poster

Děsivé dědictví

  • USA

    Hereditary

  • Slovensko

    Prekliate dedičstvo

  • Velká Británie

    Hereditary

  • Nizozemsko

    Hereditary

  • Austrálie

    Hereditary

  • Nový Zéland

    Hereditary

Drama / Horor / Mysteriózní / Psychologický

USA, 2018, 126 min

Režie:

Ari Aster

Scénář:

Ari Aster

Hudba:

Colin Stetson
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (367)

  • POMO
    ****

    Horor pro lehce náročnějšího diváka, kterému nevadí plíživější tempo a absence žánrových klíšé a lekaček, a naopak docení více rozpytvávající dialogy a inovativní způsob vyprávění jinak tradičního hororového příběhu. Minimalistický, téměř neustále přítomný znepokojující soundtrack. Originální vizuální hrátky se zasazením postav do prostoru se symbolicky sureálným pojetím dějiště hrůzy (domek, makety). Ne úplně mainstreamová žánrovka s hloubkou plnohodnotného psychologického rodinného dramatu a rouchem dlooouho utajovaného tajemství. Akorát jeho odhalení mne nerozsekalo až tak, jak jsem po tom všem čekal.(18.7.2018)

  • verbal
    **

    Novákovi zakopali bábu, která byla nějaká divná už předtím, než vystrčila kopyta. A jak už to bývá, divné báby se rády vracejí. Ale bába nebába, ono jinak solidně jebalo celé famílii, obzvláště naprosto dokonale odpudivé, předčasně potracené holčičce, co se narodila s prdelí místo xichtu, vypadala, jako by si ji uplácal Ledrfejs s libovolným hospodářským zvířectvem během texaského masakru, a která působila daleko méně děsivě, když si jako správný down rozšmelcovala držku o sloup veóčka. Ta je taky jediným opravdu strašidelným elementem této urputné snahy mě během třiceti minut dokonale uspat. No, zase jsem holt nedbal! Už přívěs vypadal na pěkně obskurní rohypnoliádu a místní olupení rozumbradičtí panicové (čti hororoví experti) ihned po hnusném ruském kinoripu opět mohutně leštili rákosy, nadšeně si cákali do pyžamek s Assvenžery a zasvěceně blábolili o hororu roku pro náročného diváka, což mě mělo ihned odradit. Avšak ignorujíc výstrahy jsem si to nedopatřením pustil místo plynu a možná bych udělal lépe, kdybych ohulil ten sporák, protože výsledek to mělo stejný a já byl do půl hodiny v kómatu. Máma mezi maniodepresivními záchvaty furt poooomalinku patlala domečky pro panenky, táta se ještě pomaleji choval jako nesvéprávný ignorantský kokot, až si oba ani nevšimli, jak mají zpomalené, retardované děti. Prostě nefalšovaný plíživý děs, do kterého jednou za čas bliknul stroboskop, nebo se tam halucinogenně mihla mrtvá bába, jenž vyvrcholil profláklým bezradným samoúčelným okultistickým pičoidem. Až okatě násilná snaha tvůrců o tu jakože tísnivou atmosféru vydržela akorát tak do prvního zívnutí, a během následujícího plazení hustým bahnem už pak bylo z mého pokojíčku slyšet jen hlasité chrápání. Nemyslete si ale, protrpěl jsem to poctivě až do konce a v momentech znuděných procitnutí jsem to poctivě vracel, aby mi náhodou neutek nějaký ten šnek. Neutek. Nicméně i tak za tím úplně nespláchnu, neboť Tonička ze sebe v té prudě vymáčkla snad nejlepší výkon kariéry, a také je nutno docenit tu kástingovou řeholi. Najít tak mimořádně děsivě hnusnou holčičku, to museli chudáci obsazovači nejmíň rok urputně prolízat pouťová obludária a potratové kliniky.(4.9.2018)

