Tři blízcí neznámí

Slušela by tomu max hodinová stopáž. Pak už to prostě nemá co nabídnout a neustále se to opakuje. On ten příběh je cool, když ho budu ve zkratce vyprávět kámošům. Koukat na to sto minut je ale za trest. (11.05.2020)

Sem tam to tlačí na pilu víc než by možná bylo zdrávo (divák pomalu tuší snad i zakládání nového Reichu, válku klonů anebo templáře), ale poselství je nakonec jasné. Lidi, mějte se rádi a buďte na sebe hodní!! [Netflix] (03.12.2020)

Dokument o jedněch rozdělených trojčatech, která se našla po devatenácti letech, přináší více otázek než odpovědí. Což je nakonec dobře, protože divák má o čem přemýšlet. V každém případě bych nečekal, že se podobné příběhy odehrávaly ještě v Americe druhé poloviny 20. století. Co by se mnou asi udělalo zjištění, že jsem byl celý život něčí laboratorní krysou? A proč ti vědci výsledky svých výzkumů tak pečlivě utajili? A jsou nakonec tedy důležitější geny nebo výchova? Neříkám, že je to třeba vidět v kině, ale za pozornost film rozhodně stojí. (08.08.2019)

Dokument o trojičkách, ktoré boli rozdelené po pôrode a poslané do troch rôznych kútov sveta, aby sa ako teenageri náhodne stretli nevediac o sebe navzájom, že vôbec existujú. Toto samo o sebe navnadí na zaujímavý príbeh s mnohými otázkami Prečo sa to vlastne stalo? Zistíme, že v roku 1980 sa takéto prípady dostávali do najväčších show, dnes by ostali visieť niekde v internetovom plátku. Dokument je nakrútený takou zábavnejšou formou a nakoniec prekvapí silným príbehom, ktorý spustil lavínu. (29.09.2018)

Dohrávaný a stylizovaný dokument přináší víc otázek než odpovědí a je to dobře. Tohle jsou záležitosti, nad kterými by se lidé měli zamýšlet. Ovlivňuje nás víc výchova nebo geny? To je sice hlavní střet, který se dokumentem vine, ale neméně důležité jsou i jiné otázky. Jak s námi pohne ztráta v raném dětství, jak nás ovlivní prostředí? Změní nás to, že nás někdo pozoruje? Jak se s tím vypořádat v dospělosti? Nakolik je možné hrát si s lidskými životy? _____ Odpovědi na to neexistují. Jistě, to, co se stalo trojici bratrů, bylo jednoznačně za hranou etiky (minimálně), ale kolik takových rozhodnutí o jiných lidských životech lidé dnes a denně dělají? Bezpočet. Třebaže nejsou tak vyhrocené, stejně jsou zasahující. ____ Dokument má subjektivní formu a šponující emoční linku. To, co začíná jako komedie, končí jako existenciální drama. SHRNUTÍ: Taky jsem v pokušení tomu nevěřit. (19.07.2019)

Klasický případ toho, kdy těžkost látky předčívá formu dokumentu. Z filmařského pohledu rutinní věc, na kterou je i 96 minut moc. 50% (16.10.2020)

Hodnotím především ten zajímavý, fascinující příběh, námět na hollywoodský velkofilm jako vyšitý. Ale druhá část dokumentu, zaobírající se zákulisním pozadím oné (jistě neetické) studie, naznačující snad dokonce jakousi tajemnou konspiraci, mi přišla dost lacině senzacechtivá a zároveň dost povrchní až bezobsažná, zcela ve stylu americké bulvární žurnalistiky. A k oněm závěrům? Ano, výsledky jsou opravdu překvapivé. Za náš psychický vývoj, za naše chování, za naši tzv. osobnost, mohou sice z velké části naše genetické dispozice, ale z další velké části také i rodinné prostředí a výchova. Tohle zjištění mi opravdu vyrazilo dech, něco takového jsem dodnes vůbec netušil! P.S. A hlavní slovo má stejně karma, i když materialisti to určitě neradi uslyší. (31.01.2021)

Jako ztracená epizoda ze série Akta X to celkem funguje… (15.11.2019)

Trojčata, která o sobě nevěděla a po 19 lety se shledala. Shledání je ale jen začátek, situace se pak ještě hodně vyvíjí, odhalují se další překvapivé věci a postupně se odkrývá rouška tajemství. Víc si o tom nezjišťujte, je to super! (03.10.2018)

