, který se vzpírá všemu normálnímu, co jsem kdy v něčí biografii viděl. Vlastně ano, v Gottwaldovi a podobných. Já jsem Malcolm! Ne, já jsem Malcolm! Všichni jste Malcolm! (02.10.2009)

Emancipační afroamerický filmový opus magnum režiséra Spikea Leeho, nádherně mapující kořeny, ale i extrémně vyhraněný (násilný) postoj části této etnické populace. Drama o životním příběhu Malcolma X, černošského vůdce a mluvčího náboženské organizace Nation of Islam (Národa islámského), jenž v 60. letech minulého století veřejně vyjádřil nespokojenost Afroameričanů s jejich postavením ve společnosti a vlastně pregnantně řečeno mimo společnost, jelikož jedna ze zásadních tezí, kterou razil, byla, že černošští obyvatelé USA nejsou Američané... (Malcolm X byl vlastně jakýsi názorový oponent nejznámějšího černošského vůdce doktora Martina Luthera Kinga, který propagoval nenásilí a dialog s výkonnou mocí v čele s prezidentem Kennedym (např. nejslavnější Washingtonský Kingův projev I Have a Dream - Mám sen) a který však skončil podobně smutně jako prezident Kennedy...). Spike Lee ve filmu obsáhle nastiňuje (trochu nechápu nutnost zařazování dlouhých tanečních scén na začátku snímku) pozvolný přerod malého chlapce, jemuž z rasových důvodů zabili otce a který skončil v internátním dětském domově, v hedonistického mladého delikventa, lupiče a distributora drog, který na své životní pouti zákonitě vstupuje i do fáze pobytu ve vězení, kde se poprvé setkává s islámem. Toto nové náboženství změní razantně nejen jeho pohled na svůj původ, roli černochů, jeho názory a návyky, ale hlavně pohled na sebe sama. Celým jeho životním kruhem se totiž line ústřední leitmotiv - rasová zášť. Projevy rasismu a segregace jsou neodmyslitelnou součástí života černocha té doby (,,Slyšel jsem slovo negr tak často, že jsem si myslel, že se tak jmenuju...") a tak se logicky nabízí radikální změna paradigmatu (vynikající scéna s výkladem slovníkových hesel ,,bílý" a ,,černý") - Afroameričan se nemůže vnímat jako nedokonalá součást světa bílých a nesmí se snažit se tomuhle světu přizpůsobovat, Afroameričan je součástí plnohodnotného světa vlastního... (Příznačná etymologie jména Malcolm X: ,,V dobách otroctví, dával otrokář černým, takzvaným černým jako příjmení to své. Elijah Muhammad nás učí, že až přijdeme k poznání islámu, k poznání sebe samých, nahradíme naše otrocká jména písmenem X, které v matematice zastupuje neznámou. Jelikož jsme ztratili kontakt, nebo jsme spíš byli odříznuti od naší historie, naší minulosti, vlastní kultury, vlastní země, používáme X, neznámou, až do té doby, dokud se nevrátíme do vlasti.") (08.10.2007)

rozpočet : ? tržby americke : $48,169,910 (23.12.2006)

Jeden ze 100 nejlepších životopisných filmů - 100 Greatest Biography Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. (06.04.2013)

Společenská zakázka - tak musíme Malcolma vnímat. Škoda, protože to mohl být i dobrý film. (03.02.2012)

Presvedčivo zahraná a srdcom spracovaná biografia. Výkon Denzela je skvostný a až tak podmanivý, že bez neho by sa na ten film nemalo cenu pozerať. Ťažko sa film hodnotí bez (ne)sympatií k tejto otázke. Jednostranné stanovisko Spikea Leeho je jednoznačné od začiatku, našťastie ho nedáva počas filmu až tak najavo a tak dostávajú biografické črty filmu reálne historické ladenie. S dĺžkou filmu som nemal až taký veľký problém, ako som myslel po úvodných minútach, v pozore ma držali aj skvelo napísané dialógy, či neklesajúca porcia dramatickej atmosféry. A navyše som o osobe Malcolma X vedel len toľko, že niekedy niekto taký existoval, takže toto bolo aj príjemné a zmysluplné doplnenie si pár vedomostí. 80%. (25.05.2009)