  • J*A*S*M
    *****

    Nádherně nepříjemné, temné, dusné, mrazivé. Málokdo to ale docení podobnou vrchovatou měrou jako poučení hororoví fandové. U Hereditary je totiž nutné být schopen si užít jak velmi pozvolnou, atmosférickou, znepokojivou a emocionálně vypjatou první polovinu (respektive tři čtvrtiny), tak i to doslovné (nádherné! pokud se to tak dá říct) hororové zvěrstvo, do kterého se to překlopí v závěru. Půlka lidí bude kafrat, že je to pomalé a bez laciných atrakcí ("kde jsou lekačky?"), půlce zbytku pak bude líto, že to u pouhých náznaků nevydrželo až do konce. Miluju, jakým způsobem ten film vykreslil narušené vztahy v té rodině. Miluju, jak režisér jedním zvukem dokázal vyvolat hnusnější pocit, než desítka lekaček a gore záběrů v jiných filmech. Miluju, jak mě herci (výborní, všichni do jednoho) jedním pohledem a výrazem tváře dokázali donutit k tomu, že jsem se zachvěl a otřásl. Už dlouho jsem nebyl u filmu takhle permanentně nervní. A v neposlední řadě nezbývá než pochválit reklamní kampaň, která dokázala bezpečně nalákat, přitom ale neodhalila takřka nic. Důrazně varuju potenciální diváky před čtením náhodných komentářů k filmu, protože dříve nebo později tu nějaký idiot vykecá něco, co fakt dopředu vědět nechcete. Moment, u kterého jsem věděl, že mě ten film má v hrsti. Že nesleduju jen klasické vyhajpované hororové indíčko, po kterém se po roce zavře voda. Díky platformě Planet Dark za brzkou předpremiéru v Kině pilotů, kde nerušili žádní random teenageři jdoucí do multikina na novou wanovku.(29.6.2018)

  • Cervenak
    ***

    Ako sa to zhruba do polovice krásne vyvíja ako špičkový psychothriller so skvelými hereckými výkonmi, tak sa to po hodinke zvrhne na skoro béčkový horor plný afektovaného vrieskania, ľakačiek a s pointou zo 70. rokov.(31.8.2018)

  • DaViD´82
    ***

    Neopodstatněně dlouhé a Toni Collette (pravda, herecky nevděčnou) ústřední roli hysterky nedává. Tolik k záporům přes které nejede vlak. Pak je tu ještě výtka s ohledem na závěrečnou zběsilou dvacetiminutovku, která sklouzává do doslovného pokleslého guilty plesure módu. A byť si jí lze náležitě užít, to zase ne že, tak je v tak příkrém rozporu s pozvolně budovanou plíživou atmosférou plnou náznaků, že to dohromady neštymuje. A to tak, že vůbec. Což je škoda o to větší, že jinak jde o veskrze zdařilou záležitost pro žánrového diváka hledajícího „trochu něco jiného, ale přesto v jádru dobře známého“.(24.7.2018)

  • hirnlego
    ***

    Nejvíc mě znepokojilo zjištění zhruba v polovině, že venku nikdo technoparty nepořádá. (3,5*)(26.8.2018)

  • kiddo
    ***

    SPOILERY. Stejně jako u Čarodějnice mi nezbývá, než se drbat na prdeli v údivu, co to zas všichni kolem mě hulej, a při sledování si režírovat vlastní verzi, kde závěrečná pointa není zcela odtržená od psychologického/charakterového obsahu prvních dvou třetin a nedělá z celého filmu bohapustou žánrovou dějovku, kterou nelze vnímat jinak než skrze totální nelogičtnost povrchové zápletky, protože veškeré předchozí narážky na potenciální přesah zničehonic nejsou nic než arbitrární výplň. Že se nekoná očekávaná metafora mezigeneračního rozpadu osobnosti, mateřství a manifestace potlačených traumat, s tím jsem schopná se vypořádat. Že ve výsledku nevzniklo nic než obehraná wanovská duchařina, pouze bez lekaček (tak asi díky za malé radosti, no), to už mě ovšem poněkud míchá.(20.7.2018)

