Spasmo

Umberto Lenzi sice nebyl kdovíjak áčkový tvůrce, ale do giallo žánru se mu povedlo udělat několik pamětihodných zářezů. A to Spasmo vlastně ani není úplně klasické giallo (první vražda se odehraje přibližně po hodině filmu), děj je vystavěn poměrně kostrbatě, prapodivně se skáče ze scény do scény a chování postav je chvílemi docela WTF. Spasmo je vlastně dost velký bizár. Každopádně ke konci zjistíme, že ta roztříštěná kompozice z hlediska vývoje hlavní postavy vlastně dává smysl, a ať už to byl tvůrčí záměr či neumětelství, dotváří to dobře mysteriózní atmosféru, kdy opravdu nevíme, oč tu běží. (23.07.2019)

Hned od začiatku bolo jasné, že film bude hrať hlavne na tajomno okolo príbehu a hlavnej postavy. Film má dosť neprehľadný dej a tak sa dá povedať aj určitá prekombinovanosť tu je..Ale ako sa dostávame bližšie k pointe, začína to dávať zmysel a pekne to zapadá do jedného celku. Ale ešte musím vyzdvihnúť prostredie rozsiahleho domu, ktoré je ideálne na postrehy a troška aj fantázie. Film mal aj silno pútavé scény, ako tá čo sa odohráva v lome, tá mala silný drive. K dobrému filmovému zážitku značne pomáha Morriconeho hudba, žiadny náznak zaváhania ani nehodiacich tónov. Tak zhrniem to: Príbeh, spracovanie, kamera, hudba boli na parádnej úrovni, keby nebolo pár sprostostí v scenári, tak by som išiel hádam aj na najvyššie hodnotenie. Upozornenie pre tých čo si chcú pozrieť klasické giallo, nech dajú šancu inému filmu, tento ma malo giallo trademarkov. (23.04.2015)

V prvních chvílích jsem překvapeně zíral, že koukám na zřejmě jediné giallo s Alainem Delonem. Až později jsem na Robertu Hoffmannovi objevil pět rozdílů. Neúčast francouzské superstar však naštěstí byla jen jedním ze dvou drobných zklamání, kterých jsem se při sledování Spasma dočkal. Tím druhým byly kozy. Ve filmu se objevila jen jedna a patřila Monice Monet. Díky její bradavce jsem sice usvědčil z nepozornosti Bloodyho13, v komentáři se mu díky mně zvedl počet koz, ale já měl chuť na víc koz nebo alespoň kozy Suzy Kendall a nic. Ale nechme mou pubertální fixaci chvíli stranou. Nezbývá mi než parafrázovat mé předkomentátory a charakterizovat Spasmo jako jízdu na tripu, která si v mnohém skutečně nezadá s lynchovinami. Minimálně třetinu stopáže si nejste jistí vůbec ničím. Je to sen či skutečnost? Postupně se však vše pomocí drobných náznaků začíná vyjasňovat a nakonec vyvrcholí skvěle vypjatým závěrem. Nečekáte-li klasické giallo s množstvím vražd, ale zamotaný (a chytře rozmotaný) příběh s rouškou tajemství je pro vás tahle Lenziho lahůdka dobrou volbou, stejně jako byla pro mě. Jen čtyři, protože kozy forever! (27.11.2016)

Hodně zvláštní kousek. Hned od začátku se vrší jedna nevysvětlitelná událost za druhou, a divák, společně s hrdinou, toho moc nechápe a snaží se přijít záhadám na kloub. Tvůrcům do karet nahlédnete až v závěrečné třetině s příchodem Ivana Rassimova, který postupně odhaluje pointu v poměrně složitém rozuzlení. Zvýšená pozornost tudíž nutností. Lenzi natočil poměrně kvalitní, těžce nepředvídatelný thriller (což je rozhodně plus), který má k giallu stejně daleko jako k hororu - skoro žádná nahota (pouze jedna jediná bradavka!), žádné kožené rukavice a krve minimálně. Pro kompletáře ale volba dobrá. (02.04.2013)

Hlavnému hrdinovi sa dejú prazvláštne veci a do jeho života vstupujú podivné individuá. Je blázon on, alebo je to celé úplne inak? Lynch na taliansky spôsob s celkom zaujímavým záverom. Výsledok je ale dosť solídna nuda a zaujali ma len parádne umelé figuríny mladých žien, ktoré boli krásne strašidelné. Naopak herci boli úplne katastrofálni (to, čo tam stvára Suzy Kendall je veľa aj na talianske pomery). (30.11.2020)