Benedetta

Dlouhá stopáž, klášter, pobožný žvásty a křesťanství. Všechny tyhle faktory mě od filmu odrazovaly. Ale jak se říká-za zkoušku nic nedáš. Nakonec jsem rád, že jsem do toho šel. Teď už k filmu. Počáteční klášterní nudu rozvíří až příchod Bartolomei(Daphne Patakia). Zkažená to diva která okoření drama o lesbické hrátky třeba i se soškou panny Marie. Jenomže jak je známo tak klášterní zdi mají "oči" takže to nezůstane dlouho bez povšimnutí. Což pro Benedettu(Virginie Efira) a Bartolomeu bude mít nedozírné následky. A aby toho nebylo málo tak kolem řádí MORibundus. Ke konci se to pěkně zvrhne a já (byť jen na chvilku) přemýšlel i o pátý hvězdě. Možná i proto, že jsem nečekal, že by mě film plnej křesťanskejch keců(společně s vším tím  hnusem okolo) udrží moji pozornost celou (pro mě ze začátku hrozivou) stopáž. Ale Bennedetě a Bartolomei potažmo Paulu Verhoevenovi se to podařilo. Dobře natočeno, dobře zahráno. (06.12.2022)

Erotický film o jeptiškách, odehrávající se v italském klášteře v 17. století na pozadí morové epidemie. Jde o poměrně nevyrovnaný pokus o pozvednutí béčkového základu, čerpajícího z tradice především italských exploatačních filmů s jeptiškami (tzv. nunsploitation), na áčkovou festivalovou úroveň. Paul Verhoeven do něj zasadil své trademarky a oblíbené obsese, mezi nimiž nechybí kupříkladu sžíravá ironie, sadismus a perverze či feminismus, v tomto případě okořeněné ještě výsměšnou kritikou církve jakožto pokrytecké instituce řízené mocenskými zájmy a stojící v cestě sexuální svobodě. Jeho hrdinku, mladou jeptišku prožívající velmi živé vize Kristova zjevení a procházející lesbickým probuzením s nově příchozí novickou, v něm sledujeme již od dětství v sérii svatokrádežných eskapád, jejichž tajemstvím zahalený pravý původ (možná skutečný Boží zázrak, možná jen hrané divadélko se zištným cílem) je hnacím motorem celého filmu. Snímek je po většinu času rozklížený mezi pokleslou černohumornou fraškou o zneužívání důvěřivosti věřících (s prděním, vyměšováním, laškovnými pornografickými motivy a s postavou Ježíše Krista v roli ochránce, který neohroženě usekává hlavy nepřátelům i zvířecím bestiím), a trýznivým seriózním dramatem s vážnou hudbou a naturalistickým násilím, pojednávajícím o blouznící ženě tíhnoucí k sebepoškozování a o negativních dopadech fanatické víry. Střet obou těchto tonálně protichůdných přístupů vyznívá dost problematicky a neuspokojivě, což ale může být Verhoevenovi klidně jedno, protože se chtěl zřejmě jen vyřádit a také zas trochu provokovat a pobuřovat, což se mu podařilo. Benedetta i kvůli tomu spadá do kategorie hraniční guilty-pleasure zábavy vhodné pro festivalové půlnoční projekce, která bude rozdělovat publikum, a v níž z hlediska hereckých výkonů nejvíce září nikoli představitelky milenecké dvojice, nýbrž Charlotte Rampling ve vedlejší (avšak podstatné a pozoruhodné) roli skeptické matky představené. (03.09.2021)