  • LIVINGDEAD
    ***

    Fuj, kde vzali takovou malou šeredu? Já tedy chápu, že se měla podobat matce, ale až tak? :-) Po 30 minutách sledování mne napadla otázka: "Sakra, ta rodina nezná šampón a hřeben?" Všichni tam mají mastné a rozcuchané vlasy...brrr. I když jsem se díval po půlnoci, takže horrorová atmosféra byla naladěna, přesto jsem z filmu na prdel nepadl. Zajímavě natočené, bohužel ten zmatený konec mne zklamal. Přesto, film patří mezi ty lepší horrory v letošním roce. Tedy stále věřím, že se nějaký s hodnocením na 100% letos objeví.(25.8.2018)

  • ricci.s
    *****

    Napriek tomu, že sa Hereditary bezpochyby zaradí medzi najlepšie tohtoročné horory, by som pár vecí vytkol. Rozbeh bol na môj vkus až príliš pomalý, drsnejšie momenty striedali tie slabšie a nejakú dobu mi trvalo, kým som tomu prišiel na chuť. Taktiež herecký výkon matky v závere sa mi zdal prehnaný a hysterický, až ma to trochu iritovalo. Ale všetko ostatné je bomba. Nádherná atmosféra! Divák spočiatku nemá ani potuchy, o čo tam vlastne pôjde, no čím viac sa odkrývajú karty, tým je to väčšie psycho. Prirovnanie k Mother je tentokrát na mieste (avšak psychický tlak na diváka bol omnoho väčší). A to som si myslel, že v duchárskom žánri sa už nedá vymyslieť nič zaujímavé. Teda najmä keď sa jedná o hrátky so seansami. Rozuzlenie silné (i keď sánka mi nepadla) a to decko bolo už na pohľad tak odporné, že sa do hororu výborne hodilo. Po sérii sračiek v posledných dvoch mesiacoch môžem niečomu konečne zatlieskať.(22.6.2018)

  • tron
    ***

    Má to 2 hodiny a prvú hodinu a pol to nie je „typickým“ spôsobom strašidelné. Jasné, je to horor, ale výslovne nepríjemných je možno tak max. 20 – 30 sekúnd. Atmoška je znepokojivá, mrazivá a dosť originálna. Určite nepripomína nič, čo bežne vídame v „radových“ hororoch. Šokujúca scéna s cestným stĺpom, ktorú som fakt nečakal. Skoro mi vtedy z ruky vypadla šálka. Ale inak sa prvá hodina a pol nesie v takej troška čudnej, zvláštnej nálade, kedy tušíte, že je to celé strašne psycho, ale neviete, PREČO PRESNE... a zároveň to možno troška nudí, ehm. A to napriek tomu, že herci podávajú kvalitné výkony v čele s Toni Collette, ktorú pokladám za jednu z najnesympatickejších herečiek Hollywoodu, ale toto ako keby jej bolo písané na telo. V napätí ma viac, než príbeh, udržoval naliehavý pocit presvedčenia, že sa na mňa ku koncu chystá séria brutálne nečakaných vysvetlení, zvratov a (re)konštrukcií. Bola to pravda? No... vlastne ani neviem. Tak pol na pol. Prekliate dedičstvo nie je Šiesty zmysel, kedy sa na konci objavil twist, prinútiaci vás prehodnotiť celý dovtedajší dej. Je to Peeleovo Uteč, ktoré so zamotaný scenárom pracovalo podobným štýlom, postupne odhaľovalo jednotlivé vrstvy tajomstva, až pred nami finálna záhada stála vo svojej zvrhlej, plnej kráse a ovládla nás. Na Uteč však Prekliate dedičstvo nakoniec nemá, aspoň nie v mojich očiach. A to napriek nezabudnuteľným výjavom, ako sú korunovácia Paimona, pílenie hlavy a zvuk, ktorý vydáva malá Charlie. Som rád, že sa v poslednej dobe robia výrazné horory (Muschiettiho To, Čarodejnica Roberta Eggersa alebo Neutečieš od Davida Roberta Mitchella). Na strane druhej sa nedá povedať, že by ma výslovne bavili, strhli, uzemnili a zadupali ma do zeme (v dobrom). Skôr ma len tak nežne pohladili po vláskoch a čakali, čo. A ono nič. Plus pár vecí som nepochopil (prečo nešla istá postava za to, čo spáchala pod vplyvom drog do basy? Nedalo sa istú postavu zlikvidovať menej komplikovanejšie, než tým stĺpom a všetkému, čo mu predchádzalo?).(1.9.2018)

  • Slasher
    ****

    Za posledních 5 let jsem neviděl fakt skvělý nový horor, řada z nich hype a pak vyloženě o hovně, až jsem z toho těžký skeptik co prakticky rezignoval. Přemýšlel jsem, proč je tomu tak a došel k závěru, že po čem jako starý fanoušek opravdu toužím, není ani tak originalita, jako ve skrytu fakt znepokojivý, surový, 666, nějak zvrácený a temný záležitosti - namísto samých vděčných bezpohlavních "safe" sraček pro diváky ovce. Chci rozpočtově nelaciný horor, co mě lehce zhyzdí a dá žasnout nad sadou obsahu, jaký běžný křehký člověk prostě nezpracuje, shledá moc ofenzivní, zkrátka v jehož hloubce se skrývá opravdový ZLO za hranou, nikoli korporátní libtardský Hollywood a pouhá kalkulačka. V čemž přesto, že HEREDITARY nebyl stoprocentní, mohl ještě přidat na plyn, trošku to podle mě zbytečně přetáhl se stopáží v napínání a přišel tak o nejlepší možný momentum, místy bylo vypjatý rodinný drama až k smíchu a otravný, tak ale přeci jen přinesl slušný zážitek, především pak uspokojivě chorý a nesvatý klimax (v něčem až ze soudku MARTYRS). Dál si budu snít, ale nebyla to žádná další generická polopatická duchařina, z jakých už se mi chce blejt. A tak krásně ošklivá holčička se taky příliš nevidí.(20.7.2018)

  • Bloody13
    ****

    Těžký test pro mainstreamové diváky, jelikož Hereditary nedává nic zadarmo. Žádné zbytečné lekačky, žádné krvavé orgie (snad s výjimkou dvou případů) a už vůbec žádné závěrečné vykoupení. Díky zlovolné, minimalistické hudbě a naprosto parádní herecké práci většiny zúčastněných si tenhle horor prožijete na vlastní kůži. Občas vám zatrne, sem tam zamrazí, ale díky nevyzpytatelnosti chytrého scénáře a postupného šponování napětí budete neustále ve střehu. Škoda je asi toho konce, který předhazuje další otázky, namísto toho, aby je zodpověděl. Ale možná kvůli tomu mi tenhle "nepříjemný" zážitek rezonuje v hlavě ještě dnes. Jo a Toni Collette tu hraje nadpozemsky, až mám pocit, že jí při natáčení skutečně hráblo. (80%)(21.7.2018)

  • EvilPhoEniX
    *****

    Film, který už v životě nechci vidět!! Hereditary získal nadměrný hype podobně jako Quiet Place, ovšem s rozdílem, že Hereditary je milován a vznášen do nebes kritiky, ale nenáviděn běžnými diváky. Kdežto Quiet Place sklízí nadšení na obou stranách. Hereditary je hodně divácky nevděčné a dá se zařadit do podobné sorty filmů jako the Witch a Mother, kde opět nechybí pointa, která většinu diváků naštve a vyvolá velké boom. Film má něco přes dvě hodiny a je vyprávěn velmi pomalým tempem, tedy netrpěliví diváci budou možná zívat nudou, ale pokud se Vám podaří vžít do filmu a vtáhne Vás atmosféra dostanete nevšední zážitek, ze kterého Vám bude hodně úzko až nepříjemně. Film je kreativně natočený, úhly kamery jsou na debut až úchvatné a Wan by se s jistotou poklonil, ale především je to herecký koncert Toni Collette, která předvádí jeden z nejimpozantnějších ženských hereckých výkonů, které jsem kdy měl možnost vidět a pokud nedostane nominaci na Oscara, tak se budu velmi divit. Chvála patří i Milly Shapiro, která vyhrává cenu za nejošklivější holčičku, kterou jsem kdy viděl a bacha jde z ní mráz v zádech! Hereditary vytváří nový směr hororu a má hodně blízko k Exorcistovi či Shining. Rozhodně nečekejte žádné Jump Scares, neobjevuje se zde ani Gore, spíš očekávajte znepokojivé, psychologické, emocionální hororové Drámo, které má však jedno z nejintenzivnějších hororových finále, které jsem viděl za hodně dlouhou dobu. Pár scén ve filmu je hodně nepříjemných až Hard to Watch a rozhodně mi utkví v pamětí delší dobu ( škola, attic, auto). Po odchodu z kina jsem pociťoval úzkost, nepříjemné pocity a ty dvě málem bouračky cestou domů na náladě moc nepřidali. 85%(15.6.2018)

  • choze
    ****

    Sugestivní. Znepokojující. Nepříjemné. A žasnul jsem, jak snadno mě to opakovaně vyděsilo. A přesně takový má kvalitní horor být. I když nemůžu říct, že bych spěchal se na to podívat podruhé.(3.9.2018)

  • Marceloo
    ***

    Po smrti svojej babky sa jej pozostalí snažia vyrovnať so žialom z jej odchodu. Čakajú na nich ale temné odhalenia, a v čase, keď väčšina rodín počíta výnos z dedičstva, sa v ich dome rozpútava peklo. – Ďalší horor, z ktorého reportéri urobili najväčšiu žánrovú udalosť storočia. Kedy konečne ludia pochopia, že do produkcie A24 sa jednoducho normálny film nedostane, ale to, že je film trochu iný, neznamená, že ide o niečo špeciálne? Talent debutanta Ariho Astera sa nedá poprieť, ale vo výsledku dopláca hlavne na nedostatok skúseností. Darí sa mu budovať nepríjemnú atmosféru, ale každú desivú scénu zakončí nejakým primitívnym odhalením, tj. zobudením sa zo sna, halucináciou alebo v tom najhoršom prípade nejakým digitálnym úkazom. Oceňujem ale to, že režisér necháva hercov a ich charaktery v náručí extrémne náročných situácií, ktorým sa je treba postaviť. Slečna Milly Shapiro by si mala nájsť poriadneho manažéra, pretože ak sa nebude báť využiť svoj look, čakajú na ňu v tomto žánri velké veci. V budovaní atmosféry pomáha režisérovi aj hypnotizujúci soundtrack, ktorý hrá netradične aj počas dialógov. Záverečné odhalenie tajomstiev bolo síce značne nápadité, ale nebolo odprezentované správnou formou, takže jeho desivosť bola minimálna. Človek nemusí byť ani Mystic Mac, aby vedel, že o pár mesiacov sa objaví kampaň, v ktorej bude Eggersov The Lighthouse alebo Asterov Midsommer označovaný za najlepší horor desaťročia, aby vo výsledku fanúšika žánru ničím prevratným neprekvapil. + herečka z Krampus + herec z Vampire Academy + herec z My Friend Dahmer(23.8.2018)

  • xxmartinxx
    ****

    Ze začátku je ta hororová sošnost až legrační, protože si ji film ještě nezasloužil - ale jakmile se rozjede, splatí všechny dluhy. Trpí mírnou "překonceptovaností", kdy je za vším vidět snad až moc rozmyslu - ale jinak jsem si to užil mnohem víc než všechny jiné mainstreamové horory poslední doby - rozhodně víc než To a Tiché místo. Táhne to i ústřední trojice herců, jejichž vedení a výkony jsou ve svojí žánrové vypjatosti perfektní.(30.8.2018)

