Nastala chyba při přehrávání videa.
  • poz3n
    ***

    Toni Erdmann je strašně nepříjemný a smutný film. Snad nikdy jsem neviděl žádný jiný příběh, který by se víc rochnil v trapných mezivztahových situacích. Přes svou nepříjemnost je to ale ta největší devíza celého filmu, která vás nad ním donutí přemýšlet ještě třeba několik dní poté. Co tenhle zajímavě vystavěný film kazí je však nesoudnost tvůrců. Film, který by mohl mít úplně jistě 90 minut má téměř dvojnásobek. Chápu, že když postavy stojí půl minuty beze slov před výtahem, má to svůj dramaturgický význam. Některé obrazy jsou ale jednoduše roztahané. Měl jsem pocit, jakoby tvůrci sestřihali hrubáč a už nedošlo na žádné krácení. Netuším zda za to může ego režisérky, nebo aura "je to přece festivalový film", nicméně Toni Erdmann mě i přes zajímavé situace a postavy nakonec ubíjel svojí délkou k nudě. 6/10(24.11.2016)

  • Fr
    ***

    ,,JSEM TU NA DOVOLENÉ. NAVŠTÍVIT DCERU. CHTĚL JSEM JI VIDĚT, ZJISTIT, JAKÉ TO TU JE, JAK ŽIJE…“ /// Nenásilný rodinný generační sblížení ve filmu pro náročnějšího diváka. Tragikomedie, míchající neživotní absurdity s životní realitou, ve který není nouze o trapný situace a zbytečně dlouhý scény. Co čekat, vždyť to má 2 a ¾ hodiny! Čekal jsem komedii. Tohle je taková reality šou, kterou roztočil Winfried Conradi. Příběh ovšem řekne strašně moc! Takže se vlastně nedivím, že jsem to dokoukal! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Odcizila se mi dcera (syn). 2.) Zjistím, jak se pořádá stmelovací párty. 3.) Thx za titule „Dadel“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne(25.1.2017)

  • RedAK
    ****

    Němčina je natolik odporný jazyk, že když do ní přeložíte prakticky jakoukoliv větu, bude to znít jako nadávka nebo výhrůžka. Pojďme si to zkusit na větě „Dneska ti ty šaty moc sluší, Olgo!“. Das Kleid passt dir heute sehr gut, Olga! Slyšíte to? Tu čirou nenávist? Tohle zakřičte někde na kalbě, přidejte typickou hitlerskou dikci a všichni začnou zdrhat v panice, že chcete obsadit diskotéku. A někdy nemusíte ani mluvit, stačí jedno malé úderné gesto; když někomu dáte k narozeninám květinu, říkáte tím „jsi skvělý člověk a já si tě vážím“, ale když mu dáte DVD s německou dechovkou, znamená to „doufám, že chcípneš na rakovinu žlučníku a tvoje děcka znásilní pedofilní Arab se syfilisem“. Takže jsem dlouho rozmýšlel, jestli si tuhle tříhodinovou skopčáckou psychárnu pustit a nakonec ve mně zvítězil ten zvídavej artovej pičus. První hodinu a půl jsem absolutně netušil, co si mám vlastně myslet a po zbytek stopáže jsem upadl do šílený depky, což ze mě po prostudování zdejších komentářů, kdy se u toho všichni údajně strašně smáli, dělá emočně labilní psychotickou zrůdu. Já se zasmál jen jednou a to když jsem se chtěl oběsit na nabíječce od notebooku a místo sebevraždy mi vlivem odkrvení mozku stouplo péro.(31.12.2016)

  • WillBlake
    *****

    Film, na který bych vzal do kina stejně tak svojí mámu, jako vedoucího kroužku perspektivních cinefilů. Nečekané zjevení postavy Toniho Erdmanna na scéně předznamenalo jeden z nejnekonvenčnějších vztahových filmů z kategorie rodič-dítě, co jsem kdy viděl, a to i přesto (nebo možná právě proto), že se odehrává na pozadí manažerského balastu. Mezi řádky Berlínská škola. Něco takového tady dlouho nebylo, a jestli bylo, tak jsem u toho nebyl. Mnoho nezapomenutelných scén, mnoho tendencí k potlesku ve stoje.(7.10.2016)

  • Arbiter
    *****

    Toni Erdmann hledá cestu ze samoty a s falešnými zuby v hubě (někdy marně) vzdoruje odcizení. Jeho svět pomalu odchází, do nových pořádků ale zvědavě (a otravně) dloubá, jak malý kluk klackem do kupky hnoje. Dění málokdy hodnotí, to nechává na nás, kteří mu koukáme přes rameno, případně přes rameno dceři Winfrieda Conradiho. To hlavně její život řízne do kůže. Takovým tím nepříjemným způsobem, jako stéblo trávy nebo list papíru. Výkonná, racionální, cílevědomá sebevědomá, ztracená, rozbitá, rozklížená... Na její oslavu narozenin asi nikdy nezapomenu - a už na ni nikdy nepřijdu. Ne že bych předpokládal, že by mě snad příště pozvala. Toni Erdmann, svědek globalizace osobních mikrosvětů, takovej podivnej brouk, krásně nedokonalý, můj nový hrdina.(23.5.2017)

  • - Winfried Conradi a jeho otravný humor je zčásti napsán podle otce Maren Ade, který si rád nasazoval falešné zuby jako vtip a zčásti podle komika Andy Kaufmana. (Hal_Moore)

  • - Maren Ade svůj film nevidí jako komedii. Svému producentovi řekla, že natáčí "smutný a supervážný film". Herci měli z natáčení ten samý pocit. (Hal_Moore)

  • - Vyslanec německé kinematografie na 89th Academy Awards. (Hal_Moore)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace