poster

Synonyma

  • Francie

    Synonymes

  • Izrael

    Milim Nirdafot

  • Německo

    Synonymes

  • Slovensko

    Synonymá

  • Kanada

    Synonyms

Drama / Komedie

Francie / Izrael / Německo, 2019, 123 min

Režie:

Nadav Lapid

Scénář:

Nadav Lapid, Haim Lapid

Kamera:

Shai Goldman
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • benedikt28
    ***

    Pana režiséra zjevně zaujal výrazný obřezaný penis hlavního hrdiny - mává nám s ním před obličejem během filmu několikrát v možných i nemožných situacích.... A pochopil jsem dobře lehce protimigrantské vyznění filmu? Nakrmte mě, ošaťte mě, dejte mi práci, já stejně nebudu spokojený a když mě vyhodíte, přijdu zas, i kdybych měl vykopnout dveře...?!!(19.10.2019)

  • Matty
    ****

    Neuzavřený, neusazený film, plný elips a navzájem se rušících nálad, který až do konce hledá svou řeč. Stejně jako jeho vykořeněný protagonista, který svou identitu znovu skládá z mnoha fragmentů, jimiž je tvořeno i vyprávění filmu, podnětné a iritující svou proměnlivostí a nestálostí (projevující se nejen napříč snímkem, ale někdy i v rámci jednoho záběru, který proti sobě staví elementy v různých plánech obrazu). Podstaty enigmatického hrdiny se nemůžeme dobrat, protože je stále v pohybu, stále hledá sebe a ta správná slova. Nedokáže se vzdát své někdejší identity, ani se asimilovat v nové zemi. Zas a znovu selhává a začíná od znova (podobnou výstavbu má Narušitel systému, který ale po hodině začíná být monotónní, což se Synonymům nestane). Film svým nervním rytmem (ani ne tolik vysvětlující, jako rytmizující funkci plní též flashbacky z izraelské armády) a synonymickým variováním jedné (neřešitelné) situace tuhle energii (spíš než psychologii) protagonisty výborně vystihuje. 80%(5.10.2019)

  • Anderton
    ***

    Vcítiť sa do hlavnej postavy tohto "novovlnného" filmového experimentu je ťažké za prvé vďaka samotnej postave a za druhé vďaka spracovaniu. Verím, že autorský scenár a konečný výsledok na plátne je pre Lapida presne taký, akým ho aj zamýšľal, ale naplno sa zrejme doňho vcíti snáď len on. Synonymá rozhodne nie je žiadne utrpenie tie dve hodiny sledovať, celkom mi odsýpali, len som mal dojem, že ďaľší dvaja Izraelčania vo filme by boli vhodnejším objektom pre stvárnenie hlavnej postavy, už len z toho dôvodu, že boli aktívnejší. Náš mladík v podstate len fňuká a veci okolo neho viac menej len plynú. Zaujme metafora mosta, na ktorom sa odohráva viacero scén, respektíve sa cez neho prechádza.(2.11.2019)

  • Marze
    **

    Po celý film bezprizorní hrdina jen bloudí městem a to je dost málo. A stačilo to na Zlatého medvěda pro vítěze Berlinale. Nervní, těkavé, sebestředné hledání na spirále odnikud nikam se promítá do pohybu kamery, řazení záběrů včetně ilustrovaných historek z armádní minulosti a nekonečných toulek vnucujících publiku už obehranou pocitovou manýru, že v Paříži nelze potkat normálního smrtelníka, pouze rozervané bytosti, jež namísto běžných existenčních starostí řeší světoborné problémy existenciální povahy a povětšinou sní o umělecké dráze. Vidíme rozborem trojské války z dětské četby nebo početné výjevy velice názorné mužské nahoty, počínaje onanií vymrzlého hrdiny ve sprše a konče jeho trapným pornografickým přivýdělkem. Okatě hysterická přepjatost snímku ubližuje, zatímco tam, kde se drží věcné střízlivosti, jeho podprahová podmanivost zabírá. Týká se to zejména zábavných titulních hrátek se souznačnými výrazy, které si mladík hlasitě za chůze osvojuje podle slovníku, načež mu přátelé musejí příliš zastaralé či literární obraty opravovat. Mimo konverzační linii se do paměti uloží třeba zběsilá taneční scéna, do haléře přesný denní rozpočet na nejlevnější jídlo ze supermarketu nebo groteskní situace z kurzů pro cizince, kde se neuměle zpívají státní hymny včetně Marseillaisy. Zkrátka Synonyma patří k dílům, jež sice mají něco do sebe, jenže stodvacetiminutovou dávkou bezcílné vykořeněnosti v deštivém městě plném lidí, kteří nevědí, co chtějí, vyhánějí diváka ze svého artového ghetta.(22.4.2020)

  • kockodan
    ****

    Izraelský utečenec, který dostal z vojny v Izraeli PTSD, se přijel na vlastní pěst naturalizovat do Paříže aby se z něj stal echt-Francouz, což by mu možná i docela šlo, kdyby už se bohužel před tím nestal magorem, což skoro dozajista způsobí, že v naturalizačním procesu člověk pak jaksi dost nežádoucím způsobem vyčnívá, což je vždy jaksi docela dost na překážku účelu tohoto procesu, tedy naturalizace samotné, kvůli které do Francie přijel především. A tak je Yoav (skvělý Tom Mercier - na kterého se těším v dalších projektech) beznadějně zacyklen do jakéhosi Groundhog Day oparu ála bageta-eiffelovka-baret, při kterémžto cyklu není schopen ze sebe setřást Izraelskou minulost a odrazit se od nějakého pevného bodu a začít svůj "nový" život s čistým štítem od znova ve vysněné Francii. PTSD z vojny není žádná prdel, ale i tak jsem se v tomto herecky, výrazově i dialogově příjemně minimalistickém weird ass French filmu (jinak taktéž nazýváno nová francouzská vlna) párkrát od srdce zasmál. "Do you even know any famous French people? ... -Celine Dion!" a "Boredom structures me!". Je to poctivé filmařské uchopení příběhu jednoho bláznivého mladíka, co se rozhodne pro bláznivý a radikální krok ve svém životě, opustit mateřskou zemi a vydat se bez peněz a kontaktů, jen tak nazdařbůh do Francie a zrovna a nemlich tam řešit se všema lidma co potká, ale i s náhodnejma kolemjdoucíma na ulici a v metru, že je Žid jak poleno a co voni s tím jako. Krom toho, že nechápu, proč jsme se museli celý film několikrát dlouze dívat na Yoavova obřezaného šulína, asi celkově jen jediná výtka: nemuselo to trvat 2 hodiny. 75%(20.1.2020)

  • - Natáčelo se v Paříži ve Francii a Tel Avivu v Izraeli. (Stoka)

  • - Celosvětová premiéra proběhla 13. února 2019 na filmovém festivalu v Berlíně. (Stoka)