Když se dva hádají, třetí se směje. Clint Eastwood v hlavní roli filmu, který napsal pravidla spaghetti westernu.Prach, vítr, žhavé slunce Nového Mexika. Do města rozděleného válkou dvou klanů přichází cizinec. Je klidný a mlčenlivý, z nebezpečí hrozícího ze všech stran si nic nedělá. Brzy rozehraje riskantní plán: nabídne své služby oběma soupeřícím rodinám s cílem využít jejich nepřátelství ve svůj prospěch... První výprava režiséra
Sergia Leoneho na westernovou půdu předznamenala zrod legendy. Leone čerpal ze snímku
Tělesná stráž (
Jodžimbo)
Akiry Kurosawy, ve kterém je záhadným hrdinou bezejmenný samuraj bez pána. V rozhovorech se však přihlásil i ke klasičtějším inspiračním zdrojům (byla mezi nimi také
Goldoniho hra
Sluha dvou pánů). Hlavní postava redefinuje obvyklý typ kladného westernového hrdiny – z ulízaného džentlmena typu Limonádový Joe se protagonistou náhle stává cynický, osamělý pistolník, jehož motivací není ani tak dobro, jako spíš vidina výdělku.
Clint Eastwood vytvořil v této postavě novou ikonu – drsňáka s kamennou tváří a dokonalou muškou, který otevírá ústa, jen aby vypustil lakonickou hlášku (režisér o Eastwoodovi prohlásil, že má dvě herecké polohy – s kloboukem a bez). Dobrodružnou pouť neproniknutelného pistolníka doprovází hudba
Ennia Morriconeho, pro kterého se spolupráce s Leonem stala výtahem ke slávě. Nejslavnější hudební motiv z
Pro hrst dolarů později použil i
Quentin Tarantino v
Kill Bill 2. Snímek
Pro hrst dolarů vznikl v roce 1964 a byl vzápětí následován snímky
Pro pár dolarů navíc (1965) a
Hodný, zlý a ošklivý (1966). „Dolarová trilogie" se stala milníkem žánru a stylistickým vzorem všech příštích spaghetti westernů.
(Česká televize)
Anarvin
Za mě takových sedm z deseti. Je to totiž strašlivá čítanka. Docela dobrá čítanka, ale pořád čítanka. Člověk tam vidí všechny ty filmařské postupy, které díky tomuhle filmu zlidověly, žádné divácké orgasmy se u mě nekonaly. Hudba super, Clint super, jako učebnice filmového dějepisu moc zajímavé, ale na mě holt daleko víc působy všechny ty mladší filmy, které zde vymyšlené postupy dovedly k dokonalosti a především k soudobému divákovi.(15.3.2011)
3DD!3
Tak tady to všechno tenkrát začalo. Pro western, pro Eastwooda a možná i pro Leoneho. Když do do jednoho malého městečka přijel jeden pistolník. Příběh je jednoduchý, ale sympatycký, stejně jako postavy v něm. A Clint cedící hlášky skrz věčně zapálené žváro je prostě k sežrání. Když má člověk prachy v kapse začne si vážit klidu.(4.9.2009)
H34D
Těžko oceňovat originalitu prvního spaghetti westernu více než půl století po jeho natočení, člověk si může říct "ano tohle zde bylo nové, ano tady je to inovativní", ale zábavnost to snímku nepřidá, přiznám, že jsem se v neakčních scénách slušně nudil. Bezejmenný Eastwood, který právě westernům dal jméno a ony jemu, zde uplatňuje své klasické drsné charisma a jako pravý pistolník s kolty proklatě nízko na sebe stahuje veškerou pozornost. Tenhle film je o něm, o jeho chytrosti, rychlosti a především stylu. Pro hrst dolarů evokuje příjemnou vzpomínku na divoký západ, kvality následujících Leonových westernů však nedosahuje... PS: Za vrchol demence považuji, že na DVD při zvolení originálního znění je Eastwoodova angličtina předabována italštinou. 6/10(28.6.2009)
D.Moore
Rozjezd.... Ale jaký! Když si Monco kove plát pod pončo a učí se zmrzačenýma rukama znovu střílet, běhá mi mráz po zádech - a mohou za to všichni tři pánové Eastwood, Leone a Morricone. Dík, chlapi. Závěrečný duel, který je v jedné chvíli úžasně nasnímaný jako souboj bot, to muselo být ve své době takové "něco", že všem režisérům westernů stoprocentně lezly oči z důlků. Dobře jim tak. Alespoň měli šanci připravit se na to, co přijde za pár let.(18.9.2007)
tron
„Vy nemilujete mier?“ – „Je ťažké milovať niečo, čo nepoznáte.“ Nepatrím k divákom, ktorí to pokladajú za kult, klasiku, legendu a pilier žánru. Tento typ filmov ide úplne mimo môj radar. V podstate ma vôbec nezaujíma a nebaví. Vlastne ma nudí. Pre hrsť dolárov sa mi však celkom páčilo a to hlavne vďaka dobre vystihnutej a podanej prašnej atmosfére zaspatého pohraničného mestečka, hudbe Ennioa Morriconeho a Clintovi Eastwoodovi. Toho síce ako herca (a ani režiséra, ale to sem nepatrí) príliš nemusím, ale tu je OK a spoľahlivo ťahá film od začiatku po koniec. Dvojka ma bavila viac.(7.8.2005)