The Miseducation of Cameron Post
Prevýchova Cameron Postovej
The Miseducation of Cameron Post
The Miseducation of Cameron Post
The Miseducation of Cameron Post
Režie:
Desiree AkhavanKamera:
Ashley ConnorHudba:
Julian WassHrají:
Chloë Grace Moretz, Jennifer Ehle, John Gallagher Jr., Quinn Shephard, Sasha Lane, Owen Campbell, Forrest Goodluck, Emily Skeggs, Steven Hauck (více)Obsahy(1)
Snímek inspirovaný uznávaným románem Emily M. Danforthové, sleduje titulní postavu (Chloë Grace Moretz), která je během maturitního večírku přistižena s jinou dívkou na zadní sedačce auta a následně poslána do speciální instituce pro mladistvé, kde jsou teenageři pomocí křesťanské víry léčeni z homosexuality. V zařízení, vedeném přísnou a tvrdou dr. Lydií Marshovou a jejím bratrem reverendem Rickem – který je živoucím důkazem toho, jak mohou být účastníci programu “napraveni” – je sexuální náklonnost ke stejnému pohlaví léčena pomocí Boha a křesťanské víry. Tváří v tvář nesnášenlivosti a popření se Cameron seznámí se skupinkou “spoluhříšníků” včetně huličky Jane, která je po amputaci, a jejího kamaráda Adama, chlapce “dvojího ducha” z kmene Lakotů. Společně tvoří nesourodou rodinu, která bojuje o přežití. (Cinemax)
(více)Recenze (81)
Přinejlepším tři hvězdy a chválu ze Sundance nechápu. Proč natáčet snímek o tom, jak to nikdy ani zdaleka nebylo? Křesťanské převýchovné tábory byly o poznání větší maso jak na začátku devadesátek, kdy se film odehrává, tak nejspíš i teď. Takhle dostáváme jen vyhlazenou, idealistickou vizi světa bez konfliktu vnitřního ani vnějšího. Chloë Grace Moretz je v hlavní roli sympatická, přesto její postava vyvolává řadu otázek, na něž snímek neodpoví. Stejně jako k ní nám nedovolí dostat se blíž ani k ostatním postavám a nenabízí ani psychologickou sondu do hlav mladých lidí, kteří v prudérním prostředí objevují svou sexualitu, ani sociálně ostrou hranu, která by pojmenovávala problém z hlediska systému. Zůstává jen indie oddychovka s pohodovou atmosférou a funkčním řemeslem, na což se sice příjemně dívá, ale když to minete, o nic nepřijdete. Čekal bych, že na Sundance se musí ročně hlásit tisíce takových filmů, takže nechápu, v čem je tenhle zvláštní… ()
Vizuální a hudební dotek American Honey (2016), minimálně pro mé oko a sluch. Ohlas z Sundance FF nepřesvědčil, přesto festivalový nádech zanechává dojem. Soundtrack Blow-Don't wait for us, ve mě stále rezonuje. [MFF Cinematik 2018] ()
Land of the free my frickin ass. Nechci vůbec myslet na to, že film má odrážet realitu, respektive že je o věcech, které se děly a dějí, ale když už na to přistoupím, tak takhle mlčky vyčítající, niterný a nuancovaný přístup k vyprávění mi přijde stokrát lepší než otřesný Boy Erased ze stejného roku, na kterého jsem si musela nechtěně vzpomenout. Sasha Lane, Forrest Goodluck, Owen Campbell, Emily Skeggs (i ostatní představitelné "učedníků") a samozřejmě Jennifer Ehle a John Gallagher Jr. prociťují svoje postavy v zajímavém kontrastu s pasivní a pozorující hlavní hrdinkou a film tak skládá z mnoha individuálních bolestivých traumat jednu velkou tupou ránu do podbřišku. --- In an interview about her career with The Guardian, Akhavan proclaimed, "The only mainstream queer female stories have been directed by men-it disgusts me." In the same interview, Akhavan explains her intentions behind directing The Miseducation of Cameron Post. "I didn’t want it to be propaganda, though I think that would be a more commercially successful film. I wanted the tone to be right… Every film about teens is really about the moment they realise that none of the adults know what they’re doing.” ()
Milé nezávislé drama o tom, dokážou-li výchovná střediska změnit základní charakterové rysy člověka. To, že člověk možná ví, jak to celé nakonec dopadne, nutně neznamená, že by to byl zbytečný film. Právě naopak, a Hitgirl je naprosto fantastická. ()
Dobry maly film s vynikajucou hit girl. Akurat som mal problem sa naladit na vnutorne konflikty hrdinov. Bud nie som dostatocne empaticky alebo mi ich tvorcovia nevedeli dostatocne predat. Pacilo sa mi to, ale cena zo sundance je dost WTF. Asi to ma nieco spolocne s temou. 7/10 ()
