39-45 : Les canons géants de la Manche
39-45: The Channel's Superguns
Obsahy(1)
Podél břehů po obou stranách kanálu La Manche jsou dodnes patrné pozůstatky války v podobě zřícenin opevnění a bunkrů. Jsou němými svědky jednoho z nejhrůznějších vojenských střetnutí v dějinách. Od června 1940 spolu Hitler a Churchill svádějí nelítostný boj o kontrolu nad lamančskou úžinou... Během druhé světové války byl Lamanšský průliv významným strategickým bodem, a zároveň hranicí mezi dvěma znepřátelenými mocnostmi: Velkou Británií a nacistickým Německem. Ten, kdo ovládal průliv, měl pod kontrolou všechna válečná a komerční plavidla – a s nimi v podstatě i veškerý přísun zbraní, techniky a zásob. Zvlášť důležitá byla Calaiská úžina. V nejtenčí části průlivu docházelo k nejčastějším srážkám s nepřítelem. Proto musela být celá oblast chráněná systémem bunkrů vybavených děly. V roce 1942 nacisté v rychlosti postavili šestnáct obřích dělostřeleckých artilérií podél francouzského pobřeží. Byly natolik přesné a mocné, že mohly rozstřílet jakékoli anglické plavidlo na kusy. Dokonce dostřelily až na britské pobřeží. Winston Churchill se zalekl síly těchto zbraní a v panice nařídil vystavět šest vlastních děl na vrcholu doverských útesů. Film La Manche: Souboj obřích děl odhaluje dosud neznámou kapitolu válečných dějin a prozrazuje více o těchto obřích super zbraních, které střežily obě strany průlivu. (TV Prima)
(více)Recenze (1)
Operácia Dynamo skončila, Francúzsko kapitulovalo a tak Hitler mal situáciu uľahčenú a plne sa venoval vojne s Britániou. Keďže predpokladá s inváziou na britských ostrovoch potreboval mať nadvládu nad Lamanšským kanálom. Ale ten je v najužšom priestore široký 34 km a ten kto ovládol kanál mal pod kontrolou všetky vojnové a obchodné plavidla. Hitler rozhodol o postavení šestnástich obrích delostreleckých batérii pozdĺž francúzskeho pobrežia. Túto obrovskú stavbu dostal na starosť Fritz Todt, minister zbrojného priemyslu a majiteľ stavebnej organizácie Todt, ktorá stavala všetky veľké stavby v Nemecku. V oblasti Calai a Boulogne vybudovali štyri obrie delostrelecké batérie schopné pokryť celú šírku kanálu a ideálne s dostrelom až na britské územie a išlo o Lindemann, Grosser Kurfürst, Todt a Friedrich August. Už 3 mesiace po začatí stavby v októbri 1940 sa začali prvé skúšky batérie Todt. Na stavbe sa pracovalo v pekelnom tempe a všetky štyri veže boli sprevádzkované vo februári 1942. Tieto palebné postavenia obsluhovalo 400 vojakov žijúcich v bunkroch so svojou nemocnicou. Tieto štyri dela vypálili za celú vojnu 495 striel, mnohé z nich leteli až na územie Británie do vzdialenosti 47 km. Briti ale nečakali a koncom roka 1940 v oblasti Doveru v blízkosti mesta St. Margaret inštalovali dve delostrelecké batérie s dostrelom až na francúzske územie Winnie a Pooh (medvedík Pu). Nakoniec k operácii Seelöwe vôbec nedošlo, prednosť dostala operácia Barbarossa. ()