Reklama

Reklama

Vymítač kanibalů

  • Itálie Il paese del sesso selvaggio (více)
Trailer
Dobrodružný / Drama / Horor / Romantický
Itálie, 1972, 90 min

Práce v barmské džungli není pro profesionálního fotografa Johna Bradleyho ničím výjimečným a i tentokrát to vypadalo, jako obyčejná mise. Jenže osud si s lidmi někdy nepěkně zahrává. John se stává zajatcem a otrokem kmene divochů a všechny pokusy o únik jsou marné. Čas plyne, v džungli ještě mnohem rychleji, a John si na život mezi dravou zvěří začíná zvykat. Poté, co se seznámí s dcerou náčelníka domorodců, rozhodne se stát právoplatným členem kmene. Jenže nic není tak snadné a mučení, která dosud musel přežít, jsou nic v porovnání s tím, co jej teprve čeká... (TV Horor Film)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (52)

Bloody13 

všechny recenze uživatele

Zakladatel kanibalských filmů možná, horor zcela určitě ne. Tohle je hlavně dobrodružná love story plná záběrů na divokou přírodu, každodenní rituály domorodého kmene a nahé tělo exotické Me Me Lai. O lidožrouty jde až v poslední řadě, navíc jejich scéna trvá 3 a půl minuty. Ale stejně je to kvalitnější, než Lenziho slavnější Cannibal Ferox. Strohý počet sežraných obětí (1) je totiž vyvážen o něco lepším příběhem. Slabší tři. ()

Ampi 

všechny recenze uživatele

Vymítač kanibalů není originální název tohoto filmu, ale pokud překladač dobře překládá italský, tak není nejhorší. Lepší jsou však anglické Divoši od Divoké řeky a Muž od Divoké řeky. Protože se ve filmu kanibalové pouze mihnou, ale na pomezí Barmy a Thajska se objevuje divochů dost. Snímek je dobrodružný a romantický (i ve smyslu romantismu) se decentní špetkou erotiky. Bonusem je zajimavý děj, krásná příroda a příjemná hlavní dvojce - Barmanka Me Me Lai a Srboital Ivan Rassimov. ()

Reklama

JAn 

všechny recenze uživatele

Počátek nejen éry kanibalských horrorů, ale taky velkého rivalství mezi Lenzim a Deodatem. Nicméně, byl to právě Umberto Lenzi, kdo položil základy a prvně definoval kritéria tohoto subžánru. Ať už jde o násilnosti páchané na nevinných zvířatech, tvrdé tresty a praktiky s povětšinou silně sexuálním podtextem (což především Lenzimu působí veliké potěšení) nebo výrazný hudební motiv, který porvází celý film a o který se tentokrát postaral Daniele Patucchi. A jak už zmínil Flipnic, tahle kanibalská prvotina není čistý horror, nýbž žánrový mišmaš sestávající se také z dobrodružného filmu, dramatu a v neposlední řadě i romance, která byla o více než jednu dekádu později vykradena Mariem Gariazzem a jeho (jedním z řady) alternativním pokračováním Deodatových Cannibal Holocaust - Amazonia: Catherine Miles Story, kde za oběť domorodým divochům padla na oplátku žena. Nicméně, Lenzi zvládá žánrové přechody s přehledem a dík poměrně kvalitnímu příběhu o fotografovi zajatého primitivním kmenem se mu daří držet divákovu pozornost i přes to, že ti praví kanibalové se ve filmu objeví pouze dvakrát, zvládnou spořádat jen jednu ženu a k tomu až v poslední dvacetiminutovce. I efekty ´sou na dobu vzniku relativně zdařilé a tradice prvního "hodného" kmene natolik primitivní a divoké, že zvládnou uspokojit. Vzávěru snad jen malá perlička, pohledná thaika Me Me Lai, co se zamilovala do onoho nešťastného fotografa, se objevila o pět let později také v Deodatově Ultimo Mondo Cannibale coby domorodka Pulan a v roce 1980 opět pod Lenziho taktovkou v Eaten Alive. ()

Flipnic 

všechny recenze uživatele

V roce 1972 natáčí Umberto Lenzi tento drsný dobrodružný film a zakládá tak zcela nechtěně horrorovou vlnu kanibalských filmů. Ano, tohle je film, který to všechno začal a který dal v podstatě základní námět k explotačním zvěrstvům, jako byly Cannibal Holocaust (1980) nebo Cannibal Ferox(1981). Tento film není "kanibalským horrorem" a osobně ani nesouhlasím s tím, že by měl být horrorem nebo thrillerem. Je to dobrodružný film, v první polovině je to explotation, v druhé polovině spíše romantický film. Celý děj je založen na tom, jak jeden mladý Evropský fotograf padne někde v okolí Thajska a Barmy do zajetí domorodců a zde musí snášet dlouhé měsíce útrap v jejich zajetí. Časem si zde ale vybuduje takové postavení, že se stane jedním z hlavních vůdců kmene, "ožení" se s místní dívkou (krásná Me Me Lai) a dokonce s ní počne dítě. Film vystupuje z běžného průměru zpracování dobrodružných filmů však tím, že obsahuje na svoji dobu dosti brutální a násilné scény, stejně jako velkou dávku nahoty (o tu se stará zejména již zmíněná Me Me Lai), občas nějakou tu gore scénu a zejména v druhé polovině filmu krátký útok kanibalského kmene na místní dívku. A zde je scéna, kdy je dívka hromadně znásilněna, je jí uřezána ruka, noha a ňadro a špinaví kanibalové se jí krmí. Tato scéna zřejmě ve své době diváky šokovala natolik, že se o ní hojně vyprávělo a pouze tato scéna (která trvá všeho všudy i s odplatou tak 10 minut) podle mne založila vlnu kanibalských brutalit, kde se odřezávalo a pojídalo už potom úplně všechno ... Ovšem záměr Lenziho v tomto filmu nebyl točit film o kanibalech (protože o nich skutečně není), ale jen jasně výtvarně pojmout útok nepřátelského kanibalského kmene na kmen kulturně vyspělejší. Film dále (bohužel) obsahuje celou řadu záběrů na místní zvěř a to jak na její souboje a vzájemné pojídání, tak zabíjení lidmi, ovšem často je scéna ustřižena a kamera si ji nijak zvlášť nevychutnává. Lenzi už na začátku filmu textem varuje, že drastické záběry ve filmu byly použity k navození a vysvětlení odlišného vnímání světa primitivních kultur. Celkově se jedná o kvalitní film, na italské poměry velice dobře technicky zvládnutý. Můj osobní dojem a úvaha je taková, že Lenzi něco nechtěně začal. O několik let jej vykradl Deodato filmem Ultimo mondo cannibale (1977), kde navodil téměř identický děj, jen primitivní kmen nahradil těžce primitivními a brutálními domorodci na úrovni doby kamenné praktikující kanibalismus. Vyloženě zatlačil na pilu v zobrazování hnusáren, a potom byl německými producenty požádán, aby natočil ještě něco podobného, ale ještě drsnějšího a tak vznikl "pekelný" Cannibal Holocaust. Jenže Lenzi to poznal, že ho Deodato vykradl ... spousta scén v tomto filmu se objevuje jako klišé v dalších kanibalských filmech. Lenzi si asi nechtěl nechat vzít původní záměr a úspěch a snažil se Deodatovi konkurovat dalšími, potom již čistě explotation kanibalskými horrory (nízké kvality) ... ovšem satisfakce u publika se již zřejmě nikdy nedočkal ... ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Mladý, blonďavý európsky cestovateľ, fotograf a dobrodruh John Bradley natrafí na svojej výprave po ďalekom východe na úplne odlišnú kultúru. Špina, chudoba, nevzdelanosť, budhizmus, šikmookí špekulanti, zanedbané deti... To je však nič oproti tomu, keď sa dostane do zajatia domorodého kmeňa žijúceho hlboko v tropickej džungli. Až tam nastáva skutočná konfrontácia medzi inteligentným, civilizovaným Európanom a bandou surových primitívnych divochov. ** ()

Galerie (26)

Zajímavosti (5)

  • Název filmu se v tomto snímku vůbec neobjeví. (noelcoward73)
  • Scénu s opicí, které je na speciálním stole useknuta horní část lebky, využil Lenzi ve svém pozdějším kanibalském horroru Cannibal Ferox, ovšem zde byl již obětí člověk... (Flipnic)

Reklama

Reklama