Právo na sebeurčení je snad základní lidskou svobodou a právem.?! NIKDO nesmí do něj zasáhnout, byť jakkoli, plně chápu tématiku tohoto silného příběhu, aneb, když Vám církev chce opět vymýt hlavu pravidly, která stanovili dávní prapředci před sty až tisíci lety.. Rigidní a hnusné.! Volnost a svoboda projevu, nic víc nesmíme svým dětem dát! ()
Tak nevím jestli na podobných táborech to probíhalo ze strany vedoucích vůči chovancům takhle klidně. Možná nějaké fyzické útoky k převýchově byly, ale kdo ví. Rozhodně to v tam nebylo příjemné a je smutné, že rodiče své děti nutily tam vůbec jezdit, než aby své dítě pochopili. Film je jinak takový průměrný, žádný extra zvrat v ději nenastal, takže se spíš vše neslo v klidném duchu. ()
30% ()
Druhý film po But I'm a Cheerleader, co jsem na téma tábory na převýchovu homosexuálů v poslušné heterosexuální ovečky viděla. Jestli něco takovýho vážně existuje, pak je čas, aby se psychologové začali taky léčit. Tihle jeblí panbíčkáři by v dnešním světě potřebovali, aby je zašla nějaká Xena alespoň lehce přistřihnout Chakramem. Ale zpátky k filmu. Ikdyž je But I'm a Cheerleader komedie, působil na mě víc agresivně než Cameron Post. Tenhle film mi takovým feel good způsobem připomněl Tanner Hall, Narušení a jiné filmy, odehrávající se v uzavřené skupině mladých lidí. Ale vážně, na to, jak by téma, o kterém film vypráví, mohlo být v realitě závažné a filmařsky zpracované naléhavěji jako třeba Padlé ženy, Hříšnice, Lost and Delirious, tak na mě The Miseducation of Cameron Post působilo prostě hrozně pohodově a odpočinkově. Taková průměrná pohodovka na tři hvězdy, o nepovedeném konci nemluvě, ale já prostě z čistě půdových důvodů musela přihodit čtvrtou hvězdu, páč z Chloë Grace Moretz je najednou takovej kus, že jsem se vrátila po letech do puberty a celej film jsem nad tvou její tvářičkou proslintala, o erotických scénách ani nemluvím, to budu muset ještě zajít rozchodit. ()
Při sledování se okamžitě nabízelo srovnání s Vymazaným klukem, který je úplně jinde než Cameron Post. Bohužel Cameron Post mě spíše zklamala. Herecky vyčnívá pouze Chloë Grace Moretz, na které film stojí i padá. Jinak jde o průměrný snímek bez výrazných postav, které jsou navíc pouze načrtnuty, takže jsem si k nim nedokázal najít pořádný divácký vztah. Scénář si odškrtává všechna klišé, která jsou u filmů s konverzními terapiemi běžná, ale do podstaty konverzní terapie, která se vyskytuje v tomto konkrétním snímku, se vlastně vůbec nedobere. Pokud bych měl vidět nějaký film s tímto tématem, který se odehrává v 90. letech, tak vřele doporučuji snímek Vždyť já jsem roztleskávačka, který stejné prostředí zachytává s dokonale vypointovanou absurdní nadsázkou. Pokud chci vidět kvalitní drama se skutečně výrazným scénářem a hereckými výkony, tak si rád zopakuji projekci Vymazaného kluka. ()
Pre mňa dosť sklamanie. Obsahovo banálne, ničím výnimočné, s nádychom idylického nerealizmu a so slabým finále. Akoby bol celý svet postáv zavretý do idylickej bubliny, bez spätnej väzby na reálny svet. Dialógy tiež o ničom - šedivé, obnosené frázy.... nič mi z toho nevyplynulo. Navyše emočne neutrálne a dramaticky ploché. Technická stránka bola ale slušná, taký príjemný nezávislý habit. Priemer. 60/100 ()
Postava mladej Jane Fonda niekedy v polovici filmu povie narážku na film/knihu CARRIE od S. Kinga, čo je celkom vtipný interný humor, pretože to hovorí postave Cameron Post, ktorú hrá Chloe Grace Moretz a tá pred pár rokmi stvárnila Carrie v adaptácii Kingovho debutového románu... fakt, že som si dokázal počas filmu uvedomovať aj takého detaily, svedčí zrejme o tom, že ma film až tak veľmi nezaujal, a hoci vykazuje všetky parametre, znaky a vlastnosti "kvalitného amerického nezávislého filmu", je len ďalším z radu, ďalším prírastkom tejto každým rokom sa výrazne rozširujúcej rodiny/množiny filmov, v dôsledku čoho sa čím ďalej tým ťažšie objaví taký, ktorý na seba výraznejšie upozorní. Prevýchova má, bohužiaľ, tú nevýhodu, že podobné témy už majú svojich lepších a podarenejších predchodcov, ktorý latku nasadili dostatočne vysoko, aby pri pokuse na jej preskočenie režisérka/scenáristka so svojím druhým celovečerným filmom narazila na svoje limity a dosiahla síce príjemnú a obstojnú, no predsa len priemernosť, z ktorej si skúsenejší a rozhľadenejší divák odnesie snáď len pár slušných hereckých výkonov a potešujúce konštatovanie, že Ch. Grace-Moretz vyrastá zo škatuľky detskej hviezdičky na dozrievajúcu a dospievajúcu herečku. ()
