poster

Ingmar Bergman - tvář bez masky (TV film)

  • Francie

    "Persona", le film qui a sauvé Ingmar Bergman

  • anglický

    Ingmar Bergman: Behind The Mask

Dokumentární / Životopisný

Francie, 2017, 53 min

Režie:

Manuelle Blanc
(další profese)
  • topi
    ****

    Portrét slavného režiséra zabývající se obdobím roku 1965 a s ním spojeným snímkem Persona. Zajímavý pohled na onu éru popisuje a v dokumentu vystupuje jak režisér Bergman, tak jeho tehdejší partnerka, geniální Liv Ulmanová. Dále o této nezvyklé a tajemné osobnosti vypovídají filmoví kritici, režiséři. Rozhodně zajímavé.(20.6.2020)

  • radektejkal
    ****

    Problém, či syndrom "masky, persony" rozpracovaný Carlem Gustavem Jungem, mi zde připadá příhodnější, než později zavedný, a dnes velice populární, syndrom vyhoření. Sejmutí masky je možno zobrazit i jako zřeknutí se mluvení (třeba u Elisabeth Voglerové v "Personě") nebo zřeknutí se vidění (třeba u Gantenbeina ve Stillerově románu "Mein Name sei Gantenbein") - film i román vyšly téměř současně. V podstatě jde ale o velice intenzivně prožitý manio-depresivní pocit kulminující v syndromu vyhoření, při němž: "lidé velice intenzivně zaujatí určitým úkolem (ideou), ztrácejí své nadšení" (Cary Cherniss). To známe samozřejmě všichni, doufejme ovšem, že v daleko menší míře než Bergman, který chtěl být stále ve středu pozornosti a své dílo považoval za takřka mesiášské. Katarze (z řečtiny "očista"), která mu splývala s filmováním "Persony" byla podle tohoto dokumentu výjimečně úspěšná. Pozn.: Myslím, že z filmu je to cítit a přechází to na diváka. Když jsem viděl "Personu" poprvé v kině Art v Brně koncem šedesátých let, cítil jsem to zrovna tak jako dnes, i když jsem to tehdy neuměl artikulovat.(19.7.2018)

  • progression
    *****

    Výborný životopisný dokument zaměřující se převážně na Bergmanovo méně známé i tajemné období kolem roku 1965.(18.7.2018)

  • sator
    ***

    Hmm...(8.7.2020)

  • zigíš
    *****

    Takhle nějak, si ty dokumenty -mají li trvat hodinu- představuji. Soustředěné na určitou životní kapitolu, nebo jako tady, na konkrétní film. Člověk se pak toho o tvůrci -paradoxně- dozví víc, než kdyby se freneticky skákalo od snímku k snímku, ve snaze pojmout vše podstatné. Až mám chuť si tu Personu konečně pustit :)(12.6.2020)