Komentáře uživatelů k filmu (7)

  • Ony
    ***

    velice obratně a děsivě dojemně odvyprávěná cesta k soudružství a novému člověku(2.3.2013)

  • Snorlax
    ****

    Samotný příběh se sociálním podtónem není nic moc, ale na svou dobu jsou použity velmi zajímavé filmové postupy. Zmínila bych zakomponování flashbacků a především značně unikátní rozpor mezi skutečností a jejím obrazem v následném vyprávění. Lehovec nejdříve diváka nechá nahlédnout na rozhovor Urbana s advokátem, když ho potom Urban reprodukuje svým kolegům, v mnoha detailech se liší. Filmová ukázka nedokonalosti lidské paměti je zřejmě ojedinělá.(13.2.2013)

  • zette
    *****

    Vyborna retrospektiva a odvypraveny pribeh cloveka, ktery mel vice smuly, nez je zdravo. Kvalitni scenar, ktery vas doslova pribije k obrazovce. Nechapu, proc je tento film tolik opomijeny. Velke prekvapeni, vyborny film!(21.5.2013)

  • sator
    **

    Lukeš nebyl herec který by dokázal utáhnout hlavní roli.Alois Urban je vykreslován jako člověk který se stále a bezdůvodně směje a pak mu manželka vyčte že se tváří jako na pohřbu...a proto ho nemá ráda...ach jo...(11.9.2014)

  • PatoP
    ****

    Myslel som si, že to bude film poplatný dobe svojho vzniku, ale toto nie je žiadna agitka. Je to ojedinelý a dnes viem, že aj nadčasový snímok z československej kinematografie päťdesiatych rokov. A je to hádam jediný film, v ktorom si zahral hlavnú postavu sympatický, a dnes už žiaľ zabudnutý herec Oldřich Lukeš, ktorému typy bodrých a rovných chlapov sadli ako uliate.(14.2.2013)

  • mh.mail
    **

    30% — Ecce, homo, ecce, commilito. Agitka o zrodu nového soudruha a jeho přijetí mezi své, značně naivní, jak to bylo v té době zvykem. Samotný příběh Aloise Urbana byl celkem zajímavý, ale politika tomu ubírá na působivosti. Je ale zajímavé sledovat, jak si to soudruzi tenkrát představovali. Poměrně hezky to vyjadřují poslední věty filmu: „Co mám dělat já v osobním oddělení, když mám tady na papíře Václava Severu a najednou tu je nový člověk?“ — „Kuš s tvým papírem, nám teď nejde vo papír, ale skutečně vo novýho člověka!“(25.7.2018)

  • Schlierkamp
    ****

    Jiří Lehovec, ač se zabýval zejména dokumentárními filmy, natočil i několik celovečerních snímků a Přiznání se může směle zařadit mezi nejpovedenější. Na tomto dramatu nejvíce zaujmou moderní filmografické postupy, výborně vymyšlená retrospektiva s neobyčejně poutavým příběhem. V Přiznání vystupují až na výjimky zapomenutí českoslovenští herci, avšak já osobně se skláním před jejich umem. Hlavní postavu, dobráka s tragickým osudem, jemuž pouze změna jména snad přinesla trochu štěstí a klid, si zahrál O. Lukeš. Z ostatních herců bych připomenul snad oba advokáty F. Vnoučka a hlavně F. le Breux, jako vždy proradného F. Kreuzmanna a také výkon J. Dítětové patřil k tomu nejlepšímu. Za zaznamenání stojí také scéna u JUDr. Nettika (M. Homola), zprvu z pohledu vypravěče a poté očima hlavního hrdiny Urbana/Severy. Co se týče roku vzniku díla, domnívám se, že snímek, až na malé náznaky, nebyl pokřiven ideologickými bláboly a jedná se o čisté drama nešťastného muže, pozvednuté do vyšší roviny vskutku nevšedním a povedeným pojetím filmu.(10.6.2013)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace