A dýchejte klidně

Mám problém uvěřit hlavní postavě to, co udělá v závěru... Jinak jde o kvalitně natočené a velmi dobře zahrané drama, které je vůči divákovi velmi chladné, ale taková holt severská filmařina někdy je. 60% (22.07.2018)

Tak nějak mě opravdu nebavilo sledovat ani africkou uprchlici ani tu islandskou trosku, bydlící v letitém Golfu. Když pominu to, že nebyla zrovna vzorem dokonalé matky - samoživitelky, tak se většinu filmu chovala jako p***a. A popravdě ten konec...jako vážně?? Jako fakt vlezla někam do kanclu a ukradla pas? Nebo co to mělo být? Popravdě řečeno stěží najdu důvody i pro tu jednu hvězdičku. (01.02.2020)

Sociální drama s povedenou atmosférou a skvělými hereckými výkony. Na debut velmi dobrá režie, která diváka vtáhne do děje, převálcuje i předvídatelnost zápletky. (13.01.2019)

Zdánlivě minimalistický, zdánlivě rozvláčný, zdánlivě nudný. Ale pozor!!! Opravdu jen zdánlivě. Všechno má své opodstatnění, nic není samoúčelné. Stejně jako úsporné herecké výkony. Film si zvolil téma hýbající minimálně Evropou, ale neparazituje na něm, dokázal zvolit přístup, který vám umožní se na věc dívat z mnoha stran a přesto nezaujatě. Severská kinematografie, včetně ne zrovna často vídané islandské, bez nadsázky ukazuje v tomto případě cestu. (14.01.2019)

Nekonečných sto minut ústí v ponaučení, že by jeden měl konat, jak mu svědomí, nikoliv zákon velí. Uggadóttir napsala ústřední postavu zmatečně, tu vedlejší prvoplánově, nevysvětluje výchozí pozice, motivace, přesto se neustále snaží vzbuzovat lítost, ale divákovi není jasné, s kým vlastně a proč by měl soucítit. Potenciálně edukační rovina s migrační praxí je pojata velmi povrchně a metafory typu kočky v kleci jsou nepříjemně křečovité. Nádech, výdech. (31.01.2019)

Dvě ženy, které to zrovna nemají moc lehké, svede dohromady ať už osud či náhoda, vzájemně si v určitých věcech pomohou. Film by pod taktovkou někoho jiného byl spíše depresivní drama jenž se snaží za každou cenu z diváka dostat kapku slzy. Ale režisérka natočila unikátní film jenž hlavně stojí na bravurních hereckých výkonech. Postavy zde nijak extrémně neprojevují své pocity a vše je spíše o jejich vnitřním boji s nelehkou situací do které se obě postavy dostali. Prostě se chovají tak jak by to přibližně bylo doopravdy a já bych obdivoval i kdyby jedli kuře a krájeli si ho zubním kartáčkem. Co mohu ocenit je také dějová linka filmu, která je jako přímá čára jenž se jen chvílemi odkloní na chvilku z roviny. Tím mám na mysli zvraty. Ty tedy nejsou nijak kolosální, což vůbec nevadí. Prostě se film neřídí nějakým hollywoodským pravidlem kdy děj postupně graduje. Snímek dokáže být dojemný, a vůbec k tomu nepotřebuje nějakou dojímavou hudbu. Vlastně je zajímavé, že ve většině filmu skoro žádnou hudbu neslyšíme. K tomu všemu tento úžasný film obsahuje úsměvné chvilky. Ne přímo vtipné, ale úsměvné. Na jednu stranu film asi nebude pro všechny. Pokud jste ale náročnější divák, rozhodně Vám A dýchejte klidně doporučuji. Režisérka mne přesvědčila že bych její tvorbu měl začít důkladně sledovat. 10/10. (27.03.2019)

Chvílemi trochu nudné, ale jinak dobré sociální komorní drama. Asi první islandský film, který jsem viděl, Seveřané jsou mi dlouho sympatičtí, mám rád ten civilní styl, jakým je to natočené. (28.09.2019)

Tak v první řadě herečka v hlavní roli je velmi podobná holkám Rooney a Kate Marovým, a to i tou úspornou mimikou. Hraje skvěle. Stejně tak i druhá herečka. Řekla bych, že víc než o tématu imigrace nebo o problémech matky samoživitelky je film o setkání dvou žen, které, i když v protikladné roli, se jako ženy pochopily. Prošly sebou samými v průsečíku ženské solidarity a mateřství. Věděly, co si můžou dát a přes všechna rizika si to daly, protože jen tak mohl mít jejich následný život smysl. Island se neukázal v nejlepším vizuálu, právě proto umocnil tíživou atmosféru. Ve výsledku je film přes ten vítr, déšť a zimu hladivý. (10.04.2024)

Mám silné podezření, že porotci v Sundance byli ovlivněni především tématem a ne filmem jako takovým. Jak si jinak vysvětlit, že režisérka získala ocenění v kategorii nejlepší režie světového dokumentárního filmu. Ale toto určitě není dokument. Jak se zdá, některé problémy se nevyhýbají žádné zemi a tak vychovávat dítě a být na to sám/a při absenci práce může být problém i na Islandu. A stejně podobná a přísná je i migrační politika. Jenže ta má svá pravidla, žádná země není nafukovací a logicky si nechce domů pustit kohokoli. Byť důvody pro útěk mohou být leckdy pochopitelné, nedá se hned a na místě říct, že mám-li důvod mohu zmizet kamkoli. Protože co dál? Když neumím jazyk a nejsem obeznámen s jinou kulturou, budu se dostávat do obtížných společensko-sociálních situací a rozhodně nemůžu spoléhat věčně, že mě uživí stát. Na druhé straně mě islandská kinematografie baví a stále víc mě tato země láká k návštěvě. Filmy a seriály nejsou okoukané a rozhodně nepatří k nejvysílanějším. Island patří k nejšťastnějším zemím světa, podle magazínu Forbes byla země v roce 2021 v této statistice druhá. V roce 2015 byla tato země nejmírumilovnější na světě (stejný primát obhájili v roce 2019) a v roce 2017 i nejbezpečnější. A poslední statistika z roku 2015 říká, že Island patří mezi 10 nejpokojnějších zemí světa... (17.04.2024)

Príbeh s hlbokým spoločenským postojom úradníckej a politickej mafii, ktorá vládne celému svetu. Úradná a byrokratická moc vytvára nezmyselné zákony, ktoré podporujú politických nenažrancov. Tento stav nadobúda vždy väčší rozmer. Nie je známe, kedy sa tento stav prevalí a do čoho vyústi. Pravdepodobne, že to nebude prechádzka ružovou záhradou. Tento príbeh je len jeden zdvihnutý prst, ktorého zmyselnosť pre mnohých zatiaľ nič neznamená. Skvelé herecké výkony, slušná réžia a scénický pútavo prepracované. (18.05.2019)

Zaujímavý príbeh dvoch žien, s ktorými sa život nemaznal a ktoré sa stretnú na krátke časové obdobie, aby si vzájomne pomohli v živote. Jedna z ďalších typických severských drám, ktoré sa vyznačujú depresívnou tmavou atmosférou a až príliš realistickou dejovou linkou. Po pravde som čakal, že to bude nudné, ale aj napriek tomu, že sa tam toho veľa neudialo, som si tento snímok užil. 75 % (16.11.2020)

Holka to nemá snadný, peněz moc není, trošku drogy byly, děcko s dovíkýmpa upečené, no ale snaží se, snaží se to dát a postavit se na vlastní nohy. Sympatické. No a čokoláda někde od rovníku řeší podobné věci, a přestože je na tom o dost hůře, šlo jí o kejhák a teď tu zkejsla v islandské modrém setmění na dlouho, nesesypala se a zůstala jí hrdost, naděje i klid. Uprchlické téma civilně podané, Island zimně odtažitý, ale přesto lidský, pravidla, co se musí dodržovat, a k tomu příběh o tom, že lidskost dokáže (někdy) zvítězit... [80%; 2019-01-24 Kino Atlas] (12.02.2019)