  • Gilmour93
    *****

    Aster tam dostal něco, co drtivé většině hororů nejen doby současné zoufale schází. Atmosféru.. Plíživého děsu, nekomfortního tajemna a něčeho mrazivě iracionálního jako se to povedlo v nedávném Farrellově ententýky The Killing of a Sacred Deer. Zatímco vyšinutá mamá T.Collette se doplňuje se stoickým taťuldou G.Byrnem, A.Wolff se přesvědčivě propadá do temnoty, Stetsonův soundtrack minimalisticky brnká na nervy a sám pan režisér dosti nepředvídatelně stupňuje cosi, co by v méně sugestivním podání skončilo v žánrovém zapomnění. Překvapil mě rychlým zmizením postavy, které jsem se měl nejvíc děsit i třeba jednoduchým trikem „přepínače“ dne a noci (to je ten moment, při kterém by se postava Lance Henriksena z Dead Man posrala hrůzou). Tak trochu retro pointa byla bez problémů vzata na milost. Osedlejte velblouda, hail Paimon!(3.9.2018)

  • gudaulin
    ****

    Komentář k Děsivému dědictví bych zahájil připomínkou jedné hororové série a jednoho velmi slavného hororového snímku. Víte, co bylo na celé sérii Hellraiser nejpůsobivější? Žádné stvůry z pekel, řev obětí a krvavé cákance. Nejpůsobivější byla scéna, kde neznámý muž vejde do bazaru, upřeně se podívá na prodavače, který jeho pohled opětuje a suše se zeptá: "Co chcete?" - "Kostku." - "Je vaše. Vždycky byla vaše." Divák neví, kam ho scénárista a režisér kormidluje, ale z konstrukce scény chápe, že se setkal s něčím osudovým a krajně znepokojivým. Slavné Osvícení neukazuje v každé druhé scéně bubáky, ale kreativně a chytře buduje atmosféru a postupně znejisťuje nejen své hrdiny, ale i diváka a dá jim poznat, kde začínají hranice propukajícího šílenství a setkání s iracionálním zlem. Režisér zkrátka dobře ví, že se bojíme nejvíc toho, co nevidíme a neznáme... Z jediného snímku nedokážu poznat, jestli je Ari Aster režisér, na kterého se bude chodit jen kvůli jeho jménu, ale už z našeho prvního setkání vím, že je zručný řemeslník a v rámci žánru představuje po režijní stránce jednoznačně nadprůměr. Horší to je s jeho rolí scénáristy. Tím, co upoutalo na jeho titulu pozornost, jsou v zásadě dvě věci. Za prvé, na rozdíl od žánrového průměru, který - přiznejme si - stojí celkem nízko, si dává Aster na čas s expozicí. Po dlouhou dobu šetří lekačkami i bubáky a návštěvník kinosálu má pocit, že sleduje psychologický horor o rodině rozkládané odcizením, pocitem viny, zahořklostí a stále větší nenávistí. Pro běžného fanouška žánru bude Děsivé dědictví pomalé a relativně komorní. Dokonce i ten duchařský motiv, který se zhruba po třetině snímku objeví, máte tendenci nějakou dobu považovat za něco, co má mást diváka, a nepřikládáte tomu zásadní význam. V poslední třetině bohužel autor sejde na známou, nesčíselněkrát prošlapanou cestičku duchařského hororu se satanistickým motivem. Škoda, ta psychologická a mysteriózní rovina, která pracovala s neznámem, byla pro mě mnohem zajímavější a vyústění považuju spíš za zlomyslný podraz ze strany Ari Astera. Z hlediska logiky vystavění příběhu se závěrečná část bohužel s tou předchozí poněkud nešťastně tluče a jako divák s ní nejsem příliš spokojený. Buď na mě rejžo vyrukuj s něčím atmosférickým, co si vystačí s přesnými zásahy na mé emoce a psychiku a neprozrazuje mi vlastně vůbec nic o tom, co je podstatou neznámého zla, nebo mi představ komplexní fungující mytologii světa, do kterého mě chceš pozvat. Tím druhým je zdařilé obsazení, kdy především Toni Collette a Milly Shapiro představují pro snímek opravdový poklad a dalo se s nimi pracovat ještě mnohem intenzivněji. Podobně dokonale funguje hudební stránka filmu, která vyvolává tíseň a vzrůstající pocit deprese a zmaru. Právě oni jsou důvodem, proč se nakonec přikláním ke čtvrté hvězdičce. Celkový dojem: 70 %.(22.7.2018)

