poster

Robin Williams: Mysl na dlani

  • USA

    Robin Williams: Come Inside My Mind

Dokumentární / Životopisný

USA, 2018, 116 min

Režie:

Marina Zenovich

Scénář:

Marina Zenovich

Hudba:

Adam Dorn

Producenti:

Alex Gibney
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Malarkey
    ****

    Robin Williams nebyl vůbec jednoduchá osobnost. Z různých in memoriam dokumentů, co jsem za tu dobu už viděl, si dokonce myslím, že on byl jedna z těch nejtěžších osobností, co se mi samotný autor pokusil představit. Škoda, že o filmech je řeč až takřka po hodině. První hodina je sice významná dost, ale v rámci stand-up comedy musíte žít v té době, abyste ji pochopili...a tak jsem tu takřka hodinu lacině koukal a čekal, kdy režisérka otevře tu filmovou stránku Robina. Tu následně rozjela a já konečně začínal poslouchat příběhy Billy Crystala nebo Steve Martina, kteří s Robinem pracovali a tak rádi na něj vzpomínali. Vzpomínal jsem i na momenty, kdy jsem poprvé viděl filmy jako jsou Jumanji, Táta v sukni, Dobrý Will Hunting, Jak přicházejí sny (ten obzvlášť) Andrew - člen rodiny nebo Insomnie a Robin mě v nich pokaždé absolutně uhranul. Uhranul svým úsměvným, milým, upřímným a občas i přirozeně lidským vážným přístupem, který jsem z paměti nikdy nevypudil. A zřejmě ani nikdy nevypudím. Po shlédnutí mi bylo hrozně smutno. Měl jsem ho opravdu rád. Naštěstí jeho filmy budou žít věčně.(20.7.2018)

  • Goldbeater
    ****

    Poměrně komplexní a citlivě natočený dokumentární snímek o jednom z nejobdivuhodnějších komiků Ameriky. Mysl na dlani představuje velkou spoustu známých i neznámých komediálních výstupů Robina Williamse a snaží se přiblížit jeho excentrickou povahu na jevišti i introvertní chování a mnohé útrapy v osobním životě - a to doslova od kolébky do hrobu. Marina Zenovich materiál výrazně selektuje - v dokumentu mimo promluvy přátel, kolegů a rodiny převládají spíše scénky z Williamsových živých výstupů a jeho filmová tvorba je více méně přesunuta na vedlejší kolej. Kupodivu se dokument například nezaměřuje ani na Williamsovu výhru Oscara. To ovšem není ani tak moc podstatné, režisérka se snaží hlavně přiblížit hercovu duši, jak je již patrné z názvu. A ačkoliv můžeme jen a jen hádat, co se v hlavě tohoto pohotového a rychle mluvícího sympaťáka odehrávalo, rozhodně se nebojím říct, že se povedlo do té mysli na dlani aspoň trochu tímto dokumentem nahlédnout. [KVIFF 2018](5.7.2018)

  • Spiker01
    *****

    Miluju dokumenty a to čtyřleté čekání na vzpomínání mého oblíbeného herce rozhodně stálo za to a jsem rád, že se toho ujalo HBO. Překvapilo mě, že se dokument opravdu hodně zabývá osobním životem, resp i tím profesním, ovšem málokdy přímo pohledem určitého filmu, který zrovna Robin Williams natáčel a uvidíme hodně záběrů Robina mimo samostné natáčení. Jak říká Honza Potměšil ve svém vzpomínání, které rozhodně doporučuji, Robin opravdu rozuměl lidem a jeho skon byl značně nečekaný. Dnes by zřejmě těch úspěšných zářezů už nebylo tolik, ale i tak mi v současném Hollywoodu chybí. Pro jeho fanoušky povinnost.(26.9.2018)

  • EdaS
    ****

    Mrzí mě víceméně ignorace Williamsovy filmové kariéry a chyběla mi pevnější struktura snímku, hlavně v druhé polovině. Na druhou stranu odvrácená tvář komikova je vždycky vděčné téma a Robin Williams je určitě zajímavá osobnost. Kdo se chce dozvědet víc faktů, ať zkusí letošní biografii Robin od Davea Itzkoffa. 70%(17.7.2018)

  • Filmmaniak
    ****

    Komediální génius Williams si nemohl zasloužit lepší filmový portrét, překvapivě obsáhlý, ucelený a věnující se jeho pracovním i soukromým činnostem napříč celým jeho životem. Vynikající střihová práce, dělaná zcela evidentně s láskou a úctou, doprovázená dobře vybranými Williamsovými kolegy, přáteli i rodinnými příslušníky. Místy film sice stojí příliš dlouho na místě a zbytečně nahání čas ukazováním dalších a dalších fotografií s Robinovým sympatickým obličejem, na druhou stranu záznamy z jeho komediálních vystoupení a filmů se prakticky nemají jak omrzet (a místy jde o vskutku unikátní záběry). Na konci se režisérka pochopitelně neubránila troše smutku, ale i tak pojala závěr velmi citlivě a bez tlačení na pilu. Málokdy se stává, abych se u dokumentu tak často smál nahlas. Věčná škoda velkého Herce.(4.7.2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace