Toni Erdmann

Výborné, geniální, musím vidět ještě jednou. Pro mě komedie roku, celé kino se naplno smálo více jak půlku fimu. Není to ale jen komedie je zde i velký přesah, hluboké myšlenky, o čem vlastně ten život je a místy i dost smutné, dojemné a k zamyšlení, navíc vysoce aktuální téma. Návod jak nebýt workoholik a uvědomit si ty pravé hodnoty a hlavně zůstat člověkem. "Jsi ty ještě vůbec člověk?" "Nikdy neztrácej smysl pro humor." (24.11.2016)

Film trvá dvě hodiny a čtyřicetdva minut a přitom je absolutně, ale totálně a absolutně o totálnim a absolutnim hovně. Jeho jediným kladem je to, že ho můžu aspoň hodit do koše a dát mu odpad, což je ale jen malé zadostiučinění že jsem tudle ukázku pseudoartu a snobismu musel zhlédnout a přetrpět až do konce. Ale je to lepší než si myslet, že jsem o něco zásadního přišel, teď aspoň vim, že nepřišel. (17.01.2017)

Tak tahle podivnost šla totálně mimo mně. Nulová chemie. A je to divné, protože podobné počiny se mi obvykle líbí. (03.07.2017)

Oceňovaný film, u kterého jsem si říkal, co na něm asi může být tak zajímavého. Téměř tři hodiny stopáže mě docela vyděsily, ale tohle je snímek, který se prostě musí vidět. Dějově to není v základu nijak originální - otec se chce dostat k odcizené dceři. Ale to, jak je to pojato, jak je to natočeno, jak se tvůrci nebojí, to je něco, co vás dostane. (14.03.2017)

75% (17.01.2017)

Na to, abych tomu napálil plné hodnocení, to má příliš nataženou stopáž. A to tak, že moc. Prostříhat, prostřední uondanou půlhodinku vyhodit a bude z toho nahořklá komediální trvalka. Ústřední sociální téma je však ve filmu předneseno na výbornou, stejně jako ta finální tečka s tátou na zápraží. Ze společných momentů nakonec zbydou jen vzpomínky… važme si jich. (25.01.2017)

Nominace na Glóba, nominace na Oscara, to by mohl být dobrý film. Bohužel ne vždy je to záruka kvality. Pro mě první půlka velmi nudná, ani jsem nevěděl, jestli to dokážu dokoukat. Potom se začalo něco dít, něco zvláštního, něco divného. Uznávám, že je to velmi originální, ale pro mě ne moc vtipné. Hlavní postavy ne moc sympatické, ale dobře zahrané. Mohla z toho být povedená komedie, ale musela by být natočena jinak a hlavně s kratší stopáží. (10.02.2017)

"Znám muže, kteří ve tvém věku ještě něco chtějí." V tom je právě ten vtip. Na pokročilém věku, pokud se vydaří, je půvabné a šťastné právě to, že člověk pro sebe už tak nějak nic moc nechce. Jenže jak to vysvětlit těm mladým, ctižádostivým? --- Dobré, jedinečné. (16.12.2019)

Klasická německá těžkopádnost. 1) Vidíme dobré nápady neuměle zpracované. Inu, ironie Němcům moc nejde._____ 2) Zaujal mě 36letý Trystan Pütter (Inesin milenec). (14.10.2020)

Toni,toni, toni! Ty výstredný dobráčisko. Škoda že ti dcéra to nemá všetko v hlave v poriadku:)! Vďaka tomu ale desiatka scén, za ktoré by som dal ruku do ohňa, že také niečo sa vo filme určite objaviť nemôže:D. Každopádne nadpriemer, nazdar. PS:nie pre masy (08.11.2016)

"Máš v životě i jiné plány, než strkat pod lidi prdící polštářky?" Bravurně odehraná skladba vesele bolestivých situací, spojená geniálním střihem (smrt psa - usednutí v zahradě - čekání v lobby). Zatímco ostatní by skončili u scény v klubu a u náznaků smíření, Maren Ade nekončí a teprve rozjíždí své zkoumání sdílené deprese v dalších dvou hodinách feministicko-korporátní fresky, která může být jak utahanou komedií nebo lidským dramatem dvou odcizených osob se společným jádrem, tak širokým komentářem k naší době a metastázujícímu kapitalismu. "Jsi ty vůbec ještě člověk?" Zvláštní, ale totálně pozitivní zážitek. (10.12.2016)

Komorní odysea o křehkých vztazích a nelidsky pulzujících korporátech, která nikdy nesklouzne k patosu, a přesto dojme každého. Nejdřív jsem si dle námětu myslel, že to bude hodně vtipný film, ale pak jsem si uvědomil, že je německý. Jeho přednosti jsou spíš uvěřitelný psychologický vývoj postav, který nese silnou výpověď o současném světě, ale nikdy nemoralizuje, a situace, které balancují mezi bolestnými a vesele úsměvnými. Hodně specifický zážitek. Musí se vidět. Musí se v bezmála třech hodinách prožít. (28.01.2017)

Na oscarovú nomináciu očividne stačí predlhá stopáž, nahé telá a špecifické zákusky. A ešte výkladový slovník len o slove "divný" - myslela som, že taký neexistuje, ale Maren Ade taký musel objaviť. Herecké výkony dobré, ale ani tým sa nepodarilo udržať moju stálu pozornosť na viac než tri minúty. A to je pri 162 minútach jednoducho utrpenie. Prvýkrát som dúfala, že mám poškodený súbor, teda, originálne dvd a polovica bude chýbať... (31.01.2017)

Hodně zvláštní film, který není úplně snadný na sledování, určitě ale svým poselstvím stojí za vidění. Maren Ade nikam nespěchá a v pomalém tempu navozuje hodně svébytnou a posmutnělou atmosféru, která vlastně přes všechen podobně svérázný humor nezmizí. Své hrdiny dostává do notně trapných situací, které vždy zajímavě vygradují a vůbec celý příběh je dost chytrý na to, aby nepůsobil nijak vykalkulovaně, ale jen potřebně absurdně. Autorka zde ukazuje propastný rozdíl generací rodičů a dětí, kteří se vlastně jen míjí, protože ti mladší jsou tak strašně zaměstnaní, že nemají čas vůbec na nic jiného. Winfried tak vezme situaci do vlastních rukou a k dceři se dostane skrze své alter ego a postupně jí ukazuje, že život není jen o práci, ale je potřeba se věnovat i jiným věcem. Jeho smysl pro humor je svérázný a notně absurdní, čímž je ale divákovi sympatický, protože dceři vlastně nijak neškodí, jen jí pomáhá trošku jiným způsobem. Film by samozřejmě nefungoval bez vynikajících výkonů, které podávají oba titulní představitelé, čili Peter Simonischek a Sandra Hüller, na které je radost se dívat, oba jsou svým způsobem sympatičtí a hlavně motivace obou lze pochopit. Ano, film je příliš dlouhý a asi by neuškodilo třeba třicet minut odstranit, jenže jeho poselství je natolik silné a řemeslně je vše jinak natolik výborné, že to je vlastně jeho jediná zásadní vada. 80% PS: Po druhém zhlédnutí po letech bych na komentáři neměnil ani slovo, protože ten film má sílu a funguje i opakovaně, protože se divák může zaměřit na trochu jiné roviny a odhalit to, co dříve neviděl. (22.04.2017)

Objektivně nejlepší film, jaký jsem měla možnost na letošním KVIFF vidět. Subjektivně bych ten bizár zkrátila tak o dvacet minut, ale na Němce opravdu vynikající. Top scénou byl samozřejmě narozeninový brunch ;). (10.07.2016)

Německo-jazyčné překvapení letošní sezóny! Náhled do samotářského života starého učitele s jeho šprťouchlaty versus shon byznys třídy jeho dcery. Nejdůležitější v života jsou pouhé okamžiky, třeba jako první jízda na kole... (03.11.2016)

Toni Erdmann mě bohužel nějak minul. Prostě kolem mě proplul a vyjma pár památných scén a situací ve mně příliš hluboký zážitek nezanechal. Ano, bylo to upřímné, obnažené, jdoucí na dřeň, ale asi ne pro mě. (01.01.2017)

Sdělení v tomto případě předbíhá film a svádí k vyššímu hodnocení, než si snímek a jeho zpracování zaslouží. Film se v řadě ohledů trefuje do černého a je nanejvýš aktuální, ale nemám pocit, že bych jen někdy chtěl vidět znova a to je špatně. (02.01.2017)

Divil som sa, prečo európsky film roka, vybrúsený diamant globalizácie a ktovie aké oslavné prívlastky mu ešte kritici dali, má tu, 2 mesiace po premiére iba 1500 hodnotení. On totiž nie je pre každého. Vo svete obchodu, teambildingu a rautov som sa nikdy nepohyboval. A problém medziľudského odcudzenia podľa mňa lepšie/ vážne dokážu spracovať na Severe. Úplne mimo mňa. (05.01.2017)

Tak iný film. (27.02.2017)