,,PROSTŘEDNICTVÍM MÉHO TĚLA BŮH VYJADŘUJE SVOJI VŮLI...“   Kromě toho, že na ni mluví Ježíš - a často chce, aby se svlíkla, má Benedetta v klášteře kámošku, která chce vlastně to samý. Se setkávání s Bohem si odnáší stigmata, od kámošky zase orgasmy… Trocha tý odvážný erotiky lemuje tohle spíš komorní historický drama o božích zázracích i pomstě, či soudu kvůli chtíči a který divácky strhne hlavně v závěrečný čtvrthoďce. Nejen kvůli sadu-masu.     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Benedetta: het leven van een lesbische non in Italië tijdens de Renaissance“, kterou v roce 2021 napsala Judith C. Brown, neznám. 2.) Před večeří se bičujeme.  ///  Thx za titule „saurix“.              PŘÍBĚH ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ** (27.11.2021)

Soudě dle recenzí a komentářů má Verhoeven specifické kouzlo, skrze které dokáže s každým svým filmem diváka překvapit tím jak něco dekonstruuje ačkoli on v zásadě celý svůj život nedělá ale vůbec nic jiného. Čehokoli se vždycky dotknul - žánr, společnost, historické období, zeitgeist, charakterové studie či předloha - to rozložil až na maso, nihilisticky se tomu vysmál, dropnul mic a šel se věnovat nějaké další revizi. Benedetta je zajímavé prolnutí jeho dřívějších snímků Flesh+Blood, (exploatace středověku plného špinavých banditů, morových ran, zdegenerovaných zástupců církve a nahatých nevěstek) Showgirls/Keetje Tippel (ambiciozní žena využívá své tělo, aby se po zádech ostatních vyšvihla v emeritním zkostnatělém světě) a Basic Instinct (až do úplného závěru zachovaná ambivalence a nejistota v tom, kde se skrývá pravda a zdali je třeba po ní pátrat). A zaujalo mě nakolik zpracovává téma nábožné extáze jako erotické zkušenosti podobně jako Bessonova Jeanne d'Arc. Poslední dva Verhoevenovy filmy pod francouzskou produkcí se vyznačují jednoznačně nejlepšími scénáři, které kdy měl k dispozici, bohužel však zároveň i nejošklivější režií. Benedetta často vypadá jak záznam z muzikálu, působí strašně inscenovaně a uměle. V tomto rámci pak je vtipný, že nejlépe zde fungují erotické pasáže, protože upomínají obvyklá porno videa, která máte o tab vedle. (09.03.2022)

Benedetta Carlini je skutečná historická postava, jak jsem se dočetl po zhlédnutí filmu (https://en.wikipedia.org/wiki/Benedetta_Carlini), ale Verhoeven si její životopis i události její doby samozřejmě trochu pozměnil, scénáristicky "vylepšil". Každopádně se mu, už starému dědkovi, podařilo natočit dílo přímo renesančně krásné, aspoň mně se tedy film moc líbil po vizuální stránce. A samozřejmě i po té obsahové, protože syntézu vypjaté spirituality a vypjaté tělesnosti shledávám divácky přitažlivým tématem. Obdivoval jsem nádherné exteriéry toskánského Montepulciana, filmovou výpravu (dobové oděvy), bavily mě Benedettiny vize i postupně houstnoucí atmosféra (vyšetřování, kometa, sebevražda, morová epidemie, flagelantství, vyhrocené finále). Pár drobných připomínek ovšem mám. Třeba mě samozřejmě naprosto fascinovalo dildo vyrobené ze sošky Panny Marie, opravdu vytříbená to blasfémie! Ale když se člověk zamyslí nad tím, kolik muselo být v takovém klášteře nejrůznějších svíček, tak pochybuju, že by si holky dávaly práci s náročnou výrobou něčeho tak nepraktického (leda by je perverzně vzrušovalo rouhání). Nebo mi vadil občas dost zřetelný (ale rádoby nenápadný) makeup na tvářích jeptišek (a Benedetta ještě navíc vypadala trochu vysolárkovaně). A asi nejvíc mi ve filmu neštymovala ta fránina - proč Verhoeven film z Itálie probůh nenatočil s italskými herci a herečkami? (22.01.2022)