Homosexualita nie je vec vkusu, nálady, či náboženstva. A už vôbec to nie je choroba, na ktorú fungujú antibiotiká, či otčenáš. *Videné na MFF Cinematik, 2018. ()
Vcelku průměrný coming of age snímek, který ničím neurazí, ale ani nenadchne. Příběh o převýchově holčiny s lesbickými choutky plyne přesně tak, jak čekáte. Její konfrontace s fanatickými křesťanskými vychovateli je místy zajímavá, ale moc do hloubky se nejde. Většinou se jen řeší, že být gay je hřích a hlavním hrdinům to jde jedním uchem tam a druhým ven. Většinu z nich to stejně nezlomí, a tak se musí alespoň přizpůsobit režimu a odolat nátlaku. Film tak působí trošku zbytečně, stejně jako ta snaha náboženských pomatenců přesvědčených o své pravdě vymýtit „zlo“ z tápajících teenagerů. Poselství filmu je očividné, ale v dnešní době, kdy už většina lidí nekouká na homosexuály skrze prsty, dost za zenitem – minimálně pokud je to pojato takto stroze. Pokud bylo tvůrčím záměrem ukázat, jak to měli mladiství homosexuálové v devadesátých letech těžké, tak to určitě šlo udělat o dost naléhavěji a bez servítek. Takhle to na mě i přes vážné téma působilo až moc na pohodu. ()
"The Miseducation Of Cameron Post je na jednej strane zaujímavým filmom, no na druhej strane mám trošku pocit, že som čakal niečo, čo by ma emočne silnejšie zasiahlo, alebo mal možnosť viac niektoré veci pochopiť. Netvrdím, že film nemá svoje momentky. Dokonca by som ich pár našiel. "What´s Going On" scénka, telefonát Ruth, Markov výbuch alebo aj záverečné momentky troch priateľov. Alebo je tu aj jeden zvláštny sen, ktorý ma celkom prekvapil a mal niečo do seba. Film má svoje dobré momenty, no nemyslím si, že by bol nejako vrcholovo silný. A možno by mal ísť viac do hĺbky toho mentálneho zneužívania, ako to nakoniec Cameron označí. Lebo reálne ako pomáha človeku ak má sám seba nenávidieť? To je veľká pravda a rozhodne mal na tom trošku film expandovať. Je zaujímavé sledovať tieto decká, no súčasne mám trošku pocit, že ideme z bodu A do bodu B a reálne sa moc nedozvedáme. Možno to otvára trošku priestor na to, aby sa postavy preukázali neskôr, no nič také reálne vo filme nevidím. Až na dve výnimky, ktoré tu nebudem rozoberať. Je to dobre zahraté, nenudil som sa, tempo je okey, no myslím si, že film mohol na človeka zatlačiť silnejšie. To ako to je ma nechalo celkom v pohode. Rozhodnutie či si film pozriete alebo nie nechávam na vás. Ja osobne som rád, že som ho videl a viem si predstaviť sa k nemu aj vrátiť. No dúfal som, že ma emocionálne viac zasiahne. A to sa tu nestalo. Hodnotenie: B+ ()
Jestli v Sundance vyhrávají takhle obyčejné filmy, je podle mne něco špatně. Bezzubý film o křesťanské převýchově k heterosexualitě je jen pohodová podívaná, na kterou si za chvíli nevzpomenete. A nezachrání to ani sympaťačka Chloë Grace Moretz. ()
Hrozně málo. Trochu jako limonáda od Disneyho se záporačkou od Disneyho. A přitom třeba postava Johna Gallaghera v sobě vnitřního napětí i potenciálu ke konfrontačním dialogům a hlubším sondám měla až až. Nenásilnou cestou navodit vlastně docela good feeling. Nic nevyčnívá, vše zahlazeno. Ok, klidně takhle, ale všechno zůstane v sálu. V hlavě nic. ()
Flashbacky super, ale žít v takovém místě, to bych fakt nechtěl. Křesťanská víra dokáže divy, ale vyléčit z homosexuality mezi ně nepatří. ()
Silné herectví Chloe Grace Moretz, Toto současné drama má ale možná až příliš pasivní sdělení. Film graficky popisuje škody způsobené psychice gayů a leseb barbarskou terapií. ()
Na dnešní dobu už dost banální téma navíc v banálně natočeném filmu. Absolutně nic mi to nepřineslo. ()
Související novinky
19. ročník Mezipater se blíží
19. ročník Mezipater přinese jako každý rok výběr těch nejlepších hraných filmů, dokumentů i kraťasů z queer kinematografie. Festival začíná v Praze od 8. do 15. listopadu. Po jeho skončení se… (více)