Z pohádky do dystopie. (15.09.2019)

This is a strange story... There is no free choice 😱 (01.06.2019)

Čítal som tu veľmi trefný komentár. A síce: z rozprávky do dystópie..... A inak to veru ani nie je. Dynamický, akčne a zábavne strihaný (rekonštruovaný) úvod vystrieda krutá, tragická realita (zväčša konverzačná). Nad podobnými zásahmi do životov iných ľudí sa mi skutočne zastavuje rozum. Veď predsa sloboda siaha len potiaľ, kde začína sloboda kohosi iného. Tak by to malo byť a tak by sme sa mali správať. Inak dokument stojí najmä na kuriozite príbehu trojčat. Emocionálne však najmä v závere funguje a vysiela jasnú správu do sveta. Niekedy aj toľko úplne stačí. (06.12.2020)

Ok, není to úplně "dokument", který vyhledávám - přišlo mi to až přehnané, jelikož pokud sledujete velice pozorně - ke konci začne zaznívat, že dávali společnosti to, co chtěla vidět - byli stejní, mysleli stejně, líbili se jim stejné věci...a pak najednou uslyšíte něco jiného....To, že jsou tam osobně pouze dva...nic jsem si o tom dopředu nezjišťovala, tudíž jsem napjatě čekala - a ani mě to nepřekvapuje....je to bizarní, zapletené, nechtěla bych být v jejich situaci a za mě měli vlastně štěstí v neštěstí.... (21.07.2019)

Jde o dokument, na kterém vynechám hodnocení formální stránky, ta je běžná a není potřeba nic vytýkat. Silnému obsahu naštěstí není na překážku. Můj komentář obsahuje spoilery, raději se nejprve mrkněte a pak až čtěte. Jde o příběh trojčat, která byla rozdělena po narození, aby se v dospělosti pak opět náhodně setkala. To spoiler asi ani není, protože je to už v popisku dokumentu a zjistíte to stejně hned v prvních cca deseti minutách. To, co následuje, je ještě mnohem překvapující. Protože nebyli jediní, stalo se to více lidem a celé to bylo vlastně součástí tajného experimentu, který se provalil až po desítkách let. Šlo o snahu zjistit, zda má na výchovu větší vliv genetika, nebo prostředí. Proto byla dvojčata přes adopční agenturu dávána programově do rodin v různých sociálních vrstvách. Podobné experimentování s lidmi je z dnešního pohledu neskutečné. Před padesáti lety byla situace ale trochu jiná. Etické otázky a morální aspekty toho bychom mohli diskutovat dlouho. Sám nechám teď bez komentáře. Jen mě zaráží a vlastně i mrzí, že výsledky celé téhle studie nebyly přístupné ani po více než padesáti letech a ani pro dotčené osoby. Pro trojčata silné čtyři hvězdy. (22.09.2020)

Nejkrásnější je na tom pochopitelně začátek. Byl jsem dojatý... A kdo ne? Později to nabralo jiný směr. Bohužel. Bohužel to nemělo být milý. Mělo to být znepokojivý. A taky bylo. Závěrečný postřeh novináře, že bychom mohli mít všichni někde na světě svoje dvojče, mě momentálně nenechává v klidu. Amerika umožnila doktoru Neubauerovi dokončit to, co s Mengelem nestihli za války. (24.10.2020)

Zajímavý příběh uchopený velmi neprofesionálním způsobem. Dokument ztrácí tempo, manipuluje divákem a podává zkreslené informace. Z dokumentární hlediska se jedná o naprosté dno, bohužel. (06.11.2019)

80% (19.06.2019)