Možná vnitřně zajímavý film, bohužel mě nedokázal vtáhnout. Spíše na mě působil jako ukolébavka. Zkrátka volné islandské vyprávění, které mě zase tak moc neoslovuje, musí na to být opravdu ta správná nálada. (07.05.2019)

Trochu fňukání, trochu čumění, ale dokoukat to šlo. (18.05.2020)

Celkom dobrá osobná dráma dvoch matiek v ťažkej životnej situácii s nie veľmi jednoduchou morálnou dilemou. Lára sa topí v dlhoch a od prvej scény vnímame jej ťažkú situáciu, ktorú sa snaží utajiť pred svojím synom a rieši ju útekom. Na druhej strane Adja je africká utečenkyňa snažiaca sa dostať do Kanady. Ich životy sa pretnú na colnej kontrole, kde sa Lára zamestná. Vďaka nej je Adja zadržaná a oddelená od svojej dcéry. Islandské právne procesy sú nemilosrdné ale spravodlivé, čo odsudzuje Adju na vyhostenie. Jej osud sa však znovu stretne s Láriným a vďaka svojej dobrosrdečnosti a pomoci tento príbeh končí šťastne. Táto časť mi už pripadala tak trocha umelo vytvorená, ale chápem, že tvorcovia sa snažili vytvoriť určitý pozitívny odkaz. Svoju rolu tu hrá aj homosexuálna orientácia oboch hrdiniek. No našťastie to neskĺzlo do lacnej melodrámy. Produkcia je dobrá. Pracuje hlavne s obrazom a hudobne je dosť podvyživený, takže ťarcha emócií spočíva na pleciach hercov, ktorí ju však zvládajú výborne. 70% (14.04.2024)

Agitační mašina politické korektnosti jela na plné obrátky. Navíc některé scény nereálné-především ten závěr. Poselství filmu - chránit si vlastní hranice je nehumánní. (05.07.2018)

Výborná dráma, ktorá rieši dve zložité témy - emigráciu a prisťahovalectvo na jednej strane a drogy a finančné dno na druhej strane. Je to príbeh 2 žien - emigrantky a slobodnej matky, pasovej policajtky. Tieto dve ženy sa stanú nepravdepodobnými spojencami a pomôžu si vzájomne v ťažkej životnej situácii. Príbeh je natočený veľmi minimalisticky, s minimom slov a skôr je o pocitoch. Príbeh sa odohráva na Islande, kde chladné a upršané počasie plné severského vetra navodzuje ešte lepšie drsnú atmosféru situácie, v ktorej sa obe hlavné hrdinky nachádzajú. Obe hlavné hrdinky aj detský herec v úlohe syna podali výborné výkony. Pre mňa bol tento film príjemným prekvapením. A dôkaz, že skvelý scenár, dobrý výber hercov a lokality filmu umocnia umelecký zážitok. Odporúčam! (23.08.2019)

Jak to, že to nemá minimálně Oskara? Bezbřehá nuda v kulisách hnusné země, lesbická smažka, socka-samoživitelka, policistka pomáhající uprchlíkům, žvížátka... Vždyť je tam všechno! Že jsem se nejdřív nepodíval, kdo je autorem. Jsem si mohl ušetřit fůru času. (02.03.2021)

Pomalý rozjezd. Dlouhé záběry neutěšené krajiny působí sice výtvarně (nádherně), ale po půl hodině začínají trochu nudit. Pak ale nastane zlom a příběh vás vtáhne. Konec je přesně ve chvíli, kdy má být! Za to tleskám. (13.01.2019)