“Prvý človek na zemi bol čierny“...Film pre všetkých negrov, ktorí sa nimi už necítia byť – odteraz sú Afroameričania...Ak čítaš tieto riadky a si biely (vedel som, že si...) si bez výnimky zlý, zákerný a hotový biely diabol...Je ťažké napísať niečo k filmu tak , aby to nevyznelo rasisticky. My sme biely a je to o nás. Spike Lee belochom riadne naložil vyťahuje všetky hriechy páchané na čiernych za posledných 400 rokov. Prvé dve tretiny filmu volajú po „bielej krvi“ , no záver je už zmierlivejší. Takmer 5 minútová tanečná scéna v úvode mi jasne naznačila, prečo má film 200 minút. Zostrihaním o 30 minút by film iba získal. Malcom X si servítku pred ústa nedával a vyjadrenie k smrti JFK bolo poslednou kvapkou. A nech je Ježiš, či Boh farby akej chce, aj tak nám nepomôže. Salam alejkum...80%. (02.02.2012)

Mám hodně rozporuplné pocity. Už v v úvodních titulcích je divák zavalen nenávistnými, agresivními projevy vůči bílé rase a vlastně po celý film je jí připisováno všechno zlo světa. Já se tak nějak ráda k tomu studu za svou bledou pleť dopracuju sama, vždycky soucítím s nespravedlivě utlačovanými a nenávidím násilníky a tyrany, skoro u všech filmů s rasovou tematikou to spolehlivě fungovalo. Jenže tenhle zdlouhavý snímek ve mně vzbudil přesně opačné emoce. Afroameričané mi nebyli ani v nejmenším sympatičtí a to neustálé obviňování všech bělochů zeměkoule ze zločinů proti lidskosti, výzvy k padnutí na kolena a prosbám o odpuštění, to mi opravdu urputně lezlo na nervy. Přihoďte si k tématu rasismu a diskriminace silnou islámskou náboženskou agitku, spoustu "osvícených" dialogů a patetických projevů... a možná pochopíte, proč mě "Malcolm X" víceméně znudil a znechutil. Řemeslně je snímek zpracován velmi kvalitně, herecké výkony jsou rovněž vynikající, byť mě nikdo za srdce nevzal (ani skvělý Denzel Washington, nesympatický jako podsvětní floutek i jako osvícený muslimský kazatel). Co dodat? Stopáž "Malcolma X" je neúnosná a vyvolané emoce ze mě dělají rasistu, pocit viny a studu se nedostavil:-). Do třetí hvězdičky se musím nutit, podruhé se na tenhle film nemám zájem dívat. 52% EDIT: Nějak jsem se k druhé půlce filmu přece jen nachomýtla podruhé a chtěla jsem tomu dát šanci, pochopit vysoká hodnocení... Po 10 minutách plamenného hřímání (a fanatického skandování) o bělošském zlu a výjimečnosti černého lidu jsem film naprosto znechuceně vypnula a ubírám hvězdičku. Namyšlená propaganda, dvousetminutová onanie Spikea Leeho, dejte mi svátek... mně tenhle agresivní přístup nesedí. 45% (13.07.2009)

hm, co napsat, aby to nebylo rasistické a xenofobní? Asi nic (13.07.2009)

Ďalší z milióna filmov z prostredia odohrávajúceho sa v 60.tych rokoch minulého storočia o rasovej neznášanlivosti. Obsadiť do hlavnej úlohy Denzela Washingtona bol správny krok, pretože inak by tento film asi skončil v mori s ostatnými priemernými filmami. Najväčšou chybičkou filmu je asi jeho neskutočne dlhočizná stopáž. Film by som radšej rozdelil na dva diely, pretože takto bolo skutočne ťažké pri filme zotrvať bez pauzy. I keď Denzelovi to pristalo s lookom 60.tych rokov a s okuliarmi s hrubým rámom. Je ešte dobré poznamenať že režisér Spike Lee (ktorý je čierny) sa s filmom nepáral a poriadne naložil bielym formou toho, ako sa po stáročia správali k čiernym bratom. To sa mi páčilo, i keď som beloch, ale mám rád, keď sa veci povedia priamo, tak ako to je. (23.02.2015)

Malý afroamerický zlodějíček objeví krásy islámu a nadřazenosti černé rasy. Po třech hodinách sledování jeho proměny ve spasitele mu jeho soukmenovci nadělají díry do kožichu a je konec. Dobře ti tak Malcolme. (21.02.2011)

No čo, aj Castro mal dobré príhovory. Nemusím predsa s hlavnou postavou vo všetkom súhlasiť. Budem sa tváriť, že som nevidel tých záverečných desať minút, pretože inak je to výborný film. (06.01.2019)

mám pocit, že málokto z režisérov rozumie afro-američanom, ich histórii a problému rasizmu v usa tak ako búrlivák spike lee. veľmi dobrý životopisný film, napriek dĺžke ma ani chvíľu nenudil. (16.02.2014)

Životopisný film, ktorý sa snaží postihnúť celý život známeho aktivistu. Tým sa stáva síce viac informačne hodnotným, ale povrchnejším, ako keby išiel pomocou výberu jednej dôležitej epochy jeho života viac do hĺbky jeho vnútra, alebo vnútra spoločnosti. Je pozoruhodné, že k boju za základné ľudské práva vedie cesta najmä cez náboženstvo, že si nevystačíme iba s elementárnou ľudskosťou, ako to bolo u Malcolma, ktorého prebudilo až učenie Islámu a nie napríklad vražda jeho otca. Malcolm síce tvrdil, že nebol rasista, ale tvrdil, že beloch rovná sa diabol. Tomu sa hovorí kontroverzná historická postava. Aj tomu, kto sa nepodriadil spoločenskej klíme a automaticky netvrdil, že Kennedy bol nevinnou obeťou. Lee sa nám na konci snaží povedať, že Malcolm nevinnou obeťou bol a táto tendencia ku koncu začať adorovať postavu, s ktorou sme behom filmu ani nemali príliš dôvodov sympatizovať, pôsobí režijne nevyrovnane. Asi Leeovi fanúšikovia tento film príliš v láske nemajú, pretože je pomerne konvenčne nakrútený, ja však obdivuje celú predprodukciu so zháňaním materiálov, výborný casting: Washington JE Malcolm X ako Kinsley JE ghádhí a vlastne celú tú drinu okolo, pretože to stále stojí za to (za videnie). (28.08.2016)

Pro mě naprosto nezajímavý téma. První hodina trapná, druhá hodina ubíjející s namyšlenýma kecama a třetí uřvanej tyjátr. Otřesnej zážitek. (09.11.2019)

Malcolm X byl silná osobnost a jako takový si určitě zaslouží svůj film. Ale více jak tříhodinová freska v režii známého rasisty (aspoň to si o Leeovi myslím) je sledování jeho osudů zdlouhavé, až nezajímavé. A Washington to sám nezachrání. Jako dějepisné doplnění americké historie zajímavé, jako film utahané a nudné. (05.04.2013)

Ta určitá pokřivenost je dobrá pro následnou diskusi, film samotný je zpracován výtečně. Obsahově mohutné biografii nechybí drobné nuance a nenápadné perličky, které jsou leckdy důmyslnější než čtvrthodinu efektně zabírané plané řečnění. Kdo je uchopí, tak určitě získá pocitu, že režisér Spike Lee není zase tak vyhraněný, jak deklaruje v tezovitém konci (který je skoro v jistém rozporu s předchozím, co snímek tvrdí). Není pochyb o tom, že v biografii se musí takříkajíc začít už od Adama a začátek v kadeřnictví jakoby na něco jen upomínal. Na něco, co už se nedozvíme. Stejně tak je to s dalšími scénami. Etapa ve vězení je částí filmu, kdy o samotném Malcolmovi ještě nevíme až tak moc a je nasnadě, do jaké míry je jeho proměna realistická. To je myslím největší potíž filmu, kolem charakteristiky hlavní postavy pořád bezcílně bloudí a ke konci se na můj vkus dost vyhraněně rozhodne pro téměř bezvýhradnou podporu. S tím mám určitý problém, ale po čistě filmové stránce nemám co vytknout. I přes vražednou délku se nebudete nudit. (03.07.2010)

Aby bylo jasno - je mi protivné stereotypní protěžování černochů v mainstreamových amerických filmech, a to navíc hodně stupidními způsoby (např. černoch je často policajt ale skoro nikdy grázl, a když už je, tak je nad ním ještě nějaký větší bílý grázl), pohrdám jejich obsazováním do filmů jen na základě principu tzv. "pozitivní diskriminace", tedy jen z důvodu učinění zadost jakési falešné představě o rovnoprávnosti (např. často se v jedné z hlavních rolí vyskytne nějaký černoch jen proto, aby "hrál černocha"), přijde mi trapné to neustálé bělošské sebemrskačské a masochistické omlouvání se za otrokářství, jako by snad na něm dnešní generace nesla nějakou vinu (a je důležité vědět, že černé otroky kupovali bílí otrokáři spolu s otrokáři arabskými od otrokářů černých), hnusí se mi všelijaké polopatisticky imbecilní zápletky o zlých bílých rasistech, je mi na blití z všelijakých vypatlaných černých rapperů s mimikou lidoopů a úmyslně přeháněnou negerskou dikcí, kteří si hrají na herce, je mi k smíchu trapně nekritická negrofilie některých bělochů, která často hraničí s ližprdelismem (Tarantino) a černou rasu považuju za beznadějně primitivní, až na výjimky nevzdělatelnou a bez jakéhokoliv významného intelektuálního nebo kulturního přínosu pro lidskou civilizaci. Tak, to by bylo... Film Malcolm X se mi však hodně líbil - je to totiž film o černochovi (černoších) z pohledu černocha (černochů), je to film zajímavý kvůli historickým i náboženským faktům, je to film s výbornými a výraznými hereckými výkony, zkrátka mě jeho tématika vtáhla a zaujala a ani mi tedy příliš nevadila ta nadstandardně dlouhá stopáž. Samozřejmě bylo v něm trochu jednobarevnosti, tendenčnosti, naivity, zjednodušování, demagogie, populismu, polopravd, černošského rasismu... Ale to všechno mě nijak zvlášť neštvalo ani neuráželo, protože to mělo svůj důvod, mělo to ukázat nejrůznější pocity i postoje části černošské populace, zobrazit tehdejší společnost z pohledu černých a hlavně a především seznámit diváka zblízka s postavou Malcolma X, s událostmi které určovaly jeho životní dráhu a s fakty, které formovaly jeho názory. Nevím nakolik byl Spike Lee a ostatní tvůrci filmu pravdiví, co si vymysleli, co vylepšili, co změnili a jaká byla skutečnost, ale postava Malcolma X jako grázla změnivšího se nejprve v extrémistického a xenofobního idealistu a posléze v mírně radikálního a relativně moudrého idealistu na mě docela zapůsobila. Vysloveně pitomý se mi jevil jen konec filmu s Mandelou v babiččině krajkové košili a deseti malými černoušky, kteří byli všichni Malcolm. Jo a samozřejmě se mi líbila Angela Bassett. (05.11.2013)