poster

A dýchejte klidně

  • Island

    Andið eðlilega

  • anglický

    And Breathe Normally

  • Slovensko

    … a dýchaj pokojne

    (festivalový název)

Drama

Island / Švédsko / Belgie, 2018, 100 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Naia
    ***

    Upřímně moc nevím, co si o tomto filmu mám myslet. Výkony herců byly dobré, stejně jako přirozená atmosféra. Avšak myslím, že co filmu chybí, je silný příběh, zápletka. Nejsem typ člověka, co potřebuje, nebo vyhledává filmy nabité akcí, spletitý gradující děj s velkým rozuzlením apod., naopak, v pomalejším tempu nacházím zalíbení. Myslím však, že tento konkrétní příběh, by se vešel do hodiny minimálně. Ale i přese všechno v něm vidím určité zalíbení, nejspíš díky, již zmíněné, přirozené atmosféře, která diváka umí vtáhnout.(10.1.2019)

  • Malarkey
    ****

    Tak už i Islanďany pohltil Netflix. A v jeho spolupráci natočili zajímavé, trošku depkoidná drama o tom, jak se nenápadně protnou dva ne úplně ideální životní osudy, aby si vzájemně něco řekli a opět se rozdělili. Je tedy pravda, že hlavní postavy mohli mluvit i trošku více, než jen pár nezbytně nutných vět, ale zase tu tvůrci poměrně věrohodně a upřímně představili situaci, která klidně v běžném životě může nastat. Plus jsem si užíval nádherné záběry na Island, které se nikdy nezevšední.(15.1.2019)

  • vyfuk
    ***

    [KVIFF] Nemluvil bych vyloženě o špatném filmu. Ale lehce spíše o nudě. Film má jasné poselství, které je zajímavé, dobré a zajímavé. Problémem je, že zorientovat se přímo v příběhu je někdy nelehké a postavy si mnohdy dělají nějaké své záležitosti, až podivuhodné, které na příběh nemají žádný vliv. Pro mě jde vlastně o úplně první historicky autorský islandský film. Moc jich vlastně ani není. V tomto ohledu to beru pozitivně. Ale hodnotím zde hlavně to, jestli mne příběh a film samotný nějak zaujal. A bohužel musím odpovědět negativně. Ve výsledku mi nepřijde, že bych viděl něco extrémně výjimečného, což se u jiných filmu říci dá.(8.7.2018)

  • mchnk
    ****

    Příběh dvou žen a jejich životních cest, přesněji řečeno útěků. Obě dojdou skoro až na konec, přesněji řečeno na dno. Nicméně se znenadání setkávají s něčím, co člověka v běžném životě jen tak nepotká...s upřímným lidským pochopením a pomocí. I když v divákovi může zůstat mnoho nevyřčeného, včetně všemožných důsledků, které z velmi otevřeného závěru mohou vyplynout, jedná se o mistrně zvládnutý debut s klasicky precizní severskou atmosférou a skvělým herectvím, přičemž rád vyzdvihnu představitele malého Eldara, jehož celkový pohled na dění kolem je dalším, silným atributem filmu a skvěle doplňuje toto poklidné, přesto, v dnešní době, tématicky kontroverzní drama. [Filmový klub Citadela - Litvínov](15.1.2019)

  • skeptic
    ****

    „… a dýchaj pokojne“ je film zaujímavý, tempom vyrovnaný a aj preto (aspoň pre mňa) neskĺzava k nude, ktorá sa pri podobných filmoch neraz dostaví. ___ Za nosný motív filmu považujem motív klietky, klietky fyzickej, doslovnej (klietky, ktorú vidíme pri kúpe mačky, cez mreže ktorej, je Lara príznačne (viď nižšie) snímaná; ďalej sú to väzenské mreže do ktorých sa Adja dostala; spomeňme si aj na niekoľko plotov) rovnako ako aj klietky skôr abstraktnej povahy – klietka ktorá drží Adju od jej príbuzných a klietka dlhov, do ktorej sa dostala Lara a nedokáže sa z nej vyslobodiť. ___ Hlavné postavy spája: ich zďaleka nie ideálna situácia; sú slobodné matky; pocit že môžu natrvalo prísť o svoje dieťa. U diváka ma teda vzniknúť (až osudový) pocit paralel medzi ústrednými postavami a podobnosť medzi nimi sa snažia tvorcovia umocniť aj prvkami nedôležitými pre naráciu, ako je napríklad (vlastne je to možno len jediný príklad) ich sexuálna orientácia (ktorá je lesbická/bisexuálna) aj preto pôsobí ich „neobyčajná“ náklonnosť, pre pohlavie im vlastné, trochu nadbytočne (a to konkrétne len u Laury, u Adjy to slúži ako zdôvodnenie jej odchodu z krajiny). Inak, kto by bol povedal, že aj mačka bude zúročená ako hnací prvok deja, keďže figuruje ako dôležitá pre stret hlavných postáv. ___ „… a dýchaj pokojne“ demonštruje aj určitú iróniu života, kedy matka (Laura), ktorej dieťa bolo niekedy v minulosti (ako nám je naznačené) odobrané, spôsobí druhej matke (Adja) v podstate rovnaký problém. Adja naopak, zachráni Lauru od toho aby jej dieťa bolo opäť odobrané. Ak sa teda možno pýtate čo prinútilo Adju „vziať drogy na seba“, odpoveďou je materský cit spojený s empatiou. Koniec (v rámci „pochmúrnych indie drám“) sa môže zdať trochu happy (opakujem, aj to iba pre očakávania spojené s týmto typom filmov), ale na druhej strane prečo nie? 85%(20.6.2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace