クリーピー 偽りの隣人
Creepy
Obsahy(1)
Takakura je bývalý policista, jehož kolega požádal, zda by se znovu nepodíval na případ starý šest let. Jde o zmizení celé rodiny, z které přežila jen dcera Saki. Mezitím se Takakura stěhuje se svou ženou Jasuko do nového domu. Jejich soused Nišino má nemocnou ženu a jednu dceru. Jednoho dne ovšem jeho dcera vpadne do domu Takakury s tím, že ten muž vůbec není její otec a že ho vůbec nezná. (Zíza)
(více)Recenze (13)
Návrat Kurosawy k žánru hororového thrilleru rozhodně dostojí svému jménu. Opravdu místama dost creepy, a to zvlášť ve své první polovině, kde střetávání se hlavního protagonisty a jeho manželky s podivínským sousedem probíhá jen v náznacích. Pak po půlce to jde full psycho, což ve spojitosti s tím, že jsme v Japonsku a postavy tedy občas konají dost pochybné až nesmyslné činy, vytváří dost zvláštní divácký zážitek. Vlastně si nejsem jistý, jestli mi film ve výsledku přijde zajímavě a originálně znepokojivý a poutavý, nebo debilně vykonstruovaný. Film by se také býval dal zkrátit, ale vzhledem k tomu, že jsem do něj šel s tím, že mě dříve nebo později určitě začne nudit, k čemuž nakonec nedošlo, je to z mé strany spíše jen prohlášení než výtka. 7/10 ()
Kurosawa je ďábel a jeho novinka je naozaj CREEPY. A takisto mi je jasné, prečo sa pri nej spomína návrat k režisérovým hororovým koreňom, konkrétne ku "Cure"; keďže ten bol spriaznený tematikou ľudskej manipulácie a podľa mňa v tom bol ešte ucelenejší a uspokojivejší. Toto má režisérov osobitý, ťažký rukopis, no „veselo“ si to pláva žánrami - od psychologického hororu cez serial-killer thriller až niekam ku giallu a depresívnej vzťahovej dráme. Prvá hodina je takmer dokonalá, krásne znepokojivá a atmosférická, no po tom ako je pointa v polovici jasná a divák začína byť v druhej hodine konfrontovaný čoraz znervózňujúcejším správaním postáv (hoci ho na to mala trochu pripraviť už úvodná scéna), celé to eskaluje dosť uleteným smerom. Takže aj s prekuknutím pointy to film na človeka stále valí a ničí ho, ako aj dovtedy budovanú reálnosť a nakoniec nás bezohľadne ponecháva so značným množstvom otázok na vlastnú interpretáciu. Akoby sme to, odcudzení v tom japonskom prostredí, vedieť ani nemali... ()
Otřesná, naprosto nesmyslná a nekonečně se táhnoucí hloupost. Hlavně ve druhé polovině jsem se už jen beznadějí chytal za vlasy, protože napsat takto debilní scénář bez špetky logiky, to chce kumšt. Napětí se staví pomocí hlasitých tónů hudby, jak někde v americkém thrilleru z 50. let, mezi jednotlivými scénami je prostříháváno bez citu pro dramaturgii a gradaci a některé vypjaté herecké kreace jsou zase jednou k smíchu. No alespoň tam byly ty dvě sympatické japonské slečny a neskončilo to tak, jak jsem se obával, že to skončí. Proto místo odpadu jedna. ()
S Japonskou tvorbou je to rovnako, ako s tou Slovenskou. Tak ako sa oni nemôžu zrovnávať s Kórejskou, tak sa my nemôžeme s Českou. Jedine, že by sme hrali mŕtvoly. Skutočne musím uznať, že sa v "Creepy" objavia pasáže, vďaka ktorým samotný film pôsobí čudesne, priam mysteriózno temne, no môj dojem je aj tak mimoriadne rozpačitý. Film mi totiž omnoho viac ako thriller (až na záver), obohatený o hororové prvky, po väčšinu stopáže prišiel ako psychologická dráma, ktorej potenciál ukrytý v príbehu, tvorca nie tak úplne zvládol ako mal. Zrejme som očakával priveľa ... ()
Další Kijošiho famózní exkurz do prohnilé stránky japonské společnosti. Postupná manipulace skrz narušování osobního prostoru, podivné odpovědi a drobné pohnutky chování, které nikdy nejsou za hranou, jen si po ní tak bruslí. Expresivní herci na sebe strhávají všechnu pozornost, zejména vynikající Kagawa jako Nišino, až by divákovi mohla utéct ta nádherná hra s kompozicí záběrů a omamná práce s prostorem, pro leckoho odtažitá, přitom mrazivá. Rozuzlení sice zákonitě nemůže být tak uspokojivé jako předcházející vábení, ale Kurosawa dává výjimečně prostor emocím, než aby se odklonil ke svému typickému klinickému pozorování. (2017 – 80%, 2020 – 90%) ()
Kijoši Kurosawa je hrozný režisér .. opravdu ... Málokdy mívám u nějakého filmu, celý divně tak nějak napjatý, takové silné nutkání vykřikovat nahlas: ´to je vůl!´ .. ´nelez tam!´ .. ´střel ho hajzlíka, na co čekáš?!´.. ´ježíš, to je kráva!´ ... Málokdy mívám tak nepříjemný - stísněný (?) - pocit, jako tady ... Uff ... .. ... Je to ďábel (!) ... ()
Působivý build-up navnadí na detektivní horror/thriller ala geniální Cure, nicméně film se brzy stočí do psychologického dramatu s prvky thrilleru v relativně tuctovém střihu. Na tom by nebylo nic moc špatného, kdyby zápletka držela logicky víc pohromadě. Filmařsky nepřekvapivě solidní, s dobrou atmosférou (aspoň tedy v rámci možností drama/thrilleru). Herecké výkony jsou nejsilnější stránkou filmu. Jednoznačně nadprůměrný počin, stojící za zhlédnutí, na Kurosawu však zklamání. ()
Japonská bramboračka a taky je tam sympa pejsek. ()
Kurosawa svůj skoro 20 let starý film Kyua vykrádá (napadá mě paralela s deskami Iron Maiden haha), ať už v podobných scénách jako je ona "letecká" v autě, tak i samotnou pointou. Zkrátka je to tak trochu variace na jeho 20 let starý skvělý film, a přestože nedosahuje takové působivosti, je to pořád kvalitní podívaná (opět mě napadá paralela s Iron Maiden) s pěkně vystavěnou atmosférou. ()
Trochu mi to tim manipulovanim pripomelo Cure, oboji si je docela podobny, i tim jak dokazou chvilema nudit ()
Je něco shnilého na sousedských vztazích aneb Kurosawova studie křehkosti toho, co považujeme za jisté a předvídatelné. ()
Japonsky iné, Japonsky divné, Japonsky svojské a možno aj preto ma to celkom bavilo sledovať, napriek určitému divnému a skratovitému chovaniu postáv, najmä v druhej polke filmu, ktorá ale celkom slušne pritvrdí. ()
zúfalá "fantasy" fantasmagorická rozprávková pítchovina. A to mali dať do popisu, že "fantasy" a nie len drama-thriller. Aspoň že to malo happyend, už som chcel dať "odpad". ()