Naprosto nechápu jak je možné, že má tento "dokument" takto vysoké hodnocení, když nemá prakticky žádnou přidanou dokumentární hodnotu. Podle všeho se jedná o jednoduchý televizní dokument, což potvrzuje i jeho stopáž, která je v půlce přerušena dvouminutovým opakováním typu "viděli jste". Pokud si někdo předtím alespoň otevře Wikipedii tak se během chvíle dozví přesně to samé jako v tomto díle. Dokument staví na rozhovorech se sourozenci, jejich přáteli, rodinou a na jejich dojmech a osobních pocitech bez toho aby dal prostor k vyjádření i druhé straně nebo odborníkům na tuto problematiku. Navíc pravidelně dochází k situaci kdy dokument řekne určitou informaci a během pár minut jí popře. O samotném důvodu rozdělení se nedozvíme vůbec nic, kromě informace, že šlo o studii z 50-60.let, a jediný kdo se k ní vyjádří je asistentka, která sama říká, že jen občas zaslechla něco v kanceláři a asistent, který na dvacetileté studii strávil 10 měsíců, ale neví k čemu byla, jak byla nastavena ani jak se měla vyhodnotit, pouze popisoval chování dětí. Režisér se nám snaží vnutit pocit, že jde o velmi rozsáhlý problém, kolem kterého je obrovské utajení a že nikdo vlastně neví jestli za rohem nebude mít dvojče. Podle záběrů na veřejný popis dokumentů ke studii uložených na Yale se studie týkala celkem 9 dětí. Ke stejnému počtu dojdeme i když sečteme děti o kterých se zmiňují ostatní aktéři. Tedy rozhodně nešlo o rozsáhlou studii, protože 9 dětí prostě není ani rozsáhlý ani reprezentativní vzorek z kterého lze usuzovat statisticky významné výsledky, a tedy se není čemu divit, že nebyla publikována a ani nejde o velké množství účastníků jak se nám dokument snaží tvrdit. Navíc se nám snaží nastínit jakousi konspiraci, že se k záznamům nedá dostat protože určitá společnost nedala svolení, ale nedají možnost dané společnosti se vyjádřit. Vidíme jak jeden z bratrů volá a mluví s kancelářským chudákem, který samozřejmě vůbec nemá tušení o výzkumu před desítkami let a řekne mu, že se pokusí najít někoho kdo mu k tomu něco řekne. Co jiného by měl říct, kdyby o výzkumu věděl, pak by to teprve bylo podezřelé. V další scéně je jim voláno znovu, ale odpověď se již nedozvíme, protože je místo ní hudba. Nulová přidaná hodnota, vzájemně si odporující tvrzení v průběhu dokumentu, jen hromada pocitů bez reálných podkladů, o studii stále dokola slyšíme jen, že o ní nikdo nic neví a ještě k tomu snaha o manipulaci, aby těch pár informací vypadalo bombasticky. Kolik asi bylo v 50-60. letech rozděleno dvojčat prostě protože bylo opravdu jednoduší je udat do rodin na adopci? Víte to? Já ne a tenhle dokument vám rozhodně odpověď nedá a ani se o to nepokusí. Sami aktéři na konci přiznávají, že to jak jsou si podobní vlastně bylo jen o tom, že to dokázali správně sehrát a tedy byli zajímaví pro televizi. A z toho těží dodnes. Někdy je prostě potřeba zapojit kritické myšlení a nad tvrzeními, které vám někdo předkládá se trošku zamyslet. (26.09.2019)

Three Identical Strangers je dokument obdobného střihu jako Searching for Sugar Man. Dokument o zajímavém příběhu se zásadním twistem v polovině. Pokud tedy film chcete vidět, rozhodně si o něm nic nezjišťujte. Příběh je dost zajímavý, má značný přesah a je to celé dost neuvěřitelné. Kdyby to byl hraný film, přišlo by mi to dost přes čáru. Přesto všechno se podle mě Strangers hlavně v první půlce dost vlečou a těch 96 minut, které film má by se dalo krátit. Řemeslně nejde o nic mimořádného. Zajímavě je naopak postavena narace, střídání témat a důraz na různé věci v různých částech filmu. Samozřejmě je všechno poskládáno tak, aby to mělo co největší dopad na diváka a je z toho malinko cítit manipulace. Pokud se Vám ale třeba ten Sugar Man formátem líbil, je tohle příběh, který člověka zaujme a vybídne k zamyšlení. (A fakt si nečtěte ani komentáře na čsfd). (26.10.2020)

No... Na začátku tu máme krátký, fascinující příběh, který by mi víceméně sám o sobě ke spokojenosti stačil... A pak to ještě hodinu pokračuje. A rozhodně to pokračuje zajímavým, překvapivě temným směrem, stejně jsem si však nakonec říkal, že by mi asi stačil ten krátký příběh. 7/10 (08.11.2020)