  • sniper18
    ****

    Takto vyšperkovaný horor, ktorý sa môže hrdo hlásiť medzi skutočne kvalitné filmy hodné ocenení tu nebol teda už dosť dávno. Film sa nesie síce v pomalšom tempe, ktoré sa zmení vlastne až v závere, ale s týmto tu nemám ani najmenší problém. Tvorcovia ponúkli zaujímavý scenár o tajomstve jednej neobyčajnej rodiny, ktorý väčšinu času dáva stále nové a otázky a prvky, takže o nejakom postupnom odkrývaní pravdy tu nemôže byť ani reči a tie tri štvrtiny sa na to pozerá skutočne dobre. Pôsobí to nielen tajomne, ale hlavne až tak tiaživo s viacerými zaujímavými pvkami, ktoré to celé osviežia, ako napríklad stavanie miniatúr, ale hlavný dôraz je tu aj tak kladený na chémiu v rámci rodiny a v tomto film funguje bezchybne a užíval som si aj ich spoločné dialógy. Film síce často niečo naznačí, ale aj tak sa tu len ťažko určuje, čo z toho skutočne bude a do ktorého subžánru nakoniec odbočí, prípadne či to nebude niečo úplne originálne. Ale v tomto film nanešťastie poriadne sklame, pointa je síce nečakaná, ale toto som teda nechcel a práve záver je z celého filmu jednoznačne najhorší a trochu mi kazí dojem inak z prvotriedne odvedeného filmu, ktorému sa tu inak len ťažko dá niečo vytknúť. Obsadenie je zvolené perfektne, celá rodina už asi ani nemohla byť lepšia, Toni Collette a Gabriel Byrne, ale aj ich deti sú pre potreby filmu všetci do jedného úžasní a svoje scény s ľahkosťou ťahajú, takto kvalitné herecké výkony sa v tomto žánri vidia len veľmi zriedka, ale aj mimo nich sa nájde pár dobrých hercov, ako nová priateľka hlavnej hrdinky. Po hororovej stránke sa tu dá len chváliť, film je postavený na perfektnej tiaživej atmosfére, ktorá sa tiahne celým filmom, takže film by si vystačil aj bez nejakých konkrétnych hororových sekvencií, keďže napína neustále, ale aj tak ponúkne dostatok zaujímavých a výrazných momentov, z ktorých minimálne smrť jednej z dôležitých postáv v prvej polovici ma svojou nečakanosťou, ale aj prevedením doslova šokovala. Takúto odvahu som teda od tvorcov nečakal. A v neposlednom rade musím pochváliť dokonalú réžiu, film má vymazlený vizuál, tu sa vyhrali s každým záberom, spomínanú perfektnú atmosféru, skvelú chémiu medzi postavami, ale aj všetko ostatné, tu sa nedá absolútne nič vytknúť. A k tomu tá skvelá nepríjemná hudba. Taká škoda, že to tvorcovia pokazili tým záverom, ktorý mi vôbec nesadol, ale aj tak je to jeden z najkvalitnejších hororov za posledné roky, ktorý výrazne prekračuje hranice žánru. 78%(22.7.2018)

  • johnn333
    *****

    Asi nejlepší věc, kterou jsem letos viděl. Zlovolná, zlomyslná, stresující, jako kdyby měli Wes Anderson a Lars von Trier nějaký poťouchlý dítě. Pracuje to se snovým, prosluněným, až pohádkovým prostředím utažské přírody, které vždy naruší znepokojující detail, ať už je to zvláštní úsměv jednoho ze smutečních hostů, či záběr na divný leták, jenž kdosi strká do rodinné schránky. Kamera navíc číhá kolem hrdinů v invenčních úhlech, jako kdyby zvěstovala netušenou hrozbu, která dříve nebo později udeří ze zcela neznámého místa. Občas je to emocionálně sadistický tak vynalézavým způsobem, že jsem se až pousmál. Asi opravdo žijeme ve zlatý éře tohoto žánru. 90%(18.7.2018)

<< předchozí 1 2 3 4 6 10 15 19
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace