Tranzit

S vděčností jsem přijala vyprávěné myšlenkové pochody hlavního představitele.Tohle chci vidět ještě jednou i kdyby čert na koze jezdil!Rogowski není žádný krasavec ale charizma z něj přímo kape.Byla to trefa do černého režisérská volba.Vynikající scénář a i kamera.Ta se musí obzvlášť vyzdvihnout.Obešla se bez filtrů a kameraman se s ní nepotácel po place jak když se vrátil právě z mejdanu! (21.11.2020)

zajímavé spojení dvou světů; Petzolda od kýčovité nostalgičnosti po filmu noir naštěstí chrání jeho odtažitě pozorovatelský a intelektuálně precizní způsob tvorby (12.01.2019)

Petzold posunul svoj postmoderný štýl ešte o značný kus ďalej oproti Fénixovi. Tieto dva filmy sú si na jednej strane veľmi podobné, na tej druhej sú zase výrazne odlišné. Petzold sa týtmo filmom asi dostáva do kategórie autorského tvorcu, ktorý si získa okruh verných fanúšikov a tých, ktorí to s ním zabalia. Štylizovaný, postmoderný a odťažitý a zároveň melodramatický Tranzit vážne nie je pre každého, ja sa ale dobrovoľne po ňom zaraďujem do spomínaného prvého okruhu. Film prekvapí zvratmi, kedy sa zdanlivo hlavná dejová línia úplne vytráca, aby ju nahradila nová s inými postavami (žeby odkaz na Psycho?) a do toho počúvame komentár ako z predčítania románu a sledujeme veľmi nepravdepodobné náhody, čo nebude len tak obyčajná dejová barlička, ale ďalšia hra s konvenciami žánru. (14.03.2019)

Mám moc rád Petzoldův rukopis a jeho cit pro vyprávění. Původně jsem ani nechtěl psát komentář, ale Tranzit se mi pořád honí v hlavě, tak mi to prostě nedá. Zajímavý příběh o ztrátě svobody, který snese skoro nejvyšší hodnocení a po jehož skončení zůstává pocit, který snad ani nejde dobře popsat.... (28.09.2019)

Velmi současný film, který se otiskl do mé mysli. Má to takovou fabulační atmosféru. Postavy se utápějí ve svém vlastním soužení a chlapeček potřebuje náhradního tatínka. Podivnost tohoto příběhu bude žít ve vašem krevním řečišti jako virus. (24.07.2020)

Na jedno pozretie, viac netreba, inak pomerne ťažká nuda zameraná na dialógy a intelektualitu, ale zábava ani emócie tu veľmi nie sú. Pritom námetovo silné: zámena identity, ktorá sa spojí s láskou k žene. K cudzej žene. No nekonečné rozhovory celý koncept pomerne utápajú. (12.09.2022)

WWII LARP na valiu aneb jak fištrónsky okecat, že se nepovedlo sehnat prachy na dobovou adaptaci románu. Kdyby to bylo alespoň přiznanější v té myšlence univerzálnosti fatalistických klišé a kdyby se tvůrci alespoň rozhodli trochu formálně a scénicky pracovat s onou "nedobou", mohli bychom se domluvit, ale ten film strašlivě čichá vlastní prdy, nehledě na to, že je to zkrátka "sloppy craftsmanship". Naposledy jsem takhle ztýral kinosedačku u Jarmushových Limits of Control. ___Shlédnuto v rámci Catch-Up Tuesday ve Světozoru a teda jakkoli si čím dál více myslím, že uvádění filmů do kontextu nějakým mluveným úvodem vlastně není úplně špatný nápad, tak jestli to má být v této podobě, beru všechno zpět. Pět minut trvající nanebevzetí, citující propagační materiály filmu, u kterého má jeden pocit, že ten člověk popisuje svůj vlastní start-up mi připomnělo onehdá informační brožuru k LFŠ, kde popisy u asi šedesáti filmů začínaly "Je to jako kdyby Lynch a Haneke..." (15.05.2019)

petzoldov rezisersky rukopis sa neda zapriet... riesi aj europsku migraciu a identitu ...... tentokrat ale nuda dostala priestor, takze za mna len slusny priemer : 60 % (16.05.2020)

Německý režisér a scenárista Christian Petzold se filmem Tranzit trefil přesně do mého vkusu. Dramatický příběh s lehce romantizujícím nádechem a tragickými etudami, v jejichž středobodu se ocitá hlavní hrdina Georg ve velmi přesvědčivém podání charismatického Franze Rogowského, se mi dostal pod kůži hned od úvodních minut a udržel si mou plnou pozornost až do závěrečných titulků podkreslených mému sluchu lahodící skladbou Road to Nowhere od slavné novovlnné skupiny Talking Heads. Mám neodbytný pocit, že zasazení událostí spojených s druhou světovou válkou do současného světa dodalo veškerému dění téměř děsivý rozměr. (90%) (16.04.2022)

Všichni čekáme na transit (podobné Kapsář, K smrti odsouzený uprchl) (26.06.2019)

LFŠ 2018, Film 17: Film o úniku před nacisty, zasazený v jakémsi zvláštním mezičasí. Policisti mají automatické zbraně, ale cestuje se především loděmi a vlaky. Hlavní hrdina se shodou okolností dostane do přístavního města Marseille, kde si musí vyřídit tranzitní povolení k cestě do Mexika. Do cesty se mu ale připlete žena, která však miluje jiného. Prostě taková Casablanca 2.0, až na to že tu není žádný humor. K tomu navíc režisér nasilně přidal dějovou linku s africkou manželkou hrdinova kamaráda a jejím malým synkem, snad aby zde měl i nějaké to etnikum. Naštěstí se zde nekoná žádné přirovnávání k uprchlické krizi počátku 21. Století, a pokud ano, tak jen v náznacích. (31.07.2018)

Petzold upravil roman nemeckej spisovatelky Anny Seghers a z roku 1944 o utečencovi v Pariži ho presunul do sučasnosti.Je to drama z 40.rokov 20.storočia s autami a ulicami 21.storočia a policajnymi uniformami.Film z toho všetkeho vytvara skutočne dezorientujuci a znepokojujuci učinok.Franz Rogowski hra utečenca Georga a Paula Beer hra Mariu,krasnu enigmaticku ženu,ktora ako všetci ostatni hlada cestu z Marseille.Tranzit je viacvrstvovy a inteligentny triler. (09.09.2019)

Ťažkopádna nemecká nuda, ktorá sa tiahla celým snímkom až do samotného záveru. To, že mi trošku unikla pointa celého filmu, sa občas stáva, ale to, že k človeku neprenikne ani štipka emócie, to by sa stať teda určite nemalo. Takýto typ artu nie je veľmi moja cieľová skupina, ale tak diváka si to určite nájde. Za mňa len podpriemer. 35 % (19.08.2020)

Těžkopádná nuda určitě nemusí vadit všem,mně ano.Styl vyprávění by určitě nebyl to nejhorší,ale tenhle mix o migrační sféře,lásce a konečného rozuzlení vyšuměl z mého mozku jakmile jsem ukončil film.Už těžce nacházím slova,který z letargie dosahuje právě snímek Tranzit.Ta změna identity byla skvělá,ale co dál. Franz Rogowski moc nebavil a to je celou dobu na plátně.Konec byl sice mírně wauuu,aby vzápětí to opět zabil.Takže postavičky okolo jsou jen zbytečnost sama.Nejvíc se zastavíme za matkou a jeho synkem,který si rád kope do míče.Z toho trochu vzejdou nějaký emoce o lásce,který vlastně si sám scénář vezme a opět ukáže pobíhající Paulu Beer.Tak čemu věřit?Náhodě?Konec si můžete domyslet jak chcete a je to vlastně jedno. 50% (22.01.2021)

Proč nízké hodnocení?...zvláštní styl, přenesení války do moderní doby nemusí sednout, ale není to zásadní, ani otázka migrace, spíše lehce mystický příběh o odcizení, který je dobře natočený. (01.07.2019)

Nuda, no. Pseudointelektuálština. Nedá se na to koukat, někoho to ale asi osloví. Nic pro mne, nesnáším nudu. (26.01.2021)